Olovo nebo LiFeYPo v ostrovní FVE?

[? karel]

Je potřeba si uvědomit že můžeme dát např. 20kWh olova za tu stejnou cenu jako cca 8kWh LiFeYPO4. Pokud to olovo budu běžně cyklovat na těch 6-kWh, stejně jak bychom cyklovali LiFeYPO4, ale když je občas výpadek, máme k dispozici dalších 12-14kWh jako rezervu.

Nebylo by potom lépe cenově srovnávat LIFE a Olovo se stejnou využitelnou kapacitou? - tj. kolik stojí 1 běžně využitelná kWh - pak jsou na tom LIFE dle výše uvedeného stejně a ne třikrát dráže, jak je v úvodním srovnání na začátku vlákna. Jasně není tam ta rezerva jako u olova - ta je dost významná - zejména pro poloostrovy, ale důležité je co znamená slovo OBČAS?
Může to být 1 x týdně, nebo 1 x měsíčně, 1 x za půl roku? To může porovnání podle mě dost ovlivnit. Já jsem se například do teď domníval, že když olovo hluboce vybiji v jednotkách případů, tak odejde do bateriového nebe, nebo velmi významně snížím využitelnou kapacitu.

[abrams]

Zdravím ,

univerzální odpověď holt není ani na tuto otázku . Jak je každý ostrovní či poloostrovní systém unykátní , je rozdílný i byp vhodného .

Třeba já mám střechu už plnou tak laboruju s účinností a kapacitami , jiný má střechu jak od stodoly a ktomu dobře orientovanou tak efektivitu aku moc řešit nemusí .

Neodpustím si poznámku k rezervní kapacitě volověného aku . Je to výhoda , ale i problém pokud jej po vybití okamžitě nezačnete nabíjet - volovu neubližuje proces hlubokého vybíjení ale setrvání ve vybitém stavu .
V režimu UPS - nenaběhne-li DS dříve než je aku úplně prázdný = degradace
- není-li k dispozici centrála pro nouzové dobití = degradace
V režimu ostrovní FVE je to v bledě modré ... .

Před cca dvěma roky byl u nás výpadek a já měl "jen" 5kWh LiFe což by na normální provoz dlouho nestačilo omezili sme spotřebu na minimum (nepralo se , nemylo se , nepeklo se ... jela jen TV a internet) a vydrželo to déle než obvykle a DS naskočla když v aku zbývala necelá 1kWh . I kdyby aku došel dřív , tak bychom holt byly chvíli bez El. (furt kratší dobu než sousedi ) . "Rezervní kapacitu" u volověného aku osobně považuji za vedlejší efekt nutného naddymenzování aku kvůli nab ./vyb. proudům a očekávaného "prodloužení" životnosti .

Každá technologie aku má své přednosti ale i nevýhody . Každý z nás si může vybrat právě takuvou která nejlépe vyhovuje v požadovaných parametrech .

Elektronům zdar

[? matej]

Ano Karle souhlasím. Mám zákazníka u Rakovníka, který má cca 5kWp na střeše a v olovu 52kWh. Je to správce sítí a pracuje z domu, kde mu trvale běží asi 6 PC + servr. To dělá stálou spotřebu 700W. K tomu běžná spotřeba domácnosti. Ve vesnici jsou velmi časté výpadky elektřiny (několikrát měsíčně), což mu pochopitelně způsobuje problémy a jeden z hlavních důvodů proč chtěl hybridní FVE byl ten, aby i při dlouhodobějším výpadku neměl problém živit tuto spotřebu a to i delší dobu. To olovo se denně v létě cykluje cca 80-100%. V zimě, panely nestíhají takže v podstatě baterky jsou udržovány někde kolem 90%. Minule byl výpadek asi 21 hodin, psal mi, že baterky vybil z 90% na asi 60% .Takže docela rezerva i pro ještě delší výpadek.příp. větší spotřebu.
Za tu samou cenu, jak dal za olovo které toto zajistí, bychom LiFePO4 o stejné OBČASNĚ (několikrát měsíčně) potřebné kapacitě nepořídili. Přitom to olovo v zimě v podstatě spí a v létě je běžně nad 80%, takže jeho odhadovaná životnost je velmi velká. Jinak k cenám LiFePO4 .. myslím že už moc klesat nebudou, spíš stagnovat. Alespoň dokud se pořádně nerozběhne elektromobilový průmysl.

[? karel]

Mateji, to je pro mě nový pohled, takhle jsem o tom ještě nepřemýšlel. Ale když tak přemýšlím, tak při vlastnictví centrály, kterou mohu kdykoliv zapnout, by pro mě taková kapacita nebyla využitelná. I u své současné kapacity LIFE 14,4 kWh začínám někdy pochybovat, zda jsem ji nepředimenzoval. V létě jsme využívali tak max polovinu a nejdéle v 11:00 bylo nabito, a v zimě takovou kapacitu sluníčko stejně nezvládne. No praxí se člověk učí.

[? honzaL]

....Za tu samou cenu, jak dal za olovo které toto zajistí, bychom LiFePO4 o stejné OBČASNĚ (několikrát měsíčně) potřebné kapacitě nepořídili. Přitom to olovo v zimě v podstatě spí a v létě je běžně nad 80%, takže jeho odhadovaná životnost je velmi velká. .......

Souhlasím s tím, že LiFePo je ideální, ale pro delší zálohu je dobré k tomu ještě přidat olovo, které se bude v běžném režimu držet jako v UPS nabité a pouze při delším výpadku nebo malém svitu po několik dní bude v provozu. Určitě bych tady možná použil i levnější olovo, protože předpoklad využití by byl třeba tak 1x týdně na 50%, tedy asi 50 cyklů ročně.

Představa hybridního akumulátoru je tato:
8kWh LiFePo za cca 80 000,-
20kWh Pb za cca 20 000,-
Přednostně pracuje LiFePo je li na 20%DOD zapíná se Pb. Přepínání asi Arduino nebo Raspberry.

Problém olova je ale i v plynování a to je třeba vzít do úvahy. U mne to nepřichází do úvahy, nemám větrané prostory, používám LiFePo v obytném prostoru.

LiFePo balancuji pasivními CBM. Teď se ale objevil u MAXIMa nový obvod viz http://www.maximintegrated.com/datasheet/index.mvp/id/7696. Je sice určen pro Li-Ion, ale jestli to jde rozumně nastavit, tak by šlo balancovat i LiFePo malými proudy kolem desítek mA, ale v podstatě kontinuálně a držet články na stálém napětí. Balancér by nezabíral moc místa a nehřál by nárazově, ale stále trochu. Problém by asi nastal u starších článků, kde by byly vetší disproporce v kapacitě.

[vata]

No, potíž držení rezervy v LiFe se mi podařilo dobře zvládnout programově (VALC ). Je pravda, že napěťový průběh LiFe prakticky znemožňuje odhadnout, kolik v baterce ještě je, když to začne klesat, je už téměř vybito - je zkrátka nutné počítat Ah. Takže teď v těchto inverzních dnech jedu hodně na DS, protože pod 20% SOC už mi VALC přepojí i DC zátěž (měnič teď přes zimu už pod 40%, není čas na hrdinství). Těch 20% představuje přes 1kWh energie, což mi na krátké výpadky DS stačí. Takže, jak říkám, maximální spokojenost, žádná starost

SOC a napětí za poslední týden

Mimochodem, dnes jsem obešla baterii a přeměřila články, a koukám že na lichých mi to ukazovalo 3,31 a na sudých 3,28V, takže mě napadlo obrátit ten můj starožitný multimetr a hned to bylo naopak... Poletí z okna ten měřák, to je ta horší zpráva, vynikající je, že rozdíl na článcích po roce není 40mV ale pod 10mV...
Ještě k aktivnímu balancování a automatickému monitoringu článků - je mi jasné, že je velký rozdíl uhlídat ručně 4 články v sérii a 16 článků, tam si to vyžaduje něco inteligentnějšího. Jsem zvědavá na řešení pana Kolaříka.

[Frenky]

Jsem zvědavá na řešení pana Kolaříka.

Řešení pana Kolaříka a jeho aktivní balancovací obvod se mi jeví jako výborný. Mám ho od léta nasazen na 8 článcích LiFePo 100Ah a pracuje bezvadně. Jediný problém je s displejem, nasazeným na arduinu, který má na trvalo přisvícení naplno a zdá se mi, že se brzy vysvítí „podsvětlovací“ diody (zdá se mi, že svítí o dost méně nežli v době koupení). Ale na funkci to nemá vliv. Dokonce se mi podařilo přenést údaje o napětí jednotlivých článků přes RS232 do druhého arduina (Filipův microlog) a mám tak pod dálkovou kontrolou i hodnoty jednotlivých článků. Samozřejmě také počítám energii dodanou do baterky a z baterky odčerpanou. SOC měřím zařízením BSP (Bateriový monitor) od STUDERU. Pokoušel jsem se energii počítat i v SDS-ku, ale nemyslím si, že to dělám dobře. (Vata je lepší). Zatím s měřením SOC na BSP trochu zápasím, protože STUDER nemá popsané nastavení na baterie LiFePo.

Napětí článků na Micrologu

[? karel]

S tím odhadnout kolik kwh zbývá v LIFE jsem bojoval také. Bylo to pořád podle napětí dobré a pak najednou sešup. Dnes mám battery monitor a displej ukazuje procenta - perfektní, v každém okamžiku vím, kolik v LIFE mám. Jak to konkrétně řeší Martin s těmi balancéry to nevím. Ale u mě to funguje výborně, jak jsem popsal. Jediný malý zádrhel je vznikající teplo při balancování, které znemožňuje mít na balancérech uzavřený kryt, ale vyřešil jsem to mírným odklopením a vše je ok. Je úžasné pozorovat jak se hezky o baterky starají . Jak to funguje ví Martin, myslím, že je to jeho vlastní řešení.

Pro Vata: snad už zítra konečně pošlu ty podklady pro možnost využití VALC na mé FVE.

[? karel]

Jediný problém je s displejem, nasazeným na arduinu, který má na trvalo přisvícení naplno a zdá se mi, že se brzy vysvítí „podsvětlovací“ diody (zdá se mi, že svítí o dost méně nežli v době koupení). Ale na funkci to nemá vliv.

Potvrzuji, to podsvícení si mi také nepodařilo nijak regulovat. Poblíž mám ještě battery monitor od Victronu a ten také je podsvícen modře - no alespoň obě zařízení mají stejnou barvu diody tak to docela ladí . Obě zařízení mám na chodbě, tak jsem to vyřešil tak, že balancéry pod schody zakryji závěsem a baterry monitor jsem dal do krabičky na jističe a házím přes ní na noc hadr, aby v noci nerušily. No řešení primitivní, ale levné a účinné .

[mypower.cz]

Jake nastava riziko pro life v pripade selhani jednoho z balanceru? Pripadne jake je riziko selhani balanceru? Ma se na balanceru co pokazit?

[vata]

Nevím jak pracují ty aktivní, ty pasivní jsou jednoduchou odporovou zátěží, která se sepne nad napětí 3,60 a protopí pár ampér. Článek nesmí překročit 4V, pak může být zle. Každý jsme si našli jiné oblíbené způsoby nabíjení baterií - já např. preferuji nenabíjet baterie vysoko, čili nechávám je v absorpci na 14V pár minut. Což znamená, že ani jeden balancer ještě nezabral, protože články se drží pěkně srovnané. Pokazit se může cokoliv, dovedu si představit upečený balancer při agresivním způsobu nabíjení nebo při cílené ale nehlídané ekvalizaci. No, jak říkám, třeba jsou efektivnější jiné strategie nabíjení - já upřednostňuju spíše defenzivní, při které balancér zafunguje až jako poslední pojistka, když před tím selhala průběžná kontrola nebo monitoring a zbláznil se regulátor nebo jeho obsluha.

[? LIX]

Ak máš vždy pripojených viac balancérov na jeden článok asi ako skoro každý užívateľ lifeypo tak nenastáva žiadne riziko. Neviem ako sú presne robené balancéry, ale určite čo najjednoduchšie na základe zopnutia tranzistoru pripojeného na odpory. Takže ak zlyhá môže sa ti začať prebíjať článok čo ti je určite jasné. Ale nemyslím si že by neaký balancér len tak zlyhal z ničoho nič. Vždy treba balancéry pred namontovaním vyskúšať aspon na hodinu a máš istotu že každý funguje a keď dáš na článok aspon dva vieš že keby jeden zlyhal ide aj ďalší. Teda pokial by ten jeden nevyskratoval, to by išiel celý článok fuč. Ja som si dodatočne pripojil na batériu transil ktorý pri napätí 15V zmení svoj odpor na skoro skrat a baterku by mi vybil ak by už všetko zlyhalo...
Ja nechávam batériu nabíjať na 14,3 a tiež mi balancér ešte nikdy nezareagoval, bál som sa síce že regulátor PCM8048 nemeria presne ale bol som na omyle. Vždy mi regulátor aj vypne nabíjanie keď je plná. Keby som dal na 14,4V už by do batérii stále tlačil, balancér by to stále žral a regulátor by si myslel že batéria nie je stále plná tak by do nej tlačil od nekonečna. (už som to skúšal)

[? matej]

Problém olova je ale i v plynování a to je třeba vzít do úvahy. U mne to nepřichází do úvahy, nemám větrané prostory, používám LiFePo v obytném prostoru.

AGM a GEL při správném nastavení absorbčního napětí (max. 14,15V) neplynují prakticky vůbec. Po 10 letech správného provozu AGM baterií, je v nich hladina ve stejné výši jak u nových. AGM které používám jsou certifikovány i pro kancelářské prostory.

[vlkazajac]

Oprášim prachom zapadajúcu tému, presnejšie by som ju pozmenil na "LiFeYPo alebo recyklovateľné batérie". Ak pominieme známe a diskutované vlastnosti rôznych druhov batérií, tak to ťažké olovo stále ešte nejde ku dnu, jednoznačne z cenových dôvodov. Dá sa balancovať, desulfátovať, recyklovať. Sú firmy, ktoré recyklovanie ponúkajú, keby sme nemali guráž my. Ilustračné video :
https://www.youtube.com/watch?v=1BkZ7qJG3Ug
Ak je cena recyklovania ( pripusťme, že nie na 100 % kapacity ) 11,4 % z investície, potom to nie je vôbec zlé.

[? FRSO]

Oprášim prachom zapadajúcu tému, presnejšie by som ju pozmenil na "LiFeYPo alebo recyklovateľné batérie". Ak pominieme známe a diskutované vlastnosti rôznych druhov batérií, tak to ťažké olovo stále ešte nejde ku dnu, jednoznačne z cenových dôvodov. Dá sa balancovať, desulfátovať, recyklovať. Sú firmy, ktoré recyklovanie ponúkajú, keby sme nemali guráž my. Ilustračné video :
https://www.youtube.com/watch?v=1BkZ7qJG3Ug
Ak je cena recyklovania ( pripusťme, že nie na 100 % kapacity ) 11,4 % z investície, potom to nie je vôbec zlé.

Zdravím, zabývám se FVE už cca 10 let a ty takzvané gelovky od prodejců v ČR už nepoužívám, jsou už drahé a životnost a kapacita je velmi slabá na aplikacích na chaty, všechny postupně odešli a měli malou kapacitu po cca 3-5 letech dle provozu. Teď používám buď AGM od Hopecke pokud je to v místnosti (jsou drahší), nebo pak Banner Energy Bull dolívací (adekvátní cena), pokud je to mimo obytnou místnost. Kdo chce investovat více peněz do aku, tak jedině LIFEYPO4-jsou daleko tvrdší a dá se s nich tahat kapacita při jakémkoliv proudu do cca 1C, krátkodobě 10 vteřin i 5C úplně v pohodě. Je nutné ale pro delší životnost použít balancery jak se na foru o tom píše. Dělal jsem si 3 zatěžové testy LIFEYPO4 12V/40Ah a výsledky jsou super, můžu jich sem dát, pokud bude zájem. Dávám taky linky na uvedené aku k porovnání cen Hopecke 105Ah, Banner Energy Bull 100Ah, LIFEYPO4 60Ah (stačí za ty cca 100Ah olověné). Kukni na ty Hopecke kolik mají cyklů dle vybití v %.

http://eshop.neosolar.cz/solarni-bateri ... solar-bloc

http://eshop.neosolar.cz/solarni-bateri ... 00ah-solar

http://eskutr.cz/cs/lifepo4-bateriove-p ... v40ah.html

[? FRSO]

Jediný problém je s displejem, nasazeným na arduinu, který má na trvalo přisvícení naplno a zdá se mi, že se brzy vysvítí „podsvětlovací“ diody (zdá se mi, že svítí o dost méně nežli v době koupení). Ale na funkci to nemá vliv.

Potvrzuji, to podsvícení si mi také nepodařilo nijak regulovat. Poblíž mám ještě battery monitor od Victronu a ten také je podsvícen modře - no alespoň obě zařízení mají stejnou barvu diody tak to docela ladí . Obě zařízení mám na chodbě, tak jsem to vyřešil tak, že balancéry pod schody zakryji závěsem a baterry monitor jsem dal do krabičky na jističe a házím přes ní na noc hadr, aby v noci nerušily. No řešení primitivní, ale levné a účinné .

Zdravím, na monitoru BMV-600S od Victronu se dá regulovat podsvícení hodnot 1-9, nebo úpně vypnout to podsvícení. Nastavit se to dá v menu.

[vlkazajac]

To FRSO ( linky na batérie ) :
Všetko je to paráda, len si vybrať. Priznám sa, že už dlho ma nezaujímajú riešenia s cenou 2,2 - 4,5 EUR / Ah / 12 V. To by som snáď ani nespal s pomyslením na to, že mrhám zbytočne peniaze, keď mám napr. všetky panely orientované viacmenej na juh. A ako by som umiestnením panelov na strechu so sklonom východ/západ - a teda predĺžením ich osvitu - dokázal znížiť DOD !!!
Chcem tým povedať, že treba využívať zdroje racionálne. Preto som vložil predchádzajúci príspevok, ktorý hovoril o obnove batérií, v tomto prípade olovených.
Moji favoriti sú VRLA všetkého druhu a som zástancom mierneho "prepanelovania", menej už vytvárania veľkých kapacít v úložisku.

[rottenkiwi]

Ja by som povedal, že Pb je zatiaľ bezkonkurencná technológia, lebo je tu dlho, je lacná
a počet Pb batérií vysoko prevyšuje počet ľudí na zemi. To sa o LiFePO nedá povedať.

Power_to_weight ratio je u Pb výborné, u LFP je to lepšie, ale tu je pes zakopaný.
200 Ah LFP stojí 1400 € a 200 Ah Pb stojí 130 €.

Industrial deep cycle Pb sú schopné 15000 cyklov, tak ked počítame
250 cyklov per year, tak Pb vydrží 60 rokov.

Nie je Pb ako Pb. Samozrejme ak mám gelovku, ktorá sa škvarí pri 45 *C
celý roky, na 14.4 V, lebo mám zle kompenzovanú teplotu, tak ju uškvarím. Podobne narobím
sušienky aj z Absorbed Glass Matter ( AGM ), lebo nad 14.4 mi to ide cez ventily von.

A ani wet Pb nie je fool proof design, lebo ak to budem charge/disch. C5 prúdmi a budem to mať
pri 30 *C v komore a dobijem to vždy len na 99.7%, tak po 200 cykloch
som na 54.8% kapacity. Ale baterka má 15000.

Ergo s wet Pb deep cycle baterkami je ako s 200 ročným parným strojom. Príde dedko, tu potiahne,
tam navazelínuje, nahodí remeň a možme nosiť snopy. Ale dajte to niekomu do rúk, tak to roztrhne
kotol.

Ak budú LFP na price parity s deep c. Pb, tak sa dá o nich uvažovať. Zatial je to predražená
hračka na bicykle či skútre.

http://en.wikipedia.org/wiki/Research_i ... _batteries
http://en.wikipedia.org/wiki/Lead%E2%80%93acid_battery

A prečo litium umiera ?
https://www.youtube.com/watch?v=pxP0Cu00sZs

[ota]

S tímto názorem musím než nesouhlasit.
Nemám načtené články na netu, ale průmyslové Pb v práci v továrně používám.
Do solární ostrovní aplikace, kde se cykluje je jediná použitelná PZs /OPZs či trakční zalité. Přežijí max 10let a pak stejně odejdou z důvodu rozpadu desek nebo koroze vývodů.
Gelovky v UPSkách odejdou do 2 let i bez cyklování. Pokud se budou cyklovat, budou trpět a odejdou.
Pokud je na baterii napsáno "super hyper deep cycle", tak se jí obloukem vyhnu, protože u skutečně průmyslových aplikací jsou "směroplatné" údaje v datasheetu.
Lihiových článků je mnoho typů. U všech platí nepřímá úměra- čím vyšší nabíjecí napětí, tím kratší život. U li ionek je závislost taková, že snížení napětí o 0,1V prodlouží životnost 2x. o 0,2V 4x, o 0,3V 8x atd.

A jako správný troll přidám jeden odkaz: http://www.powerstream.com/lithium-ion- ... oltage.htm

[? brumlaj]

Ja by som povedal, že Pb je zatiaľ bezkonkurencná technológia, lebo je tu dlho, je lacná
a počet Pb batérií vysoko prevyšuje počet ľudí na zemi. To sa o LiFePO nedá povedať.................

dále jsem textu moc neporozumněl, což beru jako své mínus, neb jsem nepochopil výhody Pb. Teda kromě jediné - za málo peněz lze nastartovat první pokusy s OZE a to je výhoda podstatná, to uznávám. Jinak srovnávat 200Ah Pb a 200Ah LiFe(Y)Po4 a udávat 15000 cyklů u olova je mimo mističku, nebo přímo řízená lež. Rád si od Tebe takovýto akumulátor koupím. Samozřejmě jako službu, tedy po celou dobu 15000 plných cyklů (nebo je to jinak?) budeš zodpovědný za deklarovanou kapacitu. Proudovou zatížitelnost akumulátoru v prostředí běžné domácnosti vůbec nezmiňuješ.
Nebo jsem z Tvé rádoby englické slátaniny opravdu něco nepochopil? Tím netvrdím, že olovo nemá své místo na zemi, jen bych byl opatrný s takovouto interpretací marketingových keců zvlášť před lidmi, kteří nejsou dnešní. Taková Vata zřejmě nereaguje proto, že jako dáma nemá pro reakci dost široký slovník. (mám na mysli sprostá slova)