LiFeYPO4 balancéry

[mopadzi]

nejde například třeba pomocí RS485 u TS měnit parametry? např. arduino vyhodnotí U článků a =podle toho pošle do TS příkaz na změnu nabíjecího proudu....

[JAVA]

To ale není přímá podpora regulátoru -musí být Arduino. Tak daleko jsem nezkoumal - nicméně jde o to, aby to nemuselo hlídat další chytré zařízení - to se pak malé systémy systémy (řekněme do 500Wp a 12V/100Ah) stanou těžce finančně neefektivní, když se osadí drahým regulátorem a ještě Arduinem se vším všudy.

[mopadzi]

jasné....ale stejně musí "něco" sledovat U článků....nebo to detekovat na úrovni balancerů .

[JAVA]

Ano, myšlenka je taková, že až kterýkoliv balancér začne balancovat, dvouvodičovou indikační linkou se regulátor doví o balancování a omezí proud na nastavenou (parametrizovanou hodnotu). Rychlé, levné a každý regulátor by to z principu dovedl, ale nemají to implementované. Pro malé systémy bohatě postačující.

[goodbie]

Bohužel zatím žádný regulátor, o kterém vím, nemá přímou podporu LiFePO - žádný nepřijímá zpětnou informaci o stavu/režimu AKU packu. Všechny se omezí jenom na definování(a parametrizování) tří režimů - BULK/BOOST/FLOAT ale NEUMÍ třeba nastavit limit proudu v režimu FLOAT... což je pro LiFePO docela podstatné, aby to nepřesahovalo schopnosti balančních modulů.

ale když se regulátor dostane do Floatu tak snad už jen udržuje napětí s minimálním proudem né???

[JAVA]

FLOAT udržuje nastavené napětí, ale proud není limitován - to je režim pro Pb; FLOAT pro LiFePO by měl být konstantní limitovaný proud, napětí není rozhodující, to uřídí/zlimitují balancéry.
Tento režim jsem nijak netestoval, bylo by dobré zjistit, jak se to chová - reálně u Pb tomu předchází režim BOOST, který po dobu 2 hod. (nebo nastavitelnou) udržuje napětí vyšší, než v režimu FLOAT, proto se reálně po spadnutí do režimu FLOAT proud jeví jako minimální - ale je limitovaný ?

[luge]

Bohužel zatím žádný regulátor, o kterém vím, nemá přímou podporu LiFePO - žádný nepřijímá zpětnou informaci o stavu/režimu AKU packu. Všechny se omezí jenom na definování(a parametrizování) tří režimů - BULK/BOOST/FLOAT ale NEUMÍ třeba nastavit limit proudu v režimu FLOAT... což je pro LiFePO docela podstatné, aby to nepřesahovalo schopnosti balančních modulů.

Mám dojem že u bluesolar pri nastavení algoritmu 7 mi to pri 28,4 omezuje prúd.
http://www.neosolar.sk/images_content/6 ... al-web.pdf

[rob.brno]

Vrátil bych se úplně na začátek tématu. Je tento algoritmus balanceru OK?

1. vypnout??? balancery všech článků a počkat - jak dlouho???
2. přečíst napětí všech článků
3. pro každý článek test na min.napětí - je-li alespon jeden nižší - odpojit aku(vybito)
4. pro každý článek test na nízké napětí - je-li alespon jeden nižší - signál spotřebiči omezit vybíjení
5. pro každý článek test na max.napětí - je-li alespon jeden vyšší - odpojit aku(nabito)
6. pro každý článek test na balanční napětí - je-li alespon jeden vyšší a jeden nižší - zapnout balancery článkům s překročeným balančním napětím
7. porovnat články mezi sebou a zapnout balancery článkům při nějaké max. diferenci???


stavy(například):
2.8V - vybito = ukončit vybíjení
3.0V - nízké napětí = omezit vybíjení
3.0V-3.5V - normální stav napětí = vše v cajku
3.5V - aktivace balancování = omezit nabíjecí proud
3.7V - nabito = vypnout nabíjení .

Dále je otázka velikosti balančního proudu(proud,který se pálí na balanceru). Myslím si, že pokud je balancer na baterii neustále připojen, stačí balancovat nízkým proudem, který dorovná rozjetí článků během JEDNOHO POSLEDNIHO cyklu(tedy proud v řádu stovek mA?). A asi by se ani nemusel snižovat nabíjecí proud celé aku. Jiná je situace, kdy se balancer připojí na aku jen občas, tam už může být rozbalancování větší a jsou potřeba větší bal. proudy(v řádech A?)

[honzaL]

Velikost balancovacího proudu mimo jiné určuje čas za jak dlouho se články srovnají. Pokud se balancuje často (1x týdně) tak stačí balanční proud přibližně 0,02C takže pro 100Ah jeden CBM. Pokud méně často (1x měsíčně) tak bych použil dvojnásobek. Držel jsem přes léto absorpční napětí dost nízko (3,5V na článek) takže jsem skoro nikdy nebalancoval (jen článek který začal ujíždět). Teď to chci napravit a zvedl jsem absorpční napětí na článek na 3,6V a uvidíme jak budou na hranici články rozjeté.

[rob.brno]

Velikost balancovacího proudu mimo jiné určuje čas za jak dlouho se články srovnají. Pokud se balancuje často (1x týdně) tak stačí balanční proud přibližně 0,02C takže pro 100Ah jeden CBM.

Já ale uvažuju o případu, kdy se balancuje kontinuálně(u FV tedy denně), při každém nabíjecím cyklu. Pak tedy 0,02C/7?

[honzaL]

No nevím zda se na fotovoltaiku podaří každý den balancovat (vlastně mít přebytky). To by asi muselo být FV pole trochu předimenzované. V zimě pak jedině dobíjet každý den nadoraz.
Rozhodně bych jako minimum považoval tyto hodnoty podle kapacit a také nabíjecích proudů. Řada nabíječek má řízení v rozmezí 100% - 10%. Pak by balancovací proud měl pro jistotu odpovídat nejnižší hodnotě nabíjecího proudu.
Př. 1,8kW nabíječka 48V - 35A závěr nabíjení - 10 procent 3,5A tedy 2 CBM.

100Ah jeden CBM
200Ah dva CBM
300Ah tři CBM
500 Ah čtyři CBM
1000 Ah šest CBM

Je tu na fóru ale člověk, který si vystačí i s jdením či 2 CBM na 1000Ah (jeho názor bych taky vyslechl).

Příklad 6 násobného CBM na 300Ah baterii (dnes jsem to zjednodušil na 4 násobný CBM - stačí to).

[SJM]

V Hulíně sídlí firma EVC Group, která se m.j. zabývá přestabou osobních aut Škoda na elektromobily, používají k tomu LiFe Winston i další akumulátory:

■LiFePo4 - pro nenáročné aplikace, citlivé na cenu
- nízké nabíjecí proudy (l < 0,3C), vybíjení (1C)
■LiFePo4 nano - pro většinu moderních EV zařízení, kde je kladen důraz na bezpečnost a životnost
- ideální pro EV aplikace
- nabíjení až 2C, vybíjení až 10C
■NMC, NMC nano, LiMn - pro většinu moderních zařízení s důrazem na hustotu energie a nízkou hmotnost
- EV a HEV aplikace
- nabíjení až 3C, vybíjení až 12C
- technologie NMC nano nabízí vysokou životnost až 6000 cyklů
■LiTiO2 - pro speciální nasazení, vysoké nabíjecí (10C) a vybíjecí proudy (až 30C)
- široký teplotní rozsah, vysoká životnost
- ideální pro hybridní aplikace s vysokým zatížením
- nižší hustota energie.

Součástí přestaveb na elektomobily je i BMS vč. balancování článků. Provoz elektomobilu je pro akumulátory náročnější než provoz v systému ostrovní FVE. Možná by bylo vhodné zjistit, jakou používají technologii a jaké mají zkušenosti s uvedenými akumulátory i s balancováním - pokud to má někdo blízko do Hulína nebo k někomu z EVC.
Má někdo z fóra zkušenosti např. s LiFe - nano?

[rob.brno]

Možná by bylo vhodné zjistit, jakou používají technologii a jaké mají zkušenosti s uvedenými akumulátory i s balancováním - pokud to má někdo blízko do Hulína nebo k někomu z EVC.
Má někdo z fóra zkušenosti např. s LiFe - nano?

Kde se dají koupit life nano a odkaz na jejich parametry?

Pochybuji, že by EVC dala v plen své know-how.

[SJM]

Šlo především o to, že akumulátory LiFe v elektromobilech jsou vystaveny většímu proudovému namáhání než v ostrovním režimu a jejich balancování zřejmě bude více potřebné a tedy i více propracované. Třeba by bylo možné se poučit nebo část převzít ap..

[netko]

Čo sa tyka balancovania napadla ma zaujimava vec(ak sa mi podari zrealizovat dam vediet ako to funguje).
Čo poviete na toto. Do PLCčka posielat hodnoty min.U članku a max.U članku a v PLCčku to vyhodnocovať tak aby pri dosiahnutej max U članku kedy zapina balancer prebytok posielal cez analogovy vystup do riadeneho regulatora(EFM9251) na špiraly a vlastne by držalo na baterkach len požadovanu hodnotu prudu aby dobalancovalo članky kym nenabije komplet vsetky baterky a prebytok bude tlačiť do bojlera?

[LIX]

Nič v zlom, ale podla mňa strašne moc špekulujete nad tým balancovaním čo potom aj plodí finančne nevýhodné riešenia. Dať za neakú balancovaciu vec na balancovanie 140€ je moc. A tých pár mA ti nič nevyhreje pri balancovaní. Proste som kúpil na každý 90Ah článok 3 balancéri za 10€ (čo som aj prehnal s tým počtom) a ešte nešlapali ani. 3 kusy na každý článok som kúpil len kvôli tomu že ak by jeden zlyhal ďalšie dva budú stále šlapať, úplne by tam stačil aj jeden. Ak nechcete mať obavy z toho že sa vám rozbalancujú v krátkom čase články tak ich nabite zvlášť a potom iba spojte všetky paralelne, nabite v kope všetky a minimálne týždeň nechajte tak. Oni sa spolu už pohrajú, vymenia si prúdy, zrovnajú napätia a ak nebude mať jeden článok v batérii na začiatku používania kapacitu 90Ah a druhý 120Ah tak sa im podla môjho úsudku len tak napätie nerozbalancuje.
Teraz k tým elektromobilom, je pravda že sa tam články viac namáhajú, sú tam aj väčšie nabíjacie prúdy, nie len vybíjacie. (mali by byť zakázané rýchlonabíjačky do tých aut aby zbytočne neznižovali životnosť ) No balancéry tam musia byť asi tiež na väčší prúd kôli väčšiemu nabíjaciemu prúdu ale určite to tam tiež nepreháňajú s technológiami sledovania za velké peniaze. Vždy nás učili že čím je obvod jednoduchší tým menej sa na ňom môže pokaziť a mali pravdu.

Čo z toho plynie? Že moc píšem a ešte ste tu odomňa nevideli žiadne reálne výsledky. Moc stále prerábam a dorábam a ako to býva zvykom niesu stále peniaze na dokončenie normálne fungujúceho systému.

Možno tak o rok budem mať skúsenosť z 48V batériou poskladanou z malých článkov ktorá bude na ebiku 1kW a budem každý článok balancovať iba asi 70mA. Potom vám dám určite vedieť či to stačí.

Zatial si myslím že v jednoduchosti je krása, ale aj funkčnosť.

[bert]

LIX: Tiež vlastním balancéry za XY Euro. No nekúrim s nimi skoro vôbec. Napätie na batérie udržujem sústavne pod balancovacím U. Balancéry používam 2x za rok. Balancujem len pod dohľadom (keď mám prácu v batérkárni a je vhodné počasie) zvýšením nabíjacieho U a konrtolou vstupného I.
netko: Asi by si mal zohladniť aj parametre z BSP. Pri dosiahnutí U-max, udržovať prúd do batérií na nastavenej hodnote (prúde, na ktorý je stavaný balancér), odvedením prebytočného výkonu do špirál.
Inak povedané U-max je povolenie regulácie a I-bat je parameter, ktorý sa snažíš udržať konštantný, prepúšťaním prúdu do špirály.
Prajem všetkým veľa slnka.

[rob.brno]

Netko: Otázkou je s jakou přesností to PLC měří např při 50V(48V aku) a jakou má teplotní stabilitu. JEdnotlivé články je třeba měřit s přesností na desítky mV.
LIX: Je to možné, že se to u FV přehání, ale každý má obavy o své aku za desetitisíce přijít. Ovšem u elektromobility budou ty balancery nutné, stačí se podívat do diskuzí na hybrid.cz, jak aku majitelům eskutrů během roku nebo dvou odchází.

[netko]

LIX: pri malom systeme je to OK lepsie dat mensie balancery ktore spalia vsetko. No pri systeme 4kW v paneloch a 400Ah/48V si rozmysliš ake balancery pouzit a ci to chces riadit a prebytok tlacit do spiral." Najdrahsia elektrina ktoru mozes vyrobit a nespotrebujes"
Pre zaujimavost u mna to chodi za 24hod: spotreba od 7-18kW, vyroba od 0-33kW, Pri idealnom stave viem vyrobit 33kW a spalit 8kW co je rozdiel 25kW. Do baterii viem cca po peknom dni dostat mozno 6kW(to co vybyje cez noc) to znamena ze od vecera do rana spalim cca 4kW a rano zacina svietit slnko tak 4kW do baterii a cca 4-8kW do spotreby.
t.j ostava mi cca okolo 20kW ktore mozem vyrobit a nespotrebovat(jednoznacne natlacit do ohrevu vody). Zial pri mojom system je to skoda nevyuzit a obmedzovat to na regulatore nabijania VT-80 je skoda ked to je kde popratat, no da sa. Ono pri prudoch 40-80A ktore teciu do baterky pri nabitom stave tam moc ziaden malicky balancer nedas a napetie na clankoch letia rakotovo hore a myslim ze tam stoja za uvahu rozne riesenia .
Pri malych systemoch je to o niecom inom to je pravda.

bert: Ano to je pravda obmedzovať to, ale idem z bulku na absorption na 56V a cas 25min a potom do float na 54,4V a je to OK. Float si to dotiahne vždy ked je potrebny vykon zo slnka k dispozicii.

rob.brno: použivam S7-1200 a su tam analove vstupy 0-10V a data vsetky citam po komunikacii RS232. System je Studer (VT-80, XTM4000-48, BSP-500, Xcom 232i) a balancer RT-BMS2 z ktoreho analogove vystupy citam na plc-čku z takou presnosťou ako posiela BMSko(treba nastavit vystup BMS a vstup AI1 a AI2 na plc) a je to presne.

[LIX]

Ak ťa správne chápem ty chceš pomocou balancovacieho obvodu posielať z jednotlivých článkov, ktoré už budú nabité prebytočný prúd do bojlera?
Chceš mi snáď povedať že používaš na balancovanie svojich článkov v batérii 16 ks bojlerov, alebo 16 bojlerových špirál? Skús si prečítať ako funguje balancovací obvod. On nemá spáliť všetok prúd čo ide do už nabitého článku.