Nezna nekdo hybridni stridace EASUN?

[? martinhornak]

....jak jsem si tu stěžoval na svoje REVO II co si dělá co chce, nakonec aj zahořelo, bo jsem měl neizolovaný šroubák a hodil jsem si jiskru

tak jsem to konečně dal dohromady a testuju

vyměnil jsem všechny FETy (alík 3 týdny), 6 SMD odporů a dvě schotkyho, pak 2 IGBT kupovaný u nás, protože původní pouze na Alibabě, tak jsem je nahradil jinejma

byly tam ještě tři očouzený 5W odpory u vypínače, no vyměnil jsem je, ale nenaběhlo to trvale, jen bliklo a konec, vrátil jsem ty původní odpory zpět, neb se tvářej jako v pořádku a měnič jede

píchnul jsem k němu baterky, ČEZ a malou zátěž, tak uvidíme kdy začne hlásit chyby, protože jediný co jsem nad rámec "opravil" byla z výroby pochybně zapájená patice pro kabel mezi mainboardem a procesorovou deskou, jako přál bych si aby to bylo ok

[? Slavek77]

Neznám Axpert king, ale logicky se při přetížení měniče musí stejně přepnout do bypassu. Veškerý výkon musí díky konverzi AC-DC-AC projít trafem měniče.
Takže asi přisosává když není dostatek energie z panelů, ale jakmile nestačí výkon měniče tak se stejně přepne natvrdo na síť. Jestli nemám pravdu tak mě prosím opravte, ale logicky to tak musí fungovat.

Ano, je to přesně jak tušíš:

Interním zapojením se v podstatě jedná o 1f "online UPS". Panely neustále dobíjí baterky. Z druhé strany baterie trvale odebírá energii invertor a vyrábí 230V AC. Začne-li invertor vybíjet baterku rychleji, než ji stačí doplňovat SCC, pak plynule zabere AC nabíječka.

Panely jsou tedy vždy zátěží využity na maximum. Teprve výkon, který chybí, se plynule dotáhne z DS. Pokud vypadne DS, jede se jen z panelů a baterie, relé ani necvakne. Ve všech případech výkon vždy prochází invertorem. Co je stejné jako u ostatních Axpertů - výstup nikdy není napřímo připojen do DS. Pokud vznikne energie, která by normálně znamenala přetok, nemůže odtéct do DS a měnič ji tedy nacpe jako DC špičku do baterky. Paralelní zapojení je podporováno 1f, 3f i asymetrické 3f (kdy jedna fáze je silnější z více Axpertů, zatímco zbylé fáze obsluhuje vždy jen jeden Axpert).

Nejedná se tedy o přisávání, díky kterému si člověk může koupit slabší měnič, ale jde o takový režim přisávání, který umí maximálně využít panely a zbytek si dotáhnout z DS. Výhody takové "online UPS" jsou jasné a spoustě lidem na fóru by tento měnič vyřešil problémy s optimálním vytížením panelů a s provozem topení či tepelného čerpadla v přechodném období.

Má to však i pár nevýhod:
Je třeba zapojit paralelně tolik měničů, aby jejich jmenovitý výkon v pohodě utáhnul veškeré spotřebiče, které chce člověk provozovat ze soláru. Nelze to ošidit jako v případě OnGrid, GridTie, GridFree, Hybridů, které prostě přifázují výstup střídače přímo na DS a pumpují do ní AC. To je daň za AC-DC-AC.

Zaměření měniče Axpert King je pro země, kde je nekvalitní slabá DS, časté výpadky atd. Nejlépe funguje v režimu, kdy stále udržuje baterku na 100% a to včetně noci. Teprve pokud dojde k výpadku DS, začne baterku skutečně vybíjet, aniž by ji dokrmila AC nabíječka. Bohužel, neumí režim, kdy by přes den jel z panelů s plynulým docucáváním z DS a večer začal vybíjet baterky. V podstatě jsou tam jen dva použitelné režimy, třetí je pro nás na nic:
SUB - jede ze soláru, dotahuje z DS, baterku drží nabitou pro případ blackoutu.
SBU - jede ze soláru i z baterky co to jde. Až při vybití baterky přepne na bypass.
USB - jede čistě z DS, na baterky a solár přepne jen při blackoutu, pak jede do mrtva.

Co to znamená v praxi: je to levné řešení jak zamezit přetokům a maximálně využít panely. Přes noc se však bude konzumovat energie z DS. Alternativně je možné v noci přehodit režim (nebo odpojit stykačem AC-IN) a jet tak až do rána na baterky. Potom však v noci nelze přicucávat, vše pojede na baterky až do bypassu nebo jejich úplného vybití.

Specsheet: http://www.mppsolar.com/v3/catalogs/PIP-MK.pdf
PIP 5048MK manuál: http://www.mppsolar.com/manual/PIP-MK%20(PF1.0)/PIP-MK%20manual-20181106.pdf

PIP-5048MK.png

Ahoj,
prosím o radu. Mám 3 měniče IGrid-VE II-16.5KW-48V-WIFI, paralelně spojeny na 3 fáze.
https://www.ebay.com/itm/334461630250
Zatím mám vše zapojeno jako ostrovní systém s bateriemi s ATS přepínačem, protože jsem měl strach z případných přetoků do sítě. Každopádně jak tady čtu, tak by s přetoky nemusel být problém, kdybych z AC sítě jen dokrýval co se nepokryje soláry a baterie? Bude to takto fungovat?

[? rva]

Domnívám se, že v režimu offgrid nemá jak z distribuce podpořit spotřebu. To má právě Axpert King, který usměrní DS a z toho vyrábí AC pro spotřebiče (= dvojitá konverze).
A v režimu ongrid se jedná o běžnou elektrárnu, kde je problematické zajistit nulové přetoky. I když tento možná má snímání dodávky a nějak se snaží (dle nastavení) přetokům zabránit.
Bez dodávky bývá nastavení, které při přetížení (nebo vybité baterii) přepne spotřebiče na distributora (bypass).

[? Franta2776]

Neznám Axpert king, ale logicky se při přetížení měniče musí stejně přepnout do bypassu. Veškerý výkon musí díky konverzi AC-DC-AC projít trafem měniče.
Takže asi přisosává když není dostatek energie z panelů, ale jakmile nestačí výkon měniče tak se stejně přepne natvrdo na síť. Jestli nemám pravdu tak mě prosím opravte, ale logicky to tak musí fungovat.

Ano, je to přesně jak tušíš:

Interním zapojením se v podstatě jedná o 1f "online UPS". Panely neustále dobíjí baterky. Z druhé strany baterie trvale odebírá energii invertor a vyrábí 230V AC. Začne-li invertor vybíjet baterku rychleji, než ji stačí doplňovat SCC, pak plynule zabere AC nabíječka.

Panely jsou tedy vždy zátěží využity na maximum. Teprve výkon, který chybí, se plynule dotáhne z DS. Pokud vypadne DS, jede se jen z panelů a baterie, relé ani necvakne. Ve všech případech výkon vždy prochází invertorem. Co je stejné jako u ostatních Axpertů - výstup nikdy není napřímo připojen do DS. Pokud vznikne energie, která by normálně znamenala přetok, nemůže odtéct do DS a měnič ji tedy nacpe jako DC špičku do baterky. Paralelní zapojení je podporováno 1f, 3f i asymetrické 3f (kdy jedna fáze je silnější z více Axpertů, zatímco zbylé fáze obsluhuje vždy jen jeden Axpert).

Nejedná se tedy o přisávání, díky kterému si člověk může koupit slabší měnič, ale jde o takový režim přisávání, který umí maximálně využít panely a zbytek si dotáhnout z DS. Výhody takové "online UPS" jsou jasné a spoustě lidem na fóru by tento měnič vyřešil problémy s optimálním vytížením panelů a s provozem topení či tepelného čerpadla v přechodném období.

Má to však i pár nevýhod:
Je třeba zapojit paralelně tolik měničů, aby jejich jmenovitý výkon v pohodě utáhnul veškeré spotřebiče, které chce člověk provozovat ze soláru. Nelze to ošidit jako v případě OnGrid, GridTie, GridFree, Hybridů, které prostě přifázují výstup střídače přímo na DS a pumpují do ní AC. To je daň za AC-DC-AC.

Zaměření měniče Axpert King je pro země, kde je nekvalitní slabá DS, časté výpadky atd. Nejlépe funguje v režimu, kdy stále udržuje baterku na 100% a to včetně noci. Teprve pokud dojde k výpadku DS, začne baterku skutečně vybíjet, aniž by ji dokrmila AC nabíječka. Bohužel, neumí režim, kdy by přes den jel z panelů s plynulým docucáváním z DS a večer začal vybíjet baterky. V podstatě jsou tam jen dva použitelné režimy, třetí je pro nás na nic:
SUB - jede ze soláru, dotahuje z DS, baterku drží nabitou pro případ blackoutu.
SBU - jede ze soláru i z baterky co to jde. Až při vybití baterky přepne na bypass.
USB - jede čistě z DS, na baterky a solár přepne jen při blackoutu, pak jede do mrtva.

Co to znamená v praxi: je to levné řešení jak zamezit přetokům a maximálně využít panely. Přes noc se však bude konzumovat energie z DS. Alternativně je možné v noci přehodit režim (nebo odpojit stykačem AC-IN) a jet tak až do rána na baterky. Potom však v noci nelze přicucávat, vše pojede na baterky až do bypassu nebo jejich úplného vybití.

Specsheet: http://www.mppsolar.com/v3/catalogs/PIP-MK.pdf
PIP 5048MK manuál: http://www.mppsolar.com/manual/PIP-MK%20(PF1.0)/PIP-MK%20manual-20181106.pdf

PIP-5048MK.png

Ahoj,
prosím o radu. Mám 3 měniče IGrid-VE II-16.5KW-48V-WIFI, paralelně spojeny na 3 fáze.
https://www.ebay.com/itm/334461630250
Zatím mám vše zapojeno jako ostrovní systém s bateriemi s ATS přepínačem, protože jsem měl strach z případných přetoků do sítě. Každopádně jak tady čtu, tak by s přetoky nemusel být problém, kdybych z AC sítě jen dokrýval co se nepokryje soláry a baterie? Bude to takto fungovat?

To si musiš vysledovat sám, stačí mít třeba Watch Power v telefonu a tam ty hodnoty uvidíš v LIne mode.. .
Jsou 3 způsoby ,jak měnič funguije ve spolupáci ze sítí v režimu Line mode.
1)Levný měniče,třeba Easun za cca 10000kč z Ali.
Ten přepne vnitřním relé celý výkon do baterii a celou zátěž živí ze sítě.
Tady přetoky nehrozí.
2)Např Axpert Max
Ten výkon mixuje.Když je 2000W zátěže a panely dávají jenom 1000W,tak 1000W vezme ze sítě
Tady přetoky hrozí pouze ,když je měnič v Line mode a odpojí se velká zátěž a většina výkonu jde z panelů.
3)Axpert King
Udělá dvojitou konverzi a energii sítě i panelů smíchá.
Tady přetoky nehrozí.

Jestli máš měnič bodu1 nebo 2,případně jiný třeba TIE Grid musíš zjistit sám.

[? sisdale]

Ahoj,
prosím o radu. Mám 3 měniče IGrid-VE II-16.5KW-48V-WIFI, paralelně spojeny na 3 fáze.
https://www.ebay.com/itm/334461630250
Zatím mám vše zapojeno jako ostrovní systém s bateriemi s ATS přepínačem, protože jsem měl strach z případných přetoků do sítě. Každopádně jak tady čtu, tak by s přetoky nemusel být problém, kdybych z AC sítě jen dokrýval co se nepokryje soláry a baterie? Bude to takto fungovat?

Ahoj, provozuji dva tyto menice v paralelnim jednofazovem zapojeni. Pokud mas na mysli jak se chova tento menic v rezimu AC+PV, tak pro tebe nemam dobrou zpravu. Uvnitr ma menic rele, jenz po sychronizaci invertoru s AC IN provede fyzicke propojeni AC IN a AC OUT. Na AC IN ma invertor uvnitr proudovy senzor a "snazi se" v OffGrid rezimu (odskrtnute policko OnGrid) neposilat zadny vykon zpet do AC IN. Ve stabilizovanem stavu (tedy s konstantni zatezi na AC OUT) se mu to dari velmi dobre. Problem ale nastava v okamziku zmeny zateze (vypnuti zateze), jeho reakce neni uplne rychla a pretok do AC IN v tomto okamziku udela. Rada domacich spotrebicu (typu trouba, varna deska, atd.) provadi hodne zmen zateze a nelze tak bezpecne menic v takovem rezimu bez povoleni pretoku provozovat.

Dalsi zasadnejsi problem je, ze po prifazovani neni schopen menic bezpecne detekovat, ze doslo k vypadku AC IN (a nerozpoji tak vnitrni rele mezi AC IN a AC OUT) dokud jeho PV vykon neni mensi nez aktualni zatez. Toto je velmi dulezita podminka, po vypnuti napajeni z distribuce (napr. shozenim hlavniho jistice) musi dojit k odpojeni zpetneho napajeni od menice do AC IN. To bohuzel menic okamzite neudela. Takze distributor neni schopen pak provest vymenu elektromeru, protoze po shozeni hlavniho jistice ma za jisticem stale napeti z menice. Jeste vetsi problem pak nastane v okamziku, kdyz dojde zpet k pripojeni distribuce a vystup invertoru by nezustal plne synchronizovany s distribucni soustavou. V takovem okmziku dojde ke zniceni menice. Pokud se distribuce pripoji po te co menic zjisti ze nema venkovni AC IN (rozpoji rele propojujici AC IN a AC OUT), tak je vse v poradku a pripojeni je bezpecne. Po nabehnuti AC IN se invertor behem 1-2 sekund sesynchronizuje a po te zase propoji vnitrni rele mezi AC IN a AC OUT.

K menici mas k dispozici jeste externi proudove senzory, ktere umi v rezimu OnGrid regulovat mnozstvi proudu na jinem miste nez na vstupu AC IN uvnitr menice. Bohuzel ani v tomto pripade nelze zajistit bezpretokovy rezim, protoze se pak pouze posunuje misto, kde menic hlida nulovy pretok. Slouzi to teda teoreticky k tomu, ze velke zateze (nad 5.5kW) mohou byt pred menicem na AC IN, proudovy senzor je pak na vstupni fazi do objektu. AC+PV rezim pak zivi i tyto spotrebice do limitu 5.5kW a zbytek to bere z distribuce.

Ja menice provozuji tak, ze pouzivam ATS a pouzivam rezim Solar. Pokud mi klesne SoC baterii na nastaveny limit, ATS se mi prehodi na distribuci. Zpet se ATS prehodi na FVE az je SoC baterii zase dobito nad jiny nastaveny limit nebo je vykon PV strany velky. Nedochazi k zadnemu castemu prehazovani ATS. V zimnim obdobi max rano po dobiti baterii prehodi ATS na FVE a vecer zase zpet na DS. Pokud je slunce dost jede se porad na FVE. Loni mi k prvnimu prenuti zpet na DS doslo 17.11. a letos to zatim drzi od 28.2. uz drzi trvale na FVE.

Mam otazku. Proc provozujes tyto menice v 3f zapojeni a nemas je v 1f zapojeni? Mas nejaky skutecny 3f spotrebic, ktery chces na FVE provozovat? Pokud ano, zvazoval jsi ze by jsi tento 3f spotrebic dal za frekvencni menic? Ono 1f zapojeni ma spousty vyhod s rovnomernym rozhozenim zateze mezi menice bez ohledu, na ktery vodic jsou spotrebice v domacnosti zapojene. Navic pak muzes menice automaticky vypinat, kdyz neni zatez a usetrit tak nemale zbytecne spotreby menicu naprazdno.

Mam zmereno, ze spotreba v aktivnim rezimu s 0W zatezi na AC OUT je u jednoho menice 65 W (pokud uz je dochlazeny a nejede ventilace). Pokud by jsi v noci vypnul 2 ze tri menicu, tak pri prumerne delce noci 12 hodin usetris pres 1.5 kWh energie z baterii za jednu noc. Poklesne-li mi zatez za menici pod 600 W po dobu 5 minut a neni k dispozici PV, vypnu druhy menic a zase ho zapnu vzroste-li zatez nad 1.4 kW (cca 25% zateze jednoho menice) nebo se objevi PV. Vypinani dava smysl hlavne pokud neni k dispozici PV. Pri pritomnosti PV a vypnuti jeho vystupu ma menic stale spotrebu kvuli provozu vsech ostatnich komponent (vcetne chlazeni). V takovem pripade jej nema smysl vubec vypinat.

[? Slavek77]

Ahoj,
prosím o radu. Mám 3 měniče IGrid-VE II-16.5KW-48V-WIFI, paralelně spojeny na 3 fáze.
https://www.ebay.com/itm/334461630250
Zatím mám vše zapojeno jako ostrovní systém s bateriemi s ATS přepínačem, protože jsem měl strach z případných přetoků do sítě. Každopádně jak tady čtu, tak by s přetoky nemusel být problém, kdybych z AC sítě jen dokrýval co se nepokryje soláry a baterie? Bude to takto fungovat?

Ahoj, provozuji dva tyto menice v paralelnim jednofazovem zapojeni. Pokud mas na mysli jak se chova tento menic v rezimu AC+PV, tak pro tebe nemam dobrou zpravu. Uvnitr ma menic rele, jenz po sychronizaci invertoru s AC IN provede fyzicke propojeni AC IN a AC OUT. Na AC IN ma invertor uvnitr proudovy senzor a "snazi se" v OffGrid rezimu (odskrtnute policko OnGrid) neposilat zadny vykon zpet do AC IN. Ve stabilizovanem stavu (tedy s konstantni zatezi na AC OUT) se mu to dari velmi dobre. Problem ale nastava v okamziku zmeny zateze (vypnuti zateze), jeho reakce neni uplne rychla a pretok do AC IN v tomto okamziku udela. Rada domacich spotrebicu (typu trouba, varna deska, atd.) provadi hodne zmen zateze a nelze tak bezpecne menic v takovem rezimu bez povoleni pretoku provozovat.

Dalsi zasadnejsi problem je, ze po prifazovani neni schopen menic bezpecne detekovat, ze doslo k vypadku AC IN (a nerozpoji tak vnitrni rele mezi AC IN a AC OUT) dokud jeho PV vykon neni mensi nez aktualni zatez. Toto je velmi dulezita podminka, po vypnuti napajeni z distribuce (napr. shozenim hlavniho jistice) musi dojit k odpojeni zpetneho napajeni od menice do AC IN. To bohuzel menic okamzite neudela. Takze distributor neni schopen pak provest vymenu elektromeru, protoze po shozeni hlavniho jistice ma za jisticem stale napeti z menice. Jeste vetsi problem pak nastane v okamziku, kdyz dojde zpet k pripojeni distribuce a vystup invertoru by nezustal plne synchronizovany s distribucni soustavou. V takovem okmziku dojde ke zniceni menice. Pokud se distribuce pripoji po te co menic zjisti ze nema venkovni AC IN (rozpoji rele propojujici AC IN a AC OUT), tak je vse v poradku a pripojeni je bezpecne. Po nabehnuti AC IN se invertor behem 1-2 sekund sesynchronizuje a po te zase propoji vnitrni rele mezi AC IN a AC OUT.

K menici mas k dispozici jeste externi proudove senzory, ktere umi v rezimu OnGrid regulovat mnozstvi proudu na jinem miste nez na vstupu AC IN uvnitr menice. Bohuzel ani v tomto pripade nelze zajistit bezpretokovy rezim, protoze se pak pouze posunuje misto, kde menic hlida nulovy pretok. Slouzi to teda teoreticky k tomu, ze velke zateze (nad 5.5kW) mohou byt pred menicem na AC IN, proudovy senzor je pak na vstupni fazi do objektu. AC+PV rezim pak zivi i tyto spotrebice do limitu 5.5kW a zbytek to bere z distribuce.

Ja menice provozuji tak, ze pouzivam ATS a pouzivam rezim Solar. Pokud mi klesne SoC baterii na nastaveny limit, ATS se mi prehodi na distribuci. Zpet se ATS prehodi na FVE az je SoC baterii zase dobito nad jiny nastaveny limit nebo je vykon PV strany velky. Nedochazi k zadnemu castemu prehazovani ATS. V zimnim obdobi max rano po dobiti baterii prehodi ATS na FVE a vecer zase zpet na DS. Pokud je slunce dost jede se porad na FVE. Loni mi k prvnimu prenuti zpet na DS doslo 17.11. a letos to zatim drzi od 28.2. uz drzi trvale na FVE.

Mam otazku. Proc provozujes tyto menice v 3f zapojeni a nemas je v 1f zapojeni? Mas nejaky skutecny 3f spotrebic, ktery chces na FVE provozovat? Pokud ano, zvazoval jsi ze by jsi tento 3f spotrebic dal za frekvencni menic? Ono 1f zapojeni ma spousty vyhod s rovnomernym rozhozenim zateze mezi menice bez ohledu, na ktery vodic jsou spotrebice v domacnosti zapojene. Navic pak muzes menice automaticky vypinat, kdyz neni zatez a usetrit tak nemale zbytecne spotreby menicu naprazdno.

Mam zmereno, ze spotreba v aktivnim rezimu s 0W zatezi na AC OUT je u jednoho menice 65 W (pokud uz je dochlazeny a nejede ventilace). Pokud by jsi v noci vypnul 2 ze tri menicu, tak pri prumerne delce noci 12 hodin usetris pres 1.5 kWh energie z baterii za jednu noc. Poklesne-li mi zatez za menici pod 600 W po dobu 5 minut a neni k dispozici PV, vypnu druhy menic a zase ho zapnu vzroste-li zatez nad 1.4 kW (cca 25% zateze jednoho menice) nebo se objevi PV. Vypinani dava smysl hlavne pokud neni k dispozici PV. Pri pritomnosti PV a vypnuti jeho vystupu ma menic stale spotrebu kvuli provozu vsech ostatnich komponent (vcetne chlazeni). V takovem pripade jej nema smysl vubec vypinat.

Ahoj,
já vlastně jedu v úplně stejném režimu s ATS jako ty a vyhovuje mi to, až na jednu podstatnou věc a to je vlastně taky důvod proč ten můj dotaz na kombinaci s AC.
Ten problém vlastně souvisí s 3 fázemi. Když klesne baterie na stanovené napětí, tak se měniče uspí a ATS přepne na sít. To je v pořádku. Problém, že když začne svítit slunce. Měniče se zapnou, ale nepodaří se jim se sfázovat a spadnou do chybového stavu. A když jsou v chybovém stavu tak nefunguje ani nabíjení s panelů.
Přesněji.
1. mám nastaveno odpojení baterie na 50V. Měniče se uspí a ATS přepne na sít.
2. Ráno začne svítit slunce, měniče se probudí, aby začaly nabíjet baterie, ale nesfázují se a spadnou do chyby.
3. Měnič je v chybě a musí se manuálně vypnout a zapnout.

Podle SOC nejedu, protože mám poskládané baterie s článků a baterie s měniči nekomunikuje. Nabíjení se řídí na základě nastaveného napětí.

Uvědomuji si, že ten problém souvisí se 3 fázovým provozem. Mám tepelné čerpadlo - vnitřní jednotka je napojena na 3 f a venkovní jednotka kompresor na 1 f. Jinak 3 fáze nepotřebuji. Podle mě ty 3 fáze na vnitřní jednotce jsou z důvodu elektrokotle, kdyby nestíhal kompresor, ale mám ho stejně vypnutý. Jinak máš pravdu, v zápřahu je vlastně jen měnič na, který je napojena venkovní jednotka(kompresor). Souhlasím, že zapojení měničů do jedné fáze je výhodnější a určitě by to vyřešilo i můj problém z rozfázováním měničů.

[? sisdale]

2. Ráno začne svítit slunce, měniče se probudí, aby začaly nabíjet baterie, ale nesfázují se a spadnou do chyby.

Tento problem u 1f zapojeni nepozoruji, je zde uplne jedno jake je poradi zapnuti menicu a prodleva mezi zapnutim. Prvni zapnuty se stane masterem, dalsi pak slave. Kdyz vypnes master, slave se stane masterem bez jakychkoliv vypadku AC OUT. U 3f to dava smysl s tou chybou, protoze pokud jsou menice nakonfigurovane v 3f rezimu, ale napajeni ma jen jeden, tak to bude problem. Nemuze po tom jejich propojeni komunikovat s dalsimi a vyhodi chybu.

Ja teda nenechavam vypinat menic, tim ze by dosahl jeho battery shutdown voltage. Ale mam k tem vypinacum vystupu pripojene externi rele, ktere ridi nadrazeny ridici system podle podminek. Tedy mohl by jsi vypinat/zapinat ty menice sam, synchronne vsechny tri, problem nebude. Slo by to udelat i pouze nejakym hardwarovym resenim, treba s napetovym rele. Menic i s vypnutym vypinacem pro AC OUT po vyskytu PV by mel dobijet baterie. Takze po dosazeni nastavene urovne napeti na bateriich by jsi vsechny tri zase zapnul. Jen pozor, pro kazdy vypinac v menici pouzij samostatny spinaci kontakt. Napetove urovne na polech vypinace nejsou mezi menici uplne stejne a spojenim jejich kontaktu by jsi zpusobil menicum velke potize.

Podle SOC nejedu, protože mám poskládané baterie s článků a baterie s měniči nekomunikuje.

Ja taky pouzivam skladane baterie. Mam jednu baterii slozenou z cylindrickych clanku 32700 v 16s18p kombinaci a dalsi dve uz pak z prismatickych clanku v 16s zapojeni. Rizeni delam programove z Raspberry Pi, ktere ma pristup k udajum a kompletnimu rizeni vsech BMS, invertoru a ATS. Dale pak mohu jakkoliv ridit vytezovani do ohrevu TUV, virivky, vytapeni a ridit spousteni vetsich spotrebicu - pracky, susicky, mycky a cerpadel.

Uvědomuji si, že ten problém souvisí se 3 fázovým provozem. Mám tepelné čerpadlo - vnitřní jednotka je napojena na 3 f a venkovní jednotka kompresor na 1 f. Jinak 3 fáze nepotřebuji. Podle mě ty 3 fáze na vnitřní jednotce jsou z důvodu elektrokotle, kdyby nestíhal kompresor, ale mám ho stejně vypnutý. Jinak máš pravdu, v zápřahu je vlastně jen měnič na, který je napojena venkovní jednotka(kompresor). Souhlasím, že zapojení měničů do jedné fáze je výhodnější a určitě by to vyřešilo i můj problém z rozfázováním měničů.

Nezkousel jsi udelat pokus, zda vnitrni jednotka nebude fungovat i po privedeni jen jedne faze? Asi bude potreba vyzkouset, ktera je ta spravna. Vnitrni zdroj pro elektroniku muze byt napajen jen z jedne faze. Ja mam starsi TC a tam elektroniku napajeji jen z L1.

[? Slavek77]

2. Ráno začne svítit slunce, měniče se probudí, aby začaly nabíjet baterie, ale nesfázují se a spadnou do chyby.

Tento problem u 1f zapojeni nepozoruji, je zde uplne jedno jake je poradi zapnuti menicu a prodleva mezi zapnutim. Prvni zapnuty se stane masterem, dalsi pak slave. Kdyz vypnes master, slave se stane masterem bez jakychkoliv vypadku AC OUT. U 3f to dava smysl s tou chybou, protoze pokud jsou menice nakonfigurovane v 3f rezimu, ale napajeni ma jen jeden, tak to bude problem. Nemuze po tom jejich propojeni komunikovat s dalsimi a vyhodi chybu.



Ja teda nenechavam vypinat menic, tim ze by dosahl jeho battery shutdown voltage. Ale mam k tem vypinacum vystupu pripojene externi rele, ktere ridi nadrazeny ridici system podle podminek. Tedy mohl by jsi vypinat/zapinat ty menice sam, synchronne vsechny tri, problem nebude. Slo by to udelat i pouze nejakym hardwarovym resenim, treba s napetovym rele. Menic i s vypnutym vypinacem pro AC OUT po vyskytu PV by mel dobijet baterie. Takze po dosazeni nastavene urovne napeti na bateriich by jsi vsechny tri zase zapnul. Jen pozor, pro kazdy vypinac v menici pouzij samostatny spinaci kontakt. Napetove urovne na polech vypinace nejsou mezi menici uplne stejne a spojenim jejich kontaktu by jsi zpusobil menicum velke potize.

Podle SOC nejedu, protože mám poskládané baterie s článků a baterie s měniči nekomunikuje.

Ja taky pouzivam skladane baterie. Mam jednu baterii slozenou z cylindrickych clanku 32700 v 16s18p kombinaci a dalsi dve uz pak z prismatickych clanku v 16s zapojeni. Rizeni delam programove z Raspberry Pi, ktere ma pristup k udajum a kompletnimu rizeni vsech BMS, invertoru a ATS. Dale pak mohu jakkoliv ridit vytezovani do ohrevu TUV, virivky, vytapeni a ridit spousteni vetsich spotrebicu - pracky, susicky, mycky a cerpadel.

Uvědomuji si, že ten problém souvisí se 3 fázovým provozem. Mám tepelné čerpadlo - vnitřní jednotka je napojena na 3 f a venkovní jednotka kompresor na 1 f. Jinak 3 fáze nepotřebuji. Podle mě ty 3 fáze na vnitřní jednotce jsou z důvodu elektrokotle, kdyby nestíhal kompresor, ale mám ho stejně vypnutý. Jinak máš pravdu, v zápřahu je vlastně jen měnič na, který je napojena venkovní jednotka(kompresor). Souhlasím, že zapojení měničů do jedné fáze je výhodnější a určitě by to vyřešilo i můj problém z rozfázováním měničů.

Nezkousel jsi udelat pokus, zda vnitrni jednotka nebude fungovat i po privedeni jen jedne faze? Asi bude potreba vyzkouset, ktera je ta spravna. Vnitrni zdroj pro elektroniku muze byt napajen jen z jedne faze. Ja mam starsi TC a tam elektroniku napajeji jen z L1.

Tak problém vyřešen Zapojil jsem všechny měniče do jedné fáze, TČ jede normálně a jak jsi psal, zátěž se rovnoměrně rozložila na všechny 3 měniče. Nad ránem se na nastaveném napětí měniče uspaly a ats přeplo na sít. Jak začalo svítit tak se začaly nabíjet baterie a při dosažení připojovacího napětí se měniče zapnuly a ATS přeplo na fotovoltaiku. Díky moc za pomoc!!!

Co se týče komunikace baterii s měniči - to by se mi taky líbilo. Já mám aktuálně 4 bateriové packy 16s 120Ah. Na každém mám BMS DALY 30A https://www.aliexpress.com/item/1005004 ... 1802iqgR8y
. Ale mám je zapojeny jen na měření napětí na jednotlivých článcích, přes BT na mobilu kouknu jestli nějaký článek neulítává. Proto mají jen 30A, protože jsem prvně myslel , že nebude potřeba baterie nějak aktivně hlídat...
Každopádně Raspberry Pi je už pro mně vyšší dívčí a vůbec se v tom nechytám. Omlouvám se možná za hloupý dotaz, ale šly by nějak propojit ty moje BMS s měniči, aby měnič na základě dat z BMS byl schopen snížit třeba nabíjecí napětí???

Děkuji.

[? PetrDubi]

Komunikaci s měničema by jsi musel udělat nějak externě přes něco, co bude načítat data z BMS, a posílat ve správném formátu do měničů.
Jinak není problém vyčítat stav BMS Daly třeba přes ESPhome a posílat to třeba do Home Assistant a tam si i případně něco řídit. Přes ESPhome jde připojit i měniče a případně i nastavovat jejich parametrry.

[? Slavek77]

2. Ráno začne svítit slunce, měniče se probudí, aby začaly nabíjet baterie, ale nesfázují se a spadnou do chyby.

Tento problem u 1f zapojeni nepozoruji, je zde uplne jedno jake je poradi zapnuti menicu a prodleva mezi zapnutim. Prvni zapnuty se stane masterem, dalsi pak slave. Kdyz vypnes master, slave se stane masterem bez jakychkoliv vypadku AC OUT. U 3f to dava smysl s tou chybou, protoze pokud jsou menice nakonfigurovane v 3f rezimu, ale napajeni ma jen jeden, tak to bude problem. Nemuze po tom jejich propojeni komunikovat s dalsimi a vyhodi chybu.

Ja teda nenechavam vypinat menic, tim ze by dosahl jeho battery shutdown voltage. Ale mam k tem vypinacum vystupu pripojene externi rele, ktere ridi nadrazeny ridici system podle podminek. Tedy mohl by jsi vypinat/zapinat ty menice sam, synchronne vsechny tri, problem nebude. Slo by to udelat i pouze nejakym hardwarovym resenim, treba s napetovym rele. Menic i s vypnutym vypinacem pro AC OUT po vyskytu PV by mel dobijet baterie. Takze po dosazeni nastavene urovne napeti na bateriich by jsi vsechny tri zase zapnul. Jen pozor, pro kazdy vypinac v menici pouzij samostatny spinaci kontakt. Napetove urovne na polech vypinace nejsou mezi menici uplne stejne a spojenim jejich kontaktu by jsi zpusobil menicum velke potize.

Podle SOC nejedu, protože mám poskládané baterie s článků a baterie s měniči nekomunikuje.

Ja taky pouzivam skladane baterie. Mam jednu baterii slozenou z cylindrickych clanku 32700 v 16s18p kombinaci a dalsi dve uz pak z prismatickych clanku v 16s zapojeni. Rizeni delam programove z Raspberry Pi, ktere ma pristup k udajum a kompletnimu rizeni vsech BMS, invertoru a ATS. Dale pak mohu jakkoliv ridit vytezovani do ohrevu TUV, virivky, vytapeni a ridit spousteni vetsich spotrebicu - pracky, susicky, mycky a cerpadel.

Uvědomuji si, že ten problém souvisí se 3 fázovým provozem. Mám tepelné čerpadlo - vnitřní jednotka je napojena na 3 f a venkovní jednotka kompresor na 1 f. Jinak 3 fáze nepotřebuji. Podle mě ty 3 fáze na vnitřní jednotce jsou z důvodu elektrokotle, kdyby nestíhal kompresor, ale mám ho stejně vypnutý. Jinak máš pravdu, v zápřahu je vlastně jen měnič na, který je napojena venkovní jednotka(kompresor). Souhlasím, že zapojení měničů do jedné fáze je výhodnější a určitě by to vyřešilo i můj problém z rozfázováním měničů.

Nezkousel jsi udelat pokus, zda vnitrni jednotka nebude fungovat i po privedeni jen jedne faze? Asi bude potreba vyzkouset, ktera je ta spravna. Vnitrni zdroj pro elektroniku muze byt napajen jen z jedne faze. Ja mam starsi TC a tam elektroniku napajeji jen z L1.

Ahoj, měniče v paralelním zapojení na jednu fázi jedou výborně. Každopádně pozoruji problém s nabíjením. Mám 3 stringy, na každý měnič jeden. Svítí slunce, panely dávají energii a najednou na jednom měniči dojde k odpojení panelů a výroba je 0w. Přitom ukazuje napětí na baterii 52,9V. Nevím jestli to nesouvisí s nastavením SOC, protože ukazuje na daném měniči 100% a na druhém je SOC85% a tam panely dobíjí. Když na tom odpojeném měniči poklesne napětí v důsledku odběru, tak se nabíjení zase obnoví. Takto se to opakuje několikrát během dne. Měniče s bateriemi nekomunikují a nabíjení je nastaveno dle napětí baterie, nabíjecí napětí 54,6V a udržovací napětí 54,4V. Mám na měniči toto nastavení SOC, ale upřímně mi není jasné co tam nastavit - návodu o tom bohužel není ani slovo.
Díky moc za případné rady.
https://photos.app.goo.gl/zWTqjePVjyqrgCcK8

[? PetrDubi]

Zkus se podívat, jestli nemáš na tom měniči kde ukazuje 100% nastavený jiný parametry baterie než u těch dalších.

[? Slavek77]

Zkus se podívat, jestli nemáš na tom měniči kde ukazuje 100% nastavený jiný parametry baterie než u těch dalších.

Právě, že všechny 3 mají nastaveny stejné parametry.

[? Franta2776]

Zkus se podívat, jestli nemáš na tom měniči kde ukazuje 100% nastavený jiný parametry baterie než u těch dalších.

Právě, že všechny 3 mají nastaveny stejné parametry.

Tyto levné měniče,každý měří jinak napětí.Já mám rozdíl mezi třemi nezávislými měniči 0,7V a podle toho , každý jinak při horním napětí baterie dobíjí.Chce to ručně doladit.

[? Slavek77]

Zkus se podívat, jestli nemáš na tom měniči kde ukazuje 100% nastavený jiný parametry baterie než u těch dalších.

Právě, že všechny 3 mají nastaveny stejné parametry.

Tyto levné měniče,každý měří jinak napětí.Já mám rozdíl mezi třemi nezávislými měniči 0,7V a podle toho , každý jinak při horním napětí baterie dobíjí.Chce to ručně doladit.

Ano každý měří jinak. Jak se to dolazení dá provést? V nastavení přes dotykový display nic takového není.

[? TomZL22]

EASUNy umí kalibraci měření napětí baterie přes RS232. Psal jsem si na to program v rámci pokusů ale myslím že někde jde stáhnout hotový program pro PC.

parametry seriové linky :
2400,8 bitu bez parity
Xmodem CRC

všecko jde najít na netu

Já jsem je kalibroval následujícím způsobem:

Nutno dát EASUNa na regulovatelný zdroj .

BTA0 to je nastavení default kalibrace

nastaví se napětí pro 58V voltů na zdroji

BTA1058.00

-nastaví se napětí pro 44V voltů na zdroji

BTA2044.00

PSAVE -uloží nastavení do EEPROM

[? Franta2776]

Já o rozdíly oproti slušném voltmetru upravil bulk napět na měniči.

[? TomZL22]

No ještě mě rozčiluje že na nich kecá nulová hodnota měření proudu z panelů . Měnič pak ukazuje třeba že dobíjí a místo toho cucá z baterie ... Zatím jsem nenašel jak to přes sw doladit.

[? Slavek77]

Každopádně ten rozdíl napětí není tak velký, aby měnič ukazoval 52,9V a byl ve float, když má bulk na 54,6 a float 54,4V.
Jen nějak nerozumím podle čeho měnič měří SOC, když nekomunikuje s BMS na baterii?

[? TomZL22]

Mám pocit že v tomto případě si SOC určuje jenom podle napětí baterie .

[? sisdale]

EASUNy umí kalibraci měření napětí baterie přes RS232. Psal jsem si na to program v rámci pokusů ale myslím že někde jde stáhnout hotový program pro PC.

Ano, hledej program CommConfigV41.exe pro Windows. Da se kalibrovat temer vse. Meli by to kalibrovat u vyrobce, ale obcas na to kaslou a menice dorazi uplne nekalibrovane (v defaultu). Da se kalibrovat: napeti baterie, proudy baterie, AC napeti vystupu invertoru, AC proud, a na MPPT se da kalibrovat napeti BUS, napeti PV a proud PV. Napeti jsou menicem merene pomerne stabilne. U proudovych mereni je to horsi. Ty jejich shunty a A/D nejsou moc presne a teplotne stabilni. Takze je nejlepsi kalibrovat na hodnoty proudu, kde menic provozujes nejcasteji. Od spravne kalibrovanych napeti a proudu se pak odviji taky spravne reportovani vykonu ve vsech castech.

Kalibrovani napeti baterie se mi odsvedcilo zejmena pri paralelnim spojovani menicu. Chovaji se pak spravne pro omezovani dobijeciho proudu do baterie pri dosazeni ciloveho napeti a vyhnuti se predcasnemu prepnuti do floatu jednoho z menicu, protoze si mysli, ze ma baterie napeti nad limit nabijeni. Control board v menici pouziva odecet napeti baterie na regulaci stridy pro buck convertor ve smeru z BUS do 8:1 prevodniku napeti na baterii (v obracenem smeru z baterie do BUS se vyuziva dioda v MOSFETu mezi D-S - jakmile control board detekuje vybijeni a pokles napeti baterie pod bulk/float sepne MOSFET buck convertoru, aby srazil zbytecny ubytek na diode; na miste buck convertoru tecou proudy delene osmi oproti baterie, ale i tak tam jsou velke tepelne ztraty).