Fórum | MyPower.CZ

To nie, tak ďaleko som sa nedostal .
Ja som to hlavne potreboval na meranie vlhkosti na schodoch z pivnice a poľa toho zapínať odvetrávanie schodiska.

V noci som rozmýšľal, že prerobím svoj 24 V systém , kde mám Victron 5000 VA
a LiFePO4 Winston 8S na 9S, tým by sa napatia zmenili z:

2.98 x 8 = 23.84
až 3.42 x 8 = 27.36 V
na
2.98 x 9 = 26.82 V
až 3.42 x 9 = 30.78 V.

Rozsah meniča je 19 - 33 V.
https://www.neosolar.sk/images_content/ ... led-cz.pdf

Aký to bude mat vplyv na účinnosť meniča a účinnosť systému / regl, baterka, menič / ?

Dosahneš stejného výkonu na vyšším napětí, tedy menším proudu.
Dále dle Herr Ohma a jeho zákona.

Ja mám 8S na LiIon a mám aktuálne nastavené rozpätie 3,4 - 3,8 V , t.j. 27,2 - 30,4 V. Victron to vezme bez problémov a Carspa tak-tak. Samozrejme, že s pwm regulátormi.

Koment je jednoduchý. Účinnosť meniča obecne je najlepšia mimo maxima a minima výkonu, typické rozpätie napätí je okolo stredu uvedeného intervalu. Profit z nižších strát na vyššom napätí a s nižšími prúdmi sa dá dopočítať, podľa konkrétnych podmienok. Žily to netrhá .....
Ale menič bude pravdepodobne menej účinný, keď bude mimo menovitého napätia na vstupe, súdruhovia konštruktéri nie sú blbí.

Tak to vidíš já zas očekával lepší účinnost na vrcholu napětí z důvodu menších ztrát v železe a v kabelech a na dps. Victron je LF, tak tam by to výhoda mohla být ne?

vlkazajac píše:Ale menič bude pravdepodobne menej účinný, keď bude mimo menovitého napätia na vstupe, súdruhovia konštruktéri nie sú blbí.

Není to tak a s blbostí konstruktérů to nemá nic společného. U všech měničů, které jsem měřil, byla nejvyšší účinnost při nejnižším vstupním napětí. S rostoucím vstupním napětím klesala účinnost a to někdy i dost výrazně. V tabulce je příklad pro Victron 24/250:

Mnohí tu používajú prepínače sietí, ak nestačí výkon meniča alebo došla šťava v baterkách.

Ja to mám cez predlžovačky. Cez týchto 6 zásuviek ťahám max. 21200 W pri 240 V.

rottenkiwi píše:Ja to mám cez predlžovačky. Cez týchto 6 zásuviek ťahám max. 21200 W pri 240 V.

Pred lety jsem neco takoveho mel na chate taky. Postupem casu se to nakupilo. Musel jsem to uz ucesat. Uz se na to pod ratanovou sedackou nedalo divat.

Na druhou stranu neco takoveho se mi ted kupi pod PC stolem v patre. Tam tece ale tak max 200W z 375VA victrona. To budu muset taky ucesat. Samy zdroj pro RPi, adaptery, bedynky, dobijecky, monitory, poe pro wifinu, tamhleto, tohleto ono, clovek aby poridil tak 50ti zasuvku a menic kdyz se vypne a zapne tak dostane 2kW pecku po dobu 5ms. Chudak maly. (s nadsazkou)

Toto keby som mal doma tak ma ženská vyhodí von oknom.
Ale aj takto sa dá fungovať, len je to nepohodlné a chaotické .

Ja mám ženskú len na noc. Potom dovidenia.
RPi napájam cez starý ATX 300 W zdroj.
DC/DC 48 /12 /5/3.3 nemám a na 24 V a 12 V DC už mám navešané toho toĺko,
že vypadávajú 6 -ky ističe,

mobilik píše:Toto keby som mal doma tak ma ženská vyhodí von oknom.
Ale aj takto sa dá fungovať, len je to nepohodlné a chaotické .

Fungovat se dá , ale jen do zažehnutí pece na spékané kovy.
Aby mě paní z domu nevyhodila , musel bych jistě založit kocourovi životní pojistku a alarm na situaci , když se začne převtělovat za dikobraza.

Ten chladic na RPi nema chybu, keby som nepoznal povod, tipoval by som Rusko Ako ti to na CPU drzi ?

Však od R.kiwiho jsou hranice s UA na dostřel lehkejch zbraní

CHladí to o 1 *C horšie, ako vetrák zo starého amd-cpu chladiča, ale ten má kaput ložiská,
tak som musel dať tento malý na 5 V. Drží to grav. silou a touto pastou:
https://www.alza.sk/arctic-mx-4-2019-th ... xoEALw_wcB

Ešte som prekábloval 8S Winstony na 9S. Uvidíme ako sa to bude správať.
Pri 48 A a 29.8 V mal Victron 5000 VA účinnosť 1300/1430 = 90.91 %.
Som zvedavý keď bude klesať napatie, čo to urobí s účinnosťou.
Pri 131 A a 29.14 V účinnosť 3304/3817 = 86.56 %.

z pohledu o trošku menších proudů by účinnost jít dolů neměla. Akupak má o 1S větší kapacitu - tam bych hledal pozitivum.

Tak som to myslel aj ja. Lenže tvrdenie feliz navidada je dosť desivé. Obecne je účinnosť konverzie nepriamo úmerná rozdielu či podielu napätí AC a DC. Ak tvrdí, že konkrétny menič je vždy lepší pri nižších napätiach DC, potom je to v prospech vybitej batérie, obecne. A je to vlastne víťazstvo konštruktéra. Je to jasný paradox.

( OT : pre LiIon je preto záhodné nemať trvale nabité batérie, teraz už pre dva zásadné dôvody. )

Pravdaže to má ešte nedostatok v argumentácii - či je to tak v celom výkonovom rozsahu meniča.

PavelR píše:z pohledu o trošku menších proudů by účinnost jít dolů neměla. Akupak má o 1S větší kapacitu - tam bych hledal pozitivum.

JJ, je to tak, nemusí se tak pak vybíjet články hluboko a bude vyšší životnost LIFEPO4, dle mě i účinnost měniče bude o něco málo vyšší.

Musim sa aj Ja troška pripojiť do diskusii o učinnosti a tiež som zbadal ten paradox. Pri trafovom meniči (LF),učinnosť bola naozaj o dajake to percento lepšia pri malom napäti,teda pri spodnej hranici,ako pri hornej. Ale HF menič to mal zasa obratene,alebo skôr nemeratelny rozdiel v učinnosti.

Ten problem pri LF bude istotne vo vinuti trafa a v stratach na fetach,keď sa musia slabo otvarať pri vysokom napäti.

Spíš to může být ošizená konstrukce, tj mizerná tlumivka a mizerný buzení fetů. Pokud tohle funguje správně, neměl by u LF měniče být rozdíl v účinnosti podle napětí na DC straně v domácích podmínkách měřitelný. Další věc je, jestli správně měříš efektivní hodnotu DC proudu, běžnej multimetr obvykle měří "true RMS" pouze na 50Hz, na 20kHz, co spíná LF měnič už obvyklý měřáky měří spíš maximální nebo průměrnou hodnotu, nebo prostě nějak náhodně něco mezi tím, ale skutečnou efektivní ne, protože nejsou dost rychlý. Potom se výsledek tvýho pokusu nedá nazvat měřením.

kodl69 píše: Další věc je, jestli správně měříš efektivní hodnotu DC proudu, běžnej multimetr obvykle měří "true RMS" pouze na 50Hz, na 20kHz, co spíná LF měnič už obvyklý měřáky měří spíš maximální nebo průměrnou hodnotu, nebo prostě nějak náhodně něco mezi tím, ale skutečnou efektivní ne, protože nejsou dost rychlý. Potom se výsledek tvýho pokusu nedá nazvat měřením.

Měřil jsem to AC+DC true RMS ampérmetrem se šířkou pásma 100kHz za kondenzátorem 40000uF a kontrola osciloskopem 100MHz na snímacím rezistoru 10mOhm. Je to dostatečně rychlé?