doma vyrobený měnič

[josse]

Já vám do toho moc kecat nebudu, rád bych se zapojil a závidím vám, ... pokusím se ušetřit pouze trochu času v bádání... Kdo nechce ať to nečte...

Málokterý PIC a STM to zvládne, počet A/D a počet závislých a nezávislých PWM ... A hlavně velikost PWM generátoru v bitech, výhoda některých PIC je, že jsou kaskádovat dva 16 bit čítače a to je nezbytné, nebo níže zmíněný dsPIC, který má myslím 32bit čítačů dost... Rychlý převod A/D...

Když obyč PIC tak s pomocí něčeho jako ADP1064, tohle je příklad pro DC výstup, tak nebrat doslova, ale jako princip. Myslím si, že generovat AC chce všechno v SW, tudíž docela výpočetní výkon, tenhle příklad je takový hotový SW, který se nedá změnit, kterému se jen po zapnutí řeknou "konstanty" podle kterých to bude fungovat, je to takové na půl cesty mezi procesorem a EGS... Třeba pro začátek...

Když už má člověk zkušenosti s microchip, Pak pro tuto aplikaci je lepší dsPIC...

U ST a dalších to nemám tak nastudované, ale určitě bude platit nebo podobného jako v případě microchip, mají speciální procesory k tomu určené, s obyčejnými to bude dost omezující...

Na atmel zapomeňte, vyjma příkladu s něčím podobným jako ten ADP1064, je to pomalý a má to malé rozlišení.

K tomu rozlišení... Ono se zdá, že 8-10 bit stačí, ale není to pravda, generovat PWM je třeba minimálně 10+10 bitů, v případě AC spíš více, musí to pokrýt minimální odběr kolem "0" a současně maximální výkon kolem vrcholu sinusovky, de fakto dynamický rozsah výkonu 8 kW děleno nulou je nekonečno...

Microchip, ST I Infineon mají spoustu příkladů UPS která je v SW kompletně, pokud si někdo myslí, že má dost zkušeností s některou architekturou a koupené vývojové prostředí s vývojovou deskou, může to být rychle hotové a asi i spolehlivé. Bohužel co vím, tak vývojové desky tohoto zaměření jsou dost drahé na domácí hraní...

Možná ještě upozorňím, že by stálo za to do desky výše udělat nějaký interface pro vstupy, tak jak to mají v těch AN. Čím kratší a lépe vyřešená analogová cesta tím lépe. Prostě mít všechny signály na něčem jako konektor a do toho zastrčit malou destičku s procesorem a nezbytnou bižuterií. V tom návrhu kodl to asi možná je...

Držím vám palce!

[rokytna]

Po úvodní krátke diskusi jsem nahodit veřejný open source projekt na GITu.

Pokud nebudou cíle moc vysoko, tedy začal bych open source náhradou EGS00x, tak nevidím problém na úspěch.

Taky, nebude to hotové zítra, ale tím že se to udělá jako opensource a přeskočí se největší překážka hned na začátku,
tak se pak do vývoje může zapojit každý či si to upravit dle libosti.

Udělat řídící desku i s FW půjde, vybavení na to je, udělám to aby to bylo zcela opensource. Použijeme STM32G4 který je určený pro řízení motorů a měničů, a právě díky svým HW blokům zaručuje určitou odolnost a správnost řízení můstků, což by se čistě s FW řízením nebo s obyčejnými čítači mohlo setkat s problémy.

Zkušenost je s tímto, takže volba je jasná
https://www.st.com/content/ccc/resource ... erview.pdf

[Jozef51]

Pokud nebudou cíle moc vysoko, tedy začal bych open source náhradou EGS00x, tak nevidím problém na úspěch...

Otazka znie. Co chcete v EGS002 menit. EGS002 je demo doska na ktorej je vela uzitocnych funkcii EG8010 (dost zbytocne) zablokovanych. Cielom kazdeho vyvoja musi byt nahrada EGS002 niecim inym. Ku tomuto zaveru dospeje kazdy kto s cipmi EG zacne pracovat.
Problem tohto vlakna naznacil dumi a josse. Ked chcem nieco menit musim najskor poznat to co chcem menit. Potom zanalyzovat a zistit silne a slabe stranky toho co chcem menit. A potom navrhnut zmeny. Aby som zachoval to dobre a pokial je mozne odstranil co najviac slabin.
Z predchadzajucej diskuzie je jasne, ze chyba aj prvy krok. A to poznanie cipu EG8010. Co som sa o nom v diskuzii dozvedel je jedine. Ze je zly a cinsky a treba ho nahradit. Ze ho cinania vyvinuli sposobom ktory tu naznacil Josse a je to iba prepojenie jadra menica nejakej kniznice nejakeho jednocipu navrhnuteho v USA to si asi nikto neuvedomuje. Ze cinske na nom je iba odhodlanie nejakeho cinana ze si spravi vlastny menic a vyrobna linka ktora v majoritnom case chrli pre USA cipy mikropocitacov ktore ale uz u nas povazujeme za 'nase'.

Za velky uspech povazujem, ze v tomto vlakne niekto objavil ako pracuje spinanie mostika v EG8010. Aspon to. Pretoze sposob tohto spinania je pricinou preco tie 'sitove' cinske menice a dosky pracuju a po svete si amateri standardne vedia z EG8010 spravit menice do 15kW (ale aj u nas Johnny).

Takze na zaver samozrejme prajem, ako Josse, vela uspechov a samozrejme ak budem vediet a mat dost sily tak i prispejem. Ale chcem vediet. Co chcete menit na demo doske EGS002 a na cipe EG8010. Sam ich celkom nepoznam, a preto som otvoril vlakno 'EGS002' kvoli spoznaniu tychto americkocinskych vyrobkov (aspon v oblasti menicov LF). A je dost pravdepodobne, ze az skonci stavebne obdobie tak v tomto vlakne budem i pokracovat. Ak sa najde niekto ako dumi co by vedel ku menicu s EG8010 naprogramovat jednocip ktory z dost podareneho zakladu EG8010 spravi naozaj uzitocny menic.

[rokytna]

EG8010 je close-source proprietary čip.
Lze jej koupit a udělat si svou desku, např. https://www.youtube.com/watch?v=FFDrTKsWjfk
ale - pořád je to jednoúčelovka do které nejde zasáhnout.

Pokud se to povede jako open source, tak si řídící desku i měnič postaví "každý" "doma" (podle svých schopností) a upraví si to podle svých schopností (zejména FW) - a to u closed-source EG8010 chybí.

Já nabízím možnost realizace opensource řídící desky, v prvním kroku ve stylu EGS002 (ale pro tu výkonovou desku od Kodl69) - protože prostě můžu a mám na to dost praxe v oboru, a rád bych to i využil pro studenty pro další rozvoj.
Jestli to je k něčemu v dlouhém běhu, to si musí zvážit každý sám.

Ale minimálně to, že bude existovat opensource alternativa, má už samo o sobě neskutečný pozitivní význam.
Už to samo o sobě by mělo být zcela dostačujícím důvodem. A mám za to že se na to obratem sesypou bastlíří z celého světa.

GIT repozitář nakonec bude na gitu u kodl69, nově založený přesuneme tam ať se to najde vše na jednom místě.

[dumi]

Zbezne sem nad tim premyslel, i nad tim co mi Kodl69 poslal do SZ jako zadani. Mozna by stalo za to ho napsat sem i pro ostatni.

Ja osobne pracuji jen s MCU PIC a to je v radach 16x a 18x, zatim sem nemel potrebu jit vejs. Takze se bavime o PWM ktere bude do 200kHz ale pouze s 10bit rozlisenim. Otazka je jestli by to stacilo, ci nikoliv.

Otazka je jakym smerem se vydat, jaky HW pouzit, a kolik ma kdo kapacit

Ten ST procesor se zda, ma lepsi potencial pro toto vyuziti, ma spoustu veci uz v HW podobe.

[Jozef51]

EG8010 je close-source proprietary čip.
Lze jej koupit a udělat si svou desku, např. https://www.youtube.com/watch?v=FFDrTKsWjfk
ale - pořád je to jednoúčelovka do které nejde zasáhnout...

Celkom nerozumiem, prosim pouzivajte ceske vyrazy. Ja sa uz v modernej terminologii nevyznam. Cip EG8010 je pre mna cipom ako SN7400 s urcitymi vlastnostami. Je mi jedno co je vo vnutri a vobec netuzim zasahovat do jeho softweru. Ten programator ktory ho spravil je urcite lepsi programator toho jednocipu ako som a budem ja.
Vlastnosti EG8010 su dost nejasne popisane v anglickom preklade dost neuplneho cinskeho vzoru. A su dost impozantne a zaujimave. Ale prakticky co sa tyka LF menica (iba jedna z moznost nastavenia EG8010). Bez vacsich problemov na jeho zaklade su stavane amatermi menice do 15kW. Tieto menice maju asi jednu dost velku slabinu. A to je kontrola napatia sinusovky iba v dvoch bodoch (napr kyocerov menic kontroluje asi napatie vystupnej sinusovky v stovkach bodov). Dalsou slabinou je, ze cip EG8010 potrebuje predsa len externy hardware. Napriek tomu sinusovka z EG8010 menicov je standardne kvalitnejsia ako ta z DS. Takze pouzitie EG8010 je vcelku nie na zavadu.
Vsetko dalsie zalezi na okoli jadra menica - budice, vykonova doska, pridavna inteligencia atd... A prave toto okolie je najmenej polovica menice a svojim sposobom ho definuje a limituje. Mna zaujima hlavne to okolie. Dajte mi lepsiu EG8010 a ja ju tam osadim.

[rokytna]

Je mi jedno co je vo vnutri a vobec netuzim zasahovat do jeho softweru.

Proto že to je jednomu člověku jedno, tak všichni ostatní to nesmí dělat ?
To snad ne.

EG8010 je ASIC, není to ani MCU, ale ASIC. Což je jeho výhoda, ale i nevýhoda - nedá se více ohýbat, např. kvůli řešení ochran.
Nakonec díky tomu že je to ASIC tak je vyroben ve velké sérii a je levný, i s rozpuštěním nákladů na vývoj.
Tam kde EG stačí, tak proč ne, ať si to kdokoliv použije.

Já bych ale rád viděl měnič, kde bude řízení procesorem, od kterého mám zdrojáky FW, můžu si k tomu udělat komunikaci, a např. přes SDS si to přes MQTT připojit do automatizace.
Tady je výborná přiležitos že kodl69 je ochotný zainvestovat silovou část a jen shání kdo by vyřešil to řízení.

---
Obecná nevýhoda všech podobných snad a konstrukcí, ... když už někdo udělá něco, tak to buď nezveřejní celé, nebo použije proprietární chip, nebo to vůbec nedotáhne ani do funkčního vzoru... a jako všude, vždycky je spousta lidí co odrazují a dávají moudrosti, stara baja, to je standard, takže no stress

[Jozef51]

Proto že to je jednomu člověku jedno, tak všichni ostatní to nesmí dělat ?
To snad ne...

Pane rokytno, zacina diskuzia tak typicka pre MyP. Kto Vam co a kedy zakazuje robit (nepodsuvajte mi tuto hlupost). Ja som Vam a kodlovi naopak ponukol pomoc. Podstata mojho prispevku je uplne inde.
Aby admin nemusel toto vlakno delit koncim a prajem opat vela uspechov.

[kodl69]

Poslední přestřelku jsem ani nezaregistroval...
ale k věci: Mám dvě desky na výkonovou část, k osazení se asi dostanu až po novým roce, ale jenom na ukázku:

deska 9p.jpg

schéma viz výše, budiče s ochranou proti zkratu IR2127 posílené IXDD614, až 10x mosfet TO220 paralelně, jedenáctý slouží pro snímání úbytku napětí pro tu zkratovou ochranu. Zatím bude asi řízení na bastldesce s okuchaným EG8010 bez budičů (stačí je odpájet a dát dvě drátový propojky) , od Rokytny nemám žádný info, jestli nějak pokročil nebo ne, protože pořád doufám, že se podaří do jednoho procesoru napsat všechno, včetně ochran před přepětím/ podpětím, thermal management, signalizace přes LED nebo displej a snad někdy i možnost paralelního chodu více měničů, včetně jejich připojování a odpojování za chodu. V současné verzi měniče nemám jinou nadproudovou ochranu než u těch mosfetů (7paralelně), a po trochu nechtěným testu s výkonem víc než 6kW po dobu skoro hodiny se mi podařilo celkem dost ohřát přívodní vodiče z rozvaděče i chladiče mosfetů, ale trafa z PJ 8000 už byly i cítit, a to na nich je větrák s termostatem...

[kodl69]

Konečně jsem dal dohromady součástky pro výkonovou část měniče, trochu oříšek byly chladiče, nejlíp zadarmo...
Zatím nemám žádný info o vývoji sw pro řízení měniče, takže asi budu zase bastlit EG8010 i s jeho chybama. Co budu dodělávat, tak hlídání teploty a řízení ventilátorů s arduinem, pravděpodobně použiju NTC, proti DS18B20 by to snad mělo být spolehlivější v prostředí se značným rušením. Ventilátory mám na 48V a budu je řídit PWM, některý mají i PWM a tacho nebo "ready" vývod. To nevím, jestli budu využívat, abych do toho nějak nezabředl... Ještě bych rád displej, na kterým bude aktuální AC proud, výstupní AC napětí (a možná výkon ve VA, kW se mi nechce složitě měřit, když to k ničemu moc není) a nějaký teploty. A zase dilema: 1.) malinkej OLED - z metru na něm nic neuvidím. Nepatrně větší lCD z N5110 kde může být alert přes celej displej, výhodou je sporo nezměřitelnej příkon (asi už z toho blbnu)
A nebo klasika LCD 4x20 (2x16) kterejch najdu plnej šuplík, a jsou taky poměrně malý. Asi bude kompromis některej z malejch I2c displejů a k tomu nějaký barevný LED a pískátko. Odesílání po síti zatím neřeším, ale modbus slave ower IP bych asi dokázal nějak slepit... Před komunikací EG8010/arduino jsem byl varován, takže to ani nebudu zkoušet...
Co jsem zatím vypustil, tak nějaký vypínání měniče podle výstupního proudu - hlídání přes úbytky na mosfetech funguje velice dobře, pokud se měnič hodně přetíží a poklesne na víc než 3s napětí (kvůli zkrácenejm nebo vynechanejm pulzům díky nadproud. ochraně), tak EG zkusí vypnout a najet měnič softstartem, a pokud se to nepovede na tři pokusy, se vypne a je hotovo. Někdy slyším při zapínání motorů při stávajícím odběru kolem 5kW takovej divnej zvuk z měniče a drobek pohasnou žárovky, třeba na 1s - to už je varování toho proudovýho limitu... Ostatně tohle bych mohl tím arduinem taky detekovat a zobrazovat...

[kodl69]

Chlazení transformátorů - kdo navrhne řešení?
mám pro měnič připraveny 3ks toroidní transformátory cca 2-3kW. Řeším chlazení. Zatím mě napadlo:
1.) dát trafa do svislé trubky, s mezerama, nad sebe, nahoře ventilátor, dole nasávání vzduchu. Jednoduché, nevýhoda je, že horní trafo už bude v horkým vzduchu z těch spodních.
2.) trafa postavit vedle sebe s mezerama, navysoko, dát do hranaté bedny, nahoře 2 ventilátory vedle sebe. Nevýhody - nerovnoměrný průtok vzduchu po obvodu toroidu, tj nerovnoměrně chlazený jedno každý trafo.
3.) každý trafo bude mít svůj ventilátor - do toho se mi moc nechce , už třeba kvůli místu a počtu ventilátorů.
Chlazení mosfetů není skoro potřeba , už současná varianta s malejma chladičema z původního PJ má mnohem nižší tepotu chladičů než jak se zahřívají trafa z PJ8000 s ventilátorem při 6kW odběru...

[FRSO]

Nebo jich dát ty trafa na velký chladič, popřípadě ještě chladit ventilátorem, mám luxusní chladiče z plasma zdroje, který má super chladící parametry, chladil Igbt fety a usměrňovací diody pro proud 105 A při napětí cca 160V, i menší variantu pro 65/85A. Je to s takových žeber dílů, které jsou slisovány do sebe jako velký celek a ta plocha rovná je vybroušená a vyleštěná perfektně.

[vlkazajac]

Ad1/
Nemaj z toho obavy. Mnozstvo odvedeneho tepla z kazdeho trafa je obecne zavisle na rozdiele teplot vzduchu pred a za trafom. V tom istom prude vzduchu je odobrate teplo z kazdeho trafa rovnake. Ak je prud vzduchu dostatocny, rozdiel teplot jednotlivych kusov bude nepatrny. Ak by si trval na rovnakych teplotach, staci smerom dohora mierne zvysit rychlost prudenia zuzenim toho komina.

[kodl69]

Variantu 2 jsem zavrhnul, varianta 3 by byla pěkná, 10USD za ventilátor mě nezruinuje, musel bych udělat na měnič kryt, a měnič by mi vyšel moc široký. Nakonec to asi bude fakt var.1, s tím, že budu muset líp vyřešit proložky mezi trafa, momentálně tam mám tři gumový nožičky, a nahoře stažený závitovkou, ale na tři trafa už by to byla moc nestabilní konstrukce...
Ventilátor mám buď tenhle: https://www.aliexpress.com/item/3302106 ... 4c4d27gdIk 34m3/hod
nebo tenhle: https://www.aliexpress.com/item/1005001 ... 4c4d27gdIk
mám doma i několik EFB1248VH, ale to je hrozně hlučný, sice hodně vzduchu, ale 4400rpm...
Na druhou stranu, možná jsou ty trafa od Pavla R lepší než ty z PJ8000 a nebude potřeba skoro nic chladit...
Pokud dám trafa do trubky nad sebe, tak hned vedle dám elekroniku (cca 30x15x10cm) a vznikne poměrně kompaktní útvar rozměrově srovnatelnej s XTH, akorát bude mít větší hloubku, v xth je trafo na vysoko a nikdo tam moc chlazení neřeší, tj je vidět, že měnič má malý ztráty...

[Jozef51]

... Před komunikací EG8010/arduino jsem byl varován, takže to ani nebudu zkoušet......

Toto by ma zaujimalo. Kto a pred cim Ta varoval? Ake bolo usporiadanie testovania serioveho portu EG8010? Pokial viem, nasi australski kolegovia so seriovym portom problemy nemaju.
Dalej. Nebol by aspon nacrt zapojenia mostika ...až 10x mosfet TO220 paralelně, jedenáctý slouží pro snímání úbytku napětí pro tu zkratovou ochranu... ?
Vdaka.
Chladenie traf urcite vyriesis. Jadro trafakov byva obalene dost hrubou vrstvou medi ktora nerovnomernosti chladenia zvacsa spriemeruje bez problemov.

[kodl69]

prošlo to tady někde na fóru, nechce se mi to hledat, na některejch kusech to prej nefunguje. Zatím jsem to nezkoušel, a asi nemám moc proč, jediný, co můžu dostat, je hodnpota napětí, a na to mi stačí měřit arduinem napětí, který de do zpětné vazby.
schéma už jsem asi dával, ale klidně znovu:

powerboard-a.png

a nebo pdf, ale je potřeba si to zvětšit:

powermax-a.sch__able-job_1949.pdf

řízení je destička ecs002 s odstraněnýma ir2110, místo každýho jsou jenom dva drátky propojující vstup s výstupem, a zbytek je momentálně nabastlenej na bastldesce (step down 50V/15V, měření napětí, ovládání ventilátoru, světelná a zvuková signalizace poruchy. Další prototyp bude mít řízení udělaný stejně, protože pořád doufám, že se někdo vzchopí a tu SPWM naprogramuje, pak bych udělal pěknou i tu desku řízení.

[Jozef51]

...prošlo to tady někde na fóru, nechce se mi to hledat...

O nefungujucom vystupe EG8010 som pisal ja vo vlakne o EGS002. Jednalo sa vsak o vystup na seriovo pripojeny display - nie o seriovy komunikacny kanal 2400Ba/TTL. Tento kanal som netestoval. Nemam zatial cim... Trochu som pokrocil v testovani dalsich funkcii EG8010/EGS002/EGS003, ak bude cas napisem vysledky do svojho vlakna.
Vdaka za schemu mostika - nepamatam sa na jej uverejnenie. Pokial tomu rozumiem 11-ty MOSFET nahradza diodu ktora je uvadzana v aplikacnych listoch IR2127. Aá... teras som na scheme zistil, ze nepouzivas budice IR2127 ale IR2125. Aky to ma dovod? IR2125 odpovedaju na chybovy stav inym sposobom ako IR2127...

[kodl69]

a co tohle: https://www.aliexpress.com/wholesale?ca ... t=usb+uart
plus program hyperterminál, putty nabo tak něco, víc není potřeba. Já spíš nevím , co by mi to egs mohlo dát za data, který bych účelně využil.

[Jozef51]

... Já spíš nevím , co by mi to egs mohlo dát za data, který bych účelně využil.

Mna na chipe EG8010 momentalne zaujima - co naozaj dokaze. Udaje z technickeho manualu su strohe ba temer ziadne... Ze EG8010 dokaze riadit menice to uz vieme. Australski kolegovia ukazali, ze chip naozaj dokaze menit frekvenciu generovanej sinusovky. Sice v skokoch cca v jednotkach Hz ale mozno by sa s EG8010 dal riadit aj frekvencny menic. 0 az 400Hz je pekny rozsah. Napriklad.

[kodl69]

ale to umí, stačí to přepnout do režimu řízení frekvence, viz datasheet:

eg8010_datasheet_en.pdf

strana 5: pin 18-19 frq sel, 10, 0...100Hz, 11 0...400Hz, pin 16 je potom frq adjust. ještě bych pro tuhle funci poslal log. 1 na pin 32: VVVF - variable voltage variable frekvency enable - protože do motoru při kmitočtu 20Hz musíš posílat nižší napětí než při 50Hz, a potažmo při 100Hz musí být napětí +- dvojnásobný, než pro 50Hz, což plyne z toho, že se indukčnost motoru nemění, a tím by byl podstatně menší proud při vyšším kmitočtu. Ale to jsem dost odbočili...
Znovu vypíšu, co EGS neumí:
-paralelní chod dvou a více měničů, možnost sestavit 3 do 3f sítě.
-nemá dobře řešenou zpětnou vazbu podle napětí, měl by tam být PID regulátor přímo z AC napětí, s možností nastavení parametrů regulace, ne jenom PI regulátor z usměrněnýho napětí s integrační konstantou danou kondenzátorem za usměrňovačem.(datasheet strana 11 dole, 3 periody trvá, než něco zpětná vazba provede (If output voltage is deviated by some reasons such as change of load or input voltage, EG8010 can recover to expected output voltage in one to three AC cycle.)..
Co to EGS určitě neumí, a v čem vidím budoucnost, jsou microgrid sítě, tj řízení kmitočtem. Ale to je až další a další bod vývoje. V prvním kole by mi stačil procesor s open source software, kterej by fungoval +- jako EGS
Jako další nevýhodu EGS vidím to, že je to egs. Jeden výrobce, kterej možná už ani eg8010 nevyrábí a prodává se to jenom ze skladu.
Pokud budu používat nějakej "mainstream" procesor, tak je velká šance, že program buď beze změny, nebo s drobnou úpravou naláduju do jeho nástupce třeba za 30 let (viz 8051, atmega...)