Fórum MyPower.CZ

Vyskusal som co som nasiel doma CAT5 S-UTP kabel. Vysledok rovnaky, po uzemneni na jednom koci vyleti dokonca deklarovaná spotreba na prazdno na 140W.
Inak celkovo nerozumiem tomuto "javu". Ak mam kabel zmotany, tak je vsetko OK, ak ho natiahnem a pritom je jedno ci je kabel tieneny alebo nie je, udaje vybehnu hore. Zo zapojeného senzora sa generuje striedavy prud cca 0,4 mA pri odbere 150W a 3,8 mA pri odbere ca 2000W. Nerozumiem potom, preco aj z tieneneho kabla nezapojeneho na cievku berie invertor udaje ako by v nom bol prud...

Ja mám ten istý problém, čím bližšie je senzor k meniču, tým vačšie rušenie mám
a to výrazne ovplyvňuje presnosť meraného napatia z ktorého odvodzujem veľkosť prúdu.

Takže určite pri takých malých napatiach a prúdoch to bude EMI, preto sa v audiotechnike
používajú XLR konektory na vstupe reprákov so symetrickým vedením, kde sa rušenie
navžájom vynuluje.

UPT je unshielded, treba FTP - foil shielded, alebo STP - brained alebo SFTP = foil + brained,
a pripojiť tienenie na miesto, kde je uzemnený menič aj - pol.
Prípadne možno skúsiť aj nejaký koaxiál a tiež ho uzemniť na tom mieste.

A poslednom rade, ak nič nefunguje skúsiť prečítať manuál
https://files.i4wifi.cz/inc/_doc/attach ... ter_v2.pdf
http://www.chinesegrid.com/uploadfile/p ... verter.pdf

Tomuto to funguje s 25 m káblom:
https://www.youtube.com/watch?v=0htMqlMw_Uc
https://www.youtube.com/watch?v=fvNQI7TN9ZY

A kdyby se tam nechaly třeba 3 závity todo káblu?
U rádia(ama) to funguje,říká se tomu prizpůsobovací smyčka,či proudový balun ale tam je vf napětí. Pomáhají ferity odrušovací,třeba nacvákavací.Ale to snad u tohoto nemůže nastat né?Že by se šířily nějaké vf proudy po stínění?
V tom videu výše měl taky pár závitů u sebe.Více opravdu neumím poradit.

Rottenkiwi, 100 bodov. Uzemnenie na - pol funguje. Krasne to da na nulu a meria to co ma merat. Mas u mna pivo

Tak výborně.Mám taky zeměný - pol.Ale nenapadlo by mě,žo to bude dělat takové caviky bez uzemění.
Tak ať svítí!

ahoj, mám ještě dotaz k měniči mám 2 Kw verzi a chtěl bych připojit amorf. panely. Našel SCHUCO s VOC 93,88 a rozsah měniče je jen 45-90V. Myslíte, že je šance že by funfovali, kdybych jich pár zapojil paralelně?

Co mám současné tak měnič na ních ukazuje V nižší než mají v parametrech.
díky

Spálíš měnič, nepřemýšlej o tom a vyber jiné panely. Ten měnič, jak se tam objeví víc jak 90V na vstupu, prostě odejde a nebude se tě ptát . Navíc v zimě (mráz a jasno) často bývá napětí panelů ještě vyšší, než je na štítku, tedy se tam může objevit klidně 100V, i víc.

Pokud už amorfy máš, bude se muset jejich napětí omezit, aby NIKDY nepřelezlo 90 Voltů. Nějaká výkonová Zener dioda, nebo tak něco? Teď v ranním rozespání nějak neumím odhadnout jaký může být potřeba proud na stažení 94V panelů na 90V. Možná velký a je to nerealizovatelné (nebo rozšířit obvod o výkonový tranzistor s chladičem), ale možná jen rozumný. Chtělo by to vidět, jestli je v datasheetu panelů výkonový graf. Ono to většinou při tom maximálním napětí moc proudu nedává a jak se proud zvýší, napětá hned slušně padá až do Vmp.

Popřípadě vyber jiné amorfy, německé Calyxo mají Vmp lehce pod 50V (liší se podle modelu), nutno vybrat model s Vmp v tom rozsahu 45-90V a s VOC bych nešel určitě nad 85V (i to může být v zimě moc).

solárník píše:Spálíš měnič, nepřemýšlej o tom a vyber jiné panely. Ten měnič, jak se tam objeví víc jak 90V na vstupu, prostě odejde a nebude se tě ptát . Navíc v zimě (mráz a jasno) často bývá napětí panelů ještě vyšší, než je na štítku, tedy se tam může objevit klidně 100V, i víc.

Pokud už amorfy máš, bude se muset jejich napětí omezit, aby NIKDY nepřelezlo 90 Voltů. Nějaká výkonová Zener dioda, nebo tak něco? Teď v ranním rozespání nějak neumím odhadnout jaký může být potřeba proud na stažení 94V panelů na 90V. Možná velký a je to nerealizovatelné (nebo rozšířit obvod o výkonový tranzistor s chladičem), ale možná jen rozumný. Chtělo by to vidět, jestli je v datasheetu panelů výkonový graf. Ono to většinou při tom maximálním napětí moc proudu nedává a jak se proud zvýší, napětá hned slušně padá až do Vmp.

Popřípadě vyber jiné amorfy, německé Calyxo mají Vmp lehce pod 50V (liší se podle modelu), nutno vybrat model s Vmp v tom rozsahu 45-90V a s VOC bych nešel určitě nad 85V (i to může být v zimě moc).

Díky za info raději do nich nepůjdu... chtěl bych amorfy a na českym trhu nevidim moc výběr. U calyxa jsem nenašel žádněj eshop co by je u nás prodával...

Minulý týden jsem něco testoval a s hrůzou jsem zjistil, že mám na kondenzátoru, dimenzovaném na 400V, 453Voltů. Taky neodešel a tvářil se statečně (naštěstí je výrobce Rubycon jeden z nejlepších). Ovšem taky to mohla být taková pecka, že by mi to vystřelilo oko z hlavy

Tím chci říct, že je dost dobře možné, že je tam těch 10V rezerva. U měniče vyrobeného v EU by to tak pravděpodobně bylo. Ovšem u tohoto číňana bych na to nespoléhal. Čekala by tě reklamace s nejistým výsledkem (hlavně jim nevykládat o překročeném napětí, i když ono se to bohužel pozná ).

Mimochodem - elektrolytické kondenzátory se vyrábějí na nejbližší napětí 100Voltů. Neviděl jsem žádné na 90V. Z toho lze soudit, že to těch 100V opravdu asi vydrží, ale raději ani o chlup víc !!! Navíc nejsou jediné, které to nemusí vydržet, záleží i na další elektronice. Většinou ale kondenzátory bývají nejchoulostivější.

Pokud je to čína, tak bych od toho dal ruce pryč. O elyty se jedná až dlouhodoběji. Vydrží déle a větší přepětí než polovodiče.
Mám zkušenosti s čínským nabíječem/měničem lepší kategorie na 50V. Chtěl jsem zkusit, jestli by mi jel napřímo ze 48V aku, tak jsem mu pomalu zvyšoval napětí. Při 51,2V ztichl a stalo se z něj těžítko. Oprava možná pouze v Číně-vše zalito a přebroušeno. I s dopravou pár tisíc. Drahý pokus, který už nebudu opakovat.

invertor bude po ránu zkoumat možný odebíratelný výkon z panelů. Bohužel v zimě se snižující se teplotou bude V stoupat ač panel ještě nebude mít výkon postačující pro zahájení výroby invertoru. Takže je to o tom jak je výrobce přesný s vatou v podobě možného přiloženého napětí než v invertoru integrované polovodiče zhynou na napěťový průraz. Takže zpráva pro Tebe - vabank. Buď to invertor přežije, nebo nee.

devrosx píše:... chtěl bych amorfy a na českym trhu nevidim moc výběr. ...

A dokázal by jsi popsat podstatu Tvého nutkání jít do amorfů? (nejedná-li se o cenu)

Ahoj, takze po par dnoch prevadzky nasledovne skusenosti ako novacik. Invertor funguje tak ako je popisane Nakolko ale vyuzit vsetku energiu z panelov priamo cez den je nemozne, doplnil som vcera MPPT regulator a baterie. No a tu mam jednu mozno zaciatocnicku otazku. Udava sa ze by mal byt invertor pripojeny priamo k baterii. Na druhej strane na regulatore je moznost pripojit load a podla informacie z tech sheetu by mal zvladnut 40A. Tak som vyskusal obe zapojenia. Ked idem priamo z baterie, tak sa musim spoliehat na dve zariadenia ktore vplyvaju na beteriu. Regulator co sa nabitia tyka, a Invertor co sa vybijania tyka. Zaroven v regulatore nevidim aktualny odber a ci bateriu dobijam alebo uz vybijam.
Na druhej strane ked idem cez Load konektor na regulatore, vsetko mam pod kontrolou jedneho zariadenia, vratane monitoringu spotreby a vyroby. Je tu ale jedno ale, ze neviem co je korektnejsie. Z monitoringu je vidiet zvlastne spravanie ak idem cez load. Ako keby regulator striedal vykon medzi bateriu a load (vid priloha). Ale realne invertor daval stabilny vykon podla potreby a taketo kolisanie som na nom nevidel. Po zapojeni invertoru priamo na bateriu, je vidiet uz len prud smerom na baterku bez vykyvov. Je teda to kolisanie OK. Ake je vhodnejsie zapojenie invertora? Dakujem za rady vopred!

Myslím si, že záleží na průřezu a délce vodičů v zapojení na load out a na baterii +- .

Přes výhodu toho výstupu, bych vše dával, je to jakýsi můj dojem, raději jen na akumulátor, ten funguje na svorkách jako jakýsi filtr všech možných rušení proto bych asi další napojení řešil jen přes svorky baterie. Vidět to jde často v autě na startovacím olovu.

Nasel jsem dalsi duvod proc tyto menice nepouzivat bez baterek. Uz nekolkrat jsem si vsiml ze menic i kdyz ma na DC strane napeti o hodnevys nez ma nastavenu spodni uroven jede bezne nekolik minut polovicnim vykonem nez mu umoznuje mereni spotreby i kdyz ma energie dost. Takze pokud by jel bez baterek ,tak by energie zustala zbytecne na strese. Tak se o ni menice poperou ...
A jeste jsem si vsiml ze nemeri vetsi spotrebu jak 3125 W ...

Prva noc na baterkach s tymto menicom. Neviem ci je to bug, alebo feature, ale ak sa invertor blizi k spodnej hranici nastaveneho napatia, postupne znizuje svoj vykon bez ohladu na nastaveny max. prud. V mojom pripade nastavene min na 24,3V a prud na 10A, ale pri 24,4V odber invertora potupne klesol len k 1A a potom sa vypol. Zatial funguje celkom spolahlivo, vyrobenych 10kWh
Dalsia drobnost ktoru si este musim overit, je spravnost merania napatia. Medzi regulatorom a invertorom je rozdiel v merani 0,2V. Ked meriam baterky priamo meracim pristrojom (ziadna extra trieda), ukazuju to co invertor. Ked pozriem tech sheet baterky, pri danych odberoch by sa baterka mala spravat tak ako ukazuje regulator (o 0,2V viac ako invertor). Takze komu verit?

Tak třech kousků taky pudu až budou skladem.

Neříkal tu někdo, že má u i4wifi lepší ceny?

Igy píše: Neviem ci je to bug, alebo feature, ale ak sa invertor blizi k spodnej hranici nastaveneho napatia, postupne znizuje svoj vykon bez ohladu na nastaveny max. prud.

Pokud to tak je, tak bych to pokládal za kladnou vlastnost, protože to umožní vycucnout baterku na rozumnou úroveň bez ohledu na připojenou zátěž.

dracekvo píše:Tak třech kousků taky pudu až budou skladem.

Neříkal tu někdo, že má u i4wifi lepší ceny?

Můžu taky zkusit. Měl bych u nich mít kategorii dealer Y.

Dasi dva modrasci mi konecne dorazili Obednaval jsem zacatkem zari. Nicmene stav v i4 sale stejny - vyprodano... Takze stale sejim dari dovazet pouze jiz davno prodane zbozi... To tak trochu o necem vypovida ... ))

Takže výsledky úspor po první sezóně jsou takové, že bez úložiště energie je nemožné využít invertor a panely naplno.

Předchozí instalace byl obyč. Oplockého regulátor s 80 litrovým bojlerem. Pokud svítilo slunce, nahříval se bojler + malý ohříváček na 5litrů v kuchyni a energie se pořád ukládala.

Teď svítí slunce, doma jede TV a jedno světlo a 1,4kWp napájí 60W spotřebu. Pak se zapne bojler, přijde mrak a do bojleru jde 150W ze slunce a 1300 z DS.

Bez úložiště energie funguje modrásek v Austrálii ale v střední Evropě už né tak efektivně.