Kapanadze - rezonanční generátor

[? Ondřej]

Pánové, nikoho jsem neurazil. Uraženy se cítí pouze "postřelené kachny"...

[? matej]

Porad tu ctu o nejake volne energii, ale jeste nikdo tu nenapsal, co to je.

Je to tím, že to nikdo pořádně neví. Nikdo s jistotou nemůže říct, odkud ta energie pochází a co je její zdrojem. Někdo tomu říká Zero Point Energy, protože údajně ta energie se dá čerpat z prostoru i když je zmražen na absolutních 0 kelvinů což je -273°C, kdy stojí všechny molekuly i atomy. U strojů založených na magnetech se zase věří tomu, že tu energii dodávají právě ony magnety a tudíž se nejedná o perpetuum mobile protože ten magnet není věčný a po asi 80 letech stratí svoji sílu

PS2 pred casem jsem nekde cetl, ze volna energie souvisi s kinetickou/rotacni energii Zeme. A ze neni pouzivana, protoze jeji cerpani (ktere ma byt relativne snadne) zpomaluje rotaci se vsemi neblahymi dusledky. Tomu bych dokazal verit - je to neco takoveho?

Zemi spomaluje i měsíc, jeho gravitace a způsobený příliv a odliv, jejichž energie již se pro výrobu energie používá. Země spomaluje odjakživa, ale je to tak nepatrné spomalení, že bude trvat mnoho miliard let než se to nějak znatelně projeví.

[? camel1cz]

Aha, takze uplne nova energie. No to pro me bude tezke pobrat a jeste na zaklade pouze takovych naznaku.

Ale dekuju za info, Mateji.

Jen drobnosti:
Castice ani pri nule K nestoji, jen jsou v minimu aktivity (osciluji stale).

To zpomalovani je prirozene, ale kdyby jsme z toho zacali nejak mocne cerpat, problem to byt muze. Netusim ale, jestli by se na rotaci zeme nase soucasna spottreba nejak vic projevila.
No ale vzhledem k povaze cloveka by jsme za chvili stali

[jose]

Stroj, co pro svůj chod čerpá energii odjinud, není perpetuum mobile.

Da sa na to pozerat ako keby niekto pred rokom 1887 (objaveny fotoelektricky jav) prisiel s fotovoltaicky panelom. Ludia by proste nechapali o co ide, samozrejme ze by to bolo "perpetum mobile" pretoze o premene energie dopadajuceho ziarenia na elektricku energiu by sa im ani nesnivalo. Tiez je to len vyuzitie "externej" energie. A v tejto dobe este nemusime tusit o inom druhu energie ... Taktiez by mohol existovat panel alebo zariadenie ktore by vedelo efektivne konvertovat ine vlnove dlzky alebo druh ziarenia na elektricku energiu.

Je jednoduché vymluvit se na třetí osobu, tedy že stroj čerpá energii "odjinud" . Můj názor je, že je to fyzikální nesmysl . Možná by se nedal solární panel před rokem 1887 vysvětlit, ale přinejmenším by šlo ukázat účinky sluneční energie. Vezmu lupu, zapálím oheň. Tedy využil jsem zjevnou energii. Vezmu panel, vyrobí se elektřina a rozsvítí se žárovka. Stejná energie, jiné projevy.
Tento druh "externí" energie ani takto popsaný nulový bod v současné fyzice nemáme, takže buď je to převratný objev, který změní naše pojetí fyziky, nebo je to nebetyčná blbost a zase zůstaneme u solárních panelů. Za současného stavu fyziky v tomto nesmyslu nevidím schopnost napájet naše domy energií.

[? camel1cz]

Ano, jak pise jose. Jsem take skepticky... hlavne proto, ze zadnou novou formu energie nezname, ale uz z ni umime vyrabet (ji premenovat na) elektrinu.
Proto jsem se snazil nahodit udicku s rotacni energii zeme - to je fyzikalne mozne a nicemu to neodporuje.

Tenhle pristup "je to neco uplne noveho a proto to nejde vysvetlit" a konstrukce prototypu typu "zapojim par zarizeni s ucinnosti < 1 a tvrdim jak to dodava energii" bez fyzikálniho zakladu je spis smutny nez vtipny.

Jen upozornim, ze dodnes neni znamo zarizeni, ktere by dodavalo vic energie, nez spotrebuje aniz by twnto rozdil byl cerpan z okoli napr. z tepelne energie jako tepelne cerpadlo.

Dalsi poznamka: energii nelze vyrobit, pouze se premenuje. Elektrina, magnetizmus, teplo, pohyb, potencial, chemicka, atd.

Zjevne tedy je, ze ten pristroj na volnou energii tuto nevyrabi, ale bere si ji z nejake jine v okoli.
Cerpat energii nelze ani z tak zajimavych objektu, jako permanentni magnety - pole je staticke a nemenne. Opet se da teoreticky pripustit pouze ztrata magnetickeho pole magnetu a premena teto ztraty na nejakou jinou energii.

Bohuzel tyhle experimenty provadi vetsinou fandove bez dostatecnych teoretickych znalosti a jsem presvedceny, ze pro jejich prototypy plati alespon jedno z:
- nefunguji,
- vyrobenou energii cerpaji z okoli (napr. z blizkeho radiatoru nebo DS
- autori zamerne lzou.

[? brin]

Tak jsem zkusil spočítat, kolik energie je uloženo v rotaci Země. Použil jsem zjednodušený vzorec bez složitých modelů Země, tedy středoškolskou fyziku. Ek = 1/5 * m * rE2 * omegaE2 kde e značí exponent. Výsledná hodnota po dosazení hodnot převzatých z Internetu činí 2,72928 * 10E40 J. Na výrobu jedné Wh je třeba 3600 J, tedy při 100% účinnosti by se z této energie dalo vyrobit 7,58134 * 10E36 Wh. Tedy přibližně 7,58134 UWh jinak řečeno udawatthodin. Uda je předpona pro hodnotu s 36 řády. Aktuální spotřeba elektřiny celé země za rok na světě činí přibližně 10 PWh, tedy petawatthodin, což je číslo o 21 řádů menší. Stávající spotřebu by tento výkon pokryl na 7,5 * 10E20 let. Tedy na mnohonásobně delší dobu, než existuje vesmír.

[? camel1cz]

Pěkné byl jsem línej to počítat... + pro @ brin !
To se zdá celkem schůdné... i s tím pomalým prodlužováním dne by se dalo žít (i když by asi bylo minimální).

Problémy v tom vidím dva:
- jak tu energii ze zemské rotace dostat,
- jak udržet na uzdě spotřebu (už vidím, jak by byly všude vyhřívané silnice, na záda puštěné topení a do tváře klima na plné pecky (nezapomenu na díl Futuramy jak se proháněli po Marsu v té super káře atd.

Nicméně tvrzení, co jsem četl jako důvod nepoužívání volné energie - zjednodušeně: že rotační energii Země nesmíme snižovat, aby jsme se nezastavili a proto je nějaký vynález v šuplíku, se zdá být v kontextu toho výpočtu mimo.

Btw. přiznávám se bez mučení, že předponu uda jsem neslyšel léta (jestli vůbec) a kolikátý to je násobek bych nedal dohromady přesněji než "hodně"

[? brin]

Jo, místo výpočtu by se dalo říct, že to vydrží prakticky navždy:-) Ta energie je nepředstavitelná. Jediné, na co by to dlouho nedalo je cestování nadsvětelnou rychlostí pomocí teoretického warpového pole, kde se udává obří spotřeba v rozsahu anihilace tun hmoty za sekundu:-)

[? camel1cz]

Tak jsem si také cvičně započítal a podíval jsem se na to trochu jinak. Vyšlo mi, že při dnešní spotřebě by jsme zbrzdili zemi o vteřinu (zkrátili den o jednu vteřinu, zpomalili rotaci země kolem své osy o vteřinu) za 30 milionů let.

PS: Ve výpočtu bude značná chyba ze zaokrouhlení, neb jsem se stále pohyboval na hranici rozlišení kalkulačky.
PS2: to se jeví jako dobrý způsob získávání energie - navíc by jsme mohli brzdit jupiter a máme hned dvě výhody - neovlivní to náš svět prakticky vůbec a energie jupitera bude o pěkných pár řádků nul větší (je zatraceně těžší a co je ještě lepší - točí se víc jak 2x rychleji).

[? brin]

Máte pravdu, že náš svět to moc neovlivní, ale trochu tam vliv bude. Celá Sluneční soustava je na sebe navzájem navázaná. Stejně jako Země a Měsíc je „uzamčen“ ve smyčce a synchronizován, tak i planety jsou synchronizovány se Sluncem a navíc jejich oběžné dráhy se vzájemně ovlivňují. Kdybychom významně zpomalili rotaci Jupitera, mělo by to asi poměrně dalekosáhlé následky pro Sluneční soustavu:-) Ne, že by to hrozilo.

[? camel1cz]

No tak vazba mezi planetami naší soustavy nebude tak silná jako vázaná rotace Měsíce. Vyloučit se ten vliv nedá, ale považoval bych ho prakticky za nulový - upozorňuji, že mluvíme o rotaci Jupitera, nikoliv o jeho oběžné dráze/době kolem Slunce... to už by bylo složitější a jeho gravitační vliv by zcela jistě ovlivnil oběžné dráhy všech planet.

Je to ale samozřejmě akademická debata... už jen doletět na Jupiter by nebyla sranda a cokoliv tam stavět je aktuálně pustá utopie.

Navíc mě nenapadá, jak získávat z rotující planety energii. Jediný náznak vidím ve využití magnetického pole a indukovat z něj elektřinu do umělé družice... jenže důsledkem by bylo, že by družice začala vázaně rotovat a přestala protínat siločáry magnetického pole dřív, než by se dostala do černých čísel energetické bilance.

[? xxtt]

Jenom, abych zmenšil prípadné pochybnosti. Kanapadzeho teorie JE PODVOD, vykazuje všechny znaky podvodu.

Pro zajímavost, energie magnetizace v současných FeNdB magnetech se pohybuje kolem 300kJ/m3.
To znamená, že i kdyby ho nejaké zarízení dokázalo efektivne demagnetizovat (co je dost problém), tak ta hustota energie je blízká hustote startovacího Pb akumulátoru. Tahle energie se do magnetu vkládá cívkou pri jeho magnetizaci, magnet s takovou energií se nenamagnetizuje sám.

Pro ty, co dále pochybují, jakoužeto energii lze získat z magnetu, a kterí argumentují, že jedním magnetem lze prece namagnetovat nekonečný počet šroubováku bez toho, že by magnet oslábl uvádím následující:

Magnet je stroj, který premeňuje vratne mechanickou energii v magnetickou (supravodivý elektrický proud ve vrstvách molekulových vazeb, magnet je tedy pokojový supravodič, bez možnosti rozríznout v nem elektrický okruh, protože se tím zároveň poruší vedení a presmeruje do neporušeného objemu).
Pritažením predmetu proto magnet část energie odevzdá, ALE odtažením predmetu (a tedy i šroubováku) se tentýž magnet zpátky dobije. Lze navíc ukázat, že práce pritažení je menší, než práce odtažení, takže lze z čeho hradit ztráty. Proto se magnetizací šroubováku energie neodčerpává, pouze se premeňuje mechanická energie odtažení.

[? Ondřej]

Tak hlavně si právě zmenšuješ svoje pochybnosti, viď.

[? camel1cz]

Ale pánové... nikdo s alespoň elementárními znalostmi fyziky (pomezí základní a střední školy) přece nemůže věřit v porušení zákonu zachování energie... nikde nikdo a nikdy nedokázal jediný jev, buť třeba v laboratoři nebo i na papíře, který by tento zákon porušoval.

Když vidím podobnou teorii, nápad, prototyp - vždycky jako první začínám přemýšlet, z čeho se odebírá energie, která je "zázračně" získávána z "ničeho"... a věřte, že vždycky to najdu... vše je na úkor něčeho jiného. Někdy je nám to "něco" jedno (např. teplota vnějšího vzduchu popř. země či vnější vody u tepelných čerpadel) - pak je ten vynález super a má své místo mezi užitečnými stroji... někdy je to "něco" užitečné a pak si jen přehazujeme desetikorunu z levé kapsy do pravé (často ještě s mizernou účinností) - např. různé snižovače spotřeby aut na principu elektrolýzy vody "přebytečným" proudem z alternátoru.

@Ondřej: ta poznámka opravdu nebyla na místě a @xxtt se tu spíš snažil polopaticky vysvětlit, proč to nefunguje (a ani nemůže) tak, jak to je prezentováno.

[marko250]

Opravdu jsem hloupý a neumím si sesumarizovat všechny jevy probíhající tady: viewtopic.php?f=27&t=2614&start=40 Kde se tady přeměňuje a dodává energie do výsledné ziskové elektrické,než sežerou kompresory a tření s gravitací ?

[? camel1cz]

1) nechtěl sem nikoho urazit,
2) netvrdím, že nic nefunguje (např. tepelné čerpadlo je krásný příklad funkčního "perpetum mobile"),
3) mluvíme tu o jiném jevu.

Nicméně k tomu prototypu, který odkazujete: jestli to správně chápu, tak získává svou energii z vztlakové síly vzduchu pod vodou. Zjednodušeně nadrže na vzduch jsou ponořeny pod vodou a upevněny na řetězovém převodu... střídavě se ty putující vodou nahoru naplňují vzduchem a ty, které se ponořují se (zřejmě samovolně, nějakým ventilem) vyprazdňují...

Tohle rozhodně funguje. Otázkou je energetická bilance:

Zisky:
- nádrže jsou nadlehčovány (tedy táhnou za převod) silou, která se rovná váze kapaliny, tělesem vytlačené - viz archimédův zákon,

Ztráty:
- práce kompresoru, který natlačí do nádrže plné vody u dna vzduch. Musí totiž překonat statický tlak, který odpovídá výšce sloupce vody nad tou nádrží. Tohle je největší zásek.
- účinnosti jednotlivých komponent: generátoru, elektromotoru a hlavně kompresoru,
- tření.

Nedokážu to takhle z voleje spočítat, ale jsem dost skeptický.

[marko250]

Vyprazdňují se po dosažení vrcholu,kdy vzduch přirozeně vztlakem vystoupá z nádoby po obratu.Generátor potřebuje pro otáčení sílu dodávanou polovinou válců naplněných vzduchem.Ta se dá lehce určit vzduchovým objemem, který vyplňují.U linkovaného odkazu cca 9x10l=90kg(velmi hrubě),vztlak působí v různých hloubkách jinak .Na vyprázdnění toho spodního válce od vody je potřeba síla kompresoru rovna také zhruba 10l=10kg a právě toto pravidelné doplňování až rozpohybuje celý cykl. Je možné ,aby to bylo ziskové,když právě nevidím jinou dodávku jakékoli energie? Takže laicky těch devět nádob polonaplněných vzduchem otáčí generátorem na převodech což udělá více energie,než je nutno použít k vyprázdňování vody ze spodního válce a doprovodných jevů(tření,proudění,atmosférický tlak atd).

[? camel1cz]

Já pořád nevidím ten prostor pro přebytek výkonu - můžete mi to říct ještě jednou a polopaticky?

Jen upřesním: vztlak je ve všech hloubkách stejný, nezáleží na hloubce, jen na ponořeném objemu nádoby (viz odkazovaný archimédův zákon) a její hmotnosti. Pokud je hmotnost nádoby + obsahu menší než hmotnost vody, vytlačené tou nádobou - rozdíl působí směrem nahoru. Při opačném pohybu je nádoba plná vody a teda lehce tahne dolů...

Ztratil sem se někde u té úvahy, že je třeba síla kompresoru 10kg na vyprázdnění nejnižší nádoby vodou. Pokud připojím k plné nádrží ponořené ve vodě kompresor a budu do ní chtít napumpovat vzduch, kompresor musí překonat tlak vody, který je přímo úměrný hloubce té nádrže (sledujte tu úměrnost - nádoba se vzduchem táhne celou cestu ke hladině stejným tahem... proto je těžší natlačit vzduch do hlubky 10m než do hloubky 1m... prostě přírodu a fyzikální zákony neočůráme).

[marko250]

Tak teď jsem mimo zase já.Mám za to,že pokud kompresor vytlačí vodu z nádoby z poloviny jeho obsahu v hloubce, tak po cestě nahoru zvětšuje svůj objem a vytváří větší vztlak blíže k hladině.Tvůrci tohoto modelu zařízení tvrdí,že kompresor spotřebuje 120W na vytlačení poloviny objemu vody nádoby ve spodní části zařízení a tím započne cykl,kdy sada těchto nádob otáčí přes převody s generátorem proti jeho síle s výrobou 420W.Takže generuje ziskově 300W.Mají mnohem větší zařízení 5-15kW zcela oficiálně k prodeji a koukal jsem na videa s novinářy a profesory universit co jen krčily rameny.Chodili tam s termokamerama,plně otevřeli k dispozici vyprázdněné věže a na nic podvodného nepřišli,samozřejmě to bylo pod zátěží.

[? camel1cz]

To rozpínání plynu při klesajícím tlaku platí, ale v řádu několika málo metrů je to zanedbatelné. Objem vzduchu v nádrži by měl být v 10m přibližně poloviční... je teda pravda, že tah nádoby cestou k hladině roste v řádu několika procent na metr... ale pořád to neznamená, že by to byla nějaká výhra.

Počítat se mi to nechce, ale nevěřím, že by tenhle "zisk z objemu" pokryl všechny ztráty a ještě přinesl tak velký zisk. Navíc tam budou lítat i ztráty v teple - kompresor se bude zahřívat a voda ochlazovat.

Nevím no