Vliv mikrocyklování na životnost

[rottenkiwi]

A keď použijem toto ? 5000 až 50000 F ?
https://www.youtube.com/watch?v=BzjVzg_aWcY

[rva]

Každý si může orientačně svůj měnič ověřit - nejsnadněji snad tady uváděným návodem, kdy se přiloží magnet ke kabelu od baterie a v prstech je cítit brnění. Přesněji osciloskopem na bočníku. Já tam mám klidně 20 A a když jsou baterie nabité, tak proudem 20 A poletuje lithium tam a zpět.
Nejprve je dobré vědět, jestli to vadí - třeba moc ne, jestli se vlastní článek chová i jako kondenzátor, tak jeho kapacita může pokrývat tyto proměnné proudy a nemusí docházet ke stárnutí článku.
A pokud to vadí, tak je otázkou, jak to zmírnit - jestli filtrační člen LC na 100 A s malou indukčností (u velké by jednak měnič špatně reagoval na rychlé změny zatížení a třeba by ho naindukované napětí i poškodilo).

[redcrown]

Co myslíte, jak to vypadá s mikrocyklováním u AC vazby, pokud je velké FV pole a velká AC spotřeba?

[Matess]

nad kapacitou blízko měniče jsem také přemýšlel... já mám bohužel vše zatím jen jako hodně vzdálenou vizi. Nechcete to někdo vyzkoušet jaký to má vliv?

https://cz.mouser.com/Passive-Component ... s8Z1yx4att

je to nějaká investice... neříkám že není, ale není to zas tolik.

[Matess]

A keď použijem toto ? 5000 až 50000 F ?
https://www.youtube.com/watch?v=BzjVzg_aWcY

není to úplně o kapacitě. Je potřeba si uvědomit, že měniče pracují obvykle s nějakým pwm signálem v řádu kHz. Ty špičky jsou tedy velmi krátké. Doporučuji kouknout na tohoto mladého Němce - má docela dobrá videa...

https://www.youtube.com/watch?v=2v8zBj7_sxg

[střídač_N]

......není to úplně o kapacitě.....

Ten problém je, že se v našich střídačů jedná o desítky ampér proudu, což by vyžadovalo kapacitu v řádu faradů, tedy hodnoty, které jsou mimo rozumný rámec. Jistě je tam i nějaké ESR atd., ale i to je eliminovatelné vhodným kondenzátorem. Problém je opět, že by jich musela být spousta.
Střídače většinou sestavují sinusovku z PWM o 20kHz, což zase není až tak moc, leč velké proudy a velké špičky dělají to co se nám nelíbí.
V oblasti nulové části sinusovky je baterka nabíjena a ve vrcholové části sinusovky vybíjena, což je fyzika o níž se nepolemizuje. To je realita s níž se musíme nějak vyrovnat.
Zásadně nevidím jinou možnost než posílit kapacitu dobrými kondenzátory přímo ve střídači, nebo vhodně přímo na jejich přívody. Opět půjde jen o zmírnění důsledků, nikoli eliminaci příčin.

[kybos]

A keď použijem toto ? 5000 až 50000 F ?
https://www.youtube.com/watch?v=BzjVzg_aWcY

Životnost: půl milionu pracovních cyklů nebo čtyři roky nenabitý bez cyklování uložený v šuplíku při teplotě 25°C.
Za jak dlouho v daném nasazení (přelévání náboje v rámci periody 20ms) dosáhne půl milionu cyklů? Na to stačí kupecká kalkulačka.

https://www.maxwell.com/images/document ... 7105-4.pdf

[rva]

Tak on se dá článek simulovat jako kombinace odporů a kapacit a ty pak změřit. Například dle http://www.worldresearchlibrary.org/up_ ... 607-10.pdf, kde měřili článek LiFePo4 20 Ah se kapacita jedné elektrody pohybovala dle teploty v rozsahu 5-70 F. Akorát, že to asi není klasický kondenzátor, kde při mikrocyklování běhají elektrony, ale tady asi běhají ionty lithia a to už je na rozdíl od elektronů přemisťování hmoty, tedy může docházet k nějakému poškození, stárnutí.

[vlkazajac]

"...půl milionu pracovních cyklů nebo čtyři roky nenabitý bez cyklování..."

To sú pekne vymedzené okrajové podmienky. Reálny život, ak vezmeme do úvahy denný počet zapnutí / vypnutí spotrebičov N=200 a premenlivú oblačnosť s N=1 až N=150 cyklami, prinesie denný počet cyklov niekde medzi N=201 až N=350, povedzme v priemere okolo N=233.......
V stanovení vzorkového zaťaženia pre test je potrebné zohľadniť aj pozitívny fyzikálno-chemický vplyv prestávok medzi nabíjacími a vybíjacími cyklami či mikrocyklami.

Takto by bol test komplexnejší a bližší realite. Tým neupieram význam testu na mikrocykly ! Palec hore.

[rva]

Článek 1, na který jsem byl hodnější a zatěžoval ho menším proudem, odmítl z neznámých důvodů spolupracovat a čeká na pitvu.

Pitva proběhla, článek přestal fungovat, protože jak je vidět na prostředním obrázku, plusová elektroda byla špatně přibodovaná na plusový kontakt. Nebo jí "odbodovalo" korozní prostředí v elektrolytu. Po otevření byl cítit (normální) chemický pach příjemný pro feťáky, ale těkavé rozpouštědlo rychle vytěkalo.

Rozebrání článku LiPo 18650

[youda]

Napadlo mne, je v tomto typu článku ta "CID" pojistka?

[rottenkiwi]

Zaujímavé by bolo porovnať pod mikroskopom, ako vyzerá článok bežiaci na DC spotrebe
a článok cyklovaný meničom na AC spotrebe. / myslím povrch elektród /

[mypower.cz]

Zaujímavé by bolo porovnať pod mikroskopom, ako vyzerá článok bežiaci na DC spotrebe
a článok cyklovaný meničom na AC spotrebe. / myslím povrch elektród /

Co takhle clanek kde je na ceste mezi AC spotrebou a clankem vlozen paralelne obrovsky kapacitor o kapacite v radu jednotek nebo nejaké prasečí vydani v podobe i desitek faradu. Melo by to vubec vliv?

[rva]

Napadlo mne, je v tomto typu článku ta "CID" pojistka?

Vše jsem vyhodil už do popelnice, ale protože topná sezóna u nás skončila, bylo popela jen na dně a pomocí magnetu jsem terminál vylovil. Je zajímavé, že i dřevěný popel je magnetický.
Odpor mezi stranami je 0,6 Ohm, zatímco na spodní straně jen 0,2 Ohm, takže by mezi horní a spodní stranou nějaké jištění mohlo být. Ale ubroušení hrany ukázalo, že hliníková spodní část je rovnou napertlovaná na ocelový střed. Odpertlování ukázalo, že tam žádná ochrana není. Možná proto, že lišák číňan věděl, že kapacita je tak nízká, že jsou články absolutně bezpečné při jakémkoliv zacházení. Navíc myslel i na to, aby se zákazník cítil bezpečně, tak si zvolil vrchní část se čtyřmi otvory, které může zákazník pokládat za bezpečnostní otvory, kterými si článek v případě katastrofy odfoukne.

18650 článek - žádná ochrana

[abrams]

Zdravím ,

to magnetické v popeli není popel ale kousíčky Tvého kotle .
Šikmoočka rádi "recyklují" vše po čem je poptávka . Staré Li-Ionky přebalí do nového kabátu a ubroušené origo svary překryjí čepičkami . Podobně jako u fake tranzistorů je opatří popisem dle přání .

Děkuji za test a pitvu pacoše .

Elektronům zdar

[youda]

to magnetické v popeli není popel ale kousíčky Tvého kotle

[youda]

Koukal jsem nedávno na detail nabíjecího grafu baterie a začínám mít takový dojem, že Pylontech asi (nechtěně) ošetřil dva problémy:
- mikrocyklování baterie
- přebití LFP trvalým malým proudem

Prostě s původní baterkou jsem byl zvyklý, že vždycky tekl proud DO baterky nebo Z baterky, ale nikdy tam nebyla úplná nula. U těchdle jsem si všimnul, že jakmile jsou dobité, proud pomalu klesne na úplnou nulu. Zajímavá je také rychlost snižování nabíjecího proudu - u Winstonů bylo sestupné koleno pozvolnější, u Pylontechů se nabíjí..nabíjí a pak najednou hodně prudký sešup dolů, BMS hlásí, že je nabito a proud 0.0A:

Proud 0.0A při úplném dobití:

Přijde mi to, jako by tam byl nějaký aktivní prvek, který při SoC 100% vypne tvrdý přívod do článků a zařadí do cesty nějaký filtr. Díky tomu se drží napětí na svorkách, ale neteče žádný proud. Primárním účelem takového opatření jistě bylo to, aby se baterky nepřebíjela trvalým malým proudem (třeba 100mA). Neboť jak se ví, tak u LFP je nejlepší články nabít a pak odstavit, tedy nedržet je násilně na horním napětí.
Pokud by tomu tak bylo, a Pylontech dokázal přijít na způsob, jak zcela zastavit nabíjecí proud (a zároveň umožňit rychlý přechod do vybíjení, bude-li invertor potřebovat), pak by to jako side-effect vyřešilo i riziko mikrocyklování.

Ale možná si to jen moc růžově maluju. Znáte to - řidič BMW slepě věří, že má nejlepší auto na světě a řidič Toyoty si to samé myslí o tom svém taky... asi je to blbost.

[kodl69]

Tohle je spíš ukázka komunikace - prostě se sníží přes can nabíjecí napětí tak, aby netekl žádnej proud. Přidávat něco do výkonové cesty je dycky o ztrátách, ale ta BMS asi umí i bednu odpojit, nebo ne?

[youda]

Ano, BMS umí bednu i odpojit.
V mém případě mám CAN mám zapojen jen do svého monitoringu. S mým měničem BMS napřímo nijak nekomunikuje.
Relátka tam asi nejsou, je to úplně tiché.

V dokumentaci je psáno o výkonovém MOSFET, takže v cestě nějaké odpínátko bude. Dovedu si představit, že při nabití se takový tranzistor rozepne a tudíž bude fungovat jen paralelní větev, kde bude třeba dioda umožňující vybíjení, ale už ne nabíjení. A někde u té diody by mohl třeba být i filtr. Dioda srazí napětí dle typu o 0,4-0,6V, ale pokud BMS detekuje větší odběr, mohla by během vteřiny opět sepnout tranzistor, takže reálně se ten napěťový úbytek nestihne projevit.

Podobně bývají u výkonových měničů řešeny ochrany proti přepolólování baterie - tranzistor na vstupu, řízený obvodem, který sepne teprve, pokud se na něm objeví správné napětí. Není tedy úbytek na diodě a zároveň je vstup stále chráněn proti přepólování:

testcircuit.png (2.45 KiB) Zobrazeno 710 x

[youda]

V pajšlu je nějak moc elektroniky, ale výkonové součástky jsou kdesi schované:

Asi budu muset rozebrat některou z těch mých, abych se jí podíval na zoubek