Fórum MyPower.CZ

Dobrý den.
Vím, že se to tu různě už probíralo zda uzemnit mínus pól DC rozvodu. Někdo uzemňujete kvůli amorfním panelům třeba přes pojistku a tak. Já jsem původně mínus uzemnit nechtěl, ale mám trochu strach co se stane, když mám třeba TV na 12V DC a druhou na 230V AC, anténa je společná takže se propojí přes koaxiální kabel, vím že ta TV na 230 má zdroj který ji vlastně odděluje, ale stejně nevím co se bude dít a co bude lepší.

Já mám uzemněno

Dreambox má uzemněno neb má (snad mimo jižní fasády, neklame-li mne paměť, pokud ano tak se omlouvám) amorfy. Ale to jen na okraj. S uzemněním právě pozor s ohledem na znalost čím se kde a co měří, aby se třeba nestalo, že uzemněním v nevhodném místě si nerozhasíš automatizaci, nebo ochrany například v regulátoru..... Bez šňupání dovnitř do Tvého zařízení nelze na Tvou jednoduchou otázku s čistým svědomím odpovědět.

Já mám taky uzemněno, stejně jano jeden z výstupů měniče, ale to se probíralo jinde. Spíš je potřeba uzemnit jenom na jednom místě a jinde už jenom přes přepěťovky, to místo uzemnění doporučuju uzel zdroje, tj. rozvaděč, kde jsou připojeny panely, měnič a všechno ostatní. Samozřejmě uzemnit konstrukci panelů a hromosvod v dostatečné vzdálenosti
(to je termín z normy, to se počítá, ne jako množství větší než malé ) Midnite má dokonce kontrolu, jestli je - uzemněnej, akorát nevím jak to přesně funguje.

Ja mam taktiez uzemnene minusi na poly a aj na amorfoch a taktiez aj bateria je uzemnena. Vsetko cez poistky.

Taky jsem nad tím kdysi koumal, i když mám jen monokrystal. Nakonec jsem uzemnil v jednom bodě - u Tristaru.

Zajímavé je, že kamarád má téměř to samé, ale neuzemnil. Když připojí třeba Arduino s Eth shieldem, napájené zdrojem ze sítě, na switch, co jede ze soláru, tak mu vypadává spojení každých pár hodin a musí Arduino resetovat, jinak se to nevzpamatuje. U mne to nedělá nikdy.

Co se ale stane, až do panelů praští blesk a usmyslí si to, že to pošupajdí zrovna po mínusu do sklepa na to zemnění, to ví asi akorát bůh. 35mm kabel to zvládne v pohodě a zemnící kolík zatlučenej metr do země taky. Teď už jen, jestli ta ohnivá koule někde po cestě něco nezapálí. Takže je možný, že vedení tam zůstane, akorát barák okolo už tam nebude .

Já mám třeba relativně blízko elektrizovanou železnici a mohutné povrchové (podzemní) vody a tak jsem o uzemnění ani nepřemýšlel, dokud nejsou problémy. Dokud nebudou problémy zemnit nebudu.

Na tvém místě bych si dal pozor zda baterie i regulátor počítá opravdu s uzemněním mínus pólu.

Dotaz na ty co zemní. Je ta pojistka na uzemnění dostatečnou ochranou před bludnými proudy?

Já myslel, že vířivé proudy jsou například u trafoplechů. (A v seriálu Andromeda)

a) nechápu, proč by někdo zemnil ve více bodech, podle mne je to vždy špatně, ovšem pokud jsou to jen negalvanicky propojená jiskřiště, která svedou až v případě VN průseru, pak proč ne.

b) pokud uzemním v jednom bodě, nevím proč tam dávat pojistku, v určitých situacích to spíš ublíží, když se přeruší

c) bez uzemnění by do izolované soustavy (ostrov) po zemi nic téci nemělo, ovšem to je jen ideální případ. Jakýkoli síťový střídač, nabíječka nebo podobné zařízení do soustavy zavleče parazitní proudy směrem do distribuční sítě a pak to bez zemnění začne blbnout viz příklad mého kamaráda. Další otázkou je, že zcela izolovaná soustava s panely umístěnými na střeše - tam je holé šílenství se domnívat, že se to vyhne indukci statické elektřiny. Tedy taková soustava může dosahovat potenciálu pěkných pár stovek voltů, napřiklad před bouřkou. Z toho všeho mi vychází, že je asi opravdu lepší přizemnit, pokud je to možné.

Ovšem pozor na to, jak už jsme tu někde psali - pokud je příliš velký rozdíl potenciálu kteréhokoli vývodu z panelu proti kovovému rámu panelu, dochází k nevratné destrukci článků a panel může odejít za poměrně velmi krátkou dobu (2-3 roky). Tedy pokud zemníte mínus, uzemnit i rámy panelů a konstrukci, jinak budete mít za chvíli na střeše pouze nefunkční stínítka.

Dost mě překvapuje, že se tady dost často radí, uzemění stačí zemnící tyč o pár metrů dál, někdo dvě tyče, to je asi maximum a předpokládá se, že to je správně a dostatečně a ochrání to před bleskem či statickou elektřinou. To je podle mě nesmysl. Ochranu před bleskem zajistí jen takové zemění, které má předepsaný zemní odpor. To zpravidla jedna, nebo dvě tyče zdaleka nejsou.

Ty vířivé proudy byl "překlep".
Původně jsem se jich bál, ale to co přiteče od panelů když svítí slunce je mnohonásobně silnější než cokoli jiného z okolí.

Problém tak vidím spíše v případných bludných proudech. Generovaných jak železnicí tak napříklady hromosvody, nebo i prostě díky tomu že u nás je ochrana zemněním.
Za život jsem nic takového neviděl (nicméně mne děsí nejrůznější průpovídky z dob kdy se ještě pásaly ovce a vzdáleně uhodil blesk), ale opravdu je náš dům "zakopaný" a voda může být v určitá období opravdu velmi blízko a všude.

Jinak moje panely (jejich rám) jsou klasicky prizemněné na stejném propojení jako ostatní venkovní konstrukce kvůli ochraně před bleskem. Ne že by to byl záměr, ale prostě jsou připevněny k zábradlí.

Mel jsem dávno zkoušky revizního technika do 100V+bleskozvody a delal revize necelé 2 roky. Pak zmenili vyhlášku a jsem se na to vybodl, protože navalili delat vše odznova.
Mám na toto asi následující názor. Zemnit na bleskozvod by bylo treba hlavne kovové rámy kolektoru + prípadný jejich kovový nosič. Zemnené kolektory nemám protože soused má dost velkou plechovou a zemnenou strechu i s bleskozvodem, situace je takové, že úder blesku je málo pravdepodobný, i když víme, že muže nastat i ruzne z boku apod. Protože nejsou na kovovém rámu a bylo by je nutné prepojit, asi bych zvolil hreben/tyž nad nima.
Pak vznikne otázka, zda zemnit minus pól, nebo PEN strídače a ostrovní soustavy. Obvykle je PEN v koupelne spojený s kovovým vodovodním potrubím. Pokud je plastové, lze použít zemnící pásek/tyč/e.
Pokud je technicky bezproblémové prepojení minus pólu baterie/meniče s PEN, tak to lze udelat. Muže to tak být provedeno i v samotném meniči.
Velké meniče mávají vstup spíše plovoucí, pak vznikají kuriózní situace pri prurazech na rám, když napetí stringu je treba kolem 800V, a kolektor je dimenzovaný na 1kV, tak pri 3F výstupu dojde k součtu a prekročení. To jsem jednou na takové poruše byl. Když jsem to testoval na streše, tak se mi povedlo natáhnout rozpojením konektoru 10 cm (centimetru) dlouhý oblouk. Počítal jsem s tím, ale i tak me to prekvapilo.
V první rade by mel být zemnený PEN instalace, odpovídá ochrane uvedení na stejný potenciál. Zemnení musí být provedeno bez pojistek.
...povídky jsou vetšinou z toho, že blesk uhodí najednou i více ruzne silných pramenu.

Krásný příklad indukce statiky byly staré antény s 300 Ohmovým symetrickým výstupem. Pokud se neprovedlo jakkoli uzemnění takové antény, tak připojený zesilovač, nebo televizor, odešel po pár měsících, v létě i týdnech. Až s příchodem symetrizačních členů a dál koaxiálních svodů se jeden pól spojil se zemí a kostrou antény a tyhle problémy přestaly.

Tím chci řici, že ostrovní systém, nikde neuzemněný, bude mít při nízké relativní vlhkosti a/nebo před bouřkou velkou šanci na to, že se tam naindukuje napětí v řádu desítek až tisíců voltů při velkém dusnu před bouří, kdy jiskry přeskakují v podstatě samy (jednou jsem viděl na vlastní oči, tak jsem se radši hned zdekoval pod střechu), proti zemi. Pak je jen otázkou vteřin, než někde něco probije a je po soláru, nebo to dokonce někomu dá pěknou ránu.

xxtt píše:...povídky jsou vetšinou z toho, že blesk uhodí najednou i více ruzne silných pramenu.

Rád bych věřil. Ale co když ty ovce byly na salaši, uzavřené v dřeveném stavení? Jen podlaha byla hliněná.

P.S.
Mám ještě i jiné teorie, do jisté míry související s kulovými blesky a démony. Ty si ale nechám pro sebe. Mimochodem, člověk takhle (alespoň zdánlivě, ty případy nebyly nikdy zcela objasněny - blesk byl zřejmý a tak se s ním uvažovalo) zemřel opravdu jen výjmečně.

Trosecnik píše:

xxtt píše:...povídky jsou vetšinou z toho, že blesk uhodí najednou i více ruzne silných pramenu.

Rád bych věřil. Ale co když ty ovce byly na salaši, uzavřené v dřeveném stavení? Jen podlaha byla hliněná.

Nerozumím, jaké drevo, ovce. Blesk se nerídí výlučne vodivostí. Je to prudce časová a ionizační záležitost, stejne jako oblouk. Ten kolikrát také skočí "kudy nemá".
Také mužeme doplnit indukci mezi vodivými částmi. Když blesk prodelá i nekolik km vzduchu, tak nejaký salaš jsou opravdu jen jakési mikrometry, co moc o tom nerozhodují, kudy se jaké pole vyvine.
Obecne jsou nebezpečné kovové neuzemnené strechy schopné udelat kondenzátor, pak ostré hrany a predmety s malým polomerem, ze kterých pri nárustu pole vysrší jiskra první. Pri relativne malém rozdílu výšek se uplatní polomer zakrivení, pokud je i špatným zpusobem spojený se zemí.

Si myslím, že němci už to za nás vymysleli, stačí si pročíst ČSN EN 62 305, jedna z důležitých částí je hodnocení rizika - prostě se zadají hodnoty, kolik lidí blesk zabije, co zničí a jakej to bude mít dopad na okolí (TV vysílač pro krajský město, stožár s páteřními spoji) a podle toho se řeší ochrana před bleskem, aby na té salaši v hodnotě 200kKč s ovcema v hodnotě 50kKč nebyl oddálenej bleskosvod a vyrovnání potenciálů s cenou 500kKč, ale jenom obyč hromosvod za 10kKč a dobrá pojistka....
Systému uvedení na stejný potenciál věřím, že funguje, ale je problém, že to mnoho lidí nepochopilo, a pak vznikají zvěrstva. Nedílnou součástí hromosvodu je pospojování vnitřních systémů a přepěťové ochrany na hranicích zón!
Takže klasický systém: na střeše s taškami beton/pálená jsou panely, mají uzemněnou konstrukci CY 16mm2 který vede vnitřkem domu k zákl. zemniči. Hned pod střechou je malý rozvaděček, kde je jištění stringů a přepěťová ochrana. Někde v technické místnosti připojen základový zemnič, přepěťové ochrany na vstupu do regulátoru, na výstupu z měniče, PEN uzemněn (AC i DC). V domovním rozvaděči, hned "ze dveřmi" připojen základový zemnič, PEN z DS, přpěťové ochrany.
Na střeše je v dostatečné vzdálenosti od panelů hromosvod, který má svody venkem a je připojen k základovému zemniči.
Zemnící kolík je dobrej na tábořišti pro přenosnou centrálu, ale při bleskovým proudu 100kA a zemním odporu jedné zemní tyče okolo 20Ohm (jsem optimista) mi vychází napětí proti zemi 2000kV!!! I při zemním odporu 2 Ohmy je to pořád 200kV, a třeba na svodu z AlMgSi v délce 10m je to 1kV!! to si málokdo uvědomí, a pak to provedení podle toho vypadá.

Teď jsem pročítal informace o zemění DC - pólu. Jestli jsem pochopil správně normu, tak bez zemění mínusu bych musel vždy všude jistit plus i mínus. Když uzemním mínus, stačí jistit jen plus. To zní zajímavě, protože to ušetří ztráty snížením pojistek na polovinu. Pak jsem ale narazil v

https://www.victronenergy.com/upload/do ... ted-EN.pdf
strana 64

"""The DC ground cabling should have a sufficient thickness to be able to carry a fault current at least equal to the
DC fuse rating """

tedy že v důsledku bych to musel pospojit zemnícím vodičem 50 mm2 jako je připojená baterie? Nebo mi něco uniklo?

Už je to staršia diskusia...ale to uzemnenie možno nemusí byť 50mm2... aj 35mm2 znesie prúd 174A a to by mohlo stačiť. Batéria a aj ďalšie komponenty sú prepojené vačšími prierezmi aj kvôli zníženiu strát. https://www.elso.sk/sk/blog/technologie ... v-ampacita

Ja uzemnil u rodicu minus u Victronu ale panely uzemnene nemam. Maji plechovou strechu bez hromosvodu tak jsem nechtel delat z cya16 svod hromosvodu. Na svodech od panelu mam T1+T2. Opravdu muze dojit k poskozeni panelu pokud je - baterie uzemneny a panely ne?

Tohle? Já radši nemám uzemněné nic u panelů, jen přepěťovky. https://cs.wikipedia.org/wiki/Potential ... egradation

Mám stringy jen 3S, takže nějakých 110V, tak snad PID nebude tak horký.