Fórum MyPower.CZ

Zdravím.
Vie mi niekto vysvetliť, prečo autobatérie nepatria do FV systému? Aký je vlastne rozdiel medzi autobatériou a trakčnou batériou? Hustota elektrolytu rovnaká, mriežka z olova, v čom je teda problém?

Rozdíl je v konstrukci těch elektrod.
Startovací má tlusté, robustní elektrody, dá velký proud, krátkou dobu, není vhodná pro hluboká opakovaná vybíjení.
Trakční má tenčí elektrody, hustší ale jemnější mřížku elektrody, lépe snáší opakované vybíjení.
Ale do FV jsou vhodné pouze a to ještě s výhradami OPZS články.

Takže to znamená, že povrch elektród tej trakčnej je väčší ako povrch elektród autobatérie, pokiaľ som správne pochopil, takže autobatéria sa pri rovnakých podmienkach skôr pokryje sulfátom? Vlastne by ju to mohlo obaliť celú, kdežto tá trakčná na tej je stále odkryté miesto, bez sulfátov, správne?

Zdravím ,

pár volov jsem ve FVE systému měl , a mohu říci jediné ponaučení : když už volovo , tak co nejlevnější aby byla co nejmenší škoda . Takže , pokud je k dispozici zdroj vyřazených ale funkčtních auto-baterek , tak hurá do tahání .

Abych odpověděl na položenou otázku - auto-volovo má desky konstuované na velké startovací proudy mnoho tenkých desek = velká aktivní plocha , ale malá vrstva . Oproti tomu staniční , trakčtní či jak se jim nadává mají silné elektrody nedají velké proudy , zato mají hodně aktivní hmoty kterou sulfatace dýl rozežírá . Nic jinýho v tom není všechno sou to volověný baterky , některý pouze s líbivímy přídomky na papíře či samolepce plácnutý na obalu .

Elektronům zdar

ota píše:Rozdíl je v konstrukci těch elektrod.
Startovací má tlusté, robustní elektrody, dá velký proud, krátkou dobu, není vhodná pro hluboká opakovaná vybíjení.
Trakční má tenčí elektrody, hustší ale jemnější mřížku elektrody, lépe snáší opakované vybíjení.
Ale do FV jsou vhodné pouze a to ještě s výhradami OPZS články.

Zdravím ,

... byl Jsi rychlejší , ale trochu naopak .

Startovací volovo má desky tenký aby se jich do chlívku hodně vlezlo a tlustými deskami disponuje trakčtní volovo . O schopnosti podat velký proud rozhoduje plocha elektrod .

Elektronům zdar

tady se podívej na desky trakční baterie Horní fotka jsou kladné trubkové elektrody spodní foto je mřížková záporná deska

Aha. Je fakt, že to musí nejakú dobu trvať, kým takéto hrubé dosky zničí sulfatácia.

Rado píše:Aha. Je fakt, že to musí nejakú dobu trvať, kým takéto hrubé dosky zničí sulfatácia.

už jen konstrukce kladných desek je úplně jiná než u autobaterie tyče kladné desky jsou obaleny aktivní hmotou a zašité v tkanině aby se nedrolila ven to je hlavní rozdíl tento článek je starý cca 7let má kapacitu 750Ah a já při testu z něj dostal 790Ah dál jsem ho netrápil nebyl důvod,rozebrán byl kvůli opravě vývodu uvolněného závitu

Obrázok pomohol, rozobratú autobatériu som už videl ako malý chlapec, toto ešte nie. Ďakujem.

Pozor na radikalne vyjadrenia! S urcitostou sa da povedat, ze len vodovodne a delostrelecke baterie nepatria do FV systemu.
Tvorba sulfatu je vseobecne skodlivy stav pre vsetky olovene baterie.
Ak chcete pouzit startovacie baterie, mozete tak urobit za predpokladu, ze zabezpecite precizne nabijanie a za predpokladu, ze ich obstarate lacno. Potom pocitajte, ci sa Vam to oplati. Take uvahy tu uz boli, vyhladajte si ich.

Do FVE systému nepatří ještě baterie lahváčů.
Ale životnost olova (gelovek a autobaterek) jak jsme si mnozí vyzkoušeli a není valná.

ota píše:Do FVE systému nepatří ještě baterie lahváčů.
Ale životnost olova jsme si mnozí vyzkoušeli a není valná.

Baterie lahváčů,má mizivou životnost všeobecně a mnozí si vyzkoušeli ve FVE baterie které tam absolutně nepatří tedy baterie gelové a jim podobné nyní olovo pouze haní !!!Ona správná olověná baterie a dobře navržená bude ve FVE fungovat roky na to nezapomínejme!!!

Tak olovo z auta proč ne. Sám jsem takto jel mnoho let. Vlastně pořád částečně jedu. Jen to olovo nesmí být dražší, než 15 Kč/kg maximálně. Vydrželo to poměrně dost. Dlužno dodat, že v čase bez slunečního svitu jsem dobíjel (a dobíjím!) z DS v čase NT do znaků plného nabití.

Neni valna - kolko to je?
Pocitajme. Pri cene 0.25 EUR za Ah zaplatim 1.00 EUR za Ah pri priemernom dennom SOC 0.75. Za litium dam 6 EUR a mozem ist na SOC 0.00.
Olovo moze vydrzat 6 krat menej a oplati sa.

vlkazajac píše:Neni valna - kolko to je?
Pocitajme. Pri cene 0.25 EUR za Ah zaplatim 1.00 EUR za Ah pri priemernom dennom SOC 0.75. Za litium dam 6 EUR a mozem ist na SOC 0.00.
Olovo moze vydrzat 6 krat menej a oplati sa.

mám baterie staré průměrně 8let a jsou v pořádku,že jsou to baterie trakčni OPzS je opravdu znát

Na tej foto je dole obyčajná Banner 180 Ah za 130 € z roku 2012.
Na tej hore je Trojan L16-G 390 Ah, používaný od r. 2011.
Teraz máme rok 2017, koniec februára. Vidíte niekto na tých elektródach nejaké zmeny ?
Ak baterka za 130 € vydrží 5 rokov, to je 26 € na rok, je to veľa ?
Baterky každý deň v absorbcii a Tojany cca. raz za týždeň do EQ na 15.5 -+temp. comp.
a Bannery, hoci píšu že kalciové a nemali by sa dávať na vysoké nap., tak ja som ich
dával až na 15.9 niekedy, neviem síce ako vyzerujú zdola, ale keďže elyt. bol každý
deň v absorbcii, tak by to malo miešať dostatočne a hustá kyselina sposobujúca
rozpad platní, by nemala byť dole, ale mal by ten elyt. dostatočne kolovať, ergo
brániť stratifikácii. Trojan min. 2200 cyklov, Banner 1800.

Nepochybujem, ze to s olovom mate dobre odskusane.
Ja s kalciovkami idem na max 14,8 V. Som pripraveny za skusenost nieco malo zaplatit.....

Pre dlhú životnosť je doležité pri všetkých typoch bateriek, či už Pb alebo Li, buď balancovať
každý článok, ak má len xS zapojenie, alebo zapojiť kompatibilné baterky xSyP a navzájom
poprepájať, ako v nasledujúcom videu, len by bolo vhodné tam dať aj nejaké poistky
https://www.youtube.com/watch?v=RT9ONNd ... &index=342

Ťažko niekomu radiť, či je vhodnejšie Pb alebo LiFE alebo LixTiyOz
http://batteryuniversity.com/learn/arti ... ithium_ion

Záleží vždy na skúsenostiach a vedomostiach majiteĺa. Ak nevie ako baterky z hľadiska
fyziky (chémie) fungujú, tak žiadna automatika vedomosti nenahradí, lebo nedokáže
zohľadniť všetky možné scénáre, ktoré sú na povrchu Zeme možné.

Asi takto - kolega si koupil do soláru na pokusy tu nejlevnější zaplavenou 180Ah autobaterii. Nijak jí nešetřil, ale nikdy ji nenechával vybitou, vždy nabíjel. Protože mám měřič kapacity, požádal mne o průběžné měření.

První zjištění bylo, že při klasickém nabíjení na 14,4V baterie pojmula jen asi 70% kapacity. Bylo nutné dělat ekvalizaci o dost vyšším napětím (min 15V), aby se nabila na plnou kapacitu.

A zde jsou přesně změřené kapacity:

Zakoupeno 2014-01-22, změřená kapacita 181,6 Ah

První test kapacity 2014-11-25 naměřeno 149,2 Ah

Druhý test kapacity 2015-12-20 naměřeno 146,5 Ah

Poslední test kapacity 2016-11-05 naměřeno 74,0 Ah

Pak (tedy po 3 letech) baterii vyhodil .

Tedy jak je vidět, krátce po zapojení do soláru kapacita poklesla asi o 16% a tam se držela celkem dlouho (cca 2 roky) a v následujícím třetím roce klesla asi na polovinu z předchozí hodnoty. Tedy po 2 letech v solárním systému se dá říct, že autobaterie se slabými deskami začíná jít velmi rychle do kytek.

No, znova som sa nechal napalit a prisiel som o rozpisanu spravu kvoli nevyziadanemu hovoru. Tak znova.
Diskusia o olove sa kultivuje, to je fajn. Next....