Větrná elektrárna by v zimě zachránila spotřebu

[solárník]

Ale co letadla. Ty jsou spočtena na druhou mocninu. Obával jsem se nejhoršího. Nastane nekontrolované padání.

Já mám děsivé tušení, že letadla padala a padají stále.
https://www.google.cz/search?q=hav%C3%A1rie+letadla
Patrně vždy, když pilot začne přemítat nad mocninami. A nejhorší je, když pilotovi někdo práskne, že je letadlo těžší než vzduch. Katastrofa!

[solárník]

Doporučil bych prostudovat obrázek na tomto odkazu http://www.csve.cz/cz/clanky/pocet-list ... rettyPhoto pro porovnání účinnosti rotoru Savonius a klasické dvoulisté nebo třílisté vrtule v závislosti na rychloběžnosti.

Podle posledních informací které mám je uvedený obrázek

který koluje po internetu a v literatuře v několika provedeních, už od počátku špatně. Při jeho vytváření prý byla omylem zaměněna maximální účinnost pro Savonius a "americké kolo". Tedy správně prý mělo být, že že maximální účinnost amerického kola byla jen 18%. Osobně netuším, jestli je to pravda. Jen uvádím, co jsem se dočetl.

[kybos]

Pro studium je možno použít i jiné informační zdroje např:
http://ve.mzf.cz/index.php?teorie_zaklady
http://xxxak.sweb.cz/ano3.html
http://www.transformacni-technologie.cz ... y.html#799
http://en.wikipedia.org/wiki/Wind_turbine_aerodynamics

[solárník]

Co třeba použít ultrazvukový anemometr? Tam by starosti s námrazou odpadly. Jen nevím, jestli půjde sestrojit nebo sehnat za rozumnou cenu.
http://maruska.ordoz.com/o_stanici/pristroje

[solárník]

Tak jsem našel minimálně dvě úspěšné amatérské konstrukce ultrazvukového anemometru, například zde
http://hackaday.com/2013/08/21/ultrason ... r-station/
i s konstrukčním popisem a programem.
Další třeba tady
http://www.electronickits.com/kit/compl ... /ck112.pdf

Mám pocit, že i nové velké VE používají podobný typ.

[solárník]

http://www.electronicproducts.com/Packa ... rbine.aspx

[solárník]

Abyste měli nějakou představu:

Loňský prosinec dal větrník HY400L každý den průměrně jednu pětinu (20%) energie 2,5kWp solárního pole.

Prvních 8 dní v lednu dal stejný větrník zatím průmerně čtvrtinu (25%) energie 2,5kWp solárního pole.

Tedy to vypadá, že když v zimě fouká, tak mít na střeše 4 až 5 kousků HY400L se zhruba vyrovná 2,5kWp soláru.

[petrs]

https://www.windyty.com/?surface,wind,2 ... 2,17.457,8

[marko250]

A co tohle,vždyť největší problém větrníků je špatný přístup majitele k ploše na kterou fouká.To znamená že vždy bude lépe fungovat 5KW rozložených na menší Savoniusy,které roztočí i slabý vítr 3m/s,než těžce budovaná jedna velká vrtule se spoustou nevýhod schvalování a umístění.Bavím se samozřejmě o střechách RD,kde si chceme pomoct,jen netuším jak by to bylo s regulací více malých zdrojů,jestli existuje regulátor co by to zvládal,nebo se musí koupit daný počet jednoduchých regulátorů a ty svézt do jednoho vývodu na zdroj.
http://www.offgridworld.com/3-1kw-new-w ... ke-a-tree/

[solárník]

Je to pěkný, cena v přepočtu 830 000,- Kč taky

[tomas]

jen netuším jak by to bylo s regulací více malých zdrojů,jestli existuje regulátor co by to zvládal,nebo se musí koupit daný počet jednoduchých regulátorů a ty svézt do jednoho vývodu na zdroj.
http://www.offgridworld.com/3-1kw-new-w ... ke-a-tree/

Pokud je použit paralelní regulátor (u větrníků většinou ano) bez DC/DC měniče, tak lze použít jeden regulátor odpovídajícího výkonu na více větrníků. Ale pokud mají větrníky střídavý výstup napětí, tak každý musí mít vlastní usměrňovač. Nelze spojit střídavé napětí z několika větrníků dohromady před regulátorem. Větrníky se stejnosměrným výstupem mají většinou usměrňovač v generátoru, dynama se snad nepoužívají.
Pokud má regulátor MPPT nebo DC/DC měnič například tento http://shop.mypower.cz/hybridni-regulat ... 4-l01-2257
verze s L v názvu "low voltage charge" tak s ním by více větrníků dobře nefungovalo.

[marko250]

solárníl> Však já taky nemyslel tuhle parádičku jako strom,ale princip,co neodfoukne uragán ze střechy. Apropo pokud už máš na zahradě 8-10 m uschlý strom proč ho neosadit-hehe.

[fugas]

Netvrdím to,ale odhaduji,že se ta plocha nasčítá.Takže pokud to bude na společném kmeni tak uragán strom stejně porazí.Pokud bude mít každá turbínka svůj stožár,nasčítá se síla působící na společný nosník.V mém případě by to byla sedlová střecha.Takže jako ochraně před silným větrem bych tomu úplně nevěřil.

[marko250]

Síla se rozprostře do plochy a není jen v jednom místě na tom nosníku.To soustředění je problém ,dál více malých nevypadá na střeše obludně jako jedna třímetrová vrtule.Lidem co jsou na samotě stranou to může být jedno,ale do zástavby mezi domy je to problém.

[solárník]

Ano plocha se nasčítá, tedy výsledná síla, kterou na to bude působit vítr, bude skoro dvakrát vyšší, než u stejně výkonné vrtule, protože ta má podstatně vyšší účinnost. Tedy kvůli obavě z destrukce to není správná cesta.

Otázka jiná je začlenění do zástavby, jak píše marko250, tam je to pochopitelně menší estetický zásah.

Na(d) šikmou střechu není vhodné dávat žádný větrník, proud vzduchu tam totiž jde šikmo (kopíruje sklon střechy až do několika metrů nad ní). Pro vrtuli zcela nevhodné, výkon klesne až o desítky procent. Pro VAWT vhodné jen pro turbíny s uzavřeným tvarem, tedy různé Savoniusy. Těm šikmý proud moc nevadí.

Je to zajímavé spíš jako dekorace, která vypadá zajímavě a ještě ke všemu vyrábí elektřinu. Ostatní je nepodstatné.

[peet]

Zdravím,

název tématu mě zaujal, protože od podzimu do jara skutečně fouká a slunce nesvítí. Ale protože zcela odmítám se zabývat problematikou větrné turbíny s vertikální osou rotace (VAWT), tak pro mne zbývá jen větrná turbína s horizontální osou rotace (HAWT).

Pokud by se tady na fóru našlo několik podobně smýšlejících, tak by stálo za to zkusit realizovat za účelem získání vysoce kvalitní malé větrné elektrárny tento společný postup: Mám k dispozici konstrukční výpočetní vzorce, které umožňují navrhnout vysoce účinnou větrnou turbínu. Protože pro její vyrobení ale nemá žádný smysl, aby si ji každý vyrobil sám (bylo by to příliš nehospodárné), tak bychom se pokusili najít nějakou malou českou firmu (nebo odborníka na laminování), která by pak levně vyrobila jednu formu a z ní pak listy v potřebném počtu (tj. pro počet zájemců). Nejprve by se ale nechal vyrobit co nejlevněji velmi malý prototyp turbíny, na němž by se ověřila/změřila účinnost. A pokud by účinnost byla opravdu vysoká, tak už by nic nestálo v cestě.

Tento postup je snadný, rychlý a bezrizikový. Bude stačit se jen shodnout na průměru rotoru a začít hledat výrobce (to by ale neměl být problém).

petr

[petrs]

Mohu se zeptat,s jakou ucinnosti v zavislosti na sile vetru-priklad
3m/s 25%
5m/s 30%
7m/s 35%
......
......

pocitate?

Mam pristup k vyrobe profesionalnich forem,take laminovanim a vlastnorucni vyrobou forem jsem se zabyval.
Jakou mate predstavu o vyrobe modelu listu,ktery byva obvykle potrebny k vyrobe formy?
Velmi male vetrne elektrarny dosahuji procentualne nizsi ucinnosti,nez by odpovidalo proste umernosti pracovni plochy vrtule o prumeru xx nebo XX cm.

[solárník]

Co je na klasické vrtulové turbíně s vysokou účinností tak záhadného? Výpočty optimálního návrhu vrtule, pokud tedy mluvíte o klasické HAWT, jsou běžně na internetu, dokonce jsem viděl i online kalkulátory.

Nebo máte na mysli jiný rotor, než klasickou vrtuli?

Já osobně mám obavu, že vše nutné ke stavbě vysoko účinné HAWT už bylo historicky docela slušně popsáno. V amatérských konstrukcích je nutné skloubit jednoduchost s bezporuchovostí, což v podstatě jde proti tomu, dosáhnout nejvyšších účinností. Ale i tak lze sestrojit malou HAWT, která se bude pohybovat nad 30%.

Samozřejmě, pokud máte pocit, že máte nějaký vynikající objevný nápad, pak vám nikdo nebude bránit v tom, abyste sestavil prototyp, a po jeho změření ve větrném tunelu a dokázání nějakých průlomových vlastností se vám budeme klanět Tedy si to neberte nijak špatně, ale po zkušenostech s tísíci rádoby Einsteiny, kteří na youtube prezentují své pekelné stroje, které ve finále účinností dosahují sotva poloviny správně navržené vrtule, jsem mírně skeptický, a nemůžete se mi divit

Otázka druhá je, že jak tu vyplynulo z předchozí diskuze, i ze sebelépe navrženého rotoru je velký problém (nejen v amatérských podmínkách ale i u většiny profesionálních výrobků) ten výkon s dobrou účinností přeměnit na elektřinu.

A poslední fakt je bohužel ten, že na celém území ČR jsou větrné podmínky na to, aby se jakákoli turbína rozumně vyplatila, ani ne na 1% plochy. Tedy je to pro většinu čechů nezajímavé, protože peníze do toho vložené se zdaleka nenavrátí.

[solárník]

Abych to uvedl do souvislosti:

Dělali jsme měření s celkem dobře navrženou malou turbínou (celková účinnost mezi 30-35%) o průměru 1,5 metru v běžné středočeské lokalitě, spíš bych řekl s lehce nadprůměrnými větrnými podmínkami, protože to bylo téměř na vrcholu malého kopce. Stožár byl vysoký 10 metrů, víc není ani v běžných možnostech proveditelné.

Za přesně 2,5 roku turbínka vyrobila přesně 71kWh. I když to přepočtu podle nereálně vysoké ceny 10Kč/kWh, dostávám se na směšných 710,- Kč. To je 284,- Kč za rok. Přiložený je graf denních výrob ve Wh za poslední 2 roky a kousek.

Životnost většiny malých turbínek se pohybuje od 10 let s odřenýma ušima bez údržby, do 15 let s údržbou. Lze tedy říci, že i velmi dobrá turbínka, v průměrných podmínkách ČR, umístěná 10m nad terénem, vydělá za svou životnost méně než 2840,- Kč bez údržby a 4260,- Kč s údržbou.

Její výrobní cena by musela být podstatně nižší, abychom mohli mluvit o tom, že stavět, nebo dokonce kupovat něco takového, je výhodné. Tedy mě z toho vyplývá fakt, že pokud se nepodaří vyrobit (nebo v nějaké sci-fi realitě koupit) komplet turbínku s alternátorem do cca 1500,- Kč, tak nemá smysl se tím obtěžovat, leda by to mělo nějaký skrytý jiný důvod, třeba, že není k dispozici jiný zdroj energie.

[fukuši]

Tak přesně taková je realita.Nenávratná akce ale aspon se člověk vyblbne.Jediná možnost panely,starší PB nebo Nicd a přípojka.Pro rodinu to dnes ještě v rozumnejch mezích nejde.Doufám,že příjde doba kdy toto nebude platit ale zatím v nedohlednu.