Fórum MyPower.CZ

Funguje stejně. Rěkl bych, že je to odporem měřící části k bodu, kde se rozdělují proudové a napěťové vodiče. S jinými přístroji nemám zkušenost, možná proto jsem spokojený.

Dovoluji si představit originální šrouby na připojení LiFePO4.
Materiál mosaz, cena za M14 šroub a podložku 12UDS
Zajímavý tip hodný okopírování je vnitřní závit na připojení BMS.

ota píše:

IMG_1488[1].JPG

Dovoluji si představit originální šrouby na připojení LiFePO4.
Materiál mosaz, cena za M14 šroub a podložku 12UDS
Zajímavý tip hodný okopírování je vnitřní závit na připojení BMS.

Ahoj Oto, taky mám tak udělané šrouby M8 pro LIFEPO4, ale jsou to pozinky s vnitřním závitem M4 do hl. 10mm, což je pro připojení menších proudů super. Ms šrouby a podložky se dají koupit i u nás taky, jen udělat ten vnitřní závit a je to.

Pěkná práce, já u menších článků vždycky dávám kabelový oka třeba M8/2.5mm2 ale je to pracný, tohle je jistě líp servisovatelný.

uz se mi u par sroubu urvala hlavicka a mel bych strach, ze s dirou uvnitr se to muze stat o to drive...

Matess píše:uz se mi u par sroubu urvala hlavicka a mel bych strach, ze s dirou uvnitr se to muze stat o to drive...

Taky bych měl strach z té mosazi, proto jsem tu udělal z těch pozink šroubů M8, je potřeba to rozumně dotahovat, ale hlavně před pospojováním dobře mechanicky očistit AL i CU kontakty, odmastit a pak propojit, ubýtek na spojích je pak velmi malý.

V práci v chemickém prostředí používáme na spoje kabelový-měď speciální vodivou vazelínu. Vystřídali jsme moře typů, než sme našli tuto. Sice je drahá jak pes, ale jako jediná z mála funguje a odolá i prostředí, kde je louh, nebo různé kyseliny.
Na kontantky k baterce do auta je úplně luxusní
Tady na těch baterkách by asi taky pomohlo ty kontakty lehce máznout slabou vrstvičkou.
http://eshop.maxtrade.cz/elektricka-kon ... 0g-k19-p47

Ahoj ve spolek.
Jako začátečník s LiFePo jsem došel jednoho poznatku.Články oproti sobě byly rozjeté maximálně o cca 0,1V.Nabíjel jsem proudem 4A (160Ah-dlóóóuho ) a nemaje zatím BMS ,jsem panicky měřil napětí na článcích.Ke konci nabíjení byly články srovnané na 0,01V a tak jim to vydrželo.Pobral bych že jim vydrží ten počáteční rozdíl ,ale naprosto se srovnaly

a jaké bylo konečné napětí článků na konci nabíjení?

Nabíjel jsem na 3,45V na článek.

To je tim, ze se paralelně balancovaly na 3,55V nekolik dní.
3,45 je bezpečná hranice. Ale od 3,5 do 3,8V je u tvých článků rozdíl cca 5Ah. A to ti uletí jeden či dva články za pár minut.

Díky
Je to super.Zůstanu na bezpečné hranici.Protože kdo chce víc ,nemá nic.

dle mych zkusenosti se zlute clanky skoro nerozchazi pokud je clovek pouziva od 3,1V do 3,3V. Mel jsem ale modre Wina (10Ah) a tam mi to prislo ze kazdy clanek je uplne jiny a par mi jich i odeslo a vsechny se casem nafoukly.

Nicmene baterky stoji opravdu hodne penez a prijde mi to jako slusny hazard je provozovat bez balanceru - ja bych do toho nesel.

BMS samozřejmě bude ,až přijde od prodejce.Používání v autě sebou nese jisté komplikace ,kdy bohužel není možné článkům dělat maximální pomyšlení.Když je kopec dlouhý ,snadno se dostanou na 3,1V na článek i když je zbytková kapacita pořád vysoká ,protože se z nich tahá dlouhodobě proud o kterém se jim v elektrárně většinou ani nezdá.Po snížení odběru zase hravě vyskočí na 3,3V a mají před sebou ještě spoustu kilometrů.Když mají 3,1V v klidu ,tak napětí padá při výše popsaném používání na 2,8V ,kdy by většina uživatelů považovala články za vybité ,ale pro mě to znamená stále ještě bezpečných pár km než se články dostanou na 3V v klidu.V tomto stádiu se ale už rozsvítí hladové oko a v případě že budou pod zátěží na 2,6V ,auto odmítne jet dál.Jinak to bohužel nejde ,protože co je mi platné ,že mi články vydrží patnáct let ,když mě dovezou stejně daleko jako NiCd.Navíc pokud si přepočteme cenu fosilních paliv versus "návratnost" ,tak mi stačí poloviční životnost článků.V elektrárně je to ale samozřejmě jiné.

Jak se blíží jaro a občas vysvitne slunce, nechal jsem minulý slunečný týden plně nabít a sbalancovat LiFePO4.

Poslední 4 měsíce bylo SOC 10-40%, baterka se nikdy nenabila zcela a při plném nabití se ukázalo, že některé články potřebují dobalancovat.
2 z 8 seriových článků měly + 10Ah, jeden měl - 5Ah energie proti ostatním. Kapacita víceméně stejná, od posledního měření před rokem poklesla o pár %, ale dobalancování bylo nutné.
Pasivní balancery to zvládly za dva dny, jen jsem přiměřeně snížil nabíjecí napětí regulátoru.

Doporučuji se na plný sluneční svit připravit předem.

Od určité kapacity (ceny) baterek už může mít smysl investovat do aktivního balancování od Mandy z Číny. Co jsem ho namontoval, tak nebylo potřeba ručně balancovat a pasivní balancery mám jen na ozdobu, nebo nějakou katastrofu. Ztráty aktivních balancerů jsou u mě nezměřitelné - SOC měřím se stejnou chybou, jako před nimi.

ota píše:Jak se blíží jaro a občas vysvitne slunce, nechal jsem minulý slunečný týden plně nabít a sbalancovat LiFePO4.
...
Pasivní balancery to zvládly za dva dny, jen jsem přiměřeně snížil nabíjecí napětí regulátoru.

Doporučuji se na plný sluneční svit připravit předem.

Také mi minulý týden (poprvé za rok od instalace) ochranné obvody odpojily LiFePO akumulátor při překročení hladiny 3,7V na jednom z článků, když balancéry nestíhaly vyrovnat rozdíly napětí mezi články po dlouhém zimním půstu, kdy jsem držel SOC na hodnotách maximálně kolem 90%. Také doporučuji první jarní plné nabití provádět pod dozorem.

Pridam stejou zkusenost, tzn clanek po zime ujety.Proto jsem nastavil max nabijeci proud na 10A a hlidal je.
Jinak mam balancery od Mandy a ty to nezvladaji, balancovaci proud tak 3A pri rozdilu cca 0,3V.
Takze aktualne stavim balancer na proud 10A a vic.
Bude to takova brzda pro pristi jaro

V pondeli prijdou desky, tak pak muzu dat k dispozici podklady. (postaveno s komparatorem MAX921)

Zdravím ,

s předsezóní přípravou sem skončil před pár dny ... dělal jsem kompletní kapacitní testy všech velkých LiFe článků .
Po změření pospřehazoval k docílení +/- stejné kapacity . Elektronům zdar

A jaké máš výsledky vzhledem k předchozím měřením? Jaký je časový odstup od minulého měření a případný pokles kapacity?

Stále tu postrádám jakékoli dobře podložené info o úbytku kapacity žlutých Winstonů v reálném provozu v solární elektrárně. Já je provozuju cca rok a taky bych to rád změřil. Ale je ještě brzo, svitu je málo, tak bych s poloviční bankou ještě nevystačil (tedy nemohu teď odpojit část na exaktní měření kapacity). Ale jsem na to hodně zvědavý. Ale až k tomu dojde, dám sem určitě získané informace.