Fórum MyPower.CZ

Vím že možná je to tu někde zmíněno ale rád bych si to ujasnil lehce polopatě a jasně pro ne elektrikáře.
Vpodstatě se mi jedná o spínání ac zátěže při nabitých aku.
Tedy počítám že nabitých by se složitě řídilo dle soc nejlépe. to pominme i s micrologem vati softvérem a tak zatím.
Jednoduše aby došlo k sepnutí třeba při 28 V a vypnutí při 25 to by dávalo signál nějakému stykači co by spínal v rozvaděči jednu ac větev na které by vysela zátěž.řízení by bylo zap/vyp a odběr dle připojené zátěže.
Dalo by se použít něco takového
https://shop.mypower.cz/hlidaci-rele-na ... n-34-14715
plus stykač
http://shop.mypower.cz/stykac-kanlux-jv ... olovy-2319
a mohlo by to fungovat nebo nějaké lepší řešení?

Pwm regulacia. Bolo to tu riesene. Myslim ze v teme nejakej ako regulacia bojlera, prebytky, skus hladat. ak by som nesiel cez mobil nasiel by som ti to. Je tam bud jednoducha schema, alebo cez arduino, samozrejme s pouzitim ssr rele.

viewtopic.php?t=617
Díky Dramovi

Nebo:
viewtopic.php?t=1036#p23131
Díky Kybosovi

Některé regulátory mají spínaní přebytků už v sobě integrované a stačí pouze ovládací signál připojit na SSR a nakonfigurovat regulátor, jako třeba Midnite Classic.

ja pouzivam na ovladanie http://tinycontrol.eu/en/kontroler,lan- ... er,167,363 standardne zavesene na napatie baterii + ssr http://www.gme.sk/ksd240ac8-p635-017 , zataz je na 220VAC, do buducna planujem este osetrit odpajanie prebytkovej zataze pri zvyseni prudu na "uzitocnej" vetve z menica, zatial je to salamunsky nastavene hystereziou vypnutia pri zdruzenej zatazi, menic zatial nemal problem tieto chvilkove pretazenia zvladat. Tu je nejaku priklad este z minuleho roka http://temp.sk/chata/regulace.jpg Straty neriesim, menic nezije vecne, je v chladne zavlhnutej pivnici kde su aj baterky a regulatory, cize pre mna je to uzitocne teplo.

Dnes používám pro řízení přebytků dvouúrovňový vytěžovač. Jsou to v podstatě dva jednoduché vytěžovače. Jeden je nastaven na 54,5V a druhý na 54,75V. Zátěže jsou rozděleny na 2 kW a 2,4 kW, což potlačuje nestabilitu výstupního napětí střídače. Na dnešním grafu napětí baterie je pěkně vidět, jak oba fungují. Udrží napětí baterie v potřebných mezích a přitom dokážou vysát z fotovoltaického pole veškerou vyrobenou energii. Oba Tristary se držely po celý den v režimu MPPT s výjimkou 14 minut, kdy Tristar hlásil fázi Absorption, přestože součet výkonů FV pole nebyl vyšší než součet nabíjecího výkonu baterie, náhodné zátěže a obou zátěží vytěžovačů. Tristar je v tomto ohledu poněkud nepřesný a fázi Absorption hlásí o pár stovek milivoltů dříve, než dosáhne stanoveného napětí pro tuto fázi. Přestože během celého dne nepřekročilo napětí baterie 54,95V (Absorption je nastaveno na 55,2V), nahlásil jeden Tristar 14 minut Absorpce a druhý dokonce 24 minut. Ve skutečnosti se ale ani jeden neodchýlil od optimálního pracovního bodu a oba celý den dodávaly maximum dostupné energie.

hmm vše nastuduju ale chtěl jsem to teď zatím řešit jen co nejjednodušejc.něž budu dál řešit nějakou automatizaci či větší monitoring pomocí micrologu nebo arudia.
jinak s cca 1200wp to ještě na nějaký velký přebitky do bojleru není.chtěl jsem teď na to hodit 400w topítko eventuelně odvlhčovač zatím nic dramatického jen se mi nedostává teď baterek a poté by to chtělo nějakej ten panel a tak dál...
No když nic aspoň to tu bude takovej rozcestník na toto téma

Uživ. TyTyčko- vyrobil jednoduchý 3 kanálový napěťový sledovač-spínač řízený procesorem. Já jsem testovací jezdec. Řídí mi to celý systém - přepínání solár -DS při vybití aku, akumulace přebytků do bojleru a třetí kanál je v rezervě. Viz: viewtopic.php?t=531&start=40#p32372

Asi se bude těžko hledat něco jednoduššího než tohle viewtopic.php?t=1036#p23131
Tři aktivní součástky a čtyři pasivní odpory se dají polepit i na zkušebním tišťáku. Ani já jsem se s tím moc nemaloval. Takhle vypadají dva vytěžovače na 48V v praxi.

Takže Jožko vyzkoušeno a jede to..
Hlídací relé napěťové HRN-64
Dva drátky z vrchu, dva ze spodu zátěž..
S tímhle Ti měnič padat určo nebude. Nastavil jsem horní spínání 29V a vypínání na 90% tj něco kolem 26V
Vypadá to že to jede jak má. Maximální zátěž píšou 3600W což jde i bez pomocného relé.

Dva roky mi fungovalo v systéme trojstupnové pripájanie záťaže na báze HRN a stykačov. Relé a stykače spínali tak často, že som vycítil, že to nie je ideálne ani bezpečné riešenie vzľadom na počet cyklov.
Aktuálne mám pripojenú záťaž na využitie prebytkov riadenú kybosovým zapojením a vrelo ho doporučujem. Je lacné, bezpečné a spoľahlivé - skúsenosť naberám každým dnom.
Aký výsledok dávajú klasické relé versus kybosov regulátor so SSR, nájdete v téme "Jak rídit SSR relé........" , kde nájdete grafy priebehov regulovaného napätia obidvoch riešení. Niet čo riešiť, kybos to zvládol excelentne.
Podľa môjho názoru ideálna veľkosť pridanej záťaže je niekde tesne pod 1,2 násobkom max. výkonu FV poľa ( znížená o účinnosť regulátora nabíjania a meniča ). To pre dostatočnú strmosť regulácie a pre ochranu meniča.
HRN a stykače - NIE !

Hurvayz : Nie je to omyl - nemá HRN len 360 W povolenú záťaž ? Nemám poruke dokumentáciu, 3600 W sa mi zdá príliš.

Dva roky se docela dá..
Myslím že chce spínat 400W
Je to dočasné řešení, bude to brzo řídit Ardiunem
Ano myslím že Kybos to má super. Jen se nám nechce nic pájet ani dělat plošnák a podobně.
Hledáme spíš kompaktní provedení.Když to tu někdo dá jako stavebnici za úplatu, tak by se o tom snad dalo uvažovat.
Hlavně potřebuje eliminovat výskyt špiček z reglu, který mu háže přes 30V a padá měnič. Snad to HRN 400W zvládne nějaký čas. Říkám zvažujeme oba bud SDS nebo Arduino, časem
vlkazajac: https://shop.mypower.cz/hlidaci-rele-na ... n-34-14715

hurvayz píše: Jen se nám nechce nic pájet ani dělat plošnák a podobně.

Těch 7 součástek zvládne poskládat za chvíli i na univerzální plošný spoj i úplný začátečník. Já jsem pro tento účel také byl líný vymýšlet tišťák. Vzhledově to sice není vhodná vizitka elektotechnika, ale funkční to je a hlavně se to dá za pár korun rychle zkompletovat. Z hlediska režimu akumulátoru je to určitě vhodnější než HRN ale zase méně vhodné než komplikovanější a dražší fázové řízení zátěže.

Jj.Lenost je svina..to znam a klidne se priznam...
Můžete mi jenom pls vysvetlit proc je to lepší nez HRN?
Díky

HRN 64 je dobré na limitovanie napätia zvrchu, ako ochrana vyhovuje. Má však pri napätí 24 V hysteréziu asi 1,4 V, to znamená, že vracia systém do predošlého stavu dosť neskoro, takže aj použitie nastaviteľného oneskorenia je niekedy problemetické.
Ešte raz si dovolím odkaz na hore odkazovanú tému. Tam na grafoch vidno celkom názorne, čo je to za rachot s HRN. Naproti tomu SSR nie je limitované žiadnou znateľnou hysteréziou a môže spínať v najbližšej "nule" sinusoidy, ktorá jak známo, prichádza 100 krát v jednej sekunde.
V lenivosti nemám snád páru, ale letovanie 10 súčiastok ma nezlomí ))

hurvayz píše:Můžete mi jenom pls vysvetlit proc je to lepší nez HRN?

Protože HRN nestihne spínat po periodách tak jako SSR, to by se relátko uklepalo velmi brzo. Zatížení měniče je proto v čase vyváženější, pokud zátěž spíná SSR a napětí baterie tolik nekolísá. Hystereze je jen pár desítek milivoltů. U HRN bude hystereze řádově větší.

Jj.diky.
A když nastavim sepnuti 29.0V a rozepnuti 25V tak to snad nebude moc rychle spínat?

to jo ale to nebude zpracování přebytků ale zpracování celé energie fve včetně vybíjení baterek (nebo zamezení dobití baterek)

Částečně ano.
Ale než napětí opět stoupne na 29V tak se opět nabijou.
Vypnutí by mohlo být i třeba 26V.
Je fakt ze 25 je už dost málo.

to je o tom, zda chceš mít energii v bateriích, nebo zužitkovanou v zátěži. Mám pocit, že jsi zde první, který se spokojí s tím, že v zimě se Ti v 16:00 spustí zužitkování přebytků a v 17:00 bude po zapadnutí sluníčka na baterii 25V a to bude vše co Ti na noc zbyde. A jako bonus bude jeden vybíjecí cyklus baterie navíc.