Fórum MyPower.CZ

V poslední době se, jak zkušenosti postupují, navíc ukazuje, že u dlouhodobě nabitých Pb baterií nastává jev, který bychom mohli nazvat "pasivace desek".

Je tím myšlen stav, kdy při dlouhém setrvání Pb desek ve stejném stavu se jejch chemická aktivita snižuje a nejsou ochotny dobře vydávat nebo přijímat energii.

V různých pokusech zde na fóru se podařilo prokázat, že cca jednou za rok je vhodné Pb články vybít až téměř k nulovému napětí a v zápětí okamžitě nabít. To má za následek přeskupení struktury Pb desek a zrušení jejich pasivace. Jev není ještě dostatečně prozkoumán, ale faktem je, že se potom akumulátor chová daleko lépe, v podstatě "jako nový". Druhý následek je daleko lepší jednorázové zbalancování článků.

solárník píše:Pb akumulátory - pokud máš takové podmínky, že budeš vybíjet jen málo a téměř každý den dobiješ do 100% a jak píše RK máš vše dobře nastaveno, tak asi opravdu s nimi nebude problém.

Z mé osobní zkušenosti, toto v (polo)ostrovním solárním systému dosáhnout nelze ani při nejlepší vůli. Obzvlášť v zimě. To že by se měly aku vybíjet jen málo, vyžaduje nakoupení takových kapacit, že to vyjde dráž než LiFe akumulátory.......

...... V protikladu k tomu je fakt, že u AGM a většiny gelových baterií není ekvalizace výrobcem vůbec povolena, či doporučena. Tedy tam v podstatě balancovat nelze vůbec a životnost v solárních systémech (i ostatních aplikacích) bývá poměrně tragická.
.

V poloostrovnom systeme MUSI byt kazdodenne dobitie olova kazdodenna rutina a nevidim ziadny problem podla toho postupovat. Problem nedostatku kapacity baterii je rovnaky pri vsetkych druhoch baterii a ked nastane, energia jednoducho chyba kazdemu. Olovo predsa v realnych medziach pouzivania nevyjde drahsie!
V cistom ostrove vitazia LiFe vdaka svojim znamym vlastnostiam az do chvile, ked plati, ze kde nic nie je, tam ani smrt neberie!

AGM ani gel nemaju povolenu ekvalizaciu a preto je potrebne perfektne dokoncit absorpciu. Vidim v tom mensi problem, ako manazovat vyrovnavanie napati clankov trakcnych bateri a LiFe. O dolievani vody ani nehovorim.

Já mám zkušenosti s téměř 10 typy a značkami gelových baterií v několika ostrovních a poloostrovních systémech a žádné perfektní dokončení absorpce jim nepomohlo. Po 2 letech vykazovaly kapacitu 25% (Tímto bych chtěl varovat hlavně před výrobcem YUCELL - NEKUPOVAT!). Články se rozbalancují a nic než převaření jim nemá šanci pomoci. Bez ekvalizace není jak vyrovnat rozdílnou kapacitu článků v běžném solárním provozu. To lze provést jen tak dlouhým přebitím, které nabije slabší články, za cenu ztráty malé části vody v článcích dobrých. V absorpci solárního regulátoru nastavené na obvyklé napětí pro Pb je proud na konci absorpce tak malý, že slabší články nevyrovná ani v letním slunečném dni. To je alespoň má zkušenost s gelovkami.

Olovo vyjde vždy dráž, protože je třeba nakoupit téměř 5 násobnou kapacitu oproti například LiFe, pokud chceme denně čerpat stejné Ah. A to JE dražší, navíc bez záruky několika tisíců cyklů, které jsou u LiFe dnes obvyklé.

Možná, že máš štěstí na Pb baterie, které mají z výroby opravdu stejné kapacity článků. Já jsem se s takovými ještě nesetkal. Ale připouštím, že takové mohou existovat.

A nabíjet každý den na 100% nabíječkou? Vzhledem k účinnosti olova okolo 75% do toho vložíš na jaře, podzimu a zimě více energie, než v létě solár získá. To mi nepřijde jako výhra.

No to je pravda, že účinnosť pojede dole, ja mám s LiFE v zime účinnosť FVE 83.5 %,
s meničom, ktorý žerie 4 W a ak nie je energia, 900 Wh denne ide cez DC rozvody, meniče OFF.
Akonáhle neudržiavam Pb na float, ktorý je urobený z LiFE, kt. sú paralelne pripojené,
ale začnem Pb cyklovať, tak účinnosť poklesne na 70.3 %

No ale to je vyradené lacné Pb, keby som ho denne nedobil, tak mi 8 r. nevydrží.
Poznám ľudí, čo mali drahé Gel 2 V články, drahý regulátor a po pol roku boli baterky vyschnuté.

GEL a AGM sú tak náchylné na zničenie, že vyžadujú kúzelníka, aby s nimi robil a jedna
malá chyba a baterka v dvojnásobnej cena voči bežnej Pb je v ri..i.
GEL a AGM sa vnútorne prehrievajú, lebo elytu je málo, pri danom nabíjacom prúde,
kyselina koluje a rovnomerne chladí celý článok, gel a AGM hmota stojí na mieste,
a tak sa lokálne može časť baterky prehriať, hlavne ak sú baterky niekde na uzavretom
mieste, ako to zvyknú ľudia používať.

Zdravím vás. Mám blbej dotaz...

V minulosti tu někdo z vás (tuším z pravidelných návštěvníků, tuším s elektřinou si tykající protože myslím dělal i zakázky) zmínil že zkoušel použít solární-regulátor-nabíječ, bez solárních-panelů, s připojeným náhradním zdrojem, pro dobíjení baterií systému.

Tuším takto odrovnal dva regulátory/nabíječky, myslím že odešly mosfety.

Pořád mi to vrtá hlavou a není mi to jasné. Díky za objasnění.

Můj regulátor/nabíječka (EPSolar 4215BN) je schopna dodávat do baterie (24V) proud 40A. Kdybych vyšel z tohoto, jde o 960W (ztráty zanedbávám), nebo uvažoval dokonce o 1040W (což by měl být schopný regulátor pro 24V systém obsloužit na straně panelů) a uvažoval s maximálním možným vstupním napětím 150VDC vypočtu proud 6,4A nebo 6,9A. Když mi dnes systém jede na plno (490Wp) tak se proud z panelů pohybuje přes 8A (při napětí z panelů kolem 60V).

Ty příspěvky zmiňující zničení regulátorů už těžko najdu. Chtěl bych ale vědět zda podle vás regulátor zničím či ne při připojení externího zdroje a případně jakým proudem by bylo bezpečné dobíjet aby nedošlo ke zničení.
Opět ve starších příspěvcích někdo zmiňoval, že ty mosfety jsou tam dvoje stejné (teď nevím zda panely-baterie nebo panely-DC výstup) a v případě zničení jedněch lze použít ty druhé pokud nejsou používané (logicky pro mne tedy ty na DC výstupu, u mne 20A). Opět to nedohledám.

Ja viem, že napr. 2 - 3 hodiny denne, mám pripojené 4 x 250 Wp na 520 W regl.,
ale má chladenie a niekedy doň ide 46 A * 13.8 V = 634 W, takže pri 24 V systéme
by mal 40 A regl. na niekoľko minút zvládnut, 1268 W.

Ak teplota po určitom čase dosiahne 50 *C, regl. nechám vyhladnúť na 35 *C
a cyklus sa opakuje.

solárník píše:Já mám zkušenosti s téměř 10 typy a značkami gelových baterií v několika ostrovních a poloostrovních systémech a žádné perfektní dokončení absorpce jim nepomohlo. Po 2 letech vykazovaly kapacitu 25% (Tímto bych chtěl varovat hlavně před výrobcem YUCELL - NEKUPOVAT!). Články se rozbalancují a nic než převaření jim nemá šanci pomoci. Bez ekvalizace není jak vyrovnat rozdílnou kapacitu článků v běžném solárním provozu. To lze provést jen tak dlouhým přebitím, které nabije slabší články, za cenu ztráty malé části vody v článcích dobrých. V absorpci solárního regulátoru nastavené na obvyklé napětí pro Pb je proud na konci absorpce tak malý, že slabší články nevyrovná ani v letním slunečném dni. To je alespoň má zkušenost s gelovkami.

Olovo vyjde vždy dráž, protože je třeba nakoupit téměř 5 násobnou kapacitu oproti například LiFe, pokud chceme denně čerpat stejné Ah. A to JE dražší, navíc bez záruky několika tisíců cyklů, které jsou u LiFe dnes obvyklé.

Možná, že máš štěstí na Pb baterie, které mají z výroby opravdu stejné kapacity článků. Já jsem se s takovými ještě nesetkal. Ale připouštím, že takové mohou existovat.

A nabíjet každý den na 100% nabíječkou? Vzhledem k účinnosti olova okolo 75% do toho vložíš na jaře, podzimu a zimě více energie, než v létě solár získá. To mi nepřijde jako výhra.

Viac demagogie sa do toho prispevku ani nevoslo! Ak je skusenost s 10 typmi geloviek taka negativna, tak zostava uz len analyzovat, ci je to chyba tvorcu / tvorcov systemov, alebo chyba ich prevadzkovatelov. To uz je ale OT.

Trosecnik píše:Zdravím vás. Mám blbej dotaz....

Já takovou zkušenost udělal, i jsem to psal. Měnil jsem tehdy i fety, ale nezmiňoval jsem kolik a jaké. Byl to 10 nebo 20A/100V EP. Napájený usměrněným toroidem 33V začal brát postupně, jak hledal jakýsi MPPT, tolik ( móóóc A) až Po výměně fetů zkoušeno ještě jednou a kdybych to nezatrhl dopadlo byto stejně. EP toto prostě nedokázal. Tlumivka v sérii primáru trafa to pořešila Byl to karavan. Dodnes to funguje

Já jsem nic neodprásknul.Zkoušel jsem to s PWM regulátorem.Opravdu to nejde.Jak píše peziska ,regulátor začne ze zdroje tahat maximum a i nabité baterky drtí maximálním proudem.Pořídil jsem pro ten účel stepdown.

pezizka píše:Já takovou zkušenost udělal, i jsem to psal. Měnil jsem tehdy i fety, ale nezmiňoval jsem kolik a jaké. Byl to 10 nebo 20A/100V EP. Napájený usměrněným toroidem 33V začal brát postupně, jak hledal jakýsi MPPT, tolik ( móóóc A) až Po výměně fetů zkoušeno ještě jednou a kdybych to nezatrhl dopadlo byto stejně. EP toto prostě nedokázal. Tlumivka v sérii primáru trafa to pořešila Byl to karavan. Dodnes to funguje

Díky. To bude asi ono, v jednom případě mělo jít myslím o nějakou instalaci spojenou s autem.

V každém případě to je hodnotné podělení se o informaci. Děkuji.

Asi na toto řešení nedojde... ale pro jistotu. Pokud by to nebylo příliš, nepodělil by ses jaký toroid a jakou tlumivku jsi použil?

Trafo jsem bral tuším Hadex, Tipa Na svůj výkon bylo levné mělo snad 500W, 33V. Tlumivku jsem zkusmo zvětšoval paralelním přidáváním tlumivek ze zářivek (bylo jich snad postupně 6 ) ale pak jsem koupil jednu patřičných parametrů. Detailněji si to už nepamatuji

YATO YT-8304
- pro zaplavené olověné akumulátory
- hmotnost 11.6kg (já navážil asi 10.6kg)
- cena 2 500 kč
- kapacita akumulátoru 120-240Ah
- jmenovité nabíjecí napětí 12/24V
- maximální nabíjecí proudy:
-- 12A pro hluboce vybité akumulátory
-- 16A běžný provoz
-- 20A rychlodobíjení pro zdravé baterie, které nelze provozovat dlouhodobě (po přehřátí u nabíječky zareaguje tepelná kontrola, po zchladnutí nabíječka pokračuje v práci).

Při běžném provozu (baterie 24V x 200Ah) lze pozorovat, že roste pozvolna napětí baterie (s připojenou nabíječkou a u mne i za odběru z baterie) až donapětí 29V (regulátorem zaznamenané maximum 29.25V, jinak vidím neustálé kolísání 28.9-29.0V), a pak začne klesat (při odběru z baterií asi 36W se napětí baterie ustálilo asi na 28.6V s proudem z nabíječe asi 2.0A).
Možná je zde nějaké naplánované delší setrvání na 27.7V (tak mi to přišlo, to odpovídá řekněme FLOATu, nebo jde jen o vlastnost akumulátoru či jev při tomhle konkrétním nabíjení), ale proč pak k poklesu na toto napětí nedojde i při nabitém akumulátoru mi hlava nebere (dalších x hodin odmítám čekat). Další podobý moment v nabíjení mi přišlo napětí pod 29V, vše to bude ale asi jen bateriemi a nabíječka nic sledovat nebude.

29.0V x 2.5A = 73W - 124W = -51W
28.9V x 2.0A = 58W - 115W = -57W
28.8V x 3.0A = 87W - 136W = -50W
28.0V x 6.5A = 182W - 250W = -68W
27.7V x 7.0A = 194W - 270W = -76W
26.7V x 7.0A = 187W - 260W = -73W
25.5V x 12.0A = 306W - 380W = -74W (rekonstrukce/odhad, na baterii o napětí 24.9 jsem připojil nabíječku, která velmi rychle zvýšila napětí až na hodnoty kolem 26 V).

Tabulka s napětími na baterii a proudy z nabíječky. Proudy jsou zjištěny ručičkovým ampérmetrem, který je součástí nabíječky. Celkový výkon byl měřený zásuvkovým watmetrem (kterému se ale podrbalo měření napětí a podle mne může ukazovat do plusu ukazovat i o 15% více - namísto 230V ukazuje 264-266V, toto jsem nezohlednil, jestli znáte nějaký tento bazmek co vydrží fungovat tak dejte tip).

Snahou je udělat si představu o ztrátě výkonu na nabíječce, přičemž jsem bral hodnoty které jsem schopen někde odečíst. Například to napětí na baterii, nebude napětí jaké cpe dobíječka (obzvláště tomu tak bude při vybitých bateriích) ale jde mi spíše o maximální hodnoty takže mi nepřesnost nevadí.
Je vidět, že ztráta výkonu na nabíječce s rostoucím nabitím baterie klesá, u prakticky plně nabitého akumulátoru snad znovu nepatrně vzroste. Do tabulky nejsou zaznamenána první měření (kdy jsem se jen díval), to byla spotřeba nabíječky 380-420W a podle mne by ztráta byla vždy do asi 80W (+3W).

Tepelné namáhání během provozu bylo malé, nanejvýše vlažná vrchní část krytu.

Nabíječka je robustní, montovaná ručně. Elektronika (snad nějaké ochranné laky - viz jedna z fotek) se "vypaluje", což smrdí hrozně a doufám že to nebude dlouho trvat.

Dávám pár fotek s dalšími věcmi co mi příjdou divné (je to první takováto nabíječka co vidím) a myslím, že jde o drobné chyby v konstrukci či vlastní montáži. Teď mám na mysli ten symetricky prohlý zadek (buď záměrně, nebo se propadl), který není přichycen šroubem (k vrchní části kastle) a při zvednutí a přenášení nabíječky dochází vlivem její hmotnosti k jisté deformaci vrchní části zmíněné kastle). Může to být schválně, třeba kvůli tuhosti (té zadní části) či nějaké tepelné roztažnosti, ale jak píši tepelné namáhání krytu za provozu bylo malé.

Ještě jsem schválně zkusil BOOST (řekněme uvažovaný max. proud 20A), prakticky na plné baterii bez odběru.

28.8V x 5.0A = 144W - 222W = -78W
29.4V x 3.7A = 110W - 178W = -68W

Až to spustím na prázdné, tak dám vědět.

Jinak v tomto režimu jde napětí na baterii výše než jen v režimu NORMAL (proud max.16A). Vypadá to na 29.7V (což by mohlo odpovídat stavu equalizace). V předchozím příspěvku byla u režimu normal zmíněna maximální hodnota napětí baterie 9.25V a já myslím že to odpovídá běžnému stavu boost.

Jen pro připomenutí (zaplavené olovo, 24V):
- boost 29.2V
/- equilibrium 29.6V/
- float 27.6V

Tak ještě doplňuji infmaci, že při režimu nabíječky BOOST, což je v zásadě režim při kterému dojde equalizaci, bylo dosaženo nějvyššího napětí na batrii 29.83V (zaznamenáno regulátorem). Takže žádné přebíjení (30-32V) nehrozí a tím pádem ani ohrožení plynulého provozu střídače jehož ochrana by mohla zareagovat (ještě vyzkouším s vysavačem, ten má obrovské odběry a pěkně dokáže s napětím baterie zacvičit).

Za mne. Nabíječku lze použít na všechny druhy baterií (sealed, gel, flooded), ne jen zaplavených, ale je třeba vždy (i u zaplavených - wet, flooded) ručně odpojit po určité době setrvání na vrcholné fázi nabíjení, respektive s gelem (gel) a ventily (sealed) nenabíjet na 100%. U gelových nesmí být provedena equalizace, tedy nikdy provozovat nabíječku v režimu BOOST.

Pro úplnost ještě jednou obecné tabulky (pro 12/24V):
- Boost Charging Voltage: 14.4/28.8V (Sealed), 14.2/28.4V (Gel), 14.6/29.2V (Flooded)
/- Equalize Charging Voltage: 14.6/29.2V (Sealed), —/—V (Gel), 14.8/29.6V (Flooded)/
- Float Charging Voltage: 13.8/27.6V (Sealed), 13.8/27.6V (Gel), 13.8/27.6V (Flooded)

Ono jde (přinejmenším mě) o to, že provozovat nabíječku s elektrocentrálou bude cenově přijatelné beztak jen v určitém rozsahu. Teprve zjistím, zatím předpokládám že nabíjet příliš vybitý akumulátor bude jednak zbytečně velkou zátěží pro centrálu (záleží jak rychle se bude nabíjet, u mne s 200Ah snad přijatelně), jednak se bude nabíječka pracovat v pásmu s velkou ztrátou výkonu. Paradoxně by mohlo pomoci přepnout ji (u Flooded) do režimu BOOST, který má velkou ztrátu výkonu i na plně nabité baterii a ihned po natlačení do baterie toho nejnutnějšího přepnout do jiného režimu (ten s malým proudem, do 12A, jsem ještě neproměřoval). Rozhodně bude blbost a ekonomicky neúnosné dobíjet centrálou akumulátor do plna (100%).

Tak třeba dnes se vyplácet dobíjet nevyplatí...

Slunce nesvítí, v bateriích schází odhadem 300-500Wh (netuším kolik si vzal test toho vysavače, ten mimochodem s připojenou nabíječkou v provozu žádné problémy střídači nezpůsobil; nezaznamenal jsem ani zvýšení výkonu z nabíječky, ale m), ale nabíjet se nevyplatí.

Baterie má napětí řekněme 25.1V. Když připojím nabíječku (přes elektrocentrálu) jsou výkony příkony následující:

Režim minimal (max.proud 12A)
25.06V x 1.5A = 38W - 75W (watmetr, příkon nabíječky) = -38W (ztráta na nabíječce, doplňuji celá čísla, vše zaokrouhluji směrem k horší účinnosti)

Režim normal (max.proud 16A)
25.1V x 2.0A = 50W - 102W = -52W

Režim boost (max.proud 20A)
25.17 x 3.0A = 76W - 139W = -64W

Jak je vidět, okamžitá nejvyšší dodávka je v režimu boost (76W) a i tam během asi deseti minut klesá na hodnoty kolem 50W. A to je momentálně z baterií odebíráno asi 35-38W, tedy je dodáváno 40W, po uvedených deseti minutách již jen 15W.

Nevím jaká bude spotřeba spalovacího motoru centrály, kde je ta mez optimálního provozu. I kdybych uvažoval o ceně 1.75L/kWh za jakéhokoli režimu (50-60 Kč/kWh z centrály, při účinnosti nabíječky 50-72% --> 75-120 Kč/kWh v bateriích), což myslím obecně je možné, tak by prostě ta centrála musela běžet celý den a já bych hluken a smradem neúměrně zatížil svoje okolí. Logicky mi z toho zatím vyplívá, nabíjet až baterie ve stavu ohrožení vybitím (kdy snad už bude nabíjení mít nějakou lepší rychlost). U krátkodobých aplikací/potřeby se vyplatí odebírat energii přímo z centrály.

Není mi příliš jasné, když nabíječka nepracuje na hranici svých možností, zda by při pořízení silnější varianty 8305 (18/25/30A) došlo k nějaké změně nebo ne. Zkoušel jsem nabíjet i 24V zdrojem (kdy jsem ručně přidával napětí aby bylo vždy asi 0,5V nad napětím baterie, odebíraný proud dle odporu baterie) a na první pohled byla celková účinnost nabíjení podobně mizerná. Solární nabíječka (v době psaní tohoto příspěvku) dává 13.5-15W a je tichá a nic nežere.

EDIT:
Problém je v centrále (Scheppach SG950 AVR)!

Když nabíječku baterí připojím k distribuční soustavě (DS) tak má příkon 500W, 50Hz, proud do baterie 15A. Když ji připojím na centrálu tak má příkon 120W, 50Hz, proud do baterie 3A.

Proto test:
- Vysavač jsem nastavil (regulátorem) při odběru z DS na 612W, 50 Hz a s centrálou měřák ukázal jen 185W, 6-23Hz.
- Klasické baterie 60-100W (ne všechny popisky dokáži přečíst), 5ks. Při napájení z DS měřák ukazuje 425W, 50Hz a při napájení z centrály 406W, 50Hz.

Reklamace podle mne nemá smysl. Je to vlastnost?! Pomůže k něčemuj uzemnění (třeba s tou frekvencí sítě u vysavače)? Bude se jiný druh centrály chovat odlišně (já kvalitě těch invertorových zase až tak nevěřím - když vidím jen kolik stojí noname jakž takž střídač)? Bude se stejně chovat každá ne-digitální/invertorová centrála vybavená jen AVR?

Předchozí příspěvek již nejde editovat. Nedalo mi to a další testy...

Úhlová bruska Bosch GWS 850 CE, také vybavena plynulým regulátorem (maximum je stupeň 6) otáček (a tím i příkonu). Test na prázdno, bez zátěže.

- stupeň 2
DS: 100W, 50 Hz
centrála: 87W, 70 Hz

- stupeň 4
DS: 145W, 50 Hz
centrála: 138W, 56 Hz

- stupeň 6
DS: 357W, 50 Hz
centrála: 242W, 90 Hz, citelný nerovnoměrný chod i otáčky

Další test, lednička.
Právě mi ji to asi zničilo. Při odběru z DS 46W, 50 Hz. Při připojení na centrálu jsem stihl zahlédnout 270W, 90 Hz. Pak již jen nulový příkon, světlo svítí, asi centrála nerozběhla kompresor (před servisem to zvládala bez problémů) a došlo k nějakému přetížení. EDIT: Dal jsem ledničce chvíli pokoj, poté na DS normálně naskočila. Předtím ne, takže nemyslím že se někde něco přiškvařeného odlepilo, ale že má nějakou ochranu.

Tak. A teď co s tím. Tou centrálou. Je v pořádku nebo není? Tu ledničku jednoznačně neutáhne a kdo ví zda čerpadlo (mám ho teď zazimované) nebo čerpadlo kotle. Právě proto jsem pořídil radši s AVR (slabá nebo špatně navržená - a to bude každá bez LF trafa - invertorová by neměla šanci, a dosavadní testy (do servisu) ukazovali že to zvládá.

Co ta lednička? Asi po minutě a půl něco cvakne a je pak opět schopna opět provozu (zkoušel jsem tu centrálu ještě jednou: tentokrát 280W, 56 Hz, kompresor nerozběhne) pokud je připojena na DS. Něco se odlepilo, nebo ochrana?

Kompresor nepřetlačí protitlak a tepelná ochrana ho vypne aby se nespálil. Až vychladne tak jede dál. U těch lednic je strašně velkej záběrovej proud.

volente píše:Kompresor nepřetlačí protitlak a tepelná ochrana ho vypne aby se nespálil. Až vychladne tak jede dál. U těch lednic je strašně velkej záběrovej proud.

Zdravím, přesně tak, pokud je už lednice natlakovaná a má se znovu zapnout při testování, tak je potřeba ji nechat cca 5-10 minut vyplou, pak to funguje, taky to tak zkouším když testuji různé měniče a není problém.

Trosecnik píše:Problém je v centrále (Scheppach SG950 AVR)!

Když nabíječku baterí připojím k distribuční soustavě (DS) tak má příkon 500W, 50Hz, proud do baterie 15A. Když ji připojím na centrálu tak má příkon 120W, 50Hz, proud do baterie 3A.

Proto test:
- Vysavač jsem nastavil (regulátorem) při odběru z DS na 612W, 50 Hz a s centrálou měřák ukázal jen 185W, 6-23Hz.
- Klasické baterie 60-100W (ne všechny popisky dokáži přečíst), 5ks. Při napájení z DS měřák ukazuje 425W, 50Hz a při napájení z centrály 406W, 50Hz.

Reklamace podle mne nemá smysl. Je to vlastnost?! Pomůže k něčemuj uzemnění (třeba s tou frekvencí sítě u vysavače)? Bude se jiný druh centrály chovat odlišně (já kvalitě těch invertorových zase až tak nevěřím - když vidím jen kolik stojí noname jakž takž střídač)? Bude se stejně chovat každá ne-digitální/invertorová centrála vybavená jen AVR?

Asi jste na to přebleptnutí přišli...

- Klasické ŽÁROVKY(ne všechny popisky dokáži přečíst), 5ks. Při napájení z DS měřák ukazuje 425W, 50Hz a při napájení z centrály 406W, 50Hz.

Tak, elektrocentrálu jsem podrobil zatížení 650W (odporová spirála 600-650W) i 720W (+ přímočará pila) a je tyto výkony schopna dodat.

Problém je v tom, že není schopná ihned dodat potřebný proud a výkon.

Já když připojím tu ledničku ihned po odpojení velké zátěže, vždy je proud a výkon do kompresoru dostatečný a nastartuje. Startovat ledničku při odběru uvedené topné/odporové spirály není možné.
Pokud přidám jako spotřebič zvyšující odběr (nutící centrálu dodat vyšší výkon) a to uvedenou přímočarou pilu (max 520W, v uvedeném režimu příkon 250-300W) lze oba spotřebiče provozovat souběžně.

Nabíječku YATO se takto na vyšší výkon dostat nepodařilo. Její příkon při připojení na centrálu (momentálně 100W) je tak klidně i 5x nižší ne by byl její příkon při připojení na distribuční soustavu (500W). Poradí někdo jak na nabíječku?

Poradí někdo zda reklamovat reklamaci/opravu elektrocentrály? Doseřízení regulace?
Příjde mi to jako by elektrocentrála vyhodnocovala s nějakou frekvencí potřebný příkon a víc prostě nedodávala. To vyhodnocování bude podle chování ledničky mít malou frekvenci (více než 2-3 sec, + doba reakce). U indukčních spotřebičů mi to zase příjde, že je potřebný výkon nesprávně vyhodnocen. Ale celé to co jsem napsal mi příjde jako blbost, ale je prostě fakt že před opravou ta centrála vyšší výkon dodávala.
Také je možné, že dodávala prostě celkový výkon vyšší než teď a tím byly kompenzovány ty problémy co popisuji. Protože například flexka se teď tváří že nemá dostatečný výkon a zastavuje se při příkonu 500W a nutit centrálu plynuleji zvyšovat výkon nejde. Když to tak píši tak může být část problému i v tom, že dochází docela k rychlé reakci na potřebu snížení příkonu do spotřebiče, kdyby to bylo o vteřinu pomalejší nic by se nestalo.

Díky za názor a radu.