Úložiště LI-ON 18650

[ota]

Já mám úplně stejnou zkušenost s baterkou z vrtačky Milwaukee. A to jsem si myslel že je to vlajková loď...

[ResHacker]

Oživil bych toto vlákno se svou zkušeností s vysocezátěžovými 2600mAh 18650 od Sony typ US18650VTC5. Servisoval jsem bráchovi baterku 5,2Ah/22V (6s2p) od Hilti aku nářadí. Chovala se tak, že po vybití byla prakticky po chvíli nabitá, ukazovala všechny 4 knedlíčky na LED baru a po zátěži opět hned vybitá. Bylo mi tedy jasný, že minimálně jeden článek bude v háji. Baterku jsem rozebral a teorie se mi potvrdila, jeden z "dvojčlánků" - jsou vždy 2 spojeny paralelně - měl napětí asi 180mV. Ten bude mrtvý, řikal jsem si. Další měl asi 3,8V a zbytek obvyklé napětí po nabití nabíječkou 4,15V. Přecejen jsem ale zkusil ten "mrtvý" nabít modelářskou nabíječou. Musel jsem nejdřív zvolit Ni-Cd mód, v Li módu se s článkem dle očekávání odmítla bavit. Článek se kupodivu probral a s chutí nasával elektrony, nabíjel jsem radši nižším proudem, s citem. Celkem se nakonec dobilo 5500mAh a po vybíjecím testu jsem na ní neshledal nic špatného, chovala se pod zátěží 5A úplně normálně, do napětí 3V vydala asi 4400mAh, podobně jako ty ostatní. Je tedy jasné, že elektronika pouze hlídá nízké a vysoké napětí na článcích a podle toho ukončuje nabíjení nebo odpojí zátěž, ale bohužel nebalancuje, takže se články časem rozjedou.
Co z toho pro mě plyne z hlediska baterkového je, že opravdu lithia lépe snášejí i velmi hluboké vybití, ale přebití je pro ně smrt, v horšim případě explodují..

Vypada ze HILTI ma BMS na kokos. Tzv ...itko.
Jde videt, ze vi co delaji ;-(

Bohužel, šetří se na nesprávném místě, oni jen pořešili, aby baterka nevybouchla a to je asi tak všechno. Ještě k tomu doplnim, že v sadě měl celkem 3, z toho jedna vypadala novějc s jinym švábem, ze zvědavosti jsem měřil články a na všech na setinu přesně 3,7V. Tak mě samozřejmě napadlo, jestli ta už třeba nebalancuje... no nebudu chodit kolem horký kaše, tůdle, nebalancuje Vybil jsem jeden článek o pár set mAh, tim padlo napětí a nic se dál nedělo ... teda snad jí nekřivdim, možná to dělá jen při dobíjení, popř. za provozu.. ale staticky se neděje nic.

@Ota: jojo vzpomněl jsem si na tebe, jak jsi právě říkal, žes takle oživoval tušim nějaký LiFePo a že se probralo

[NOPARasito]

Je to zamer. Jinak by ti baterie vydrzela 5+ let. A to vyrobce nechce. Ale u tebe asi narazil na problem, kdyz si ji ozivis. Vetsina uzivatelu to neda. U me by zkoncila v recyklacnim FV procesu ;-D)))))))

[volente]

Baterie u Makyty nikdo nepřekoná. Baterie zahlásí že nelze nabít a konec, nutno nová baterie. Můžete vyměnit články za nové a výsledek 0. Jediná cesta je vyřadit veškerou elektroniku v baterii a nabíjet jinak než originální nabíječkou. Aspoň taková je moje zkušenost, má někdo jinou?

[zbek]

[quote="ResHacker"]Oživil bych toto vlákno se svou zkušeností s vysocezátěžovými 2600mAh 18650 od Sony typ US18650VTC5. S Bylo mi tedy jasný, že minimálně jeden článek bude v háji. Baterku jsem rozebral a teorie se mi potvrdila, jeden z "dvojčlánků" - jsou vždy 2 spojeny paralelně - měl napětí asi 180mV. Ten bude mrtvý, řikal jsem si. Další měl asi 3,8V a zbytek obvyklé napětí po nabití nabíječkou 4,15V. Přecejen jsem ale zkusil ten "mrtvý" nabít modelářskou nabíječou. Musel jsem nejdřív zvolit Ni-Cd mód, v Li módu se s článkem dle očekávání odmítla bavit.

Trošku to nechapu dva jsou spojeny paraelně a jeden ma 180mV ? a druhý ?

VTC 5A použivam 4S bez balanceru vybijím je pod 3V na članek a v pohodě . Ten članek musel byt špatný už od začatku baterky

[ResHacker]

Je to zamer. Jinak by ti baterie vydrzela 5+ let. A to vyrobce nechce. Ale u tebe asi narazil na problem, kdyz si ji ozivis. Vetsina uzivatelu to neda. U me by zkoncila v recyklacnim FV procesu ;-D)))))))

No ono si to rozmyslíš, když ten pack potřebuješ a novej stojí 5! tisíc Zajímavý je, že v mý akupilce Husqvarně je 2 tolik parametrově stejnejch článků a stojí stejně.. O cenu článků tu tedy příliš nejde

Baterie u Makyty nikdo nepřekoná. Baterie zahlásí že nelze nabít a konec, nutno nová baterie. Můžete vyměnit články za nové a výsledek 0. Jediná cesta je vyřadit veškerou elektroniku v baterii a nabíjet jinak než originální nabíječkou. Aspoň taková je moje zkušenost, má někdo jinou?

Jo, to je sviňárna nejvyššího kalibru, ale řekl bych že spíše běžná praxe..minimálně elektronika z ntb baterek tohle dělá běžně už dlouho..

Oživil bych toto vlákno se svou zkušeností s vysocezátěžovými 2600mAh 18650 od Sony typ US18650VTC5. S Bylo mi tedy jasný, že minimálně jeden článek bude v háji. Baterku jsem rozebral a teorie se mi potvrdila, jeden z "dvojčlánků" - jsou vždy 2 spojeny paralelně - měl napětí asi 180mV. Ten bude mrtvý, řikal jsem si. Další měl asi 3,8V a zbytek obvyklé napětí po nabití nabíječkou 4,15V. Přecejen jsem ale zkusil ten "mrtvý" nabít modelářskou nabíječou. Musel jsem nejdřív zvolit Ni-Cd mód, v Li módu se s článkem dle očekávání odmítla bavit.

Trošku to nechapu dva jsou spojeny paraelně a jeden ma 180mV ? a druhý ?

VTC 5A použivam 4S bez balanceru vybijím je pod 3V na članek a v pohodě . Ten članek musel byt špatný už od začatku baterky

Oba samozřejmě měly 180mV - jsou spojeny paralelně, dohromady tak tvoří článek o dvojnásobné kapacitě Promiň, možná jsem to zmatečně popsal.. Nevím, v jakém stavu mohl být, ono bohatě stačí, že ta elektronika třeba neni napájená přes dc-dc ze všech najednou, ale jen z části podobně, jako to třeba dělá známý Cell log, ale asi stačí i trochu odlišný vnitřní odpor apod, prostě bez balancování se těmito vlivy ty baterky časem rozjedou a skončí to takto..

[Axa]

Zdravím.
Dovolil bych si šťouchnout do tohoto zajímavého vlákna, protože předpokládám dalekosáhlé zkušenosti, oproti mým začátkům. Proto prosím o radu před tím, než se pustím do "ostré" realizace.

K věci:
Dostal jsem se ke zdroji použitých baterek 18650 a 21700 o třech různých kapacitách.
Hodlám z nich sestavit bloky po xy kusech a stejné kapacitě 3,7 / 60Ah nebo více
Zatím to bastlím takto:
po 30 kusech (18650 / 2A)
po 23 kusech (18650 / 2,6 A)
po 16 kusech (21700 / 4A, které obvykle 4A nemají)
(Umožní mi to vyměňovat jednotivé vadné bloky vcelku i mezi packy složené z jiného typu baterek)

U každého kusu měřím kapacitu. Co má víc jak 10% tolerance kapacity letí
Poté je nechám plně nabité ležet několik týdnů. Po odležení měřím jen Volty. Co má pod 4,00 letí.
Ke každé baterce chci dát pomalou pojistku o cca dvojnásobku proudu kapacity baterky.

Packy budou osazeny BMS a balancérem (5A)
Dobíjet to chci maximálně 0,5C
Celkově bych chtěl dát dokupy cca 180-200Ah/48V tak, že postavím 3 packy (každý ze stejného typu baterek) po 60A (nebo po více)
Viděl jsem biják z profi centra, kde letují k sobě i více jak tři stovky baterek paralelně podobným způsobem.

Zkušebně jsem vyrobil zatím bezpojistkovou 24V/60A. Včera Takže dnes to jdu prubnnout
Ostatní bloky mám zatím sletované jen na straně, kam nepřijde pojistka

A teď k dotazům
1) - Bylo by rozumnější stavět bloky i o vyšší kapacitě jak těch 60A ? (Pro mluví úspora za BMS a balancéry, proti je rychlejší balancování, případně)
2) - Na 48V používáte 13, nebo 14 bloků (článků)?
3) - Jaké BMS a balancéry používáte v případě vyšších proudů ?
4) - Jak máte ošetřeno možné "blafnutí" baterek? Nějak si myslím, že pokud jim nedáte "knedlík" při dobíjení ani při odběru, nemělo by se jim nic stát, protože shoří pojistka. Mechanické poškození nějak nehrozí. Ale třeba se pletu.

Dík za zkušenosti

[Matess]

mám taky baterie z liion do UPS a mám to jako 7s12p. Stavěl jsem z batere z telefonu. Každý článek je připojený přes vlas z CYSY drátu a dle testu svítí u 5A a u 8A se přepálí.

Baterka může odejít na vnitřní zkrat i věkem a s proudem to nemá nic společného. V takovém případě musí být dost jinýych článků paralelně aby u toho zkratovaného přetavily pojistku. Používám BMS a přelévací pumpu a roky o tom nevím. Celé to mám uskladněné v krabici na míru, která je ze 3mm železa a nad baterkama leží pet lahve s vodou.

Největší strašák po vzplanutí takové baterie je odejítí článku na samovybíjení... bude to fungovat, ale jeden blok poletí napětím pomalu dolů. Toto může zničit ostatní paralelně připojené články a špatně se to odhaluje. Jediná šance je thermokamerou za předpokladu že bude mít takové samovybíjení že bude znatelně teplejší.

Obvykle chceme napětí co nejvyšší = nižší proud a proto bych volil do 48V 14s a nehnal články nad 4,1V = 57,4V koncové napětí.

[rottenkiwi]

CHcete kombinovat rozne bloky z roznych clankov do jedneho packu ?

NMC433, NMC622, NMC811, NMC9.2/0.5/0.5, NCA, .... etc.
maju rozne vybijacie/nabijacie krivky, ergo balancer bude zbytocne balancovat.

64 Ah a potom to budete istit 8 A * 16 === 128 A ktora je pomala a prehori az pri 256 A ?
To bude 256 x 3 A, to bude po par sec horuce.

BMS je nato, aby aby vas upozornila na problem / V, A, Ah, odpor, teplota / clanku,
nie na to aby balancovala a ten problem niekolko tyzdnov maskovala.

Pri kombinovani roznych bateriek od roznych vyrobcov je problem zahriatia/zahriavania
jedneho clanku, nasledneho vznietenia a prenosu / 1200 *C / teploty na susedne velky,
potom retazova reakcia a lietajuce projektily. Treba poriesit prepazky, aby horiaci
clanok neviedol k retazovej reakcii, inac treba celu baterku vyhodit horiacu von
a dlho dlho chladit.

0.5C prud je dost vela, ak mate dole na {-} medenu platnu a hore aspon 10 mm2 Cu
na {+} tak to mozno bude teple, ale nie horuce.

Hej a este volit 14S alebo 15S, aby napatie bolo nizzie a baterky nieco vydrzali /vek /.

[Axa]

Nechci kombinovat různé články do bloků, ale v případě poruchy mohu vyměnit blok, než vyrobím odpovídající. Murphyho zákon mi jednoznačně říká, že neodejde ten, který budu mít záložní doma. Tím pádem pozbývají smysl další obavy na toto téma.

Pojistku jsem bral jako ochranu jednotlivého článku, ne jako ochranu celku. Ten bude jištěn pochopitelně jističem o nominální hodnotě. Pokud si sečtu všechny domovní jističe, také se nedostanu s hlavním jističem na součet těch jednotlivých.

10mm2 je na + i - každého bloku hned 3x každých 10 baterek na jednom 10mm2 vývodu. K němu jsou přiletovány (zatím drátky, posléze) pojistky. Pokud máte ověřenou zkušenost, že lze použít nižší, budu jen rád. Ten necelý dvojnásobek jsem našel jako nejpoužívanější. Proto jsem ho použil také

[rottenkiwi]

Cely seriovy string musi byt z clankov s rovnakou vybijacou krivkou.

Osobnu skusenost mam s niekolkymi kWh robenych bateriek, ked este 3450 mA Samsungy
stali 1.1 €.

Ale ked si to chcete robit posvojom a zbytocne opakovat chyby, tak vas tie omyly
naucia veci, ktore ignorujte, fyzika si robi svoje, nie clovek, ktory tomu nerozumie,
co sa v kazdom clanku deje. Tu su tisice odkazov na pfd, kde sme to niekolko rokov riesili.

[Axa]

Teď skutečně nerozumím oč Vám jde

Co píšu? .... Celý serióvý string bude ze stejných článků. Proto plánuji 3 packy stejné kapacity, každý se svým vlastním BMS, které nakonec propojím paralelně.
Pokud je tohle špatně, pište jasně.

Rád si nechám poradit naprosto ve všem. Neptám se proto abych mlátil občankou, ale ptám se na protože hledám zkušenosti.

[rottenkiwi]

OK, dobre, tazko sa to cita, lebo su tam zameny jednotiek a v jednom
odstavci je jedno a o par raidkov dalej ine.

Ak trafite vsetky dobre clanky a budu sa spravat pocas zivotnosti rovnako, no problem.

Ale cim viac sa budete pohybovat mimo rozsah 3.65 - 3.95 V, ergo pod 30 % a nad 80 %
SOC, tym horsie pre clanky, a 0.5 C ja vela, max., 0.15 - 0.2 C.

Ale musite to raz za casprejst termokamerou, ako to robia ini ludia tu na fore,
lebo uz tu boli davane fotky, ako clovek musel vyhadzovat niekolko tisic
horiacich clankov zo sklepa.

Kym clanky nemaju tretiu elektrodu, ktora vam oznami vnutorny skrat,
neviete ani den ani hodinu ked ten clanok zacne horiet.
Tam vam poistka neurobi nic. Je to skrat medzi elektrodami, lebo sa prerazil
separator a zacnu sa uvolnovat toxicke plyny. / CO, HF a dalsie. /

[Axa]

Pardon... No jo jsem to ostuda
No hlavně, že si už rozumíme.

Díky... Tohle jsou hodně dobré informace. Ale vlastně jste mi vlastně ušetřil, protože pro prvotní záměr nemusím kupovat další panely. Inu, škoda...

Ale ještě bych rád dořešil ty pojistky na jednotlivých článcích
Píšete :

Osobnu skusenost mam s niekolkymi kWh robenych bateriek, ked este 3450 mA Samsungy
stali 1.1 €.

jaké jste k jednotlivým článkům dávali tavné pojistky? Myslím hodnotu a typ. Obvykle všude vidím dvojnásobek a pomalé (nebo např. pro 18650 autopojistky 5A). Psal jste, že je to špatně.

[rottenkiwi]

Dole mam medenu Cu pasku, mam 28 x 3 x 3450 mAh moduly, hore licna 2 x 1.5 mm2
poistky z tej licny. Bez BMS, bez monitoringu teploty Dallas, lebo na to nie je cas to
urobit a napisat par riadkov kodu do ESP32. Ale bol tam monitoring termokamerou
pripojenou na Arduino Mega.

Ale kedze sa to pohybuje 51 - 56 V v 99.5 % casu a sem-tam 49.9 - 58.6 V / 14 S /
tak sa tomu za niekolko rokov nic nestalo.

Ale ked tam pustim 75 A, tak uz sa licny 1.5 mm2 x 2 === 3 mm2 co je cca. 20 A na
28 clankovy modul s 3450 mA uz dost. Ale nemal som 2.5 ci 4 mm2 Cu.
Ja som to staval na 35 A prud a na dalsie rozsirovanie, zial uz clanky za taku cenu nie su.
Vysiel ma blok 1 kWh na 105 - 115 €.

Ale chystam sa na BMS na ine / LFP / baterky a tam bude najprv prelievaci
prud 3 - 8 A a neskor 45 A. Samozrejme toto vam ziadny konstrukter na svete
robit nebude, max. 700 - 1000 mA prudy.

Ale to ze u mna to funguje, neznamena, ze to bude fungovat aj o mesiac,
nikto do vnutra tych clankov nevidi, preto je to riziko a treba mysliet
aj na poziar a ked to mam v obytnom priestore, aj na moznu otravu plynmi.

JA som teraz 100 % ostrov, ale mam 3 FVE, ergo ked sa 1 alebo 2 pokazia,
ide mi 3. a mam cas na opravu tych dvoch.

Jak tu vyssie pisal Matess, musi to byt tak, aby v pripade problemov susedne clanky
tu poistku prepalili a sucasne nesmie nastat situacia, ze dojde az k thermal runaway clanku.

Ale TR clanku nastane vzdy za inych podmienok, napr. pre urcity typ clanku
sa TR zacne pri 166 *C ak je baterka pod 50 % SOC, ale uz pri 80 *C. ak
je na 100 % alebo pri 70 *C, ak je na 115 % SOC / dlho nad 4.3 V /.

[FíraD]

Ahoj. 18650 tady provozuje ještě dost lidí.
Důležité je správné vytřídění článků, vyřadit ty s malou kapacitou(nevyplatí se s tím drbat), a hlavně vyřadit ty ze samovybíjením. Jednotlivé bloky musí mít stejnou kapacitu, ale to je jasné.
Pojistky mě přijdou jako zbytečná komplikace a peníze navíc. Úplně stejnou práci udělá ten drátek co psal Matess.
Mám to tak taky.
Určitě použít BMS. U li-ion pokud je to dobře sestaveno, stačí balanční proud 0.5A. většinou není potřeba balancovat. Ale čert nikdy nespí.

[Axa]

Trochu jsem tedy přepracoval koncepci úložiště, zakoupil pořádnej tester a přetestuju tím pádem i kapacity jednotlivých už složených bloků (ne, jen článků). Přeskládám v nich baterky tak, aby měly bloky ve stringu co nejvíce podobné kapacity. Už při testech té první baterky to malinko dělalo brikule, ač jsem se docela patlal se součty kapacit článků, než jsem je sletoval. Pojistky nebo drátky moc neřeším. Pojistky jsou na korunu čtyři. Balanční proud dořeším až to bude zase vcelku a přeskládané. (Můžu srovnat co bude dělat 0,5A a 5,5A.) Do stringů dám vždy po 14 blocích. Stringy budou 3 podle typů baterek (Dva z 18650 - o dvou rozdílných kapacitách a jeden z 21700).

Na každý pád moc a moc díky za rady

Jen bych se ještě zeptal. Uvažuju o tom, že bych z hlediska bezpečnosti postavil z bílejch cihel klasickej elektrickej sloupek a ty baterky dal do něj. Ven před barák. Jenže... Co s tím v zimě? To bych v něm musel topit na alespoň 5°C ? Nemáte někdo zkušenost, co to dělá venku?

[007ToMMaS]

Zdravím pani, viete mi odporucit bms k 18650 ale taka aby bola vhodná časom aj k lifepo4 TJ aby bola smart?
Ďakujem