Hybrid 2.9kWp Liberec - prosím kritiku před koupí komponent

[? Pan Taum]

miki, prohlídni si tohle vlákno viewtopic.php?f=3&t=1270#.UjN-g-HEBec
a tenhle souhrn http://www.mlejnek.eu/solar/moje-elektrarna.php

Myslím, že vertex + aku + panely + přepínání sítě by ti přesně sednulo jako "prdel na hrnec". Otázka je tvoje preference - budˇ "all in one" nebo několik samostatných krabiček .

[? honzaL]

To by asi šlo, jednak průměrovat (nad algoritmem jsem zatím vubec nepřemýšlel, budu rád když z FV "něco poleze") a jednak by mohl v přerušení hlídat průchod nulou DS a pokusit se trefit tím stykačem. Bohužel druhá půlka (od měniče) nepůjde hlídat (a čekat na sfázování při úmyslně vyšší frekvenci by trvalo moc dlouho).

PLC v sobě většinou několik metod půměrování již obsahují, stačí si jen vybrat vhodnu.
S tím nafázování to netrvá tak dlouho. Při rozdílu frekvencí 0,1 Hz se fáze setkají každých 10 sec. Já mám měnič s přesnou frekvencí 50 Hz a rozdíl bývá zpravidla až 0,2 HZ. Metodu máme vymyšlenou jen ten čas chybí. Taky se dá s výhodou použít SSR relé na prvotní sepnutí a pak to přemostit normálním stykačem ať nejsou ztráty a zub na sinusoidě. PLC čkem se to ale trefuje blbě, alespoň těmi levnými co používáme, chceme to realizovat pomocí ATMega.

[? miki.lbc]

miki, prohlídni si tohle vlákno viewtopic.php?f=3&t=1270#.UjN-g-HEBec
a tenhle souhrn http://www.mlejnek.eu/solar/moje-elektrarna.php

Díky, to mám obojí už asi 2x přečtený. Při vybírání se mi Vertex poměrně líbil, má i 2xP přetížení, ale:
- z důvodu možného zastínění (komín/a zatím polosuchý strom) bych chtěl udělat matici panelu 2x5, což mi pro Vertex v nabíjecím režimu nedá [V], dál má Vertex malý nabíjecí proud pro baterky, takže bych ho použil jen jako měnič s přepínáním na DS.
Stále ale potřebuju (pokud se ukáže že to jde) rozhazovat výkon mezi okruhy a nelíbí se mi tohle:
- Zapnu rychlovarku, už to bude s dalšími věcmi moc a měnič skočí na DS. Já zjistím že je to moc a přepojím kuchyň na DS. Měnič přepojí zpět na Baterky. Rychlovarka vypne a já přepojím kuchyň zpět na měnič.
No a podle mě je tam to spínání měniče navíc. Ikdyž už chápu, že měnič bude rychlejší.

Dál se mi víc líbí myšlenka předimenzovaného měniče:
Odebírám 2.2kW z měniče, někdo něco zapne, takže odebírám 4.4kW a v případě toho "shitu" (5kW, ikdyž raději možná koupím ten 6kW) se stále nic neděje a mám dost času to odpojit, nebo neodpojit.

Nevíte někdo jaký proud lze odebírat z LiFePo? i4/ev.power tvrdí že 3C, ale nějak jim nevěřím a nělíbí se mi taký strašný proudy.

[? střídač]

členové domácnosti chodit za hlavním energetikem

Po několika nezdarech s přepínáním sítí jsem prozatím přešel na 1-0-2, tudíž přepínám podle baterek a slunce s krajní nepohodlností. Energeticky velím já. Ve většině případů jsem jak velitel tak voják v jedné osobě, což má na druhou stranu drobnou výhodu v ulehčené vzájemné komunikaci.

[kybos]

Dál se mi víc líbí myšlenka předimenzovaného měniče:
Odebírám 2.2kW z měniče, někdo něco zapne, takže odebírám 4.4kW a v případě toho "shitu" (5kW, ikdyž raději možná koupím ten 6kW) se stále nic neděje a mám dost času to odpojit, nebo neodpojit.

Daň za tento luxus je poměrně vysoká spotřeba naprázdno kolem 0,25kW. Provozuji 6kW střídač a původní klidový příkon 250W se mi podařilo kompletním přepracováním chlazení snížit na 170W ale pořád je to z hlediska celkové spotřeby velmi významná položka (4kWh za den navíc). V akumulátorech to je o 100Ah (při DoD 80%) na den navíc a to už není zcela zadarmo.
Pro Vaši koncepci se 100 Ah baterií to znamená, že baterie bude hradit pouze ztráty střídače a na účelnou zátěž již žádná kapacita nezůstane.
Pro navrhované pole 2,9kWp to znamená že chod střídače naprázdno spotřebuje v průměru polovinu výroby.

[? xmasin]

Myslím, že vertex + aku + panely + přepínání sítě by ti přesně sednulo jako "prdel na hrnec". Otázka je tvoje preference - budˇ "all in one" nebo několik samostatných krabiček .

Možná bych se podíval ještě na Powerrouter, ten by měl umět totéž co Vertex a navíc si dobírat výkon z DS pokud FVE nestačí. http://powerrouter.com/products, jen ta cena není příliš přívětivá.

[? matej]

To stykačové přepínání je velmi rizikové pokud by se jednalo o vysokofrekvenční měnič (Meanwell apod, už jsem několik takových pacientů měl na opravu). Ten měnič prostě není stavěn na to, aby vydržel na svém výstupu přítomnost jiného, velmi tvrdého zdroje napětí (čímž DS ve srovnání s měničem bezpochyby je.IGBT tranzistory které jsou v takovýchto měničích zapojeny na výstupu, vydrží takový proud který způsobí připojení DS, jenom několik mikrosekund, za tu dobu nezareaguje žádná pojistka ani jistič).
Těžké měniče s jedním velkým trafem či dvěma (LUIův 6KW, apod) to ustojí.
Ty těžké ostrovní čínské měniče mají tu podstatnou nevýhodu ve spotřebě naprázdno, LUIe to netrápí protože má ještě jednu menší UPS na kterou mu jedou běžné věci a ten 6kW kůň zapíná jenom když je to potřeba.
Pokud navrhujete řešení pro celý dům tak asi budete chtít mít 230V k dispozici kdykoli, v tom případě stand-by režim nepřipadá v úvahu, takže ten 6kW měnič by trvale brál těch cca 250W, což je x24h = 6kWh denně! Což je neúnosné.
Silně doporučuji hybridní měniče Studer řady Xtender, nebo něco jiného co si dokáže samo přepínat sítě. To pak máte jistotu a Studer umí i kombinovat výkon sítě a svůj což je velká výhoda v případě krátkodobějších špiček (příslušná fáze DS není tolik zatěžována jako při pouhém přepnutí celého baráku na síť) a FVE nezůstává počas takové špičky nevyužita.

Pokud se podaří někomu udělat 100% bezobloukové a spolehlivé přepínání sítí, tak mohu jedině doporučit měnič PowerJack PSW-5000. Ukazuje se to být velmi spolehlivý měnič všude tam kde nedochází ke kontaktu výstupu s distribuční sítí (čisté ostvovní systémy, příp. přepínání manuální 1-0-2). Vlastní spotřeba tohoto měniče je asi desetinová (14W) ve srovnání s transformátorovými měniči takže není problém ho provozovat 24h denně.
Tohoto měniče jsou ale k dispozici poslední 4 kusy a jenom verze 24V. Bohužel výrobce přechází na transformátorovou technologii.

[? miki.lbc]

Studer řady Xtender

No tak jsem si přečetl manuál a jsem z toho jelen. Tady na fóru někdo uvádí že umí brát z bat/sitě dle priorit, což by bylo fajn.

Každopádně jsem narazil na tvůj příspěvek http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=44&t=805&start=20#p11139 kde vysvětluješ proč tento měnič v GridFeeding=OFF (můj případ/default) žere 70-150W ze sítě (+ asi těch 14W vlastní spotřeby).
Takže krom toho, že cena je rána (asi 73kKč), tak se mi zdá, že si zase tak moc nepomohu.

[? honzaL]

Nevíte někdo jaký proud lze odebírat z LiFePo? i4/ev.power tvrdí že 3C, ale nějak jim nevěřím a nělíbí se mi taký strašný proudy.

3C je prostě hranice, kterou je možno občas na pár sekund či minut tolerovat. Za rozumnou hodnotu bych ale považoval 0,5C takže u 100Ah akumulátoru je to 50A a výkon při 48V systému 2500W (tedy 3 kW měnič). Pokud uvažuješ 6kW měnič bude to tedy 120A tedy 1,2C a to se dá po nějakou rozumnou dobu taky akceptovat.

Čím je hodnota proudu nižší a čím mělčí je cyklování kapacity tím se prodlužuje životnost. Takže dvojnásobná kapacita 200Ah by měla mít také větší životnost. Všichni doufáme, že taky dvojnásobnou, ale na výsledky testů ještě netrpělivě čekáme. Uvádělo se zde na fóru, že při 10% hloubce cyklu je životnost až 13 000 cyklů.

[? miki.lbc]

S těma měničema je to potíž. Když konečně něco objevím, co by se mi líbilo tak to vždy skončí na nějaký kravině.
Teď se mi líbil Axpert 5kVA (ef. >90% noload <50W) sfázovaný se sítí (přepínání stykačem) což by bylo super, ale vypadá to, že jednak musí být na vstupu přivedeno napětí z panelů a že nejde vypnout nabijení.
Už přemejšlím i nad tím, jestli by do něj nešlo hrábnout a vykuchat nabíjení (a případně upravit dělič na baterii pro auto-off, protože umí jen olovo a ne LiFe).

[? xmasin]

S těma měničema je to potíž. Když konečně něco objevím, co by se mi líbilo tak to vždy skončí na nějaký kravině.
Teď se mi líbil Axpert 5kVA (ef. >90% noload <50W) sfázovaný se sítí (přepínání stykačem) což by bylo super, ale vypadá to, že jednak musí být na vstupu přivedeno napětí z panelů a že nejde vypnout nabijení.
Už přemejšlím i nad tím, jestli by do něj nešlo hrábnout a vykuchat nabíjení (a případně upravit dělič na baterii pro auto-off, protože umí jen olovo a ne LiFe).

Na tomhle jsem taky "dojel". Chci si postavit malou FVE pro zálohu a krytí trvalé spotřeby plus přebytky do bojleru TUV, ale zatím jsem nenašel měnič, který by mě vyhovoval a skládat z komponent se mi to moc nechce. Viz moje požadavky na měnič v jiném vláknu http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=5&t=661#p8417. Aktuálně přemýšlím nad možností využít mikroměniče, případně klasický menší on-grid měnič, k tomu "UPS" pro trvale připojené spotřebiče a přebytky řídit pomocí Watrouteru nebo GreenBona. To by asi bylo taky řešení, ale má nevýhodu v tom, že v okamžiku výpadku DS přestávám vyrábět, to bych musel ještě nějak pořešit.

[? joseff]

miki.lbc:

Ta zbytecna spotreba Studeru ze site 70-150W, lze elegantne vyresit - viz muj dnesni prispevek:
viewtopic.php?f=44&t=805&start=20#p11139

Ad cena Studeru - pohledej ho v zahranici a minimalne 10 000,- urcite usetris.

[? rva]

S těma měničema je to potíž. Když konečně něco objevím, co by se mi líbilo tak to vždy skončí na nějaký kravině.
Teď se mi líbil Axpert 5kVA (ef. >90% noload <50W) sfázovaný se sítí (přepínání stykačem) což by bylo super, ale vypadá to, že jednak musí být na vstupu přivedeno napětí z panelů a že nejde vypnout nabijení.
Už přemejšlím i nad tím, jestli by do něj nešlo hrábnout a vykuchat nabíjení (a případně upravit dělič na baterii pro auto-off, protože umí jen olovo a ne LiFe).

Ten Axpert používám (nákup přímo z číny) a v podstatě spokojenost. Panely nemusí být připojeny, já je mám a do max. napětí 54V (víc nastavit na střídači nejde) pomáhají v nabíjení tristaru. Pro dobíjení ze sítě si lze zvolit, jak má probíhat, u mne pokud napětí poklesne pod 50V. Programovatelnou zásuvkou, kterou přivedete fázi z DS do měniče tento čas můžete omezit jen na dobu levného tarifu. Po odpojení zátěže se střídač přepne do úsporného režimu, kdy v cca sekundových intervalech testuje, je-li opětovně připojena zátěž a bude-li připojena, začne dodávat 230V. Toto napětí je ve fázi s DS, takže přepínání se děje bez přerušení provozu spotřebičů/elektroniky.
Nedostatky:
1. při malé zátěži (jak kdy, ale obvykle pod 20W) si myslí, že žádná zátěž není připojena a pouští do sítě jen testovací pulzy - neřeším: moje klidová spotřeba je obvykle nad touto hranicí
2. Při přetížení nepřepne na DS, ale vypne se - vyřešeno: nezávisle na střídači se sleduje zátěž a při hrozbě přetížení se odpojí přes stykač čerpadlo ve studni (samo má 2kW, takřka vždy je příčinou přetížení)
3. Hluk - běží-li střídač, běží ventilátor. Běží-li měnič, běží další ventilátor,

[? miki.lbc]

Výstavba pokračuje: už mám 10 panelů 290Wp, TriStar 60A, 2*16*100Ah LiFe, balancéry. Brzo snad bude i konstrukce pod panely.
Dotaz, který tady řeší spousta lidi a nejde na něj odpovědět:
Původní plán mít 2x5 panelů v jedné ploše nakloněné 5-10st od vodorovna selhal, protože jsem opomněl sníh, který by panely určitě neunesly.
Nová verze je 3x3+1 (3 "sloupce" po 3 a jeden samostatně - na JZ, 35st sklon, elektricky stále 2 v sérii x 5), kde z každého sloupce jsou přední 2 panely relativně osvícené a zbylé 3x1 a 1 jsou blízko "A" střechy (2m), kde je od rána déle stín.
Nyní 29.9. je to tak, že "A" střecha stíní a od cca 10h začne dopadat slunce na přední 3x2 panely. Zadní (3x1+1) jsou osvíceny až kolem 12:30 (letní čas). Předpokládám, že v létě to bude o lepší (minimálně poloviční stíny), otázka je v kolik na panely bude svítit. Slunce zachází za horizont cca v 17:30.
Lidé tady na fóru obecně tvrdí, že to bude vyrábět tolik, že nebudu vědět co s tím. Proto jsem taky zvedl kapacitu z 16*100Ah (5kW) na 2*16*100Ah (10kW). Spotřeba je samozřejmě až přijdeme domů (tedy ne dopoledne).
Panely v této konfiguraci budou vyrábět odpoledne, ale ráno "méně".
Má smysl se snažit přendat 2 na JV stranu střechy, kde svítí od rána až do cca 16h? Bude to poměrně dost práce a myslím, že to povede k výrobě "kdy nepotřebuju", ale zase na druhou stranu by to mělo celkově vyrobit víc. Nebo to nechat takto a pak v případě potřeby se snažit přidat na JV stranu? To, ale bude moc pro tristar a bude se to muset dál řešit. Co vy na to?
[západ]
(přední, svítí dřív)
(přední, svítí dřív)
(zadní, svítí po obědě)
--------------------- střecha "A"
. . . . . . . . . . [východ]

[? střídač]

Má smysl se snažit přendat 2 na JV stranu střechy[východ]

Obecně snad? platí, že je rozumnější vyrovnaný výkon během celého dne, než velký výkon po krátké údobí. S jednou drobností, ráno je toho sakra vždy málo.

Má varianta je: zachytit co nejvíce vycházející a zapadající slunce. Má to opět jednu drobnou nevýhodu. Nedosáhnu tímto řešením krátkodobé pokrytí větších výkonů během dne a musím ždímat baterky. Jelikož tato varianta je podstatně méně častá přijde mi varianta východ, západ jako přínosnější. Nažduchat baterky během dvou hodin, víc toho nebude, a ve zbytku týrat baterky, to mi přijde jako solárnický zločin.

[? brumlaj]

Obecně ano, ale pokud zvedl kapacitu baterií na dvojnásobek původně požadované, tak bych se nebál, že by potřeboval třeba z rána energii, kterou nemá v akumulátorech. A přes den se mu baterie domlátí sic vyšším výkonem, ale za to celkově vyšší energií, než při orientaci části panelů na JV, neb mlha bývá obvykle spíše ráno, než před večerem.

[? miki.lbc]

ale pokud zvedl kapacitu baterií na dvojnásobek původně požadované...

No, "původně požadovaná" vycházela z částky co jsem za to chtěl objetovat a z toho, že se to zhruba může rovnat 1/3 až 1/2 mojí spotřeby, takže to nově bude 2/3 až 3/3 (viz poznámky nahoře o bojleru "s TČ").
Jen mě zajímal váš názor/zkušenosti, protože spousta lidí tu provozuje "špatně orientované", "zastíněné" a pod. elektrárny a to je přesně můj případ. Matematicky se to spočítat nedá, jestli je lepší víc odpoledne/večer nebo něco ráno a po poledni, nebo přidat panely.
No, každopádně až to dodělám, tak se ukáže a určitě to napíšu i se všema postřehama.

[? Pan Taum]

Nešlo by načrtnout nějaký obrázek nebo ukázat fotku ze satelitu? Nějak si tu střechu pořád nedokážu představit ve 3D prostoru.

[? miki.lbc]

Zelená plánované (JZ), modrá (JV) ty o kterých píšu jestli má cenu řešit.
Asi to ale stejně dopadne tak, že se udělají ty zelený a pak se příští rok uvidí.

[? Pan Taum]

S tvým návrhem by ses zbytečně ochudil o poměrně velkou část energie. Orientace domu je totiž relativně výhodná pro ostrovní provoz. Téměř plochá střecha je vhodná k letnímu vysokému slunci a tašková sedlová střecha zase pobere hodně nízkého slunce přes podzim,zimu a jaro. Já bych dal 6 panelů právě na tu jihovýchodní stranu a zbylé 4 směrem na jihozápad jako letní doplněk. Se sklonem 45° lze celoročně "vytěžit" asi o 10% více elektřiny než se sklonem 5° a výroba je celoročně rovnoměrně rozprostřená.

Snažil bych se dojít k tady takovému stavu

Podívej se na vlákno jary, jak elegantně vyřešil uchycení panelů na sedlové střeše
viewtopic.php?t=744&start=100#p11725