Přepínání fotovoltaických panelů

[? Neo]

Nechápu ty spekulace se zkratovým proudem všech stringů dohromady.
Ten proud se tam nemá jak dostat, protože se musí jistit každý string extra, když jich je víc jak dva.
Takže když bude jedno pole do zkratu, tak se budou všechny ostatní snažit do toho narvat co to jde. Jenže to zkratované pole má pojistku na jmenovitý proud, takže se spálí a zkratovaný string odpojí.

Proud ve zkratu je maximum co je panel schopný dát, takže i kdyby regl během regulace hodil panely do zkratu tak tam víc nepoteče.
Už chápeš? taky jsem to četl několikrát

[? Soban]

A na tomto jsi byl kde?

Pojistka na stringu musí snést pracovní proud, samozřejmě pojistky se nedělají po 1A takže použiješ větší a ta už většinou vydrží skratový proud stringu.

Pojistky jsou tam pro případ kdy na stringu na panelu vznikne skrat a ostatní stringy by tam praly proud několikanásobně větší než ty panely a dráty snesou.

Například moje panely mají skratový proud 13.90A a přímo na panelu je napsaná pojistka max 25A a pracovní proud je 13.03A a teď jakou pojistku tam dát no 16A ovšem ta se při skratu na straně mppt prostě nepřepálí protože string dodá max 13.9A a při 4 stringách už je to 55.6A.

Takže aby jsi chránil mppt musel by jsi dát pojistku na vstup mppt s hodnotou 35A a aby to nebylo málo ještě pojistka nevypne hned takže by tam musela být rychlá určená pro ochranu elektroniky atd......

No ale je to každého věc pokud si chce odpálit victrona za několik tisíc, samozřejmě u regulátoru za tisícovku bych to neřešil a pokud se spálí pořídím druhý a panely přepojím.

[? cipis]

Tohle mě napadlo také, ale pak jsem si řekl, že je to blbost, proč by si regl dával vstup do zkratu?
Tak jak tak ale to přece nic nemění na tom, že tam jednotlivé stringy připojím přes pojistkové odpínače a všechno dohromady přes třeba jistič patřičné hodnoty s vyrážecí cívkou a pořeším tím rovnou dvě věci - ochranu reglu a dálkové odpojení.
Za jakých podmínek se ocitne vstup mppt ve zkratu? A ještě takovém, že když je do 35A, tak to "vydrží"? A to jako pak co? To se samo "odzkratuje"?

[? Soban]

Tak on se neskratuje, ale prostě vstup mppt má proměnný odpor pro panely a při hledání nejlepšího bodu ty panely musí zatížit takže přes nějakou zátěž která snese max 35A no a prostě na té zátěži měří napětí a proud a hledá optimum....

Prostě proč 35A se budeš muset asi zeptat výrobce, schéma zapojení neznám....

Jak říkám pokud tě cena regulátorů nepálí tak to nemusíš řešit, ale v tom případě by asi nebyl problém přikoupit další a zapojit to samostatně.

[? cipis]

Tak pak to ale přece není zkratový proud, ale maximální možný proud.
Já o ceně regulátorů vůbec nemluvím, není důvod si odpálit i regulátor za trojku ...
Takže to není o tom, že lze libovolně přepanelovat, ale prostě maximální možný proud je 35A. Tj. když to má plácnu 250V maximálku, tak maximální možný výkon panelů je 250x35 = 8750 W. Kolik z toho reálně umí použít, je věc druhá. To bude asi ta hodnota 22A či kolik tu zaznělo.

Tak jestli je to tak, tak jsme se dobrali možného maximálního výkonu panelů u viktora, u epevru je to uváděno v násobku jmenovitého - 1,5x možno více (když spočteme 35/22 u viktora, tak nám vyjde 1,6x).

Takže kolega se musí tomu přizpůsobit.
A jestli se přes rady nepoužít rozhodne pro přepínání, tak musí uvažovat i havárii přepínání, tj. že se mu tam připojí vše.

[? rva]

Pro spoustu lidí je "maximální možný proud" neskutečný problém, protože zajisté by si řada z nich myslela, že to je proud maximálního výkonu panelu. A protože na panelech je uváděn zkratový proud jako základní parametr, vychází se z něj. Kdo se tím bude řídit, nic nezkazí a doplácí jen na svou nevědomost. No a ti ostatní vědí, že se jedná o max. proud, který by na vstupu mppt regulátoru neměl být za žádných podmínek překročen.

[? Soban]

Jasně chápu to, ale jak říkám victron stojí balík a že jsem blbě spočítal maximální proud a odrovnal to za X tisíc.....

Samozřejmě když člověk odrovná i levnější mppt tak ho to bude minimálně mrzet.

Jinak 250/60 co mám já tak je tím pádem možné dát až 8750Wp ovšem co dokáže spracovat záleží na baterce takže ten 250/60 při

12V baterce max 860W
24V baterce max 1720W (já jsem z toho dostal zatím pouze max 1680W ovšem panely 50m daleko propojené 6mm2 solárním kabelem)
36V baterce max 2580W
48V baterce max 3440W

[? Denis30]

Ještě bych se vrátil k těm zkratovým a maximálním proudům - v mém případě je zkratový proud panelu Isc=9,4A. Jak je možné, že jsem včera viděl na regulátoru hodnotu proudu z panelů přes 22A? Přece při 4s2p....2x9,4A = 18,8A.Regulátor měří špatně?

[? rva]

Regulátor měří špatně, není to žádné měřidlo. Jeho funkcí je dobíjet baterie, to by měl dělat dobře. Vše ostatní je zbytečná omáčka občas schválně výrobcem nastavená tak, aby byl zákazník spokojenější. Pro měření proudu, napětí, výkonu, teploty, .... je lepší si pořídit měřící přístroje k tomu určené.
Samozřejmě nedají se vyloučit výjimečně dobré podmínky (lepší než za kterých je panel testován) a pak by panel dával více.

[? PetrDubi]

Já jsem už kolikrát viděl větší hodnoty (například zataženo, vítr a najednou vyleze sluníčko z mraků) a vždycky to byla záležitost na pár minut, ale z 2x 2050Wp (JV a JZ) mi šlo i 4400-4600W a nebylo to tím, že by špatně měřil regulátor, protože jsem to párkrát okamžitě měřil měřákem a napětí a prouod odpovídaly (rozdíly maximálně jeden volt a proud desetiny ampéru). Panely mají Imp 10,92A a Isc 11,62A a já jsem naměřil i 13,5A. Takže ty parametry v datasheetu se můžou od skutečnosti docela lišit.
Ps: podobně to je u tepelného čerpadla on/off. V manuálu je napsané příkon 2500W při +7°C a teplotě vody 35°C a že při vyšší teplotě vody klesá účinnost. Účinnost sice klesá, ale taky stoupá proud a když se nahřívá bajler, tak startuje třeba při 40°C a příkonu 2700W, na 50°C už má 3100W a při 55°C 3300W. Od té doby už jsem k údajům o spotřebě nebo výrobě jiných než odporových zařízení docela skeptický

[? cipis]

Ale ty datasheety k panelum nekecaji!
Tam jsou udane parametry pri urcitem osvitu za urcite teploty. A kdyz ti bude svitit vic jak tech 1000, co se udavaji pri 25st., tak tam logicky bude vic.
Dale se tam uvadi i zavislost hodnot na teplote, viz. pocitani napeti v zime.

U auta se take uvadi spotreba za jistych podminek, moje ma 5,4 a vcera byl prumer na skoro 300 km jen 5.

[? Soban]

Ještě bych se vrátil k těm zkratovým a maximálním proudům - v mém případě je zkratový proud panelu Isc=9,4A. Jak je možné, že jsem včera viděl na regulátoru hodnotu proudu z panelů přes 22A? Přece při 4s2p....2x9,4A = 18,8A.Regulátor měří špatně?

A jseš si jistý že je to hodnota proudu na straně panelů a né na straně co teče do baterky?

Jinak napětí se měří v pohodě, ale u proudů to měří kvalitné pouze značkové výrobky a i tam bude nějaká tolerance.

[? Denis30]

Ještě bych se vrátil k těm zkratovým a maximálním proudům - v mém případě je zkratový proud panelu Isc=9,4A. Jak je možné, že jsem včera viděl na regulátoru hodnotu proudu z panelů přes 22A? Přece při 4s2p....2x9,4A = 18,8A.Regulátor měří špatně?

A jseš si jistý že je to hodnota proudu na straně panelů a né na straně co teče do baterky?

Jinak napětí se měří v pohodě, ale u proudů to měří kvalitné pouze značkové výrobky a i tam bude nějaká tolerance.

Ano, jsem si naprosto jistý - Victron to má graficky ve VRM portálu uděláno docela pěkně a opravdu se nedá splést. Byla to hodnota, která se zoprazuje v okně "PV charger" - zobrazuje se tam napětí, proud a výkony jednotlivých regulátorů na straně panelů. Proudy a napětí baterek se zobrazuje v jiném okně - tam je ta proudová hodnota docela jiná, přes 100A, pokud teče z panelů přes 20A.

[? cipis]

a) jak se výše psalo, kat. údaje jsou při osvitu 1000, když ti zasvítí víc, teče víc
b) hodnoty se nikdy nevyčítají absolutně zaráz, tj. čte proud a v jiný okamžik napětí, může se to během toho cyklu změnit

[? Kostěj]

a) jak se výše psalo, kat. údaje jsou při osvitu 1000, když ti zasvítí víc, teče víc

Správně. Už jsem to sem jednou dával, jak je to s tím svitem:
viewtopic.php?p=148188#p148188

[? PetrDubi]

cipis:
Já to nemyslel tak, že kecají, ale že ty údaje člověk nemůže brát v reálnem provozu jako bernou minci, ale jenom jako určité vodítko a ty údaje můžou být nejenom nižší, ale i o dost vyšší..

[? cipis]

To ale tak není, naopak, je to berná mince, protože je to zdokumentované a máš to tam v grafech.
Křivky pro 200/400/600/800 a 1000 W/m2. Takže máš jasně dané, jaký výkon panelu bude při jakém osvitu.
Když ti bude svítit 1150 W/m2, tak to budeš mít ještě výš v tom grafu.
To je jak s tím autem, máš tabulkovou, dostaneš se nad, ale i pod.
Takže to chce nejen počítat se slabým osvětlením, ale právě i s takovou mimořádností, jako že ti na panely bude svítit 1150 W/m2. Viz. odkazované články Kostějem. Také se tam dočteš, že maximální možná hodnota je 1370 W/m2, na horní vrstvě atmosféry.

[? Sluncejeelektrina]

Chtel bych tema trochu rozsirit v jinem smeru. Mam pole panelu ca. 12kW. V topne sezone je pripojeny 3f menic 10kW. Mimo topnou sezonu nepotrebuji 3f na tepelne cerpadlo a predratuji dum na 1f a davam tam menic 3kW 1f. Bezi to na pouhych 8 panelu a funguje OK. Ale kdyz zaleze slunicko, tak by se tech 22 panelu, ktere nejsou pripojene, docela hodilo. Proto bych chtel pri nizkem osvitu pripojit parallelne dalsich 8 panelu. A kdyby to nestacilo, dalsich 8. Uz to nekdo delal? Jak se to chova, kdyz 8 panelu v zatezi ma treba 280VDC a pripojim 8 panelu, ktere maji naprazdno treba 320VDC. Nedojde k nejakemu prudkemu skoku napeti, ktere by mohlo menic poskodit? Menic sam snese 500VDC, tam problem neni. Pouze skokove navyseni napeti a nasledne i proudu.
Druhou moznost uvazuji, pripojit na stalo vsech 24 panelu 3p8s a v zavislosti na proudu zatezovat pole tepelnym odporem, ktery prebytecny proud zlikviduje na teplo, takze pripustny proud do menice by nemel byt prekrocen. Prepinani by probihalo Mosfetem.
Dalsi uvaha je, umistit pred DC vstup do menice seriovy odpor. Ten by mel za ukol manipulaci MPPT. Podle me predstavy by melo stacit snizit napeti o par voltu a tim by vykon panelu vyrazne spadnul.
Nebo ma nekdo nejaky dobry napad jak provozovat maly menic na velkem panelovem vykonu aby i pri nizkem osvitu daval velky vykon a aby se neznicil? Viz zkratovy proud.

[? sisdale]

Chtel bych tema trochu rozsirit v jinem smeru. Mam pole panelu ca. 12kW. V topne sezone je pripojeny 3f menic 10kW. Mimo topnou sezonu nepotrebuji 3f na tepelne cerpadlo a predratuji dum na 1f a davam tam menic 3kW 1f. Bezi to na pouhych 8 panelu a funguje OK. Ale kdyz zaleze slunicko, tak by se tech 22 panelu, ktere nejsou pripojene, docela hodilo. Proto bych chtel pri nizkem osvitu pripojit parallelne dalsich 8 panelu. A kdyby to nestacilo, dalsich 8. Uz to nekdo delal? Jak se to chova, kdyz 8 panelu v zatezi ma treba 280VDC a pripojim 8 panelu, ktere maji naprazdno treba 320VDC. Nedojde k nejakemu prudkemu skoku napeti, ktere by mohlo menic poskodit? Menic sam snese 500VDC, tam problem neni. Pouze skokove navyseni napeti a nasledne i proudu.
Druhou moznost uvazuji, pripojit na stalo vsech 24 panelu 3p8s a v zavislosti na proudu zatezovat pole tepelnym odporem, ktery prebytecny proud zlikviduje na teplo, takze pripustny proud do menice by nemel byt prekrocen. Prepinani by probihalo Mosfetem.
Dalsi uvaha je, umistit pred DC vstup do menice seriovy odpor. Ten by mel za ukol manipulaci MPPT. Podle me predstavy by melo stacit snizit napeti o par voltu a tim by vykon panelu vyrazne spadnul.
Nebo ma nekdo nejaky dobry napad jak provozovat maly menic na velkem panelovem vykonu aby i pri nizkem osvitu daval velky vykon a aby se neznicil? Viz zkratovy proud.

Pripojovani/odpojovani panelu pomoci DC spinacu dynamicky mi prijde jako blbost. Ve finale to bude drazsi nez dalsi samostatny MPPT. Proc tam to 2p8s nenechate na stalo? MPPT si vezme z panelu vykonu jen kolik umi poslat do zateze nebo baterie. Pri spojovani stringu paralelne bych se ridil pouze maximalnim zkratovym proudem vsech panelu (dle koeficientu pro maximalni letni teploty) a maximalnim proudem co snese MPPT na svem vstupu. Pokud to nevychazi, tak proste poridte samostatny MPPT pro vase bateriove napeti a dejte v lete ty nevypripojene panely klidne na samostatne MPPT. I kdyz mate all-in-one menic tak to nebrani nijak tomu, aby jste do systemu na dalsi panely pridal samostatne MPPT.

[? Sluncejeelektrina]

Ten 3kW menic je uplne obycejny menic bez baterky a bez jakekoliv komunikace. Jedna se o Aixcon PT3000. Pouzit nepripojene panely k nabijeni baterky by sice bylo dobre, ale ten menic neumi energii z baterky vyuzit. To bych musel koupit i novy menic. Ja hledam cestu na stavajici zarizeni.