Fórum MyPower.CZ

zdravim vas chcem sa opytat ci mozem pridat paralelne k dvom 90Ah bezudrzbovym trakcnym bateriam este par kuskov 44 -70 Ah beznych startovacich baterii.

Bohužel ne. Startovaci baterii má jiná pracovní a dobijeci napěti . Nova VRLA má kolem 13.0-13.2 V po nabijeni. A startovaci 12.65-12.8 V.

V tákovem připade budete mít vždy pretíženi startovaci baterie, nebo pouze pulku capacity VRLA baterek. Takže tohle smysl nemá. Do konce při nabijeni budete mít ješte nekolika problem.

Chápem pohnútky tiboria, odpovedal by som trochu ináč.
Ide zrejme o vytvorenie dostatočnej kapacity v systéme, kde batérie každodenne cyklujú. Potom je možné vytvoriť vyššiu kapacitu aj popísaným spôsobom. Je pravda, že VRLA ( nevieme aká ! ) má vyššie napätie naprázdno po nabití. Ak by však v systéme zostali len VRLA, šli by vplyvom záťaže s napätím aj tak dolu. Ak by sa mali vybíjať pod cca SOC 70, má zmysel pridať aj štartovacie olovo. Pominiem možnosť pripájať ( a tiež niekedy odpájať ) ho dodatočne.

Pri nabíjaní v bulk a hlavne v absorpcii je dôležité neprekračovať napätie pre VRLA, ktoré je nižšie, ako pre štartovacie olovo. To v zásade neohrozí štartovacie olovo, ktoré je predpokladám použité.
Vo float sú predpísané napätia približne rovnaké a nič nehrozí. Nastavíme buď kompromisnú hodnotu, alebo tú nižšiu, podľa predpokladaného trvania.

Pri vybíjaní budú VRLA podporovať štartovacie batérie, čo je logické. Prúdy budú nerovnaké, závislé na stave batérií a kapacite. V každom prípade smerom k hlbšiemu vybitiu batérií je spojenie kapacít prospešné pre obidva druhy.

Pri takejto konštelácii je ešte viac ako inokedy dôležitá dĺžka absorpcie. Tiež by sa aspoň občas mohli štartovacie batérie odpojiť a dobiť až do fázy ekvalizácie.

Všetko platí pre 12 V systém pre paralelné pripojenie všetkých batérií. Pre sériovo-paralelné zapojenie rôznorodých batérií v systéme 24 V nemusí pomôcť ani komerčný balancér, tu je situácia s meniacimi sa odpormi už trocha divoká.

Ak hodláte investovať do nových batérií, potom treba pravdaže preferovať ich požiadavky aj za cenu, že použité batérie nebudú nabíjané celkom optimálne.

tak teraz neviem kazda bezdudrzbova je ventilom riadena ci nie? alebo je to agm? kupoval som bosch L5013 ako trakcne baterie tak to by mali byt zalievane olovo kyselinou uzavrete zo zosilnenymi mriezkami...mam chaoz z toho znacenie agm vrla gel a co teda toto olovo je vrla ked je uzavrete? v literature pisu ze vrla su len agm a gel tak ako to funguje v tejto uzavretej trakcnej bosch... cize ked mam dve olova roznej kapacity a su obe uzavrete tak by sa mohli paralelne do roznej velkosti spajat nie??

No, tak ony to jsou prakticky obě startovací zaplavené baterky, takže budou mít i stejná provozní napětí. Ten bosch je kočkopes vhodný jak na trakci s omezeným počtem cyklů oproti opravdové trakční baterce, tak i jako startovací. Takže snese cca 2x tolik cyklů než startovací a zhruba polovinu cyklů než opravdová trakční. A ani jako startovací nemá moc dobrou životnost, prostě kočkopes. Odvzdušnění těchto zaplavených baterek bývá buď přes špunty co jsou schovány pod horní nálepkou, nebo je nahoře labyrint, který umožní únik plynů, když je potřeba a omezuje vytečení elitu při převrácení .Pracovní poloha je na stojato, zpravidla s povoleným náklonem do 45°.

suhlasim ze kockopes lebo nepracuju dobre ukazu ze su nabite na 100% a po chvilke co je tak hodinka prace zhruba 80 watami ukaze cca 25 -40 % no proste kkti predajcovia napisu Trakcna a hovno hovno ...tusil som to nuz clovek sa uci na vlastnych chybach ked budem ministrom kupim LifePo

Tiborius, z toho si nic nedělej. S trochou olova se toho moc vymyslet nedá, musíš ho prostě postupně nasbírat velkou hromadu. Pokud indikuješ stav nabití jen podle napětí, tak to je dost ošidné a většinou to ukazuje spíš nesmysly než pravdu. Mnohem spolehlivější je, použít nějaký battery monitor s bočníkem, například BMV od Victronu.

mat displej mt 50 a dal som aj voltmeter priamo na baterky ..niekedy vsetko odpojim na pol hodku a zmeram multimetrom ale rozdiely minimalne asi tie digitaly nakmitavaju nezmysly najlepsie by asi bolo to co pises alebo analog voltmeter na baterky...no myslim ze najvhodnejsejsejsie by bolo dat olovo do srotu to je fakt...no sak mam to len treti rok tak uz budem musiet vsetko urobit lepsie aj viac panelov a nejake lifepo zaobstarat

Tiborius Kapacitu olova ti urcite nepovie MT50. To meria len podla napatia baterie a to je dost chaby udaj o kapacite...
Na to je dobry napriklad bmv700 od victronu.
MT50 je hracka...

Jen s voltmetrem se stav nabití (SOC) zjišťuje nepřesně. Ideální je právě zapojení s trvalým bočníkem, který měří proud do a z baterky a podle toho loguje aktuální kapacitu. Ve skutečnosti je to ještě maličko složitější, ale na tom nesejde.

Jestli si pamatuji správně, tak si říkal že jde o neobydlenou chatu a hlavně napájení zabezpečovačky, ne? Tam asi drahé Lifepo nedává úplně smysl. Hodně lidí ale zkouší sestavit aku z Li-ion článků 18650. Dají se buď vytřídit ze starých notebooků a AKU nářadí, nebo koupit na Ebay či Aliexpressu. V přepočtu na kapacitu, cykly, zatížitelnost je to dnes asi nejlevnější způsob jak doma uskladnit elektriku. Akorát je stím dost práce a cenu navyšuje BMS/balancing.

Možná bys to mohl zvážit taky: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... ion#p50804

keby to bola hracka necham si to ale je to kktina poleti prec za par supou to niekomu ponuknem na bazosi

Z hľadiska konštrukcie je elektrolyt v každej olovenej batérii a to vo forme :
gelu,
nasiaknutý v sklenom vlákne ( AGM ),
voľne naliaty medzi doskami.

Ventil môže byť všade, u prvých dvoch typoch štandardne.

Z hľadiska servisu sú batérie bezúdržbové a tie druhé, vyžadujúce dolievanie vody, ktorá uniká. To sú štartovacie batérie klasického typu a trakčné batérie zaplavené elektrolytom.
Štartovacie batérie novšieho typu ( napr. tzv. kalciové ) majú redukovaný únik vody do takej miery, že ju netreba počas života dolievať, teda sú tiež bezúdržbové, rovnako ako AGM a gelové..

Z hľadiska spôsobu používania sú batérie štartovacie, trakčné, staničné a neviem aké.

Rôzne ďalšie prívlastky ako Dual Purposse, Solar, Long Life , .... a pod. sú poväčšine triky, ako vytiahnuť zo zákazníkov neúmerne viac peňazí za nejakú technológiu, vrstvu, silnejšie dosky. Česť výnimkám.

Pre fotovoltaika, ktorý chce začať s olovom, je možné odporučiť štandardné štartovacie batérie tzv. kalciové. Pri prísnom dodržiavaní hlavných zásad je to výhodná investícia, hlavne z dobrých zdrojov, ktoré existujú.

Moje konkrétne odporúčanie : nemecké štartovacie batérie Powerblock. Neveril by som, že odvedú toľko práce.

tiborius píše:keby to bola hracka necham si to ale je to kktina poleti prec za par supou to niekomu ponuknem na bazosi

No, keď už ju máte, dá sa využiť pre nastavenie parametrov nabíjania. Potom netreba NB s ďalším káblom.

parametre nabijania som nechal predvolene ako boli na regulatore...ale pwm posuniem aj z dysplejom niekomu..ja dam uz Mppt musim to trosku upravit aj s panelmi aj aku no co uz doteraz to na obcasne svietenie a hudbu vsetko bolo ok no teraz je to malo ked je nonstop load 2-4 ampere

Ak máš stálu spotrebu 4 A, tak ti treba cca. 2 x 285 Wp, 4 x 12 V Banner SHD 180 Ah
a urobiť z toho 24 V systém. Potom step-down meničmi napájať potrební veci.

K tomu stačí takýto regulátor, má displej aj históriu za 3 roky dozadu.
https://www.jakama-ge.sk/jakama-ge/esho ... 00V-ML2440
Ten regulátor naozaj obmedzuje prúd na 40 A a pri tom bliká LED.
Ak počítaš z rozšírením systému, tak už rovno zobrať na 48 V / 150 V.

Ak potrebuješ niekde inde remote, tak ešte:
http://www.srnesolar.com/product/bluetoonth.html
http://www.srnesolar.com/product/remote.html
http://www.srnesolar.com/product/remote%20control.html
Ešte nejaký teplotný senzor.

Mne tie Banner SHD vydržali 6 rokov a 2300 cyklov.
Podmienkou je, nevybíjať viac ako 20 až 30 % denne a dobiť na 14,9 V každý deň min. 60 min.
Alebo sa pozrieť do inej baterky a nebrať platne, ktoré sú tenšie ako 2 mm.

Gel a AGM sú skoro 2x až 3x drahšie, to už radšej LiFE.

tiborius píše:keby to bola hracka necham si to ale je to kktina poleti prec za par supou to niekomu ponuknem na bazosi

MT50 je displej s možností pokročilejšího nastavení regulátoru.
Zobrazuje hodnoty v reálném čase, ale například i kolik regulátor vyrobil kWh.
Výborné pro provoz a nastavení regulátorů PWM řady LS které nemají displej. Jedna MT 50 mi stačí na oba provozované regulátory. Nastavení pro Li-Ion je sice trošku krkolomné, je nutno dodržet posloupnost nastavených napětí, ale dá se úspěšně použít.
Co se týká zobrazení kapacity baterie je úplně mimo, na tento údaj se nedá dívat jako na relevantní, protože je brán pouze s pohledu napětí. Ovšem ani mnohem dražší přístroje nejsou schopny toto zobrazovat správně, protože nemají vestavěn coulomb-meter, který by měřil náboj oběma směry, tzn. nabíjení i vybíjení. A i když to umí tak logicky vzniká chyba protože přístroj nezná účinnost akumulátoru. U Lithiových aku se znatelná chyba projeví mnohem později než u Pb nebo NiCd aku, které mají účinnost o dost horší, ale stejně je nutné provádět korekci.

ano necham olovo no utesnene ked uz ich nam myslim ze dobra volba ked su v izbe kde sa spi

Zdravím ,
Na olovu není nic špatného.Pro takovou aplikaci bych ho přímo vyhledával.Přeji mnoho zdaru

Toto nerob! ".....myslim ze dobra volba ked su v izbe kde sa spi." Olovo jakékoli,bych si do ložnice nikdy nedal.

A máš ověřené, že to může v případě uzavřených aku být škodlivé? Mě přijde, že ty doby už jsou pryč. V autě mám baterku a řídící jednotku uzavřeny ve společné nevětrané plastové skříni a po 11 letech zatím žádný problém. kdybych s tím neměl zkušenost, taky bych se tomu asi bránil. Jo problém jeden byl, po 11-ti letech pošla baterka, ale elektonika není ani zoxidovaná, prostě netknutá. Takže bych se nebál. V bytě jsem měl 2 roky VRLA, taky vedle elektroniky(např. foťák atd) a taky žádný problém. Ani jsme nic doma nenačuchali a to manželka by mohla pracovat na letišti jako čuchací pes , pokud vezu někoho v autě je schopna ještě po třech dnech vyčuchat, že v autě někdo mimo mě byl