Dobrý den,
máme tu pátek, a to znamená, že přicházím s článkem ke čtení, zamyšlení a případné diskuzi. Tentokrát se věnuje tématu, které jste na fóru už řešili - hrozbě blackoutu z 8, ledna.
Přeji hezký den.
Karel Kilián
Evropě hrozil blackout, s řešením pomáhali i ČešiPátek 8. ledna byl pro většinu lidí den, jako jakýkoli jiný. Mohlo tomu být ale úplně jinak - evropská energetická soustava se totiž ocitla
pouhý krůček od blackoutu. Událost zaujala nejen některá
česká média, ale i uživatele
našeho diskuzního fóra. Oborový server
OEnergetice.cz ji označil za „nejzávažnější incident za posledních 14 let“.
Původní zprávy hovořily o prudkém poklesu frekvence, ke kterému mělo dojít
8. ledna ve 14:05. Příčinou byl dle všeho výpadek proudu v Rumunsku, který se následně projevil i v Chorvatsku a Srbsku. Podle rakouského experta Herberta Saurugga mohly případné následky paralyzovat celou Evropu.
Velký evropský blackoutPodle klasifikace Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) byla závažnost události hodnocena
třetím stupněm ze čtyř. To znamená nouzovou situaci, která může mít dopad ve velkém měřítku a znamená vysoké riziko pro sousední systémy.
Dolnorakouský dodavatel elektřiny EVN situaci označil jako
„téměř blackout“. Někteří významní zákazníci ho kontaktovali, „protože citlivé stroje zachytily pokles frekvence,“ řekl tiskový mluvčí EVN Stefan Zach v rozhovoru pro rakouskou televizi ORF.
Pokud je kolísání v síti příliš vysoké,
některá zařízení se automaticky vypnou, aby se chránila před poškozením. Podle Zacha se takto chovají i některá zařízení v elektrárnách - a v takovém případě se situace stává kritickou.
Roli hrají RakušanéCelá událost byla intenzivně diskutována v rakouských médiích. Dle původních zpráv měly být příčinou potíže v místní rozvodné síti, nicméně to se nakonec nepotvrdilo. Pozdější informace ukázaly, že právě
rakouské elektrárny pomohly ke stabilizaci sítě zvýšením dodávek energie.
Bylo nutné doslova mobilizovat přečerpávací elektrárny a stále dostupné plynové elektrárny. „Proti posledně jmenovaným však masivně bojují ekologové,“ poznamenal ostře bulvární deník Kronen Zeitung. Situaci pomáhaly zvládat také uhelné a jaderné elektrárny ze sousedních zemí, včetně Česka.
Bezpečnostní síť sice zafungovala, nicméně takové řešení
nelze považovat za životaschopný model. Ředitel společnosti Netz Niederösterreich GmbH Werner Hengst odhaduje, že v souvislosti s odstavováním elektráren se situace v příštích několika letech rapidně zhorší.
Důvodem je rostoucí poptávka po výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů a
eliminace velkých záložních elektráren v Evropě. Podle Wien Energie jsou přitom elektrické sítě vystaveny stále větším výkyvům. Počet nouzových operací se v posledních letech zvýšil
z přibližně 15 na až 240 ročně.
Pomáhali i ČešiČEZ později v tiskové zprávě uvedl, že operátoři jaderných elektráren Dukovany a Temelín
uskutečnili přes třicet úkonů, jejichž cílem byla pomoc při řešení situace. Pozitivní zprávou je, že díky rozdělení soustavy nedošlo v Česku k žádným mimořádným incidentům.
ČEPS v úterý uvedl, že „se vlivem několika výpadků krátkodobě
rozdělila synchronní zóna evropské přenosové sítě na dvě části – jihovýchod kontinentální Evropy s přebytkovou bilancí a zbytek kontinentální Evropy s nedostatkovou bilancí. V důsledku působení automatických opatření se
během několika minut pokles zastavil a kmitočet se vrátil do normálního pásma provozu.“
Společnost, zajišťující provoz elektroenergetické přenosové soustavy, potvrdila, že „Příčinou rozdělení synchronní zóny... ...bylo
kaskádní šíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska a Rumunska. Důsledkem tohoto rozdělení vznikla v balkánské části Evropy krátkodobě nadfrekvence až 50,6 Hz. Ve zbylé části kontinentální Evropy včetně ČR zároveň nastal nedostatek výkonu a došlo ke krátkodobému poklesu frekvence o 254 mHz až na hodnotu 49,74 Hz.“
Jak to řešit v budoucnosti?V Rakousku nyní zaznívají výzvy k zahájení jednání, jejichž cílem by mělo být nalezení pragmatických řešení pro
preventivní opatření proti podobným výpadkům. „Potřebujeme stabilní sítě, abychom mohli zaručit bezpečné dodávky.“ konstatoval Werner Hengst.
Na téměř celoevropský výpadek elektřiny reagovala s obavami také německá Asociace průmyslové energie a energetiky. „Páteční incident bohužel
není první svého druhu, a musí být varováním pro všechny zúčastněné, abychom neztratili ze zřetele otázky stability sítě a bezpečnosti dodávek.“
V důsledku postupného
vyřazování jaderných a uhelných elektráren bude podle ředitele asociace Christiana Seyferta v Německu v nadcházejících letech uzavřena „bez náhrady“ značná část zabezpečeného výkonu. Regionálně i v celém Německu to vede k otázkám, na které je také třeba nalézt politické odpovědi.
ČEPS na toto téma konstatuje, že „situaci a její dopady na provoz elektrizační soustavy bude ve spolupráci s partnery dále podrobně analyzovat. Zároveň probíhá analýza na úrovni Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav pod záštitou regionální skupiny Continental Europe, která bude blíže
zkoumat příčiny této události a způsoby, jak do budoucna podobným situacím předejít.“
Co říkáte na tento „skoro blackout“?Zdroje: thegwpf.com, idnes.cz, oenergetice.cz, entsoe.eu, ceps.cz.