Fórum MyPower.CZ

gupa můžeš se rozepsat nad detailama toho přepínače?Taková mechanika existuje a jde i automatizovat? Tím by se krásně dala vyrovnávat baterka i v FVE přez noc,žádné zbytečné spotřeby okolo balancingu,jen impulz k přepínači a hotovo.Samozřejmě by musel být řešen náhradní minizdroj pro regl,ať neřve,že byl odpojen.

Jsou potřeba 2 přepínače na 2x6 článků LIFePO dva přepínače Obzor 2212. Zapojení pro jeden: Kdo se vtom vyzná tak propoje dvou přepínačů pro 2212, pro 12ks LIFePO si domyslí sám. Vymýšlel jsem to pro nabíjení mýho 24V systému NiCd ale skončilo to na potřebě výroby měděných pákových nožových velkých přepínačů pro cca 300A v počtu 20ks. Jinak pro 12V systém je to velmi podobné, ale to je mnou popsáno zde: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 693#p62569

To přepínání je skvělý a z principu jednoduchý nápad Na ten skůtr jistě použitelné, ale spíš bych to viděl jako předem definovanou propojku. Buď připojeno na provoz a nebo odpojit a balancovat, nejlépe zrovna nabíjet co by jeden paralelně spojený článek. Ten přepínač si prakticky na 48 či dokonce 72V skoro nedovedu představit Kdo by to vozil sebou No a v ostrovním provozu je jistě obrovské omezení, že po dobu balancování je jediný zdroj mimo provoz, ale je fakt že třeba v noci by to šlo. U tohoto a i dalších ne čistě ostrovních systémů patrně narazím na jeden z problémů a nebo zrovna na oba.
1. vysoké napětí = mnoho článků v sérii = mnoho přepínačů - nahrává to použití při nízkém systémovém napětí.
2. vysoké proudy = přepínače (alespoň ty pracovní) dostatečně dimenzované (už i 50A není malý proud).

Tohle jsem chtěl řešit pro testování Li-ion článků. Když jsem si to podobně rozmaloval, a započítal přechodový odpory kontaktů, tak mě to přešlo. Na 13s baterku je potřeba 26 přepínacích kontaktů (teda 25, když by se použilo společný - pro sériový i paralelní spojení) takže přepínač by měl cca 0.5m na délku (nebo by se musely 3ks spřáhnout táhlama, a co teprve cenovka spínače s 12-ti sekcemi, když 6 sekcí (přepínač sítí) VSN 16 stojí přes 700Kč. Tohle je fakt použitelný tak na 4 články, nebo ty 4 12V baterky.

Jsou nějaké rozdíly/výhody v poskládání baterie z článků 18650 nebo 13S 30Ah prismatických článků li-on? Nebo je to jedno a srovnatelné?

Co je lepší? Z čeho by se dala do stávajícího boxu po olověných bateriích vyskládat větší kapacita?

Zdravím ,

celkem logicky se hranatý prostor nejlépe zaplní hranatými či placatými . mezi kulatými 18650 je dost nevyužitelného prostoru . To je jedna stránka věci , druhou je případný typ a vlastosti . Ideál by byly články schopné s přehledem bez přetěžování dávat špičkové proudy a přitom disponovat slušnou kapacitou s ohledem na možnosti úložného prostoru . Takže podledat rozměry kandidátů propočítat vměstnatelnost do boxů rozkreslit zapojení = celková kapacita + cena + pracnost . Stejný postup aplikovat na všechny kandidáty , následně porovnat a vybrat vítěze .

Elektronům zdar

Len "gulate" clanky 18650 maju lepsi pomer kapacity ku vahe aj objemu..takze aj napriek medzeram pri skladani na tom budu lepsie..a napokon v tom skutri je dost miesta .boli tam 4 olovene baterie.. Usetri sa miesto aj vaha..Su dokonca LTO clanky co maju na oboch koncoch srobovacie prepojky...Ja by som siel do 18650....a poskladam si co chcem..13*5...13*6...13*7..cokolvek..aj vyber clankov obrovsky.

Do skůtru, nebo na kolo bych šel určitě do 18650. Z hlediska pevnosti obalu a bezpečnosti určitě lepší než pytlíčky. Druhá věc pro 18650 je chlazení článků.

Zajímavý argument volente! a díky za něj. Nenapadlo by mě to, protože s tím nemám žádné zkušenosti. Ale bude chlazení článku aktuální i u 350W motoru?

Zase když tam dám pytlíčky, tak jich bude jen 13, ale když budu chtít 30 Ah z 18650, tak kolik jich bude? Bude víc spojů a tedy i víc potenciálních problémových míst, ne?

Je nějaký rozdíl v životnosti 18650 a pytlíčků nebo je to srovnatelné?

A co cena 18650 a pytlíčků, je taky srovnatelná?

Přiznám se, že mi jde o cenu, ale ne "za každou cenu", olovo už nechci. V roce 2015 ze mě jistí lidé udělali bezdomovce, když mě násilnou výměnou zámků nechali na ulici v triku, kraťasích a s notebookem. Nechci moc uvádět detaily, ale od té doby mi tito lidé škodí, vodí mě po soudech a dřou mě z kůže - proč? - protože je to baví, je to jejich hloupá zábava, jsou advokáti a já v tom chodit neumím. Je to drahá zábava a já na to nemám. K tomu všemu mi brání v přístupu k mým věcem - i k "blbému" starému kolu Favorit, které nemá absolutně žádnou hodnotu - mám si prý o něj požádat přes soud... kašlu na ně, proto jsem si pořídil tento skútr/elektrokolo, abych stíhal být všude včas. Musel jsem začít znovu. Táhne se to už 3 roky, ale bohužel jsem na vlastní kůži zjistil, že spravedlnost existuje jen pro toho, kdo má známosti a zaplatí si dobrého advokáta, který se ničeho nebojí a jde přes mrtvoly... Soudy jsou k ničemu, snažím se tedy jít jinou cestou.

Děkuju všem z fóra, kteří už mi pomohli, moc si toho vážím.

Jde o to že pytlíků jsem viděl hořet několik, 18650ku ani jednu.
Byli to pravda většinou modelářské LiPol, kde koncentrace energie je vyšší, ale taky mi začal hořet malý LiIon pytlík 400mAh a naštěstí jsem u toho byl, ale do smíchu mi nebylo. Trošku jsem měl popálené prsty a nějaké škody na koberci by se taky našli. Proto za mne do něčeho co může narazit, upadnout apod. raději pevnější obal.
Co se týká chlazení tak je jedno jaký výkon má motor, spíš jde o to jak ho budeš trápit, a tím i baterku. Když jsem uvažoval o skůtru, tak moje volba padla na LiFePo A123 26650.
Jsou schopny dát velký proud aniž jim to ublíží a nemají moc problém s balancováním.
Nominální proud až 70A, špičkový 130A. Jen jsou jaksi dražší.
Edit. Podotýkám že jsem uvažoval o skůtru s výkonem 2kW.

Li ionky ve formátu 18650 se dělají i vysokoproudý, který dají 30A z jediného článku.
Například od LG LGDAHB 21650. Jen nemají tak velkou kapacitu, tyto konkrétní 1,5Ah.
Je to proto že aby dal článek proud 20C, musí mít tlustý elektrody pro který pak chybí plocha, která dělá kapacitu.

No vidíš, a já mám dva akupacky na elektrovozidla z "pytlíků" , zatěžovaný 1-1.5C maximum, a oboje fungovalo dvě sezóny bez zaváhání. Při tomhle provozu se baterky nehřejou, jenom regulátor, motor a trochu dráty...
Mám to v krabici z 2mm Al plechu, vevnitř 1.6mm sklolaminát (vyhozený zmetky z výroby DPS) a prostor nad kontaktama, kde jsou dráty, propoje k BMS atd vyplněnej čímsi pěnovým, pravěpodobně pěnovej PE. Mechanicky to bylo jednodušší než spojovat k sobě a prpojovat 18650 na obou koncích, tohle má vývody jenom nahoře (na boku). Takže každá technologie má něco do sebe.

Ukažte mi někdo pytlíkový článek který se po pár cyklech nenafoukne! Všechny se nafouknou, je to jen otázka času 3-50 cyklů. 18650 jsou v tom obalu v bezpečí, menší koncentrace energie nezničí ten obal. Pytlíky dávají možná větší proudy, ale škodí jim to stejně. Já jsem stavěl z pytlíků 15P14S, protože byli rychle k mání za dobrou cenu. Trvalo mi to dlouho než jsem to složil, asi měsíc po večerech. 60 Ah, ~4 kWh krásně malinké, lehké. Ale bojím se toho, chladit se to nedá. Zatím mi nepřijde, že by se nafukovali, ale bojím se toho. Všechny pytlíky co jsem viděl se nafoukli. Blbě se s tím i dělá, tenký pásky se snadno utrhnou, to 18650 je hodně bytelný, na povrchu se dá letovat a nic se jim nestane (omezeně dlouho a jen na čelech). Já bych si vybral radši 18650 kdybych mohl. Naposledy jsem viděl Power Banku od APC, která se nafoukla při 3 tím nabití! To se s 18650 nestane. Tím paralelním spojením se zlepší vnitřní odpor celé baterie, když se to udělá dobře.

Odesláno z mého SM-G920F pomocí Tapatalk

mám cca 120 placek v těch dvou baterkách, a nic se nenafukuje. Osatně leckdo tady z toho má články 200Ah už delší dobu. Kdyby tvoje tvrzení byla pravda, tak jsou "nafouknutý" všechny tablety a telefony starší dvou měsíců. Pokud se ti články nafukují, tak děláš něco špatně, obvykle je to následek přebíjení, přehřátí při zkratu a podobně. Mám z 4Ah placek takovou mobilní powerbanku, 4s4p je to jenom slepený izolačkou, nabíjí se to modelářskou nabíječkou a výstup je přes Step down, aby bylo na výstupu pořád 12V, a už rok není problém. 16Ah akupack nabíjím cca 2A, protože k tomu nemám připojenej silnější zdroj, vybíjení je obvykle do 2A a žádný nafukování se nekoná. Jediný, co se mi nafouklo, byl článek A123 20Ah LiFePO4, kterej se mi podařilo delší dobu podržet na napětí přes 4V - nedostatečnej balancer a chybějící BMS - to je to, co někteří tvrdí, že je k ničemu.

Ale no tak, kodl, A123 nikdy žádnej článek 20Ah nedělala, teda co vím. Pouze 26650 původně pro profi akunářadí. Kapacita 2300mAh.
Edit: tedy ta původní před bankrotem.

tady je dnes sešlost... http://www.a123systems.com/prismatic-cell-amp20.htm
je asi co!!!? Abrams je ode mě kupoval, tak asi oba žijeme v bludu. tohle nikam nevede -
"Každej pytlíkovej článek se nafoukne"
"A123 nikdy nedělalo 20Ah článek".
Takže asi tak, o tomhle nehodlám diskutovat, není o čem.
To je podobný, jako "Mě se dycky zduje koza, je to zvíře nahovno, nic nevydrží" ale už nikdo neřekne:
"krmím zásadně mokrou jetelinou".

Zdravím ,

jediný prismatický LiFePO4 20Ah článek od A123 kterej sem viděl nafouknutej . Elektronům zdar

Článek dokáže nafouknout pouze teplota, která způsobí odpaření elektrolytu uvnitř článku.

Buď se dodá zvenku nebo se článek ohřeje proudem, lhostejno zda vybíjecím či nabíjecím. Pokud je baterka provozována při pokojové teplotě, s proudy nad cca 0,2C, musí se splnit 3 předpoklady:
1. Chladit
2. Chladit
3. Chladit

Pytlík nebo buřt.No pytlík poskytuje více kapacity na rozměr.Co se týká bezpečnosti tak při havárce je to jedno a pro provoz se to musí fixovat na otřesy celku,tak je jedno co se použije.Že se pytlík nafukuje,no jistě když do něj někdo pere či bere maximálky ,na které není baterie postavena,to je potom těžko.Já bych stavěl z pytlíků kvůli nedostatku místa a původním hranatým baterkám na které je prostor.Dostal bych větší kapacitu a tím pádem eliminace proudů oběma směry.Pytlíky se dají hezky jednoduše pospojovat a využít pružnost přípojů i s ochranama. https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... &start=100

Tak nakonec jsem se rozhodl pro baterku z prizmatických li-on článků bez jakéhokoli monitoringu, v zapojení 14S3P, kdy kapacita se zvýší ze stávajících 12 Ah na 30 Ah a tím i dojezd a trochu i rychlost.

Ptám se proto a prosím o radu, zda mohu v klidu používat stávající nabíječku určenou pro olovo?: Je na ní uvedeno výstup 58 V 1,8 A. Než se vypne, tak na ní při připojeném multimetru naměřím cca 57,6 V, pak vypne a udržuje olověné baterky na 54,4 V. Po odpojení nabíječky si olovo klesne vždy na 51,7 V.

Mohu tím nově nabíjet i li-on? Na co si dát pozor? Nabíjet po každé cestě? Nebo nabíjet podle toho, jakou další cestu zamýšlím? Tedy ne vždy do plna? Jak se k tomu chovat? Uvítám i případné typy na jinou nabíječku speciálně pro li-on.

Hezký zbytek advetní doby a radostnou vánoční dobu a radost z prodlužujících se dnů a sluníčka všem!