Solárně-termální elektrárnu Heliogen podporuje Bill Gates

[karelkilian]

Dobrý den,

máme tu druhý pátek roku 2020, a to znamená jediné: další článek k přemýšlení a diskuzi. Tentokrát se podíváme na solárně-termální elektrárnu Heliogen.

Přeji hezký den.
Karel Kilián

Solárně-termální elektrárnu Heliogen podporuje Bill Gates

Podporou ze strany zakladatele společnosti Microsoft Billa Gatese se v tiskové zprávě pochlubila americká společnost Heliogen. Jejím hlavním tématem však bylo dosažení rekordní teploty v segmentu koncentrované solární energie (CSP).

Firma v listopadu loňského roku spustila v kalifornském Lancasteru solárně-termální elektrárnu, což je zařízení, přeměňující sluneční paprsky na teplo. V praxi jde o soustavu zrcadel, která odrážejí sluneční světlo do jednoho společného bodu, čímž dochází k jeho zahřívání.

1000 stupňů Celsia

Elektrárna dosáhla nového rekordu, když se díky koncentrované energii podařilo dosáhnout teploty převyšující 1000 °C. Pokud právě bádáte nad tím, k čemu je to dobré, pak vězte, že s takovou teplotou může zařízení nahradit využívání fosilních paliv v průmyslových procesech, jako je výroba cementu, oceli a petrochemikálií. Tímto způsobem je možné snižovat emise skleníkových plynů z uvedených činností.

Cílem firmy Heliogen je vytvořit technologii, která může nahradit fosilní paliva v oblastech, kde jsou potřeba vysoké teploty. Namísto spalování generuje teplo soustředěním slunečních paprsků, tedy prakticky bez jakékoli uhlíkové stopy. Heliogen předpokládá, že v případě prosazení by mohlo jít o významný krok na cestě k řešení klimatických změn.

Nutno podotknout, že nové zařízení poskytuje podstatně vyšší výkon než dosavadní solárně-termální elektrárny. Předchozí systémy byly navrženy tak, aby dosahovaly teploty až 565 °C, což postačuje pro výrobu energie, ale pro řadu průmyslových procesů je to nedostatečná hodnota. Mnohé z těchto procesů vyžadují mnohem vyšší teploty, kterých je obvykle dosahováno spalováním fosilních paliv.

Zelená budoucnost?

Potenciální dopad patentované technologie na emise skleníkových plynů je dle Heliogenu obrovský. Například výroba cementu - jeden z průmyslových procesů, který je vhodný pro její nasazení - představuje více než 7 % celosvětových emisí oxidu uhličitého.

Na tisících stupních Celsia však firma rozhodně nekončí - v plánech do budoucnosti je dosažení teploty 1500 °C. Dosažení této hodnoty je poměrně zásadní - při ní by z oxidu uhličitého a vody bylo možné štěpením vyrábět takzvaný syntézní plyn, sestávající z oxidu uhelnatého a vodíku. Ten by pak mohl posloužit jako náhrada fosilních paliv a praktický způsob ukládání energie.

S dosahováním rekordních hodnot pomáhá pokročilý software, zajišťující enormně přesné zaměření soustavy zrcadel do jediného bodu o průměru pouhých 50 centimetrů. Počítač neustále vyhodnocuje odrazy a na jejich základě provádí korekce potřebné k dosažení maximální efektivity.

Matouš Lázňovský však na Technetu mírně chladí případné nadšení konstatováním: „Solárně-termální elektrárna pracuje jen na přímém slunci, a prakticky tedy jen na suchých a slunných místech (například ve Španělsku ano, u nás prakticky vůbec). Slunce je také zdroj s poměrně malou energetickou hustotou, a k dosažení dostatečného tepelného výkonu je zapotřebí velké plochy.“

Světlé zítřky, nebo propadliště dějin?

Na celém projektu Heliogen spolupracuje s firmou Parsons Corporation, která má více než desetileté zkušenosti s vývojem a implementací solárních tepelných projektů. „Naše firma dodává zákazníkům udržitelná řešení a těšíme se, až se naše průlomová technologie přiblíží našim průmyslovým partnerům," řekl viceprezident pro energetická řešení Michael Chung.

Bill Gates je jedním z investorů a tisková zpráva cituje jeho slova: „Jsem potěšen, že jsem se stal podporovatelem nové technologie koncentrované solární energie. Její schopnost dosáhnout vysokých teplot potřebných pro technologické procesy je slibným předpokladem při snaze nahradit jednoho dne fosilní paliva.“

Na americkém kontinentě mají solárně-termální elektrárny téměř dvacetiletou tradici. Zkoušejí zde mimo jiné i technologii založenou na parabolickém disku, v jehož ohnisku je umístěn Stirlingův motor. Jde o motor využívající dvou prostorů s horkým a studeným vzduchem, zahřívaným zvenčí. Případné nasazení do praxe však limitují špatné možnosti regulace.

Další informace o projektu solárně-termálních elektráren můžete načerpat na oficiálních stránkách heliogen.com nebo na Wikipedii pod termínem Concentrated solar power.

Co si myslíte o budoucnosti solárně-termálních elektráren?

Zdroje: heliogen.com, idnes.cz.

[? střídač_N]

Jsou skutečnosti s touto technologií spojené jež si dovedu představit a bohužel i takové jež si představit nedovedu vůbec. Přiznám se, že těch nepředstavitelných je většina.

Soustředíme veškerou výrobu cementu do Španělska a budeme tam vozit i tu surovinu?
Jak dostanu ono teplo z věže do pece. Nebo pec bude na věži?
Co se bude dít, když tepelný výkon nebude postačovat k vypalování?
Co když nebude vhodná konstelace přírody pro provoz cementárny po dobu měsíce?

Ale jistě jak se píše v článku "Bill Gates je jedním z investorů" úkol splněn peníze jsou a můžeme se pustit do dalšího, nikam vedoucího bádání.

Odvíjet průmyslové výrobní procesy odvislé od vrtochů počasí je cesta do pekel. I když s dobrými úmysly.

Dovedu si představit, že takto se bude získávat elektrická energie s tím, že část tepla bude uložena i v solích na pozdější noční "výrobu".
Trošku chudá využitelná představa.

[? brumlaj]

........... Odvíjet průmyslové výrobní procesy odvislé od vrtochů počasí je cesta do pekel. I když s dobrými úmysly..........

Hmm, a pak už samá pozitiva a sociální jistoty. Opravdu máš pocit, že se vše nezbytně musí točit kolem průmyslu?
Jinak souhlas s pravděpodobnou sporadickou využitelností. Pro výrobu elektřiny zbytečná teplota. Ale z hlediska základního výzkumu si lidstvo může udělat čárku že toto má zmáknuto. K čemu a jestli to využije se uvidí.

[NOPARasito]

Asi to dopadne podobne.
https://www.euro.cz/byznys/zastarala-so ... ma-1479201

[? kodl69]

Není ještě tak dávno doba, kdy pilníkárna na Svitavě u Babic fungovala podle průtoku Svitavy, Já to sice nepamatuju, ale znám lidi, co to pamatují. A výroba pilníků je podle mě těžkej průmysl. A když nebyly pilníky, byly marní všichni v "údolí rychlých pilníků" tj od Brna až po Blansko. Takže nějaký možnosti, historicky ověřený, tady jsou. Ostatně mlynáři v tom jeli taky pár století, a to je podle mě taky průmysl, sice ne těžkej, ale potravinářskej. Až ve dvacátým století se to jaksi zvrtlo, a maká se furt...

[? rva]

V té sezónnosti jedou i zemědělci - na jaře zasel, na podzim sklidil. Ale musíme je dotovat (každy občan částkou 4 000,-Kč ročně). Ani zemědělcům sezónnost moc nevyhovuje, proto se staví skleníky, aby se sklízelo po celý rok. A postavit si továrnu závislou na Slunci? Na to nedostane nikdo úvěr, proto se to nestaví z úvěru, ale z dotací.
Výzkum dobrý, pro komerci (stále)nepoužitelné.

[? jahodovák]

Dotovat je musíš jedine kvůli pokřivení trhu,někdo totiž potřebuje přerozdělovat dotace a sem tam si něco ulejt pro sebe,bez dotací by to nešlo...ono tu dotaci nedostane každý ale jen vyvolení...

[? chatař]

Dotace jsou korupčním nástrojem.

[? brumlaj]

Bez dotace na rozjetí kusovosti bychom měli pořád panel za 25kKč, takže za mne egoisticky jsem rád, že dotace splnila svůj účel a dnes se již FVE tržně vyplatí.