Fórum MyPower.CZ

Mám měření na jednotlivých paralelních větvích, a ještě nikdy jsem neviděl téct proud do panelů, i když na části z nich byl sníh, možná pár miliampér, ale to asi není třeba řešit. Standartně se pro paralelní provoz více než dvou stringů dávají pojistky, které při zkratu větve tuto odpojí. Dokonce mám spojeny amorfy s polykrystaly (3x poly má Ump90V a amorf Ump98V) . Úbytek napětí na pojistce je jistě menší než na diodě. (PVA10 10A gG má jmen. ztrátu 1,3W při 10A, takže méně než 0,013Ohm za studena...)
Diody k regulátoru jsem nedávno taky řešil, ale kvůli Midnite, který tuto diodu nemá na vstupu. Dal jsem 3x paralelně 60EPU02, protože nic lepšího jsem nesehnal. Je zajímavé, že při proudu 40A se výrazně víc zahřívá ta nejblíž přívodu, i když jsem na desku připájel na posílení CY4mm2 a diody jsou na dost masivním chladiči 2cm od sebe. Ale dle datasheetu při 40A se změní úbytek napětí na těchto diodách z 0,9V při 25 st. na 0,7V při 175 stupních, tak to mi nepřipadá jako výhra...
takovouhle teplotní závislost mělo snad jenom germanium, ale za cenu výrazného snížení závěrného napětí s teplotou.
Sice se z plného výkonu na diodách ztrácí až 40W, ale lepčí než kupovat kvůli zkratu na přívodu novej regulátor.

Řešením by byla FET dioda http://pandatron.cz/?1334&koncept_ideal ... i_napajeni
ale nechtělo se mi to bastlit, udělal jsem to "kolchoznicky", a jistě spolehlivě, o což mi šlo nejvíc.

Takže, ak pripojím každý string / 8,5 A / cez 10 A gG + odpínač, resp. 10 A DC istič, tak je to ok ?
Nemusím potom riešiť diody ?

Tohle je napsaný v manuálu k panelům benq, počítá se samozřejmě se stringy s více panely v sérii, ale nevidím důvod, proč by to nefungovalo i s jedním. doporučuju pojistky, OPVA10 +PVA10 10A, jsou na tom menší ztráty než na jističi a jistě to odpojí jakýkoliv proud na DC. Takhle je to řešeno v běžných on-grid elektrárnách, tak proč by to mělo být u ostrovního systému jinak?http://www.uniesoudnichznalcu.cz/public ... 4-2012.pdfhttp://www.odbornecasopisy.cz/res/pdf/40463.pdf

Čili nevidím tam žádné diody v sérii s paralelním stringem.

V tech lincích to reší místo diod jištením, a potvrdili také v textu existenci tohoto problému. To je taková otázka. Dobrý jistič/pojistkový odpínač obvykle umožní i servisní odpojení. Jenomže pojistky obvykle nebývají odstupňované natolik jemne, a když, tak správné pak nejsou poruce.
Malé instalace s hodne paralelními vetvemi by se mohli upojistkovat.
V podstate napsali neco podobné, co jsem predpokládal, že riziko je 3 a víc vetví, takže to asi merit ani nemusím

Jiste, komu je moc i úbytek na Schottky diode, tak se dá použít Fet ve funkci rízeného spínače.
K fetu není treba tak složité zapojení, stačí odpor 100k-1M z plusu, a do gate vuči zemi zenerka 18V a kond aspoň 22n na blokaci šaškáren, co by mohly škodit zpetnou kapacitou, a stejný odpor k zemi. Fet samozrejme do minus vetvy.... není to 100%, ale problém s pretížením by nastal, až by v nejakém prípade poklesl sumární výstup pod asi 15V. Pod 24V lze použít TTL fety (Buz11...) a pomerne vetší odpor v gate.

To napetí jsem napsal nejaké moc nízké, špatne jsem si neco pamatoval. Doma mám MBR schottky i neschottky, a hromady dalších, jednou jsem i meril napetí na obyčejném kremíku za horka, a asi 0.3V merákem, zrejme pod proudem, když jsem teď kontroloval charakteristiky, tak jsem to buď nenašel, nebo špatne napsal. Jednou jsem takhle vybíral diodu, a vzal radši obyčejnou místo schottky, protože za horka mela proti schottky velmi dobrou charakteristiku, pamatuju si pouze, že me to prekvapilo.

doporučená pojistka stringu je vždycky v datasheetu u panelu, většinou je pro panely 230-260Wp doporučeno 10A na string, při více než dvou, mám to takhle, a zatím se žádná nepřerušila. Mám v rozvaděči tři náhradní pohozený, ale pokud ta pojistka vypne, asi to nebude samo ssebou, a bude to chtít měřit, ne jenom bezmyšlenkovitě dát jinou nebo ještě bezmyšlenkovitěj zapnout jistič.