DC coupling

[? Jozef51]

Ma to anglicke pomenovanie a fuguje to. Prepina to siete. Je to jednoduche a je to snad v kazdej serverovni a na fore u kybos-a v realnej prevadzke. A nakoniec asi v kazdej FVE v nejakej podobe. Takze na MyP by to malo mat aj svoje vlakno.
DC Coupling
Uvod do systematiky a nazvoslovie
https://www.solarpowerworldonline.com/2 ... ge-system/
https://www.cleanenergyreviews.info/blo ... ry-storage
a riesenia
viewtopic.php?f=117&t=4482&start=0#p80449
viewtopic.php?f=117&t=4482&start=20#p80457

[? kodl69]

Ještě bych to rozdělil na dvě podvlákna, a to s konverzí napětí na nižší a bez konverze, tj s bateriemi na 320V. nebo klasika 48V, 24V...
A co třeba "stejnosměrná vazba" nebo "stejnosměrné propojení"? Ono to nezní tak odborně, ale myslím si, že funkci to popisuje poměrně přesně...

Jako základní nevýhodu vidím dvojí konverzi při chodu na síť, kde se musí počítat se ztrátami jak při usměrnění, tak na střídači. Oproti tomu systém s rychlým přepnutím (akspert atd) tohle nemá, zase jsou jiné nevýhody.
A ani přepnutí s prodlevou 1s nemusí být v určitých případech žádný problém.

[kybos]

DC coupling není žádné neobvyklé řešení při propojení více zdrojů. Jako příklad lze uvést mobilní telefony, notebooky a další zařízení ve kterých se k propojení zdrojů využívá uzel s DC napětím. Realizace tohoto propojení na vyšších výkonech se běžně používá na místech, kde je nevyhnutelně nutný bezvýpadkový přechod napájení z jednoho zdroje na druhý nebo spolupráce více zdrojů pro jednu síť spotřebičů (redundantní zdroje, UPS...). Jeho nevýhodou je celková nižší účinnost pro AC spotřebiče. Co se týče výhledu je takové řešení velmi perspektivní, jelikož většina moderních výkonových spotřebičů je dnes již vnitřně postavena na DC platformě (pračky a myčky s BLDC motory, sušičky s invertorovými tepelnými čerpadly, invertorové klimatizace, invertorové svářečky, indukční varné desky) a ostatní nízkovýkonové spotřebiče jsou také v principu založené na použití DC zdrojů (LED osvětlení, audio, video, výpočetní technika). Nativní domácí AC spotřebiče téměř vymizely (zůstaly snad jen cirkulárky a jiné spotřebiče s třífázovými motory s pevnými otáčkami). Je podle mého mínění jen otázkou času, kdy přestaneme setrvávat na starých standardech AC napájení domácností a objeví se nové standardy a normy pro DC napájení. Problém AC napájení DC spotřebičů s usměrňovačem se začíná projevovat formou neharmonického průběhu zatěžovacího proudu na AC straně tak výrazně, že vznikají v AC síti nezanedbatelné přídavné ztráty vyššími harmonickými složkami. Od okamžiku, kdy budou k dispozici spotřebiče s přímým DC napájením, stane se dnes obvyklý AC coupling výrazně nevýhodným.
Jednou z velkých výhod DC couplingu v našem ČEZkém prostředí je 100% jistota systému bez přetoků do sítě.

[dracekvo]

Jo, používá se to třeba v nemocnicích k napájení kritických systémů, kde to slouží jednak jako záložní zdroj a druhak jako oddělovač od sítě. Kdyby do sítě něco vlítlo, tak to maximálně odnese ten napájecí člen, ale zařízení na tom pověšené jede spokojeně dál. Spolehlivější jak různý přepěťovky.

Ztráta tam určitě je. A teď záleží na době takového provozu. Určitě někde nastává zvrat, kdy je lepší celou elektrárnu odstavit a přepnout na DS. Hlavně třeba v mé budoucí elektrárně, kde jen standby bude mít spotřebu 150W.
400V systém by na to byl ohodně lepší jak ty naše nízkonapěťové.

A s DC napětím souhlas. V dnešní době polovodičů je snažší a levnější (a možná i účinnější?) regulovat DC napětí jak SS. Zajímal by mě rozdíl v ceně a efektivnosti velké trafostanice pokud by jsme porovnali DC vs SS.
Ale obávám se, že se ještě dlouho ničeho takového nedočkáme.

[? PavelR]

Tak kdyz se nad tim zamyslim tak vetsine spotrebicu co mam doma by stacilo do zasuvky privest nejakych tech 250-300V DC a spokojene by fungovaly. ( vse co ma spinany zdroj) i ta sklokeramika by to zkousla ( jen asi termostat by plakal).
A DCDC menic z 48 na vyzsi DC napeti kor se synchronnim usmernovacem by mel urcite lepsi ucinnost a mensi volnobeh, nez LF sinus.
Pak uz u me zbyva par tech tocivych veci a lednicka.
Ale otazka je bezpecnost DC jistice nejsou problem teda az na cenu. Jakou pouzit sit a chranic ...

[? kodl69]

většina elektronických spotřebičů funguje od 85V AC, díky globalizaci. Reálně leccos jede na 50V DC... A další hromada spotřebičů se dá pořídit v "americké" nebo "japonské" verzi, tj 110 nebo 120V AC. Samozřejmě jištění a oblouky obecně jsou problém, na hranici je už 48V DC...
DC meziobvod má třeba zkušebna LITOSTROJ Power v Horní Lhotě nad Blanskem, na AC jsou jenom zásuvky 230V a světla, na vstupu rozvaděče pro pohony od DS je usměrňovač s PFC, a všechny pohony jsou připojený sem, na cca 600V DC meziobvod, a jsou 4 kvadrantový, tj když je motor použitej jako zátěž testované turbíny, tak generuje energii zpátky do meziobvodu. A to je tam už nějakej rok, já tam byl na exkurzi už před 10-ti lety, a jistě to tam není první rok.

[dracekvo]

A pokud by se dali nějaké zásuvky co se nedají otočit, tak by se ještě z těch zařízení nechali vyházet vstupní diody. Malinko se zvedne účinnost.

Jo a co sem zapoměl předtím napsat. V práci používáme na jištění DC elektronické jističe. Tj. žádný oblouk. Nevím jak je to vevnitř řešený, aby nedošlo k průrazu a trvalému sepnutí, ale nějak to asi funguje.
Jistě by nebyl problém to modifikovat na vyšší napětí.
A všechny vypínače by se stejně museli předělat na elektronickou verzi. Jinak by bylo zachvilku po nich.
https://www.murrelektronik.cz/cz/novink ... -v-dc.html

[? kodl69]

na ledasčem používám anglický vidlice + zásuvky, ale za diody jsem rád, třeba u žárovek, a i u spínanejch zdrojů. Minimálně jedna schottky z bezpečnostních důvodů by měla zůstat. U pár kousků spínanejch zdrojů jsem si všiml toho, že nastartují jenom s jednou polaritou napětí na vstupu - asi je tam nějakej pomocnej obvod s jednocestným usměrněním. Ale většinu aparátů mám v "multi voltage" provedení, tj bez úprav, a některý označený zásuvky jsou na 48V DC. Akorát je chyba, když nemám svůj den a zkouším v takové zásuvce sekačku, indukční motor se fakt na DC neroztočí