Fórum MyPower.CZ

to bude vyšší dívčí. Mám tady origo AT zdroj na 48V DC a je tam všechno jinak.
nejjednodušší cesta je tohle: https://www.ebay.com/itm/DC-12V-250W-24 ... SwRyRbBoou
ale jenom 250W, používal jsem 90W variantu v předchozím PC několik let.
Další možnost je, pokud nepotřebuješ galvanické oddělení, tak BUCK z 12V na 5V pro grafiky a 12v zapojit přímo, ostatně stejně z toho jedou jenom ventilátory, nebo ne? já takovou grafiku nikdy neměl. Pokud bys potřeboval těch 12V přesně, tak nějakej buck/boost, ale energeticky výhodnější by bylo používat jenom buck z vyššího napětí: https://www.aliexpress.com/wholesale?ca ... ck+12V+50A

1. MOžem napojiť priamo panely na 8 x 12 V baterku. To je 96 až 120 V.
Potom možem na baterky napojiť priamo PSU, kde ale budú straty z konverzie na 12, 5 a 3.3 V.

2. Použiť účinný menič + regl, ale to je min. 0.94x.96 = 0.90 % strát + ešte straty v PSU, dokopy éta = 79.41 %.

3. Priamo za hlavný transformátor do PSU dať napatie 12 až 13.3 V z baterky a on to skonvertuje
na 12, 5 a 3.3 V, ale to musím veľa študovať spínané zdroje, aby som to dokázal ubastliť.

Z otazky uplne nerozumim o co jde.
pokud je cilem udelat zdroj pro PC na 12V tak jednoducha prestavba z 230V na 12V asi nepujde, uz jen tim ze trafo uvnitr je pocitane na cca 300V na primaru. Tzn je to v realu stavba noveho zdroje.

Pokud jde o napajeni grafiky, tak by proc nenapajet grafiku externe, tzn pres rele (pripnout napajeni az pocitac jede) a diody - aby vse teklo spranym smerem pripojit tech 12V na PCIE konektor grafiky?
Hlavni PSU by napajel desku a externi grafiku.

Cieľom je, aby 1200 W čo ide do PC 1 a 2 nešlo cez regl, meniče a PSU, ale napojiť to priamo
z bateriek až do tej časti PSU, kde sa z 12 V robí 5 a 3.3.

Keby som na regli nastavil 13 V ABS pre LiFE, po ubytku na kabloch by bolo v PC
cca. 12.3 až 12.5 V.

to jo, ale grafika si stejne to napajeni dela z 12V, tzn je zbytecne resit tech 5V a 3.3V.
takze bych se vykaslal na hackovani zdroje s nejistym vysledkem.
Pokud ten PSU ma uvnitr topologii s DC/DC z tech 12V tak by to teoreticky slo, ale pripojenim 12V externich by se mohla rozhodit regulacni smycka samotneho zdroje.
Pokud je to zdroj starsi koncepce co ma trafo s vice vystupy, tak toto stejne nepujde udelat a opet to bude rozhazovat ostatni vystupy.

Halogen 500 W - mi na 135 V DC svieti ale 450 W ATX zdroj ani necvakne ? V čom je problém ?

V topologii zdroje. Pokud má přepínač na 120V, tak by mohl fungovat přepnutý na 120V. Ale obvykle stačí nahlídnout na štítek, pokud je tam 85-240V AC, tak je to topologie flyback, a pojede se štěstím od 50V DC, pokud je tam napsaný 120/240V AC, tak je to obvykle forvard polomost, kterej nemá moc vekou rezervu napětí, a díky ochrannejm obvodům vůbec nenaskočí. zde je něco k tomu: http://danyk.cz/zdroje.html
flyback je jako I, klasickej ATX je jako III topologie A.
Další možnost je, (a téměř jistota, pokud není 10 let starej) že ve zdroji je aktivní PFC, který na DC vůbec nenaskočí - je to v podstatě zvyšující měnič z 0-300V na 400V - viz tohle schéma - v modernějších jsou akorát místo igbt mosfety...
co by byla možnost, tak vyměnit to řízení PFC, aby drželo konstatní vstupní napětí dle panelů a snažilo se udržovat 400V na výstupu - ale zase, tohle je vyšší dívčí.
Moderní atx menších výkonů jsou flyback, a jedou tím pádem na velkým rozsahu napětí.
tady jsou schémata ke srovnání a studiu: http://danyk.cz/s_atx.html

Je to tento zdroj:
http://www.silentpcreview.com/article751-page3.html

Im išiel od 80 V AC.

http://www.jonnyguru.com/modules.php?na ... y3&reid=64

Vyhádzať z neho všetko pred usmerňovačom a napojiť 135 V priamo na ten kondík 330 uF 400 V ?

Tak jeden Mercury 350 W sa mi rozbehol, ale dáva 10.2 namiesto 12 a 4.5 namiesto 5 V.

Napojil som napatie z bateriek priamo do 12 V časti zdroja, kde je ďalej zmena napatia
na 5.03 a 3.33 V. Tie pomocné napatia 5 V a 3.3 V sú stabilizované, ale 12 V vetva je na úrovni
cca. 13.2 V. Nepoškodí to procesor alebo GPUs ? Ako z tých 13.2 V urobiť 12.3 V, pri odbere
cca. 450 W ?

PC sa pri napatiach 12.67, 5.03 a 3.37 V rozbehne, fany hučia, ale po 10 sec. sa vypne ???

Neviem sa z toto tu vysomáriť. Čo mám namerať na ?
1. PGI
3. FPO/
4. PSON/
16. PGO
15. Vcc
Ak ten supervisor nebude mať napájanie, pobeží zdroj alebo sa vypne ?

ne, tohle dělá jeno signál "power good" kterej "odresetuje" procesor.
podle datasheetu str. by na PGI mělo být min. 1.24V : https://pdf1.alldatasheet.com/datasheet ... PS223.html
na pinu Vcc má být +5V z pomocnýho zdroje 5V - možná příčina tvýho problému, pravděpodobně by stačilo přivést +5V přes schottky diodu.
PSON by měl být aktivní při log. 0
PGO 0V reset, 5V provoz
FPO - failed power, normální stav +5V, porucha 0V - si nejsem úplně jist.
Spíš se divím, že je ten zdroj udělanej takhle, klasický ATX co znám, mají pro jednotlivý DC napětí samostatný sekundáry na trafu...

Máte niekto vymyslený postup využívania zostatkového resp., akumulovaného tepla ?
Keď tak rozmýšľam, tak mi sme dosť pohodlní.

MOja babka, keď chcela ráno urobiť čaj alebo kávu alebo hrianky, tak musela
naostriť s pilníkom sekeru, narúbať tiesky, nastrihať alebo natrhať noviny,
zapáliť to, čakať kým sa nahreje hliníkový / žial / kastról a mali sme kávu či čaj.

No a mi na uvarenie 3 dl čaju potrebujeme, hliník, meď, panely, LiFEPO, regle,
meniče, BMS, no hroza.

Tie tiesky rástli v lese alebo tu v záhrade a uvoľnili presne toľko CO2 do ovzdušia,
koľko ten strom pojedol za svoj život.

Tak preto sa pýtam, lebo ja napr. ak sa osprchujem, tak vodu čo zostala v bojleri
použijem buď do umývačky alebo do práčky. Ak si varím cez deň na indukcii,
zostatkové teplo mi ešte nahraje na 45 *C vodu na kávu.

Rozmýšľam čo ešte by sa dalo využiť. Napadá ma možnosť chladiť panely
a čerpadielkom 6 W prehnať ohriatu vodu cez nejaký podlahový radiátor,
aby aspoň časť toho tepla skončila v izbe a nie v nádrži.

Jasně, prakticky každá věc se dá řešit jednoduše a složitě, a naši předci řešili jednoduše, protože to bylo mnoho generacemi otestovaný, a vlastně ten sporák je novodobej přetechnizovanej vynález průmyslové výroby, oproti černé kuchyni, co se používala před tím.
No já nevím, já potřebuju v létě barák chladit, a ne si ještě přitápět. Samozřejmě fototermický systém je z hlediska přeměny energie jednodušší, jenom se světlo zachytí jako teplo a to se dál předává pořád jako teplo, ať přemisťováním média, a nebo vedením.

kodl69 píše:Jasně, prakticky každá věc se dá řešit jednoduše a složitě, a naši předci řešili jednoduše, protože to bylo mnoho generacemi otestovaný, a vlastně ten sporák je novodobej přetechnizovanej vynález průmyslové výroby, oproti černé kuchyni, co se používala před tím.
No já nevím, já potřebuju v létě barák chladit, a ne si ještě přitápět. Samozřejmě fototermický systém je z hlediska přeměny energie jednodušší, jenom se světlo zachytí jako teplo a to se dál předává pořád jako teplo, ať přemisťováním média, a nebo vedením.

Naši předci používali taky absorpční ledničku.... Dnes už tak moc nefrčí. Dost jsem se o to zajímal, ale to teplo dokáže vyrobit i chlad. Bohužel je pravdou, že tyto systémy nejsou nejlevnější a potřebují (pokud možno) vysoký teplotní spád. Za použití HP systémů to není až tak velký problém. A trošku vím o čem mluvím, 150m2 podkrovky a 25m2 oken.... Lepší je stínit jak chladit.... To je už pozdě.... Osobně jsem prozatím vystačil s klimou 0,8kWh. A to je kanálová klima, nikoliv v bytě. Jak to máte Vy?
Edit: trošku mi utekla reakce na komentář Potom je třeba se poučit ze znalostí jistě zkušené babičky a využít dané možnosti.... Jistě neřešila energii černých děr a spol. Jistě neměla povědomí o FV a FT. Zato dodnes využíváme naprosto primitivní spalování kde čeho

největším extrémem, co jsem viděl, jsou veliký apsorpční tepelný čerpadla, kde se médium ohřívá plynem, a pak na principu apsorpce ještě odebírá nějaký teplo ze vzduchu. https://www.ceskenapady.cz/absorpcni-te ... padlo.html domeček plný koleček (oběhový čerpadla, výměníky, spotřeba plynu a elektriky) a vlastně by stačilo trochu zlepšit obálku budovy a chování uživatelů, a úspora s normálním kotlem by byla i vyšší, ale na takovýhle řešení není státní dotace...

No ono je to dneska těžký, žít jak před 50ti lety. Prostě na to není čas, možná v důchodu, a to už se mi zase nebude chtít . Ve své chýšce v zimě topím velkým sporákem a ráno si do rychlovarné konvice naleju vodu z hrnce co stojí celý den na rohu sporáku, ta má tak 35-40 stupňů Celsiových.
Pořád mám teplou vodu zdarma a ještě mi v chýšce udržuje to správné klima. Pod dveřma mi táhne a okna taky netěsní, ale to je ve stavbě z nepálených cihel, vytápěné popsaným způsobem, téměř nutnost. Pokud nepočítám nějaké moderní řešení s nuceným větráním, rekuperací a pod. Ale je otázka kolik lidí je ochotno dnes takhle bydlet. Mě osobně to nevadí, přesto že jsem vyrostl v bytě s ústředním topením.

Zabezpečí mi tento menič bezproblémové prepnutie z DS na menič a naopak,
ak na ňom budú zavesené PC-ka, spolu 2200 W, 24hod ?
Koľko to bude mať vlastnú spotrebu z bateriek a z DS ?
Dá sa v ňom nastaviť, aby napr. pri 11.8 V prepol na DS
a keď ráno vyjde Slnko, aby naspať prepol na baterky ?

https://cdn.enfsolar.com/Product/pdf/In ... 1532205491

Tusim je to odkaz na 24V model, ale je to fuk, to nastaveni u me na 4048MS/D/T lze nastavit i kdyz jsem to nikdy nemel moznost otestovat, jelikoz mi pres noc zatim takovy odber nefrci.(mozna pri vlastnictvi elektrovozu budu muset taky vyuzit).
Ookud chces mit jistotu, je dobre dotaz pinknout rovnou na vyrobce.
Ja komunikuji v Angline s timto (Claire C, MPP Solar Inc <claire@mppsolar.com>)

Ahoj Rottenkiwi,

zbyl mi tu jeden nástěnný rozvadeč na 36 DIN modulů. Napadlo mne, jestli by se ti třeba nehodil. Je skoro nový, jelikož po namontování na zeď jsem zjistil, že potřebuju o trošku větší.

Nic za něj nechci, tak jestli bys pro něj našel využití, můžu ti ho poslat. Chceš?

Balíček odeslán, už frčí za tebou