Přepínání mezi DS a měničem v poloostrovu

[kybos]

Právě u kybos mi to nejde dohromady, zvlášť když dbá na jakoukoli maličkost v argumentaci. A najednou 100w sem a zase jinde 100w tam a nakonec rezignace "jen někoho dříve a jiného později".

Asi to bude chtít podrobnější rozbor pro Střídače.
Klidovou spotřebu střídače jsem řešil v době, kdy byl střídač v továrním stavu a spotřebovával 3,8A z 50V v klidu. Po úpravě jsem se dostal pod 1,2A klidového proudu při zachování výkonu. Navíc mám střídač umístěn ve vytápěné zóně, takže veškeré jeho tepelné ztráty jsou v topném období příspěvkem k vytápění. To "kdo dříve a kdo později musí přepnout na DS" závisí převážně jen na poměru spotřeby a jmenovitém výkonu solárního pole. Počasí zřejmě nikdo z nás neuřídí. Jedná se tedy o ekonomicky vhodný poměr spotřeby nemovitosti a jmenovitého výkonu fotovoltaického pole. Ti, co to přepálí mají v létě přebytky, ti, kteří ještě nejsou na optimálním výkonu FVE prostě musí na DS přepnout poněkud dříve.
A těch max 100W klidové spotřeby je mi líto jen proto, že neprojdou tepelným čerpadlem, kde bych je mohl zhodnotit třikrát lépe než přímotopem ve formě střídače.

[? Igy]

Ak beriem do uvahy ze DS je dostupna, tak okrem dobreho pocitu ciastocnej samostatnosti a nazavislosti, nevidim dovod nevyuzit system GTI (grid tied invertor). Vsetko co vyrobim spalim, alebo prebytky ulozim do baterie a potom spalim, spotrebice nezatazujem prepinamim z DS na ostrov a naopak a riesenie je to maximalne jednouche a v porovnani s ostrovom/poloostrovom aj lacne. Jedina nevyhoda ze ak nejde DS, nefungujem...

[? střídač_N]

.......nevidim dovod nevyuzit system GTI (grid tied invertor).

Není to dobré řešení, jež zde již bylo mnohokrát vysvětleno

Vsetko co vyrobim spalim,

I když bude spatřeba menší než výroba.

alebo prebytky ulozim do baterie a potom spalim

Aha v tom je to spásné řešení. Zbývá už jen drobnost, Vyřešit jak to uložit a jak to spálit.

riesenie je to maximalne jednouche a v porovnani s ostrovom/poloostrovom

Řešení jak to uložit a jak to spálit, vyřešeno?

[? střídač_N]

A těch max 100W klidové spotřeby je mi líto jen proto, že neprojdou tepelným čerpadlem, kde bych je mohl zhodnotit třikrát lépe než přímotopem ve formě střídače.

Ano, dělám to stejně, když jsem v úzkých a nemám řešení. Uchácholím se, že to co mám, je vlastně dobrý a nemůže být lepší

Mám premiéru, poprve jsem použil smajlík.

[kybos]

2střídač_N: Jo, už ve škole nás učili časovat, že "dobře už bylo". Ale jestli jsi to vymyslel lépe, tak to alespoň naznač, ať neumřu hloupej. Já jsem nenapravitelný optimista a vždycky si myslím, že to může být ještě lepší, než to právě je.

[volente]

Víte, tomu já říkám optimalizace nákladů. Jen blázen bude dělat vše perfektní a nej a nej pro svůj dobrý pocit. Náklady vs výnos. Je třeba počítat na co mám, a co mi to přinese. Je jednoduché proinvestovat milion a mít to nej (ostatně to taky není vždy pravda že), ale co to přinese? Kdekdo slibuje (slibem nezarmoutíš) a skutek utek.
Příklad: ztráty ve vodičích mám v průměru do 3%, při 2500Wp je to 75W. Ve skutečnosti určitě víc.
Chci se dostat na polovinu, kolik to bude stát financí se ptám?
A vyplatí se to? V horizontu životnosti mojí a životnosti mé FVE?
Nikdy, jen dědicové budou nadšeni kolik mědi jsem jim nashromáždil do sběrných surovin.
Jestli je účinnost CELÉHO systému nad 65% s optimalizovanými náklady, jsem spokojen, protože každé další procento bude tvrdě zaplaceno a posouvá nějakou návratnost do neurčita.
Ty procenta jsem si vycucal s prstu, ale věřím že takovou účinnost můj CELÝ systém má.
A možná i víc.

[vata]

Po technické stránce jsme myslím tady na fóru přepínání sítí vyřešili celkem uspokojivě - u mě přepínání mechanicky blokovanými stykači funguje bez poruchy už leta. A to tak hladce, že bez pohledu na stav automatizace ani nepoznám, na co právě jedu. Pokud si to schema najdete, pak zjistíte, že signálem pro přepnutí na AC měniče je právě výstup měniče, takže pro přepnutí na DS stačí vypnout měnič. A pokud měnič umožňuje vzdálené vypnutí externím signálem, pak se to dá i automatizovat a vymýšlet pak další strategie, např. Nabít, ohřát nebo naopak, jak je libo. Případně držet v bateriích rezervu a tedy přepínat prediktivně.
Co se týče režijní spotřeby, tak to teda souhlasím, že v létě je to docela jedno. U mě je to 16% ve ztrátách na měniči, jediná konkrétní nevýhoda v mém případě je teplo ve sklepě, protože se jedná o stovky Wh v teple každý den.
V zimě to jedno není, ale ztráty se dají minimalizovat DC spotřebou, která je u lithia téměř stoprocentně efektivní.
S abramsem se shoduji v tom, že krabice všechno v jednom zužují volbu a komplikují kontrolu.
Takže určitě doporučuji vlastní přepínání sítí (žádné relé ale poctivá dvojice mechanicky blokovaných stykačů), a hloupý, ale spolehlivý měnič s možností vzdáleného vypínaní. Automatizace přepínání pak může být další krok, tenhle HW je základ.

[kybos]

Po technické stránce jsme myslím tady na fóru přepínání sítí vyřešili celkem uspokojivě - u mě přepínání mechanicky blokovanými stykači funguje bez poruchy už leta. A to tak hladce, že bez pohledu na stav automatizace ani nepoznám, na co právě jedu

Bohužel je přepínání mechanicky blokovanými stykači řešení pouze uspokojivé, pokud se jedná o externí stykače a střídač se nedostane k napětí z DS. Jelikož nemá střídač k dispozici vzorek napětí z DS, nemůže se zasynchronizovat a přepínání potom nemůže chodit zrovna "hladce" ale vždy tam budou větší či menší rázy podle toho jak se sejde fáze střídače s fází DS.
Pokud je střídač vybaven funkcí UPS, to znamená že má k dispozici vzorek napětí z DS, běží dobře udělané střídače synchronně s distribuční sítí. Pak teprve může proběhnout přepnutí "hladce" a napětí na výstupu se nemění skokem. Ale to je přepínání o minimálně jednu úroveň vyšší než přepínání mechanicky blokovanými stykači. Bez jiskření, bez proudových rázů a bez zvýšeného namáhání spotřebičů připojených k zátěži. No a když se k takové UPS připojuje DS nikoliv stykačem ale SSR spínajícím v nule napětí a vypínajícím v nule proudu, pak je to teprve přepínání výtečné, posunuté o další úroveň nahoru.

[abrams]

Zdravím ,

tak tak Vato , čím jednoduší a specializovanější komponenty , tím stabilnější a spolehlivější systém .
Kybos - jasně , synchronizované přepínání je pro spotřebiče přívětivější než-li tvrdý skok . Avšak osobně nevidím rozdíl mezi tvrdým přepnutím a zapojením spotřebiče do zásuvky . Důležitým faktorem je četnost přepnutí - je-li jich x nebo xx za jeden den kvůli poddimenzovanému měniči , nebo 20 krát za 1 rok je podstatný rozdíl , ne ?
Apropo , sfázování "hloupého" měniče s DS k minimalizaci rozdílu napětí je proveditelné .

Elektronům zdar

[? střídač_N]

Přepínání sítí se synchronizací jsem již před nějakým časem pro sebe vyřešil, potíž je v tom, že synchronizace je při skoro stejném kmitočtu dlouhá, až při souhlasném neproběhne vůbec. Je otázkou zdali tyto okamžiky nastávají a jak často.
Druhá otázka je vzrůst součástí systému a tím i možnost poruch.
Nakonec jsem zvolil metodu zvýšení výkonu FVE a přepínání na jaře a na podzim ručně.

Další otázka je, který měnič má "Pokud je střídač vybaven funkcí UPS", tedy že bude synchronizován se sítí. Zatím se zde rozšířenými to nemá žádný, krom hybridních.
A nevím o žádném, jenž by touto schopností oplýval (Ano, Axpert to asi má.)

Tudíž zákonitě se vtírá otázka,které střádače jsou touto funkcí vybaveny. Pro menší systémy by to byl velký pomocník.

[marko250]

1.Pokud potřebuješ 9kWh/den musíš s FVE přidat ještě 2.4kWh/den pro ni a na to to pak stavět.
2.Pokud peníze neřešíš z těch měničů má TOP účinnost jen Studer,ostatní jsou zhruba o 10% níže a je jedno jaké,napěťově výše(48V min.)
3.Optimalizace začíná v domě na spotřebičích a chování.
4.Panely jsou z FVE ta nejlepší investice,takže co nejvíce.V/J/Z nejlíp kolmo(7-10°),nebo tracer.
5.Baterka na reálných 10kWh je minimum pro pohodlné fungování a vykrytí,ale taky je to jen jeden den zásoby,což není nic moc.
>kybosi to olovo je po pěti letech už na konci?

Nadhodím takovou hříšnou myšlenku ,která by šla uskutečnit k dnešku,pokud člověk neřeší až tak peníze.
1.přechod k E-On
2.Tarif vysoký s nízkým odběrem a drahou kWh(u ČEZ D01d )
3.Vzít FVE s virtuální baterkou na 1MWh,domluvit ale 1.5kWp pole místo uváděného počátku 2.3kWp-dotace 60 000Kč +110 000Kč (za 2.3 variantu) zaplatit.Instalace 40° na letní max. zisky(1.5MWh/rok nastřádá)
4.Za tento systém naroubovat své pole,nezávislé na DS a přepínat.

Jediné platby budou za jistič(29Kč/měsíc) a pronájem virtuálu(49Kč/měsíc)+nesmysly nic hrozného.V temném období by virtuál vše vykryl,ale netuším jak jsou nastaveny podmínky,jestli tam není třeba nutnost využít 70% energie z E-on FVE a až pak ukládání do virtuálu,to je třeba zjistit konkrétním oslovením.Není to nic velkého jen čtyři panely(300Wp),pak tam dají 3F měnič,řek bych 3x1.5kW na fázi a nějaké řízení s napojením na bojler,kde jednoduše spirálu vypnete a je hotovo.

Je to moc vyčůrané?

Co bych dnes udělal jinak na své FVE?
1.Více panelů kolmo(ale mám stínění J fasády sousedícím domem ,bohužel)
2.Už bych nešel do hi-tech reglu za 17 000Kč,ale do více kusů číny(Makeskyblue 60A/48V) 3300Kč
3.Větší úložiště nemá smysl za ty peníze,zdvojnásobení baterie na 35kWh přineslo za rok jen 0.6MWh z celkových 5MWh potřebných.Pro denní spotřebu 13kWh bych volil jen dvojnásobek kapacity.
4.Veškeré řízení přepínání bych sjednotil na jedno napětí a zdroj, a to DC napětí baterky.Mám tady kombinaci několika napětí a ovlivňuje to články z kterých to tahám.(musím se dokopat k přetvorbě)
5.Kdyby byl někde jeden výkonný měnič s vyšší účinností za rozumnou cenu,bral bych jej,momentální měnič pracuje stále bez potíží.

[? střídač_N]

....Je to moc vyčůrané? ....

Trh je vyčůraný sám o sobe, tudíž, že by to bylo vyčůrání na druhou?

Několik dnů zpět jsem se s touto možností náhodně seznamoval při nějaké inzerci od BOHEMIA ENERGY entity s. r. o.

Má to jeden háček, je třeba být u nic smluvně svázán. Jelikož jsou trošku drazí, tak z toho možného koláče vlastního zisku dost ukrajují. Navíc stálá platba 49,-Kč patrně bez DPH a již to roste.
Další otázka je spojená s možnou administrací, nějakou sankciovanou povinností atd.

Již zde kybos spočetl, že investice do panelů jsou větší než nízký tarif. Kdo jej má, tak to asi ani pro něj není.

Pro větší odběry by to mohla být nějaká drobná příležitost k úspoře, pokud by bylo tepelné čerpadlo na zimu, snad i dost přínosné.
Asi by to chtělo se do problému více ponořit. Já jsem to s tou 1MWh spotřeby v zimně vzdal.

Dokud nebude nějaká tarifikace v elektroměru dle denního průběhu spotřeby, případné bonusy za neodběr, či pomoc s dodávkou, tak si myslím, že je to mrtvý.

Je otázka, zdali boudou rychlejší dodavatelé energe, s nějakými přívětivějším podmínkami, nebo výrobci baterek s cenou a kapacitou. Pak to již bude jen a jen otázka kdo postaví větší pole panelů.

[tomas]

2.Tarif vysoký s nízkým odběrem a drahou kWh(u ČEZ D01d )

Tarif D01d už není pro legální samovýrobce možný.
Ale možná by nebyl špatný tarif Víkend D61d

[kybos]

>kybosi to olovo je po pěti letech už na konci?

To olovo není trakční ale AGM VRLA staniční, určené pro vybíjení zřídka kdy. Čtyři roky před tím, než jsem ho koupil si hovělo v UPS, kde moc práce neodvedlo. Když jsem jej koupil, mělo ještě téměř jmenovitou kapacitu. Potom u mne dva roky pracovalo na plný úvazek v cyklickém provozu a po dvou letech už nestíhalo, tak jsem k němu připojil paralelní podporu LiFePO. Tři roky tedy pracovalo v tandemu s LiFePO. Dnes už táhne LiFePO přes 95% kapacity a olovo je v akumulátorovně jen na ztráty. Celou dobu, co jsem jej využíval o něj bylo kvalitně postaráno (balancéry + desulfátory + nabíjení pouze do úrovně float dle doporučení výrobce). Stejně ho obdivuji, že po devíti letech provozu se ještě žádný článek nezkratoval. Po takové době bývají olověné baterky v UPS už buď suché, nafouknuté nebo zkratované.

[youda]

JJ, taky si pamatuju, že po pár letech v UPS (APC Smart) byly baterky tak nafouklé, že to plato s nimi nešlo ani vytáhnout.

[? Igy]

.......nevidim dovod nevyuzit system GTI (grid tied invertor).

Není to dobré řešení, jež zde již bylo mnohokrát vysvětleno

Vsetko co vyrobim spalim,

I když bude spatřeba menší než výroba.

alebo prebytky ulozim do baterie a potom spalim

Aha v tom je to spásné řešení. Zbývá už jen drobnost, Vyřešit jak to uložit a jak to spálit.

riesenie je to maximalne jednouche a v porovnani s ostrovom/poloostrovom

Řešení jak to uložit a jak to spálit, vyřešeno?

Tak po poradi:
Nerozumiem preco to nie je dobre riesenie, nedostal som odpoved. Ja ho naopak vnimam pri sucasne vybudovanej infrastrukture ako zmysluplne a hlavne jednoduche.
Ulozenie energie do baterie je tu uplne bezproblemove v priapde ak mas menic ktory si riadi vykon podla aktualneho odberu domu. Sam som tak bezal niekolko mesiacov. Potom je tu este moznost "ulozit" celu vyrobu do tazby crypta (lacnejsie riesenie ako kupa baterii) a vynosom z neho znizit naklady na EE.
Suma sumarum, dnes vsetko co vyrobim aj spotrebujem (100%) nakolko spotreba je konstantne vyssia ako vyroba. Na druhej strane vdaka tazbe mam vyrazne zredukovane naklady na EE az o -70%.

[? střídač_N]

......Ja ho naopak vnimam pri sucasne vybudovanej infrastrukture ako zmysluplne a hlavne jednoduche.
Ulozenie energie do baterie je tu uplne bezproblemove v priapde ak mas menic ktory si riadi vykon podla aktualneho odberu domu.

Vše vyřešeno, tak v čem je problém a jádro dotazu.

Jsem takový šťoura a opět mi to nedá. Nebo že by ne? Spíš asi určitě ne, neb by nebylo psáno "uplne bezproblemove v priapde ak mas menic". No a jelikož takový měnič nemáš asi nic vyřešeno není.

Promiň ale hloupostni se již nehodlám zabývat.

[marko250]

Chlapi potřeboval bych nějakého šikulu na ovládací panel FVE.Jde o to že sem to budoval postupně a ten pavouk a přesmyčky na sebe nakupené už začínají být nepřehledné a ani už netuším ,kde co jde a jakou to má parametrovou hodnotu.
Představa je jeden plošňák a na něm pořádná svorkovnice pro spojení s jednotlivými články.

Komponenty k propojení jsou:
1. 4x Cellloger na 17ks článcích s funkcí 2x nízké napětí(vypnutí měniče),2x vyšší napětí(zapnutí měniče),kvůli 17ks obkročmo o jeden
2. Nyní mám signál z alarmů cellogerů na čtyřech spínacích relátkách(3VDC),které ovládají
3. bistabilní relé (12VDC)na vypínači měniče.Jen vypnutí měniče nestačí ,kvůli zbytkové energii z něj po vypnutí,tak je na tom bistabilu ještě prodloužený vodič na další
4. rozpínací relé(12VDC),které přepne blokované stykače(230VAC) se západkama(230VAC) z FVE na DS.Opačný chod dělá
5. časové relé(230VAC) na měniči a zapne FVE z DS,nutné kvůli náběhu měniče(6s)
6. ty západky na stykačích aktivují dvě časová relé (230VAC) 2s a až dojde k přepnutí a zablokování stykačů tak už jen visí a konzumují 1W.
7.pumpy bych rád měl na stejných přívodech ovládacího plošňáku,jaký drát by musel být použit,aby to neovlivňovalo celllogery?
8.kybosův vytěžovač 2x spíná do absorbce zatím jednu 2.2kW keramiku.
9.paliče 1.6A /3.6VDC

Napětí baterky(17ks) provozuji 50.2>>>58.65VDC a problém jsou neustále aktivní ty čtyři relátka na celllogerech s bistabilem a hromada kabelů a svorek.Nejednou mi nějaká svorka povolila ve vodivosti a už cellloger zasáhl a ty relátka s bistabilem zase berou napětí jen z určitých článků a zbytečně je rozhazují.Napětí potřebuji sjednotit na DC straně a odebírat celkové z baterky.
Takže k funkčnosti ovládání:
regl nabije vybitou baterku a na dvou zapínacích celllogerech se na nějakém článku dosáhne 3.3VDC a to spustí alarm,který pošle napětí na jedno z dvou relátek,které zase pošle napětí na bistabilní relé spínače měniče(zapne).To zapne měnič a 230VAC z měniče popojde na časové relé(230VAC),které přepne stykače z DS na FVE po odblokování západek.Když naopak dojde v dalších dvou vypínacích celllogerech k poklesu napětí na nějakém článku pod 2.95VDC,daný port alarmu pošle napětí na jedno z dalších dvou relátek a to pošle napětí na již zmiňované bistabilní relé spínače měniče(vypne) a zároveň na rozpínací relé(12VDC),které ovládá napětí(230VAC) na cívce stykače se západkama ,kde přepne na DS.
Ta blokace západek je samozřejmě s tím spjatá,ale to už ani z hlavy netuším jak to tam je závislé společně s časovýma relé na nich.Jednoduše řečeno napětí v měniči zapíná a jeho přerušení vypíná systém FVE/DS.
Nemá někdo nápad jak to ucelit a co konkrétně použít,ať zmizí dráty a popřípadě i nějaké to relé?Nejvíc mě štve studený kontakt svorek,ok atd. a pak ty dráty.Relátka samozřejmě na 48VDC a nejlíp využít více kontaktů na jednom,ale nejsem na to znalý,abych to vymyslel.

[rottenkiwi]

Ja to mám všetko pomocou BMS - Mega + Eth. Shield + 5 V relátka a k tomu 4 stykače.
Logika sa dá nastaviť v závisloti na napatí baterky, napatí článkov, nab. prúde z reglov,
teplote článkov, príp. na každý deń v týždni inú logiku pálenia cez stykače,
dá sa nastaviť prepnutie na DS, buď automaticky resp. cez rozhranie v mobile.

Príp. sa dá všetko vypnúť na diaľku cez HTML stránku + nejaký port.