Pěkný den přeji,
a jako každý pátek tu máme článek ke čtení i diskuzi.
Přeji hezký den
Karel Kilián
Politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie fungují
Po většinu průmyslové éry bylo množství vypouštěných uhlíkových emisí v přímé úměře s ekonomickou situací. Jednoduše řečeno: ekonomický růst znamenal zvyšování emisí. V uplynulých deseti letech však došlo k zásadní změně: i když světová ekonomika pokračovala v růstu, emise uhlíku zůstávaly na konstantní hladině, nebo dokonce klesaly.
Bylo by velmi jednoduché připsat tento trend rozmachu využívání obnovitelné energie, ale realita je zřídkakdy tak jednoduchá. Například Čína zaznamenala rapidní nárůst jak v oblasti obnovitelných zdrojů energie, tak v používání fosilních paliv; Německo a Japonsko rozšiřovaly využívání obnovitelných zdrojů, ale snižovaly jadernou energii.
Co způsobilo změnu?
Co tedy mohlo způsobit změnu trendu v oblasti uhlíkových emisí? Tuto otázku se pokusila objasnit mezinárodní skupina odborníků, kteří analyzovali vývoj v 79 zemích. Vzorek obsahoval jak země, které emise snížily, tak i ty, kde tomu bylo naopak.
Experti zjistili, že využívání obnovitelných zdrojů energie je významným faktorem při snižování emisí. Roli na celkovém výsledku však má i klesající spotřeba elektrické energie. Zdá se, že v obou uvedených vlivech hraje velkou roli vládní politika.
Odborníci začali tím, že identifikovali země, které od devadesátých let vykazují podobný model vývoje uhlíkových emisí, kdy po dosažení vrcholu došlo k poklesu. Našli jich celkem osmnáct - s výjimkou Spojených států jsou všechny v Evropě.
Pro srovnání sestavili dvě kontrolní skupiny, sestávající ze třiceti zemí, ve kterých ve stejném období uhlíkové emise neklesly. V první skupině byly země, které zaznamenaly vysoký růst hrubého domácího produktu, druhá skupina sestávala ze zemí, v nichž byl jen mírný hospodářský růst. V minulosti bylo právě HDP spojováno s odpovídajícími změnami v emisích.
Co má zásadní vliv na pokles?
V rámci každé země se vědci zabývali otázkou, zda existují vládní energetické politiky, které mohly ovlivnit vývoj produkce emisí. Rovněž zkoumali čtyři faktory, které mohly vést ke změnám v objemu emisí: celkové využití energie, podíl energie z fosilních paliv, zastoupení technologií v energetickém mixu a účinnost.
V průměru za období mezi roky 2005 a 2015 klesly emise ve sledované skupině o 2,4 procenta. Nejvýznamnější (poloviční) vliv na pokles mělo snížení používání fosilních paliv a jejich náhrada obnovitelnými zdroji energie. Z dalších 35 % se na snížení emisí podílel pokles spotřeby elektrické energie.
Ne všude ale byla situace stejná. Například v Rakousku, Finsku a Švédsku mělo největší vliv omezení fosilních paliv v energetickém mixu. Proti tomu ve Francii, Irsku, Nizozemsku, Španělsku a Spojeném království bylo zásadním faktorem snížení celkové spotřeby elektrické energie. Jistou zvláštností byly Spojené státy, kde významnou roli při snižování emisí hrály všechny čtyři sledované faktory.
V obou kontrolních skupinách však existoval jediný dominantní faktor: celková spotřeba energie. Ve skupině s malým ekonomickým růstem však došlo k výrazně větší variabilitě. Celá skupina s rychlým růstem HDP zaznamenala zvýšení spotřeby energie a s tím související nárůst emisí.
Roli hrála pomalu rostoucí ekonomika
Proč jsou tedy některé země tak úspěšné ve snižování emisí? Důvodů může být celá řada, nicméně svůj podíl na tom má jistě relativně pomalý růst ekonomiky, pohybující se jen kolem jednoho procenta. Případný „ekonomický boom“ by mohl velmi snadno stávající příznivý trend zvrátit.
Ale to je pravděpodobně jen část odpovědi. Dalším faktorem je skutečnost, že do roku 2015 měly země ve skupině, která zaznamenala pokles emisí, průměrně 35 politik, podporujících obnovitelné zdroje energii a dalších 23, které podporovaly energetickou účinnost. Obě tato čísla jsou výrazně vyšší než průměr v obou kontrolních skupinách.
Existují důkazy o dopadu těchto vládních opatření. Zatímco nařízení, týkající se účinnosti, přinášela pokles spotřeby elektrické energie, politiky na podporu obnovitelných zdrojů způsobily pokles podílu fosilních paliv v energetickém mixu.
V kontrolní skupině rychle se rozvíjejících ekonomik byl vliv politik ve prospěch obnovitelné energie na emise z fosilních paliv relativně malý, protože celková spotřeba se zvětšovala rychleji, než by obnovitelné zdroje mohly vykompenzovat.
Opatření fungují, ale ne tak zásadně
Podpora obnovitelných zdrojů a požadavky na účinnost prokazatelně vedou ke snížení celkové spotřeby elektřiny a role fosilních paliv při její výrobě. Zatím jsme však nedosáhli bodu, kdy by byl dopad tak zásadní, že by mohl důsledně kompenzovat emise spojené s hospodářským růstem.
Dokonce ani v zemích, kde celkové emise klesají, není tento účinek dostatečně velký, aby pomohl dosáhnout snížení emisí, které je nutné k dosažení cílů stanovených v Pařížské dohodě.
Analýza však nemá žádné údaje k tomu, aby nám řekla, co je nutné změnit, aby bylo možné zaznamenat zásadnější účinky. Další nebo silnější zásahy by mohly být v konečném důsledku kontraproduktivní.
Zdroj: arstechnica.com.