Hybrid 2.9kWp Liberec - prosím kritiku před koupí komponent

[? miki.lbc]

panely na "vodorovné střeše" jsou v plánu pod náklonem 35st, ale kolmo (obráceně) než je kreslíš.
V tom případě bych asi dal 6 na vodorovnou a 4 na "ráno" na svislou. Jak jsem psal výše, potřeboval bych víc večer, než ráno.

[? Pan Taum]

Jo, tak s přidaným sklonem to bude fungovat pěkně. Jen si dej pozor, ať spodní řada nestíní řadu nad sebou - je třeba volit velký rozestup a správně pozapojovat panely, aby se zbytečně neovlivňovaly.

Tady je přibližný návrh zapojení a konstrukce včetně odhadovaného stínění. Vedení bych táhl samostatnými přívody (cca 6mm2) až do rozvaděče, kde by byly pojistkové odpojovače pro každý jednotlivý string. Budeš tak mít téměř 100% kontrolu nad každým jednotlivým panelem.

Na JV stranu by klidně mohly přijít další 2 panely a výsledek by byl 6+6 (3,5kWp) , ale to už by chtělo trochu silnější regulátor. Solidní by byl Midnite Classic 150 lite s proudem přes 90A do baterií za 590 eur http://prismsolar.co.uk/shop/index.php? ... uct_id=257

[? brumlaj]

Doporučil bych stringovat spíš A1+B1, A2+B2 (za předpokladu, že si řady za sebou nebudou stínit) a to tak, aby světlo osvětlovalo najednou celý string rovnoměrně, jinak bude zbytečně tratit energii.
Neřešil zde někdo Mosfet připínání stringů? (méně ztrátová náhrada za diodu)

[? miki.lbc]

Děkuju všem , především Pan Taum, kteří mi pomáhají.
Nějak mi nedošlo, že 1m je mezi panely málo (znovu jsem si to kreslil a chce to pro prosinec podle úhlu panelu 1,75 až 2m) a tedy na vodorovné střeše mohou být jen 2x3 panely (viz pěkná grafika Pan Taum). Z toho plyne, že mi 4 panely zbývají a budou tedy na "A" střeše na JV, víc se jich do 1 sloupce nevejde a víc stejně nedá TriStar.
Takže to takto vypadá na optimál (snad už po několikáté - konečně).
Taky jsem pro zapojení A1+B1... protože tam ráno svítí jako první (na vodorovné střeše).

[? střídač]

Poslední drobnost. Takovéto rozložení panelů vyžaduje i dva regulátory.

[? bert]

Zdravím!
Už sa to tu zopár krát riešilo. V tomto prípade nevidím dôvod na dva regulátory. Osobne mám v prevádzke 3 regulátory a ani jeden nemá panely smerované len jedným smenom. Akurát mám jednotlivé stringy oddelené diódami.
Prajem všetkým veľa slnka.

[? střídač]

Už sa to tu zopár krát riešilo.

Není dobré řešit, je dobré měřit, no a ono měření dává jasné rozhřešení: ztráta na MPP bodu až! 10V. Stringy oddělené diodami krom ztráty výkonu nemají jiného vlivu.

[? brumlaj]

Takovéto rozložení panelů vyžaduje i dva regulátory.

Zde bych naopak byl přesnější, nevyžaduje, ale řekl bych, že až na něj zbudou penízky, pak stojí za to o něm hodně přemýšlet. Pro začátek diody, nebo mnou zmiňované MOSFETy. Měření je ale základ, souhlas. Je zapotřebí si uvědomit poměr ceny panelu a MPP trackeru - zvlášť třeba Tristar.

[? střídač]

Pro začátek diody, nebo mnou zmiňované MOSFETy.

Inu jistě, pokud se chci ochuzovat o výkon sice malý leč stálý oněch neozářených panelů, prosím. To neozářené pole dá asi! 200Wh během celého dne. Odpojit, případně přepnout a je po problému.

[? bert]

Zdravím!

Už sa to tu zopár krát riešilo.

Není dobré řešit, je dobré měřit, no a ono měření dává jasné rozhřešení: ztráta na MPP bodu až! 10V. Stringy oddělené diodami krom ztráty výkonu nemají jiného vlivu.

Nemyslím, že netreba riešiť. Treba riešiť a podľa možnosti aj prakticky vyriešiť. Dvojnásobná suma za regulátory nie je riešenie.
K tomu meraniu:
Musel som pozapínať zbytočné spotrebiče, lebo bolo nabité a regulátory sa flákali mimo MPPT bodu. Potom sa dalo merať U nie len na prázdno, ale aj MPPT bod U, čo našiel regulátor.
Takže mám 2 regulátory v 24V systéme. Panely sú umiestnené východ, juh, západ. Sú v stringoch po 2ks a do regulátorov sú pripojené: 3 stringy východ + 1 string juh do jedného regulátora a 1 string juh + 3 stringy západ do druhého regulátora. Južné panely sú monokryštály 240Wp a ostapné (východ, západ) sú polykryštály 235Wp.

regulátor:------------------------------východ+juh----------------------------------------juh+západ
string orientácia:--------------východ-------------juh------------------------juh----------------------západ
napätie naprázdno:-------------69,2V------------68,9V---------------------69,1V---------------------70,1V
napätie MPPT:-------------------55,4V------------52,7V---------------------53,7V---------------------52,4V

Neviem, kde ste zobral až! 10V, no ja som nameral 3,0V rozdiel a verím, že na celkový výkon by to nemalo vplyv ani 5%. Všeobecne dosahujem výkony podľa spotreby, no keď je odčerpané z batérie, môže sa prejaviť výkon naplno. Zatiaľ som zaznamenal maximum 105%Wp inštalovaného výkonu za regulátormi. Vzhľadom na to, že to je pootáčané každé inde, každý string si "kúri" do diódy, je to dost. A nebiť 24V systému, tak by som o dvoch regulátoroch ani neuvažoval.

Prajem všetkým veľa slnka.

[? střídač]

Neviem, kde ste zobral až! 10V, no ja som nameral 3,0V rozdiel

Předně, nechť si každý zapojí dle libosti. Pouze a jenom jsem chtěl upozornit, že ten problém tu je, a nechť se s ním každý vypořádá dle svého zvážení. Třeba i hozením bobana.

K měření. Chybný předpoklad, chybný výsledek.
FV panel je jak známo diodový polovodičový přechod se svými dosti neměnnými vlastnostmi. Výrobce udává, pomineme -li proud, napětí a to jednak naprázdno a jednak v MPP bodě, který změřil laboratorně a garantuje jej. U 60-ti článků je to zpravidla? naprázdno něco přes 36V, bod MPP 29.9V. Toto jsou technické parametry, jako třeba výkon auta za určitých podmínek. Já kupodivu toto napětí na dobrém Victron regulátoru naměřím a je dosti neodvislé od zátěže. Spíš dvakrát tolik, neb mám dva za sebou. Přirozeně a závislosti na teplotě.

Jelikož jsem v dávné minulosti neměl dva regulátory, ale přes to měřil, podivoval jsem se, že je onen MPP bod jinde než udává výrobce. No a tento bod byl někdy i o 10V pod.

Je li tedy napětí tak rozdílné (-55,4V--52,7V--53,7V--52,4V) je to patrně oněmi nedokonalostmi o nichž píši. Naměřit 52,4V, vážně se zamýšlím kde je chyba.

[kybos]

Napětí v bodě maximálního výkonu výrobce udává pro standardní hodnotu osvětlení. Se změnou osvětlení se pracovní bod MPP posouvá (nejen se změnou teploty). Body maximálního výkonu budou tedy různé pro různě směrované kolektory i kdyby byly jejich parametry identické.

[? střídač]

Se změnou osvětlení se pracovní bod MPP posouvá (nejen se změnou teploty). Body maximálního výkonu
budou tedy různé pro různě směrované kolektory i kdyby byly jejich parametry identické.

Píši krom jiného "dosti neodvislé od zátěže". I tak to podporuje mé měření: různě směrované kolektory, různý bod MPP. Sloučit dva různé MPP body je vždy a za každých okolností ztráta. Je jen otázka jak velká. Můj názor: z dlouhodobého pohledu vždy špatně.

[? Pan Taum]

Pro orientaci JV-JZ, kde mezi panely je úhel sevření cca 90° nemá ekonomický význam pořizovat dva MPPT regulátory, jestliže jeden výkonově stačí (bavíme se o 1,2,3 panely v serii). Ta výkonová ztráta při rozednívání a západu slunce je naprosto minimální, méně než 5% ztráty výnosu za rok. Už pár minut po východu slunce je napětí neosluněného panelu stejné jako napětí toho osluněného a to díky difuznímu záření, během dne se jen mění poměr dodávaného proudu.

[vata]

V mé instalaci mám taky 2 mppt body, dané nejen různým osvitem tří stringů, ale i mírně jinými panely ve východně orientovaném stringu (všechno je oddělené diodami). 300Wp mám na východ, zbytek na jih, 200Wp prochází různými stíny. Z praxe pozoruju, že regulátor si vybere dobře - zrána se blíží optimu těch východních panelů, pak posune mppt bod k těm jižním. Výsledek je velmi uspokojivý. Nevyužiju sice veškerý teoretický výkon panelů, ale vzhledem k jejich ceně mi to tak nevadí, cíl byl využít ranní světlo, to se povedlo. Pokud bych potřebovala nahnat další kWh, osadila bych prostě další panely, ale to bych začala přemýšlet i o chování Tristaru v situaci, kdy jej budu nutit často ke current limitingu.

[Lui]

Je li tedy napětí tak rozdílné (-55,4V--52,7V--53,7V--52,4V) je to patrně oněmi nedokonalostmi o nichž píši. Naměřit 52,4V, vážně se zamýšlím kde je chyba.

Hm....neviem prečo by tá hodnota okolo 53 V bola chybou....
....ked vezmeš v úvahu že panel ma MPP bod pri napetí 29,9 V x 2 = 59,8V čo je rozdiel cca povedzme 5-7 V....ak zoberieš dalšie fakty v úvahu....sklon panela....tak už je menší výkon....ked ešte presný osvit (1000w/m2)...tak je to ešte menej...no a v neposlednej rade teplotu....tak je tá hodnota úplne v poriadku....
...no a pre 5% výkonu si myslím že ani nemá zmysel sa nad tým zamýšlat....či mám prúd 100A do baterky alebo 95A je takmer úplne jedno...

[? miki.lbc]

Začínám z toho být jelen. Dotaz: Pokud můžu panely (2 v sérii) na stejné straně střechy spojit "přímo" (paralelně), tak při zastínění panelu z toho plyne, že nevadí záporné napětí. Pokud mám panely na 2 světových stranách a nevadí jim záporné napětí, tak proč tam dáváte ty diody?

[? Pan Taum]

Není třeba jelenovatět, žádné záporné napětí se nekoná. Fotovoltaický panel se chová jako napěťově měkký zdroj proudu. Jakmile je budeš mít v rukách a trochu si je proměříš, určitě rychle pochopíš jejich charakteristiku. Už jsem to tu někde psal, tak to znovu zkopíruji.

viewtopic.php?f=55&t=1164&p=17528#p17528

Mám dokonce osobně vyzkoušeno, že nevadí ani přehození látkové plachty přes jeden panel.
Situace - dva panely paralelně, na jih, jasné nebe, plné slunce. Oba panely dávaly cca 28V a 6A, do regulátoru teklo asi 340W.
Přes jeden jsem hodil celoplošně kus průsvitné látky, napětí měl pořád 28V, ale proud spadnul na asi 0,3A >výkon jen 9W. Druhý situaci nezaznamenal a valil dál svých 28V 6A. Do regulátoru proudilo cca 180W, tedy více, než dával samotný osluněný panel, proud tedy netekl zpět do zastíněného.

viewtopic.php?f=16&t=1155&p=16844#p16820

FV panel se chová do určitého napětí jako zdroj konstantního proudu. Chceš odebírat 5A při 12V, panel ti to dá, výsledný výkon bude 60W. Pak po něm chceš víc napětí např. 5A při 20V, tak ti to dá, dostaneš 100W. Potom zase víc - 5A při 29V, to zvládne a máš 145W. A nakonec po něm chceš 5A při 35V, to ale nedokáže a dostaneš z něj jen 1A a 35V > máš 35W.

PWM regulátor chce po panelu jen a jen napětí baterie - cca 13,8V a čeká, co mu panel nabídne za proud > řekněme 5A. Na vstupu z panelů bude 13,8V 5A 69W a panel to jen přepošle do baterie. Takže na měřáku ti ukáže 13,8V 5A 69W

MPPT regulátor si panel pěkně proměří od napětí naprázdno až do zkratu a zjistí, že panel může nabídnout maximálně 29V a 5A tj. 145W. Na vstupu tedy budeš mít 29V 5A 145W. Tento výkon ti pomocí vnitřního DC/DC měniče regulátor převede na výstup do baterie. 145W/13,8V (zanedbáme ztráty) je 10,5A, do baterie ti tedy povalí 13,8Vx 10,5A = 145W. MPPT regulátor ti tedy "vyrobil" za stejných podmínek oproti PWM dvojnásobný výkon.

[? drama]

Pokud mám panely na 2 světových stranách a nevadí jim záporné napětí, tak proč tam dáváte ty diody?

To je naprosto vynikající otázka a odpověď je vcelku zdrcující. Protože to tu většina lidí dělá špatně a připravuje se o cenný výkon. Na druhou stranu je u toho třeba malinko myslet na situaci, kdy dojde k tomu, že panel nebude nic vyrábět. Je to málo pravděpodobné, ale zrovna v našem kraji to může zařídit snih, který někde zůstane a jinde sjede. Pak musí být systém dimenzován tak, aby maximální proud jedné větve nepřekročil maximální reverzní proud větve druhé. Obě hodnoty lze vyčíst v dokumentaci k panelům. Pokud taková situace může nastat, je vhodné v případě velké pravděpodobnosti uvažovat o diodách, v případě pravděpodobnosti nižší o pojistkách. A pojistky s odpojovačem by stejně měly být u každého stringu zvlášť...

[? miki.lbc]

Pak musí být systém dimenzován tak, aby maximální proud jedné větve nepřekročil maximální reverzní proud větve druhé.

Asi napětí ne? Jinak by zastíněné panely sežraly vyrobený proud a to je blbost.
i4 žádný takový parametr v datasheetu nemá