Fórum MyPower.CZ

U LiFe záleží, jak jsou staré. Z mé zkušenosti nová 200Ah žluťásek Winston, co jsem jednou koupil, měl 130% kapacity. Tedy z toho vyplývá, že nové mají někdy i podstatně vyšší kapacitu, než je na štítku.
Na tu účinnost střídače při výpočtech bych moc nespoléhal.

Cez vikend som sa este pozeral na data z testu a pre zaujimavost ci prospech niektoremu z vas, tu je graf napatia baterie: https://martinsvg.rajce.idnes.cz/domecek/#battDrain.jpg

spíš by bylo zajímavější sledovat to napětí na konci, asi neměly všechny články 3.05V, podle mé zkušenosti obvykle 3ks mají 3.2V a na ten poslední zbejvalo jenom 2.6V, což je podle mě trochu za hranou. Minimálně bych na to při takovým testu měl zapojenej modelářskej voltmetr , kterej aspoň při poklesu něajkýho článku pod nastavenou hodnotu píská a bliká , a nebo oblíbenej cellog, tohle je dost nebezpečnej sport pro tu baterku.

Mám zajímavou zkušenost o kterou bych se měl podělit:
V jedné mojí instalaci byly články na boku, v pozici kterou blog na GWL power připouští a vývody byly po pár měsících zkorodované unikajícím elektrolytem.
Přetlak v článku vytlačoval místo plynu elektrolyt což významně zkracuje životnost.
Takže za mne silně nedoporučuji pokládat je jakkoli na bok ikdyž to dodavatel schválí.

Zdravím ,

dyť je to v rozporu se zdravým rozumem , baterky na boku . Jen 18650 a pytlíčkům z chytráku je to v pohodě .

Elektronům zdar

kodl69 píše:spíš by bylo zajímavější sledovat to napětí na konci, asi neměly všechny články 3.05V, podle mé zkušenosti obvykle 3ks mají 3.2V a na ten poslední zbejvalo jenom 2.6V, což je podle mě trochu za hranou. Minimálně bych na to při takovým testu měl zapojenej modelářskej voltmetr , kterej aspoň při poklesu něajkýho článku pod nastavenou hodnotu píská a bliká , a nebo oblíbenej cellog, tohle je dost nebezpečnej sport pro tu baterku.

Vystup je z celllogu, doplnim teda aj jednotlive clanky, boli na tom viacmenej rovnako, myslim, ze max rozdiel 15mV.
Faktom je, ze jeden clanok bol celu dobu trosiscku nizsie, nebalancoval som ho a teraz po dvoch dnoch je zase uplne zrovnany s ostatnymi clankami, aktualne mam max deltu 3mV

To je asi nová baterka. Časem to bude horší a horší a fakt je potřeba to hlídat po článcích, a čím jich je víc v sérii, tím víc to tak je.

Ked som sa pozrel na data poriadne, tak je to trochu inak. Max rozdiel bol 106mV a to pri poslednych kratkych zopnutiach menica. V kludovom stave a pri nabijani je rozdiel max 14mV. Pocas zataze 25-45mV. Ku koncu kapacity rozdiel nastupal na 80mV. Baterka ma uz skoro rok. Za tu dobu presla 2x spodnym balancovanim a v podstate celu zimu hornym balancovanim, nakolko som ju nabijal cez nabijacku s balancerom. Ani jeden clanok neklesol pod 3V, ale to je tym, ze som logoval v 20 sekundovych intervaloch, a skutocna hodnota, pri ktorej vypol menic nie je zaznamenana.
Graf:
https://martinsvg.rajce.idnes.cz/domece ... inData.jpg
Tenka zelena ciarka je max delta, stupnica je vpravo; vodiace ciary zodpovedaju napatiam jednotlivych clankov zlava.
EDIT:
Z grafu ide odcitat podstatna vec, akonahle sa kapacita clankov bizi k ich koncu, stupa rozdiel medzi nimi. Od casu 2h16m je vidiet stupajucu tendenciu rozdielu a pokracuje aj napriek vypnutiu zataze (~ 2h18m40s) po jej opetovnom zapojeni ~ 2h24m - 2h26m40s.
Zmenim nastavenia a budem odpojovat uz pri 12.2V, nech si baterku uzijem co najdlhsie bez aktivneho balancovania.

svango píše:...Z grafu ide odcitat podstatna vec,........

Skoro si začínám myslet, že fyzika je jen záležitostí knížek, přičemž realita má naprosto jiné souvislosti.

Pokud mám tři články, pak jeden z nich bude jistojistě nejméně kapacitní. Ten bude bezesporu také i vybit nejdříve, tudíž se jeho VA charakteristika, nebo spíš její konec projeví také nejdříve. U ostatních kapacitnějších článků tento jev bude následovat později, tudíž se také zvětší i rozdíl jejich napětí. Naprosto nezáhadná a nezáludná souvislost.

svango píše:...Za tu dobu presla 2x spodnym balancovanim a v podstate celu zimu hornym balancovanim,......

Vcelku by mně zajímalo, jak bylo ono dolní i horní balancování prováděno, co bylo jeho účelem a jaké byly přínosy.

Osobně jsem došel k závěru, že horní balancování má jediný účel, poškodit kapacitněší články tak, aby se jejich kapacity vyrovnaly s nejméně kapacitním.

Dolne balancovanie bolo prevadzane podla specifikacie vyrobcu na zapojenie clankov do serie.
Format, nabijanie na 3.7V vybijanie na 2.8V po vybiti zapojit do serie a nabijat ako celok na max 3.65V/clanok.
Sluzi to na to, aby sa clanky na spodku kapacity chovali rovnako.
Toto som spravil v Auguste minuleho roku ked som ich zakupil.
V zime som baterie pouzival ako prenosny zdroj na vikendove prace, 80% bruska, zbitok nabijanie akunaradia. Baterka vzdy bola nad 50% kapacity. Nasledne nabijanie bolo cez balancovany nabijac (nieco max6..), ktory to 5A natlacil na 3.6V/ clanok. Po zime (marec) som ich opat nabil na 3.7V a vybil na 2.8V koli tomu, ze ich nabijacka naspodku rozhodila. Od tej doby idu na LiFePO4 podporovany PWM s dennym vybitim tak 20-30%. Aku sa dobije doplna aj ked nepraje pocasie.

svango píše:Dolne balancovanie bolo prevadzane podla specifikacie vyrobcu na zapojenie clankov do serie.....

Takto balancování jistě nejde provést.

Jsou zásadně dvě možnosti při "balancování", srovnání na společné napětí.
1. Spojení všech článků paralelně.
2. "Nějaký" přídavný obvod ke každému akumulátoru jenž zajistí to samé co paralelní spojení, tedy, nastavení jednotného, stejného napětí každého článku baterie.

Mám obavy, že jen akumulátory zapojit "do serie" a nabíjet je, nic neřeší.

Clanky boli balancovane jednotlivo, nie v seriovom zapojeni. Kazdy jednotlivo nabity, nasledne vybity. Potom pospajane a ako celok nabite tak aby ziadny z clankov neprekrocil 3.65V.

Je úplne jedno, či sa články balancujú sériovo alebo paralelne resp. po jednom,
a dole alebo hore.
Doležité je, aby sa naprogramovalo podľa kapacity balancovanie resp. nabíjanie
tak, aby na najnižšej resp. najvyššej požadovanej napaťovej úrovni, články
zoztali čo najkratší čas a potom ísť čo najskor preč od pásma 100 % resp. 0 % SOC.

rottenkiwi píše:Je úplne jedno, či sa články balancujú sériovo alebo paralelne resp. po jednom,
a dole alebo hore..

Kdyby to bylo "úplně jedno", tak nevymýšlíme všelijaké BMS a podobně, pak bychom ty akumulátory zapojily všechny jednoduše, tudíž paralelně a vybodli se na veškeré BMS. Jelikož tak nečiníme, není asi jedno zdali "články balancujú sériovo alebo paralelne resp. po jednom,a dole alebo hore"

Nečiníme tak z neschopnosti si zostrojiť vlastnú nabíjačku resp. BMS s monitoringom SOC
a tým aj s rovnomerným nabíjaním 1 až n článkov v sérii.
Vačšinou máme neinteligentné BMS, ktoré začínajú pracovať nezávisle na napatí
iných článkov, resp. ich SOC, ak sa 1 alebo n článkov blíži nastavenému napatiu.

Takže keď nemáme inteligentný BMS, kde si naprogramujeme, kedy má začať
balancovať a ako dlho, tak tam je vačšinou nejaká nelineárna krivka prúdu,
ktorý BMS buď len spotrebúva, resp. aj presúva do iného/iných článkov.

Nevidím tu takýto inteligentný BMS, ktorý by som si mohol aj ja pomocou Arduina,
Rasp. či Orange Pi urobiť. Resp. nevidím tu aspoň webové rozhranie, pomocou
ktorého by som si už dorobil server do Arduina či Or. Pi.

Pozrite, aké napaťové úrovne odporúča Victron, pre svoje LiFe baterky, pri roznych SOC.

Zdravím ,

tenhle graf není Viktorovym výtvorem , toto putuje po netu od doby počátku prodeje LiFePO4 . Se divím že se tímto dnes někdo ještě chlubí .

Elektronům zdar

To dostal jeden inštalatér k týmto baterkám:
https://www.neosolar.sk/lifepo-baterie-victron-energy
A k tomu ešte inštaloval BMS, ktoré svieti na červeno, keď jeden z článkov tej baterky
dosiahne 4 V. No to je kruté zaobchádzanie.

Pekné video, ako demontovať LiFE články a nevyrobiť si skrat.
https://www.youtube.com/watch?v=pqRH3083kMo

Nadhera, mam presne taku istu skusenost, nastastie len s jedinou bateriou medzi jej vlastnymi kontaktami.