Fórum MyPower.CZ

Chcel by som sa opytat na skusenosti s rozdielmi medzi teoretickym planovanim a realitou prevadzkovania termiky.
Mojou snahou bolo prist na to, ako ovplyvnuje pocet panelov a denna spotreba TUV optimalnu zostavu. Pre vypocet bilancie som pouzil "kalkulacku" http://oze.tzb-info.cz/tabulky-a-vypoct ... -kolektoru
Po porovnani s nakladmi na pripravu TUV a nakladmi na solarne komponenty som sa dostal k optimalnej hodnote medzi 7.6 roka (ak spotreba TUV klesne na 500 L/den), az 5.4 roka (ak sa spotreba vody zvysi na 900 L/den).
Klucovou polozkou je denna spotreba, ktora pri optimalnom pocte panelov vyrazne zlepsuje celu bilanciu.
Co zatial neviem zapocitat su straty a sposob, ako akumulacne nadrze ovplyvnia prevadzku termickeho systemu.
Dakujem a vela .

900l TUV na den? kolik tam bydlí lidí? Nechápu.

Asi celá třída. My máme v 7 lidech 300 litrů denně přes zimu a v létě víc, ale protože tím dopouštíme a ohříváme bazén.

Momentalne 8 dospelych a 8 deti. S vyhladom na 11 dospelych a deti 8+.
V priebehu roku bola max spotreba v 5.tom mesiaci 850 l/den a min spotreba v 6. mesiaci 370/l den.

Ono se nedá jenom zvyšovat počet panelů. Solární čerpadlo má nějaký průtok a při oslunění se kapalina ohřeje třeba o 20 st.C. Při zdvojnásobení počtu panelů už bude ohřátí o 40 st.C, což může vést k varu kapaliny.
Dále je lepší zvolit heatpipe technologii, protože má několik výhod. 1/kapalina proudí jenom v horním sběrači a tedy je menší nebezpečí netěsnosti. 2/ kapaliny je menší množství - pro případ stagnace stačí menší expanzní nádoba 3/funguje i za nižších teplot okolí.
Pro 7 lidí máme 60 trubic, 600 l boiler a 8 měsíců takto máme pokryto.

To jsou mi marketingové kecy, jak může být heat pipe lepší 1/ spojů které netěsní je stejný počet, jeden na vstupu, druhý na výstupu, 3/ jak může za nižších teplot fungovat lépe? Je tam víc tepelných odporů, fyzika říká, že opak je pravdou.

Nějaké výhody mít mohou, modernější absorbér, lepší vakuum, ... Ale uvedené body 1/ a 3/ to nejsou. Porovnávejte stejně moderní generace a stejné rozměry.

Heat pipe je náhražka tam kde nemůže být voda přímo, nikoliv vylepšení. Vždy je to kompromis dražší a horší.

Odesláno z mého SM-G920F pomocí Tapatalk

Za podpis se omlouvám. Snad je to teď vypnuté.

Ale vždyť přece plošný kolektor má uvnitř od sběrné trubky řadu odboček, kde jsou pájené, nebo spíš svařované spoje jako zdroj možných budoucích problémů.
Plošný kolektor má obvykle izolaci 40 mm ze zadní strany a celou touto plochou utíká teplo. Heatpipe má tuto plochu mnohem menší - izolovaná je trubka sběrače. A menší plocha, kterou utíká teplo, znamená menší ztráty. Existují sice vakuové plošné kolektory, ale obávám se, že cenově budou dražší, než běžné heatpipe a vlastnosti lepší než heatpipe mít nebude.
Když jsem zvažoval, jaké termické kolektory pořídit, tak jsem si pro běžně dostupné kolektory z jejich uváděných parametrů spočítal účinost za různých rozdílů teplot média a okolí. Z toho mi vyšlo, že ploché jsou nevhodné za nižších teplot, protože skoro všechno zachycené teplo uteče. Pokud je rozdíl teplot 40 st.C, tak deskový má účinnost 36%, zatímco heatpipe přes 60%. Jen ještě doplnění - princip heatpipe využívá k přenosu tepla fázové přeměny a tento způsob je o několik řádů rychlejší, než přenos tepla vedením a i výkonnější, než přenos tepla prouděním. Proto se používá i na jiných místech.

Pokud se použijí jiné informační zdroje, srovnání dopadne jinak. Dalším problém spočívá ve skutečnosti, že u levnějších heatpipe, které původně nebyly určeny do našich povětrnostních podmínek ale jsou spíš pro přímořské oblasti, se používá jako médium voda / vodní pára a mnoho takových tepelných trubic v našich zimních podmínkách popraskalo. Pokud se zadní strana plochých kolektorů doizoluje, případně přitiskne k izolované střeše, nejsou úniky zadní stranou příliš velké.
Za prosinec a leden dohromady nasvítí kolem šedesáti hodin slunečního svitu a tak je celkem lhostejné, jaké fototermické kolektory jsou v té době nainstalovány. Od února lze při dobrém počasí využívat i ploché kolektory, které mají při přímém osvitu dostatečný zisk na to, aby ohřály vodu minimálně na nízkoteplotní topení. Jenom musí mít správný elevační úhel.

Plošný kolektor může mít trubku z jednoho kusu naohýbanou.

Termický kolektor patří napojit na >200 mm izolace střechy. Teplo utíká pouze přední stranou a dovolím si tvrdit že plocha bude větší u trubicových, ale to si nejsem jistý.

Myslím, že to je skupenská přeměna nikoliv fázová. Důležitý je ten plyn/kapalina použitý uvnitř, je to výborné pro jednu jedinou teplotu. Při příliš nízké teplotě to nefunguje(pořád je to kapalina), při příliš velké také ne(všechno je to pára), není změna skupenství, nedochází k přenosu tepla. To že to nefunguje při příliš vysoké teplotě je výhoda. Potřebuje to k pohybu rozdíl teplot aby se to vůbec pohybovalo. Kdežto minimální rozdíl teplot už bude plochému stačit aby ohříval sice málo, ale ohříval. Rychlejší přenos než vedením to je, ale než prouděním nikoliv. Protože tam proudí pára (ve směru přenosu tepla) a kapalina (zpátky).

josse píše:Plošný kolektor může mít trubku z jednoho kusu naohýbanou.

Kolektory s meandrem mají větší tlakovou ztrátu, kterou je nutno nahradit vyšším výkonem oběhového čerpadla. Naproti tomu kolektory s lyrou jsou při vhodné konfiguraci schopné běhat i samotížně nebo s drobnou dopomocí malého oběhového čerpadla, které může být poháněno přímo fotovoltaikou. Pak k takovému systému není potřeba ani regulace.

to josse: nemáš úplně pravdu, on se uvnitř trubice s teplotou mění i tlak, tím pádem teplota varu a kondenzace kapaliny - u kolektorů obvykle aceton, takže k tomu co popisuješ, dochází až peři teplotách úplně mimo použitelnost systému, proto se tohle používá i pro chlazení procesorů a podobně, kdyby to mělo ty vlastnosti co popisuješ, tak už máš v PC sfajrovanej procesor.

Kolektor s lyrovým uspořádáním a samotížným oběhem používá už 15 let můj kamarád, zcela bezúdržbový systém...

Právě že na chlazení polovodičů to je o cca 10-20 stupňů horší než voda. Není potřeba čerpadlo, ... To je pravda, ale je to na úkor ostatních parametrů. Můj názor je jasný, používat heat pipe pouze tam kde voda použít nejde, jestli to je chlazení polovodičů, ohřev vody, ... Je vcelku jedno. Prosazování této technologie je výhoda pouze pro výrobce/prodejce aby na tom vydělali. Rozdíl v tlakové ztrátě u porovnatelných kolektorů je zanedbatelný a je třeba ho hledat jinde v systému, délka vedení, kolena, redukce, kohouty, výměníky. Aby se médium pohybovalo je potřeba rozdíl teplot, to je bez debat, můžeme se bavit jak moc velký, jak se mění tlaky, ... Princip však je rozdíl teplot a o tento rozdíl teplot to začne ohřívat později a méně než ploché klasické kolektory při stejné aktivní ploše a stejném absorbéru.

Na znizenie odporu su kolektory konstrukcie "lyry" + zapojenie je do 2 vetviev po 8 kolektorov. Na izolaciu je pouzita mineralna vlna 50mm zdola + 20 mm zboku. Nevyhody oproti trubicovym viem kompenzovat vacsim poctom panelov pri nezvyseni nakladov. Takisto by som chcel zvysit vyuzitelnost tepla viacerymi akumulacnymi nadrzami priamo v kotolni.
Do kotolne sa mi zmestia max 2 Aku nadrze po 1000 L, ale tie dokazu akumulovat teplo podla spotreby na 5-9 dni. Ma niekto skusenosti so zemnym zasobnikom? Prispevkov s problematikou velkych zasobnikov/akumulacnych nadrzi zas tak vela nie je...

Mám 3500l nadzemní nádrž se stratifikací. Od půlky března se s ní dá přežít bez dohřevu. Pokud by se vylepšila izolace (je umístěna v nevytápěném přístavku) nádrže a tím se snížily ztráty, mohla by fungovat již o měsíc dříve.