Počasí

[ota]

Obávám se že ve všech případech zničená elektronika, pokud tedy nemáš zesilovač s elektronkami EL50.
Výboj blesku překonal několik kilometrů. 10mm na odpojeném jističi ho nezastaví.
Důležitý je mít zemněním pospojeno masivně všechno se vším a do jednoho bodu. To zachrání elektroniku v případě že řízne k sousedům.

Přepěťovky a bleskojistky mít a nemít jsou při přímém zásahu ve výsledku rozdíl v tom, že nevyhoříš a pojišťovně prokážeš, že jsi udělal všechno co jsi mohl pro ochranu elektroniky.

Napadá mě příměr: pokud se protrhne přehrada, pomůže pokud obložím dům ze železobetonu pytly s pískem a pevně uzavřu všechny dveřní a okenní otvory? Ano domu to pomůže, vydrží, ale až voda opadne bude stát na cizím pozemku.

[? ikovlabs]

El34 asi ....?

[ota]

EL 50, německé 50W elektronka ze 40 let, později v SSSR vyráběná pod označením GU50.

[? Jozef51]

Ako to tu precitam... ak mam teda chranit dom pred bleskom, tak
1. vybavit dom vsetkou dostupnou ochranou podla normy a
2. presvedcit suseda, aby si namontoval na svoj dom aktivny bleskozvod.
Je to tvrdo povedane, ale z predchodzieho vyplyva, ze uder blesku do objektu je temer vzdy devastujuci. Ak mate vsetky doporucene ochrany, tak elektroniku iba znici. Ak nemate, tak ju naviac aj odpari... Jednoducho povedane, hlavny uder je treba odviest mimo objekt.
Byvam v mieste kde v urodnych rokoch siju blesky jedna radost. Byva to trochu desive a trochu nadherne. Ale zda sa mi (z pozorovania), ze v okoli je vela prirodnych aktivnych bleskozvodov. Je to mozne?

[? mobilik]

Urcite je. Ak su v okoli vyssie stavby, stromy, elektricke stlpy tak je vyssia pravdepodobnost ze udrie do nich. Avsak nahoda je svinstvo a nikdy nevies pocas husteho lejaku kde sa spravy lepsi zvod. Kludne aj u teba na komine. Ja som osobne zastancom nedavat bleskozvod, ale mozno to raz olutujem, mam drevostavbu dom...

Odoslané z Lenovo P2a42 pomocou Tapatalku

[ota]

Zhruba 1 km od domu místo do kterého pořad šijou blesky. Přitom okolo jsou stromy a vyssi kopce o cca 100m.

[? mobilik]

Ved to, mozme si mysliet co chceme, ale blesk je nevyspitatelny...

Odoslané z Lenovo P2a42 pomocou Tapatalku

[? solárník]

Zhruba 1 km od domu místo do kterého pořad šijou blesky. Přitom okolo jsou stromy a vyssi kopce o cca 100m.

Určitě záleží taky na tom, odkud většinou při bouřce jde vítr (odkud bouřkové mraky většinou přilétají vzhledem k terénu). A velmi pravděpodobně i na vodivosti půdy a podloží. Například při dešti (což je při bouřce obvyklé) lépe vodí půda v údolí, kam se voda stahuje, než na kopci, odkud odteče okamžitě pryč.
Jsou to stovky faktorů. Až kdybychom podchytili úplně všechny, což je v podstatě nemožné, tak bychom dostali přesnou simulaci.

[volente]

Ano, blesk to bere čistě racionálně, cestou nejmenšího odporu. Jen my nevíme kde je momentálně nejmenší odpor. Ochrana před přímým zásahem bleskem je podle mně jen taková dušička do peří.
Zaručí se firma co ochrany montuje že to ochrání na 100% ? Proč ne, pravděpodobnost že k tomu dojde je menší než první ve sportce, za to si to nechá dobře zaplatit.

[? vla]

Pánové, všichni máte svoji pravdu, ale zkuste se podívat na hromosvod z hlediska velkých průšvihů. Každý tady řeší, že mu pošla TV, modem a spousta další drobné elektroniky, jistě, je to škoda, ale viděl jste někdy dům s dobrým hromosvodem vyhořelý po úderu blesku? Já tedy ne a to ani na obrázku, kdežto dům bez hromosvodu při takovém docela rád hoří. A o to tady předpokládám jde. Berte hromosvod jako určitou formu pojištění a pošlé drobnosti jako spoluúčast, kterou ještě může snížit běžná pojišťovna. A k tomu si uvědomte, že pojišťovna není zajišťovna, takže vás vytáhne z nejhoršího, ale i vy si něco zaplatíte. Důležité je nezbytné náklady minimalizovat. Ono se jinak žije řekněme v domku bez elektroniky a bez domku a bez elektroniky.

[abphoto]

No Abrams,, opat ide o to ako je to kvalitne urobene a ake mas scastie na podlozie, cca 1,5 roku dozadu som montoval 10kw solar na dom, ktory pri kazdej burke dostane aspon jeden priamy zasah, mal kvalitny blezkozvod a zemnenie do 2ohmov,
kedze majitel nas niekolko krat upozornil na skutocnost ze nim siju blesky, tak sme zakopali este asi 100 m pasoviny okolo a dozemnili to, prepatovky a ostane veci ako ma byt, zemnenie skoro pod jeden ohm, zalezi podla stavu pody, klopem na drevo, dostal uz x priamych zasahov a vsetko funguje ako ma, akurat raz mesacne chodim kontrolovat prepatovky...

[? kodl69]

Včera jsem tohle probíral se známým, a po přímým zásahu do jeho hromosvodu jsou škody: digestoř s dotykovým ovládáním, a cívka stykače od boileru - to mě překvapilo, ale když jsem to domyslel do konce, tak je to jasný, přepěťovky udržely všechno v baráku na stejným potenciálu mezi sebou, ale ne proti přívodu z elektroměru, kterej je cca 50m daleko, takže je potřeba dávat přepěťovku i na ten ovládací drát z HDO, prostě musí být zajištěno proti přepětí VŠECHNO co vstupuje do baráku, bez výjimky. No a tomu dotykovýmu ovládání podle mě stačí docela málo, aby se do kapacitního vstupu naindukovalo napětí, který zničí vstup té elektroniky.

[tomas]

Výška jímače tak, aby Ti valivá koule o průměru 90m nedotkla chráněného objektu.

Mám z praktickým pozorování ověřeno že koule průměru 90 m je moc.
Např: tento případ http://www.lidovky.cz/v-trinci-zasahl-b ... _domov_pks
Blesk udeřil přesně sem, jizva na kmeni stromu končí v úrovni hlavy stojící osoby:
https://mapy.cz/zakladni?x=18.6720250&y ... 1388888886
Třinec, čtvrtek 2. července 2009, cca 14:00, Husova ulice, GPS: 49°40'23.381"N, 18°40'19.406"E
Když se po té ulici projdete přes mapy.cz tak vedle stromu je dům s hromosvodem, na druhé straně vysoký panelový dům a také vysoké lampy veřejného osvětlení. Celkově je to místo pod břehem kopcem kde by úder blesku nikdo nečekal a stejně tam uhodil blesk.

Nebo tento případ co jsem popsal zde: viewtopic.php?f=7&t=801&p=41660&#p41659
Opravený a zrevidovaný hromosvod a stejně udeřilo vedle jímače do atiky domu. Žádnou škodu to sice nezpůsobilo, ale pochybuji o tom že tu atiku neměl projektant v ochranném úhlu a nechal ji nechráněnou. Mimochodem teď ten dům zateplují a svody hromosvodu mají odpojené
Podle mne způsobil tento úder do atiky teplý stoupavý proud vzduchu který je vodivější než studený vzduch. Prudce se ochladilo, ale stěna nahřátá sluncem sálala teplo a kolem stěny domu stoupal proud teplého vzduchu do větší výšky než byl jímač a to stáhlo blesk k atice domu. To se často stává i u kouřících komínů.

A co teprve tragický případ Jizerka 2008. Budova chráněná dobrým a funkčním hromosvodem s plechovou střechou (ideální Faradayova klec na odstínění blesků) a uvnitř budovy za stolem muž zabitý bleskem:
http://www.kniska.eu/kniska/clanky/jizerka
Tady se potenciál místa úderu blesku mezi distribuční sítí vyrovnal bohužel přes člověka. Zřejmě tam ani nebyl spojený PEN s uzemňovací soustavou domu a hromosvodu.

[redcrown]

Jak se pozná, že to byl přímý zásah do hromosvodu?

Odesláno z mého LG-D802 pomocí Tapatalk

[tomas]

kodl69 přesně tak. A s tím HDO jsem si také užil po bouřkách u elektráren kde ČEZ požadoval udělat dálkové ovládání přes HDO které ani nikde nakonec stejně nedal. Takže jsem ty stykače nakonec odpojil. Naštěstí u ČEZu velmi rychle přistoupili na to, že ten HDO přijímač mohl být kdekoliv i v rozvaděči elektrárny (protože nepřepínal sazby a nehrozila tady žádná krádež energie) a potom už ani rozdíl potenciálů nehrozil. Ale co jsem slyšel tak u E.ONu s tím HDO stále dost blbnou a vyžadují nesmyslně jeho instalaci a pouze na hranici pozemku. A kolegové solárníci na Jižní Moravě si to dost s E.ONem "užívají" když musí často kvůli FVE dělat pro dům celou novou přípojku i s HDO na hranici pozemku.

Když tam dáš přepěťovku i na to HDO tak zase ohrozíš HDO přijímač (nově 4Q elektroměr). Když budou kontakty relátka v HDO přijímači zrovna sepnuté tak se svaří a když rozepnuté tak tam přeskočí oblouk. Na spálení cívky stykače je potřeba nějaká energie a ta tam byla a myslím že by poškodila i HDO. Stykač je možná levnější obětovat než řešit s distributorem výměnu HDO nebo doplácet za spotřebovanou energii ve vysokém tarifu díky svařeným kontaktům v HDO kterých si nikdo nevšiml.

[tomas]

Jak se pozná, že to byl přímý zásah do hromosvodu?

Odesláno z mého LG-D802 pomocí Tapatalk

Na to existují počítadla, tuším že jsou povinné v místech s nebezpečím výbuchu. Zřejmě aby se dala zjistit příčina výbuchu
http://a-trom.cz/atr1-pocitadlo-blesku.html
http://www.vo-vysocina.cz/produkt/2/poc ... eru-blesku

[? solárník]

Dobře, všude se uvádí pospojovat, popřípadě jistit hned na vstupu do objektu. Ale co když mám solární pole přesně na druhé straně rozlehlého objektu, než je vstupní rozvaděč (kabelová délka cca 20 metrů). Jak potom postupovat, co kde uzemnit? Obsahuje jak ongrid střídače (ve stejné vzdálenosti 20 m od hlavního rozvaděče), tak nízkovoltový ostrov.

p.s. střídače jsou ve sklepě budovy cca 2m pod zemí, bohužel část budovy s hlavním rozvaděčem podsklepena není, tedy se tam nedá přímo kabelově dostat

[? Ronn]

Na to existují počítadla, tuším že jsou povinné v místech s nebezpečím výbuchu. Zřejmě aby se dala zjistit příčina výbuchu

Tak tohle je asi poslední počítadlo, které ještě nemám

U většiny běžných bleskosvodů je přímý zásah důvodem k rekonstrukci bleskosvodu. Když se rovnou neodpaří jímač/svod tak je viditelná změna. Např. po několika týdnech rez, neboť průchodem proudu v řádech desítek kA, se vedení pořádně "zapotí".

No, v poslední době jsou stále častější stovky kA a větší četnost blesků.

Mám z praktickým pozorování ověřeno že koule průměru 90 m je moc.

Ano i ne. Čím menší koule, tím větší opičárna. Např.3ks 5m vysoké jímače pro LPS II "r" valivé koule = 30m. A stejně není garance, že blesk uhodí do jímače a nikoliv do kovového předmětu (vana,vozík za auto,auto) na dvorku. A pak rychle přes zeď do světničky jako v Jizerce.

Nejdůležitější je mít zemnič/soustavu s malým odporem. Při těch kA je 10ohmů moc...

[tomas]

U většiny běžných bleskosvodů je přímý zásah důvodem k rekonstrukci bleskosvodu. Když se rovnou neodpaří jímač/svod tak je viditelná změna. Např. po několika týdnech rez, neboť průchodem proudu v řádech desítek kA, se vedení pořádně "zapotí".

Horská chata kde jsem dost sledoval údery blesků (stál jsem venku abych na to dobře viděl ) někdy i několik za minutu má dva svody na jejich konci má každý svod v zemi zatlučenou asi 1m dlouhou pozinkovanou vodovodní trubku. Ještě stará "poctivá" socialistická práce asi nikdy ani nerevidovaná. A vím tam jen o jedné škodě způsobeném bleskem, spadnutém obrazu . Jinak je tam klasické vybavení, PC síť, TV rozvod, satelitní anténa na střeše jejž kolax nějaký šílený "mistr" připáskoval k hromosvodu . Takže to stání v bouřce venku bylo možná i bezpečnější než být v chatě Ale na hromosvodu ani anténách jsem nikdy nic nepoznal. Není poznat jestli ta rez je stářím nebo od odpařeného pozinkování. Ale stromů je v okolí rozštípaných dost.

[? Ronn]

Příklad 2 roky instalovaného hromosvodu. Evidentně už sloužil svému účelu.

Odpařený zinek mezi oddáleným jímačem a svodem.

Kdyby si instalatér prohlédl tohle video *, nemusel by investor provádět rekonstrukci po několika úderech blesku. Apr. ten anténní stožár rozhodně není v ochranném úhlu jímače a instalace nevyhoví ani LPS I. Stačilo použít delší výložníky, delší jímač a jímač natočit více směrem k anténnímu stožáru, protože z druhé strany jsou dva zběrače a ochrana z této strany je posílena těmi zběrači. A těch chyb je tam mnohem více. No a přesto "nějak funguje"

* - https://www.youtube.com/watch?v=26THyr2nfPE&app=desktop