Fórum MyPower.CZ

Ahoj,

používám paralelně/sériové zapojení 4x8 článků - původně 12V baterie otevřené a pasivně balancované - viz obrázky ZDE. V rámci zimního provozu jednou za čas celý blok baterií napojím na nabíječku a dobiju "do plných", v mém případě to znamená cca. 1 hodinu na maximum aby pasivní balancery chytily vršek 3,6V a ostatní články měly čas se dobít taky. Po instalaci monitoringu jsem včera při této akci dostal SMS, že se objevila závada na bateriích. Fyzickou kontrolou jsem zjistil, že články nejblíže + pólu celého bloku (první dva z levé strany na obr) mají napětí 4,1V, cca. 20 minut než jsem to vypnul. Pasivní balancery topily, fungovaly, ale asi na ně toho napěťového rozdílu bylo moc... Ostatní články byly na napětí kolem 3,2 - 3,3V. Po vypnutí se všechny články srovnaly na rozdíl 12-20 mV.

Pochopil bych, kdyby to byly dva články nedobité, kvůli trvalému odběru monitoringu, to by byly ty dva na druhé straně. Proč ale přebité? A hlavně = proč úplně na všech 4 paralelních větvích, když to paralelní spojení bloků je jinde - uprostřed skupiny, tedy po 4 článcích? Podotýkám, že postupným dokupováním jsou články různého stáří. A doplňuji, že při nabíjení přes panely pomocí MPPT regulátoru to nikdy neudělalo...

Ještě si částečně "možná" odpovím. MPPT regulátor mám nastavený na max. napětí 28,6V. Nabíječka má max. napětí 29,3V (http://eskutr.cz/cs/nabijecky/629-nabij ... -40a-.html). To by mohlo znamenat, že těch 28,6V je přesně hranice rozdílových proudů, kdy ještě pasivní balancéry zvládají spotřebovávat, zatímco se ostatní články dobíjejí. No dobrá, PROČ ale ve všech paralelních větvích stejné články??? když jsou s nimi v serii minimálně ještě další dva? P.S. Měl jste někdo takovouhle nabíječku rozebranou? Šlo by to max. napětí snížit?

Podľa mňa to bude náhoda že práve tie články...
Problém je v tom že tie batérie môžu byť rôzne nabité a preto práve uletely.
Tie pasívne topiče to nestihli utopit, keďže bol väčší prúd.
Keď nabijaš batérie nabíjačkou ideál je ich v kuse sledovať, lebo sa to vypomstí.
LiFe je proste také, snáď to vydržali bez ujmy.

Ahoj,
Myslím, že optimální by bylo utvořit paralelní čteřice a ty potom spojit do série. Na ty paralelní skupiny dát balancéry, klidne paralelně víc kusů. Před tím by nebylo špatné udělat kapacitní test a články roztřídit tak, aby každá paralelní čtveřice byla pokud možno co nejvíc podobná. Potom se to bude chovat tak, jakoby byla baterie složena z osmi článků. To že se to děje u krajních článků bude nespíš náhoda.

Co s tím záleží na tom, jak moc si s tím chci hrát.
Pro snížení dobíjecího napětí bych zkusil vhodně (proudově) dimenzovanou diodu, přes kterou bych připojil nabíječku. Napěťová ztráta na diodě je asi 0.7V a tedy ztrátový výkon, který by musel její chladič vyzářit by byl 40A x 0.7V = 28W. Pokud bych měl trauma, že zbytečně pálím tolik energie, zkusil bych zpočátku nabíjet přímo a teprve v závěru přepnout přes diodu.
Pro horní srovnání článků je potřeba, aby v okamžiku, kdy začnou některé balancéry balancovat, poklesl proud na takovou úroveň, aby to stačily balancéry (tyto jsou myslím 1.7A) spálit. Tady, kde jsou 4 seriové větve, je určitě bezpečné pokračovat v nabíjení proudem do 1.7A. Možná je bezpečné nabíjet i vyšším proudem do 4 x1.7A=6.8A. A při pokračování v nabíjení vyšším proudem než 6.8A balancér nestačí udržet napětí na bezpečné hranici.

Doporučil bych pro balancovací dobíjení snížit proud tak aby ten proud požraly balancery.
Nastavit pak 28,8V a dobíjet až bude na všech článcích 3,6V.

Ještě upozornění: v dokumentaci pasivních balancerů je uveden balancovací proud 1,7A ale při 3,6V je balancovací proud 1,4A.

Ty články prostě ujely už dřív, akorát o tom nevíš. Prot je dobrý mít BMS. Prostě ke článkům připoj něco , co sežere přebytečnej proud (já při testech používám kus pozink drátu namotanýho do spirály, položenej na dlažbě, a zkus pod dohledem dobít ostatní články. Pokud ti nabíječka dává 10A a ty "balancery" v uvozovkách dokážou odebrat 1A a začnou s tím až když už je pozdě (mělo by to být tak od 3.4V) tak se nediv. Pokud BMS nedokáže omezit nabíjecí proud, tak musí být balancer schopen spálit všechno, co dá nabíječka. prakticky ověřeno. Před dvilkou vysvitlo slunko, tak se baterky taky začaly trochu balancovat, ale mám balancery nastavený na 3.45V a jsou schopná sežrat 3A. I tak se někdy stane, že některej článek dojde až ke 3.6V a je alarm - všimni si rozdílů napětí proti tvejm, je to kvůli životnosti, těch pár procent kapacity, co vejde do baterky navíc za to nestojí.
Pokud chceš nabíjet doopravdy s temito "balancery" tak musíš omezit nabíjecí prod na méně než 1A ve chvíli, když sepne první balancer.

Taky bych nejdřív poskládal paraelní čtveřice a až pak sérii.Do těch čtveřic dát články od nejmenší po největší kapacitu tak, ať je výsledek se sousedními vyrovnaný.Bohužel je life vnitřně odporově dosti náladové a nastává u něj v dané chvíli bod zlomu,kdy začne letět napětí strmě vzhůru.Je potřeba vypozorovat při jakém proudu a napětí se to na určitých článcích láme a podle toho nastavit nabíjení,v žádném případě to do nich prát nonstop a spoléhat na paliče.Taky teplota hodně ovlivňuje,každopádně bych nenechával nabíjení přez 3.5V,u starších life to je bod zlomu a pasiv to už s 1.4A nedá.
Taky bych zkusil podotahovat kontakty na článcích.

Asi máte pravdu - prostě náhoda plus malé pasivní balancery... ale to nevysvětluje, proč se to neděje když nabíjím přes MPPT. I tam dá sluníčko klidně 25A i více... A nebo vysvětluje - všechny ty články jsou nakonec paralelně, tj. 4x1,7A= 6,8A a zbytek stačí na dobíjení ostatních... ASI KOMBINACE VŠEHO SE VŠÍM... A ten drát na vybíjení... to je dobrý. Ten už jsem zkoušel, uvidíme.

To sluníčko do toho nepere najednou plných 25A ale od rána postupně proud zvedá,nabíječka jede pořád stejně.Hlavně to nežeň k 3.6V.

No jo... to má logiku to sluníčko, to bude ono. Jinými slovy = bez aktivního balanceru to v podstatě nemá cenu řešit jako systém. Ale v podstatě sedět u toho a hlídat.

Zdravím ,

tyhle 1,7A balancery sou lepší než nic , ale jak psali rychlejší , 3,60V není moc zrdavý . Když už , tak slouží k hlídání článků za provozu , nikoli coby srovnávače neošetřených článků .
První věc co se má dělat nejen s LiFe články je jejich první balanční nabití a to jednotlivě či paralerně aby všechny byly na stejným napětí - z výroby nejsou jednotně nabity . Poté pospojovat jak je libo . Pokud by některý článek utíkal ostatním , příčinou může být asymetrické zatížení třeba nějakým monitoringem či poškození článku .

Doporučuji rozebrat a nabít články jednotlivě na 3,45V až 3,50V . Ještě líp udělat každýmu kapacitní test nabít na plno a sestavit k dosažení rovoměrné kapacity celé sestavy .

Elektronům zdar

Kapacitní test jak doporučováno je dobré po nějaké době udělat. Výsledky mohou být překvapivé.
Před měřením kapacity je nutná procedura ekvalizace. Jiná než u Pb a to spojit všechny články paralelně a dobít na 3,6V. Nebo i v sérii nastavit nabíječku na 3,6V x n (počet článků) a nabíjet tak dlouho než je na všech opět 3,6V.
Poukud to neuděláš, budeš jen tápat co se s baterií vlastně děje.
A pozor, aktivní balancer, tedy pumpa má jen omezený prelévaci proud. Pri rozdílu napětí 0,2V jen pár set mA! Takže pokud nějaký článek uletí s napětím tak nemá šanci ho "ubrzdit"

Tedy pokud shrnu rady - nominálně nabít všechny články samostatně a hlídat si kapacitu. OK. Ale to je akce na několik dní s rozebranými baterkami ne? Pokud tam mám 32 samostatných článků, a dejme tomu nabíječku 3,6V; 20A co jsem našel, pak každý článek 60Ah bych měl nabíjet cca. 2 hod. při řekněme 50% kapacity. Tedy 64 hodin, možná o něco méně na nabíječce? To je asi správná, ale pro mě téměř neřešitelná akce= mám ostrov, bez baterií jedu na generátor a nebo petrolejka. A to si tu nabíječku 3,6V ještě musím koupit. Nebo jak bylo zmíněno výše, dobíjet sady a přemostit konkrétní články třeba tím mosazným drátem. A nebo dokoupit a paralelně další pasivní balancery. Ještě nějaký nápad?

Pro provoz bych propojil vždy 4 články paralelně. Propojení bych udělal klidně slabším vodičem, třeba 1mm2 - za normálních podmínek není důvod, aby mezi články tekly velké proudy (a naopak pokud na některém článku nastane katastrofa (zkrat), nemusí to odnést ty ostatní tři). Pro manuální balancování jsem používal nejen vybíjení nabitého článku drátem, ale i extra dobíjení článku(ů) s nejnižším napětím pomocí externího zdroje od číňanů (230V/0-30V 0-5A), u kterého nemusím stát, protože když na něm nastavím cílové napětí 3.6V, tak článek nepřebije.https://www.aliexpress.com/item/EU-plug ... 45561.html. U ostrovního systému bych váhal nad použitím aktivních balancerů, protože mají nějakou vlastní spotřebu, která může v zimě chybět. A pokud opakovaně zjistím, že některá čtveřice článků je pravidelně jako první dobitá a zároveň i jako první vybitá, tak to znamená, že má nejmenší kapacitu a klidně k ní připojím další článek - třeba 10Ah a sleduji, jestli jsem se trefil.

Zdravím ,

1. zmíněný rozdíl napětí nevypadá na 4-násobnou souhru selhání , ale na problém nesymertie vybíjení článků . Pořádně bych zkontroloval monitoring - zjevně z 8-mého článku odebírá míň mA než-li z ostatních .
2. články rozdělit na dvě banky - při šašení s jednou systém jede dál s druhou .
3. pořídit si modelářskou nabíječku , doporučuji tuto : https://hobbyking.com/en_us/0620-20a-30 ... ?wrh_pdp=7 , umí 20A jak nabíjet tak i vybíjet a to rekuperačně . Ohlídat si u hobbykingu odeslání z EU = bez DPH a rychle .
4. nabíječku připojit na systémový aku , testovaný článek prvně vybít na 2,90V , nabít na 3,50V (3,60V nedoporučuji ) a zapsat na onen článek změřený náboj .
5. po otestonání sestavit páry článků k dosažení vyrovnané kapacity .

Elektronům zdar

Díky. Že by to bylo samotným monitoringem obráceně, tj.Že všude bere více než na posledním článku to mě nenapadlo... nicméně je fakt ze to je jediná větší změna co jsem dělal. A ten monitoring je od jednoho dodavatele a pár dní po sobě (kvůli clu a dph) takže to může být jedna várka. Rovněž to rozdělení na 2 části má svůj smysl... a ono to i půjde. Mám tam medenou lícnu. Akorát rozdělit na dvě, spojit paralelně na výstup a je to. No pár nápadů= děkuji a dám vědět jak to dopadlo.

Ivo12s píše:Tedy pokud shrnu rady - nominálně nabít všechny články samostatně a hlídat si kapacitu. OK. Ale to je akce na několik dní s rozebranými baterkami ne? Pokud tam mám 32 samostatných článků, a dejme tomu nabíječku 3,6V; 20A co jsem našel, pak každý článek 60Ah bych měl nabíjet cca. 2 hod. při řekněme 50% kapacity. Tedy 64 hodin, možná o něco méně na nabíječce? To je asi správná, ale pro mě téměř neřešitelná akce= mám ostrov, bez baterií jedu na generátor a nebo petrolejka. A to si tu nabíječku 3,6V ještě musím koupit. Nebo jak bylo zmíněno výše, dobíjet sady a přemostit konkrétní články třeba tím mosazným drátem. A nebo dokoupit a paralelně další pasivní balancery. Ještě nějaký nápad?

Jak psal Ota, není nezbytně nutné rozebírat baterii... Nejslabší článek (jeho přibližnou lokaci) Ti odhalí celllog. Hlavní je si pohlídat (odsedět u baterek) celou fázi cyklu baterie s nastavenými mezními podmínkami a nenabíjet vždy na 3,6V. Koukni sem, rozdíl mezi 3,5V a 3,6V je v rozměru zokrouhlovací chyby. https://www.powerstream.com/lithium-pho ... oltage.htm

Pro inspiraci popíšu můj příběh:
Jako testovací scénář jsem zvolil nejhorší scénář: V poledne z ničeho nic modrá obloha a do baterek 16s 300Ah od Oty ve stavu SoC (20% - 25%) 51,8V poteče nastavených 60A (0,2C). Cílové napětí 55,2V.
jako ochranu jsem vybral BMS http://eskutr.cz/cs/bms-balancery/544-b ... atory.html s bal.prodem cca. 1A + na prvním článku balanční modul “Speciál” + FET můstek pro omezení max proudu při dosažení max napětí na, jakémkoli článku. http://eskutr.cz/cs/bms-systemy/704-bal ... atory.html
Bohužel se tyto moduly dnes prodávájí ve vyšší verzi a není k nim dokumentace i přes opakované urgence pana Kapice, takže „Speciál“ stále nezapojen.
1) Nicméně slunce svítí a v daném sestavení bylo možné nabíjet jen do 54,4 (3,4V článek), max proudem 25A a BMS nastaven na 3,42. Jakmile jsem zvedl ampery nebo volty už články nebyly pod kontrolou.
2) Po přidání výkonového odporu 0,22ohm (teoreticky balancovací proud až 16A odpor+1A na DPS) jsem opakoval testovací scénář a v daném sestavení bylo možné nabíjet do 56,6 (3,53V článek), max proudem 60A a BMS nastaven na 3,55 aniž by balanční moduly nedržely články na max. nastaveném napětí. Nabíjeno pomocí Multiplus, kde stačí nastavit „Keep battery charged“ a MP nabíjí ze sítě.

Na DS přepínám při napětí 51,7V při 0,033C (10A) nebo 50,9V při 0,33C (100A) Fce dynamic Cutt-Off
Celkovou baterii před úplným vybitím chrání Multiplus parametrem „Sustain voltage“ 51,3V, a jednotlivé články přelévací pumpy, aby se při vybité baterii nezhouply nejslabší články příliš nízko. Kombinací pumpy a MP nedojde k vybití pod stanovenou mez celé baterie i jednotlivých článků.

Takto zatím mám ošetřen celý cyklus baterie. Nahoře zajištěno, že se články nepřebijou a dole zajištěno, že se nevybijou příliš. Když to funguje u mě, je velká pravděpodobnost, že se Ti to taky bude chovat jak chceš Ty a ne jak to chce samo.

Stav baterie ze 17.11. Ty ventilátory tam jsou fakt nutný Spínání pomocí bimetal spínaču NO 45 ON/35 OFF. Celkové učesání přijde na řadu až po úplném dokončení.

A hned jsem udělal první kapacitní test na baterii. Z plného nabití 3,55 do 2,71.

Napětí článků - Celllog Ah měřené - Multiplusem. Test říká, že výměnou dvou nejslabších článků se zvýší celková kapacita o cca. 1kWh.

Ahoj
Pokud budeš chtít některé články vyměnit, rád ti je prohodim za větší kapacitu.
Ota

Ahoj, vážím si toho a posílám SZ.
Ronny