Regulator nebo mppt?

[? Roger]

Schema? Kolik bylo cilove napeti?

Stejne mi neni jasne proc na to neni integrac?

[? Vláďa]

Když to tady tak čtu, snad trochu té osvěty... mám dojem, že se tu vyskytují výrazy, kterým někteří ani nerozumí. Jestli regulátor nebo MPPT MPPT je taky regulátor, jen trochu chytřejší. A na co že je tam to PWM - no to je ta pulsně šířková modulace, která je základem regulátoru - i toho MPPT
Tady je princip http://en.wikipedia.org/wiki/Buck_converter
Na rozdíl od (sériového) lineárního stabilizátoru, který jen přebytečné napětí zlikviduje na tranzistoru ve funkci odporu a výstupní proud je ideálně stejný jako vstupní (je o spotřebu regulátoru menší), PWM měnič pomocí pulsní regulace transformuje napětí a proud bezztrátově (až na vlastní spotřebu). Takže když 3x sníží napětí, 3x zvýší proud a výkon zůstane stejný.
MPPT regulátor nedělá nic jiného, než že transformační poměr mění tak, aby přenos výkonu byl maximální. Takže převodní poměr o málo změní a zjistí, jestli se přenášený výkon zvýšil nebo snížil. Podle toho převodní poměr upravuje dál. Obvykle se k tomu používá procesor, který to maximum vyhedává. To dělá v nastavených mezích, např. pokud není baterie úplně nabitá. Pak napětí omezí, ale to už nepracuje v režimu MPPT. Trochu jsem zaexperimentoval a ke svému 100W panelu jsem si udělal MPPT bez procesoru
Nevím, jak tady někdo psal, proč má mít MPPT režii 20%. Mě vychází zatím teoreticky účinnost toho mého MPPT 96%, ale uvidím, až to změřím.
http://www.vaelektronik.cz/fotky/LED/menic_70_14V.xls

[? JiříK]

Vláďo, sorry, ale s tím PWM jsi vedle, jako jedle. PWM funguje jenom jako vrátka. Otevře-zavře. Jen to dělá různě rychle. O nějaké výkony se absolutně nestará do doby, než napětí baterií vyleze na stanovenou hodnotu. Dokud tam napětí není, vrátka jsou otevřená, pak různě rychle přivírá-otvírá, aby napětí bylo tam, kde býti má! Nějaké pracovní body panelů jsou PWM regulátoru zcela u p.dele!

[? střídač]

Au, au to to bolí.

MPPT regulátor nedělá nic jiného, než že transformační poměr mění tak, aby přenos výkonu byl maximální. Takže převodní poměr o málo změní a zjistí, jestli se přenášený výkon zvýšil nebo snížil. Podle toho převodní poměr upravuje dál.

I když důsledky takové jsou, příčina je naprosto jiná a to impedanční přizpůsobení pro přenos maxima výkonu. Vskutku žádný poměr se nemění, ale střída výkonu. To je to PWM. MPPT je mechanismus hledání onoho maxima výkonu.

To dělá v nastavených mezích, např. pokud není baterie úplně nabitá.

Z venku to tak vypadá, ale příčiny omezení jsou jiné. Je nabito. Je dodáváno víc výkonu, než je možné přenést. V obou případech může regulátor zůstat v režimu MPPT a měnit onu střídu, případně nenabíjet a dodávat do zátěže.


Vláďo, no nevím, každá veta je nepřesná a bolestivá "PWM měnič pomocí pulsní regulace transformuje napětí a proud bezztrátově", PWM je princip a nic nemění, teprve následné obvody mohou tento princip uskutečňovat.
Žádná pulzní regulace neprobíhá, mění se střída, žádné napětí a proud se netransformuje, natož bezztrátově. Jak říká WIKI je to "converter" snad nejlépe česky- převodník, tedy převádí.

Stačilo si jen onu odkazovanou stránku trošičku přečíst.
Snad to studiu pomůže!
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pulzn%C4%9B_%C5%A1%C3%AD%C5%99kov%C3%A1_modulace

[? Vláďa]

Uff, tak ještě jednou.

Au, au to to bolí.
Vláďo, no nevím, každá veta je nepřesná a bolestivá "PWM měnič pomocí pulsní regulace transformuje napětí a proud bezztrátově", PWM je princip a nic nemění, teprve následné obvody mohou tento princip uskutečňovat.
Žádná pulzní regulace neprobíhá, mění se střída, žádné napětí a proud se netransformuje, natož bezztrátově. Jak říká WIKI je to "converter" snad nejlépe česky- převodník, tedy převádí.

Stačilo si jen onu odkazovanou stránku trošičku přečíst.
Snad to studiu pomůže!
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pulzn%C4%9B_%C5%A1%C3%AD%C5%99kov%C3%A1_modulace

No dobře, samotná PWM z tohoto odkazu by byla pro výkonové použití k ničemu a používá se třeba pro D/A převodníky. Ve výkonových měničích je VŽDYCKY princip PWM doplněný příslušnými akumulačními prvky, kondenzátory a indukčností. Pokud to nějaké udělátko za pár korun nemá, tak to NENÍ výkonový měnič. O tom že by to sekalo impulzy na vstupu/výstupu jsem ani neuvažoval, sypu si tedy popel na hlavu Takže vezmu klasické uspořádání PWM měniče pro snižování napětí (step down, buck). http://en.wikipedia.org/wiki/Buck_converter
Paralelně ke vstupu kondenzátor
za ním spínací prvek, druhý (nebo dioda) proti zemi
za spínačem tlumivka
za ní je sice kondenzátor, ale z principu funkce není nutný.
PWM má nastavenou šířku impuzů třeba 50%, předpokládáme ustálený stav. Takže výstupní napětí je polovina vstupního.
takže co se stane:
1. spínač sepne, na tlumivce je rozdíl vstupního a výstupního napětí. V tlumivce narůstá proud, tedy akumuluje se v ní energie. Proud se bere jednak ze vstupních svorek, ale i ze vstupního kondenzátoru.
2. spínač rozepne, okamžitá hodnota proudu v tlumivce se (z principu) nemění. Proud se uzavírá proti zemi přes diodu nebo přes ten druhý spínač, který je místo ní. Na tlumivce je opačné napětí (vlastně jen to výstupní) a energie v ní klesá. Tlumivka v této době dodává proud do výstupu, aniž by se bral proud ze vstupu. Vstupní kondenzátor se dobíjí a umožňuje, aby se ze zdroje odebíral proud kontinuálně a né jen v impulzech.
Výsledek - výstupní napětí je poloviční (z plného a nulového se zprůměruje na tlumivce), výstupní proud je proti vstupnímu dvojnásobný. V polovině periody jde ze vstupu, v polovině z tlumivky. Výkon se v ideálním stavu neztrácí, dochází k transformaci na nižší napětí a vyšší proud. Spínací prvek spíná proud rovný výstupnímu, tedy vyšší než vstupní. O akumulaci proudu během periody se stará vstupní kondenzátor.
No a MPPT je měnič je doplněný řízením toho převodního (transformačního) poměru tak, aby přenášený výkon byl maximální, tedy aby došlo k impedančnímu přizpůsobení zdroje a zátěže.

Jedna poznámka nakonec. Bývalo zvykem, že z důvodu účinnosti se s ohledem na rychlost spínacích prvků volí kmitočet měniče od 50 do max. 200 KHz. Čím vyšší kmitočet (kratší perioda), tím méně energie musí tlumivka a kondenzátor akumulovat. Pro malé výkony se dnes běžně používá 500 KHz až 2 MHz http://www.microchip.com/ParamChartSearch/chart.aspx?branchID=9005&mid=10&lang=en a to se slušnou účinností. S dost rychlými prvky to jde i na větším výkonu, návrh měniče už pak není taková sranda. Samosřejmě že i Číňan dokáže vyhnat kmitočet, přidat chladiče, zmenšit tlumivku a kondenzátor a ušetřit

[? matej]

Myslím, že vysvětlení od Vládi je k pravdě blíže.
O "impedanční přizpůsobení pro přenos maxima výkonu" tak jak se chápe ve výkonové elektronice se tady nejedná, protože u takovéhoto přizpůsobení se jedná o lineární zdroje nahraditelné ideálním Nortonovym nebo Theveninovym zdrojem. Tam jde o to, že abychom z takového lineárního zdroje dostali maximum výkonu, má být odpor zátěže roven vnitřnímu odporu zdroje. To zmanená, že zatěžujeme zdroj tak, že jeho napětí klesne na polovinu napětí naprázdno (polovina výkonu se vyzáří ve zdroji, druhá se spotřebuje v zátěži, jelikož proud je společný)
To rozhodně u FV panelů neplatí, jelikož ty nejsou lineárním zdrojem, nelze je v celém rozsahu VA charakteristiky nahradit Nortonovym či Théveninovym zdrojem a mají maximum výkonu zhruba při napětí 78% napětí naprázdno, na rozdíl od těch 50% u lineárních zdrojů.

PWM je v podstatě připínání a odepínání panelů od baterií tak, abychom baterky nepřebíjely. Ten samý výsledek bychom dosáhli tím, že pokud není dosaženo cílové napětí baterií pro absorbci/float, tak panely připojíme natvrdo na baterky, a pokud jsme dosáhli cílové napětí, panely střídavě připojujeme a odpojujeme tak, abychom baterky na tomto napětí udržely. Takže zde se o žádné přizpůsobování výkonu nejedná.

[? matej]

Ve výkonových měničích je VŽDYCKY princip PWM doplněný příslušnými akumulačními prvky, kondenzátory a indukčností. Pokud to nějaké udělátko za pár korun nemá, tak to NENÍ výkonový měnič.

To je pravda, a takovému měniči-neměniči se říká PWM regulátor. Takový Phocos CX tam ve výkonové části opravdu nemá žádné cívky ani kondenzátory, jediné co tam má je elektronický mosfetový spínač který pracuje tak jak jsem popsal, s tím že je schopen v noci odepnout panely od baterií aby nemohl téct proud zpětně z baterií do panelů.

[? Vláďa]

Číňan je schopný udělat všechno - je to levné, však on to někdo koupí Mimo to že to výkon panelu nevyužije, bych se bál že mi to zaruší celý barák. Sice AM rádio už skoro nikdo neposlouchá, ale už jen kdyby mi nešly DCF hodiny ... vlastně chytly by se v noci Takže pak jedině pátrat po tom, jak vypadá to CE
http://ekonomika.idnes.cz/plagiat-kvality-schovava-nebezpecne-zbozi-z-ciny-fbw-/ekonomika.aspx?c=A071122_170350_ekonomika_maf

[? antilop]

Levné regulátory skutečně pomocí jednoho fetu jen drží panel po celou dobu natvrdo na baterce (pouze úbytek na tranzistoru Rdson) a baterka se nabíjí. Panel pracuje zcela mimo bod MPP, de facto vždy na aktuálním napětí baterie (tj. kolem 12-14V). Ta slavná PWM tam není k ničemu jinýmu než aby až ve chvíli, kdy napětí baterky vyleze a musí se dále nabíjet jako CV (držet konstantní napětí) tak aby regl reguloval a přitom nehřál. Lze to udělat buď lineárně přivíráním tranzistoru (ten pak začne hřát) anebo přerušováním proudu - to je tam to magické PWM a cílem není nic jiného než držet konstantní napětí baterky a přitom nemařit výkon na teplo. Tak se holt cyklicky odpojuje. Šmytec.

Dále tu padl dotaz jestli jde udělat MPPT bez procesoru - jde, dokonce na to existují specializované (analogové) obvody. Lze využít faktu, že panel při různých osvitech lze s vysokou věrností výsledku držet primitivně na stálem napětí (to totiž reprezentuje MPP bod velice dobře protože kolísá s osvitem velice nepatrně de facto skoro vůbec - do rozumně malých osvitů) a případně to ještě i tepelně kompenzovat pro korekci teplotní závislosti primitivním snímačem teploty z panelů (pokud je zájem o korekci teplotní závislosti MPP bodu). Principem je takový obvod naprosto jednoduchý napěťový regulátor s jedinou změnou - reguluje se tu podle vstupní veličiny (nikoli podle výstupní). Takže snadno lze z jakéhokoli obvodu pro spínané zdroje (ideálně z TL494) udělat MPPT regulátor tím, že se zapojí jako buck podle katalogových hodnot ale do jeho regulační smyčky se zavede nikoli výstupní napětí, ale přímo vstupní. On pak reguluje tak aby držel vstup. Na výstup se pověsí aku. Výstupem je proměnný proud dle aktuální míry osvitu panelů s tím, že panel si stále běží na napětí téměř identickém s MPP - tedy např. 17.9v aje od MPP bodu vzdálen pouze o pár procent. Teplotní závislost lze zanedbat nebo kompenzovat pomocí lineárního termistoru (neboť je taktéž lineární). Pro malé výkony lze zbastlit na koleně, pracuje výborně. ještě jedna výhoda TL494 - ona umí svým druhým zesilovačem odchylky současně snímat i napětí aku a tím omezit proud ve chvíli, kdy stav nabití baterie dosáhne meze pro přechod na konstantní napětí. čili řídí to dvě smyčky - po dobu dobíjení se řídí dle vstupu tak aby bylo na panelech 17.9V a při nabití dle výstupu aby napětí aku nepřelezlo 13.8V (nebo jak si prahy kdo zvolí - já používám tohle). Takže při dobití převezme řízení výstupní smyčka a panely poprvé utečou z bodu MPP (stoupnou třeba na 20V) a na výstupu se udržuje konstantní napětí. Takže na jednom svábu lze asi za 100Kč celkových investic mít vše - je-li vybitá baterka dává to plný možný proud a vstup visí na 17.9V jede se v MPP, jakmile baterka dojde na 13.8V opustí se MPP protože není zbytí zareguluje se dle výstupu který odtěď drží 13.8V a vstup holt letí nahoru. Obvodově 1x TL494, 1x FET jedna tlumivka a pár kapacit. Jediné co to neumí je vícefázové nabíjení. To by šlo dodělat externí logikou.

[? Vláďa]

Dále tu padl dotaz jestli jde udělat MPPT bez procesoru - jde, dokonce na to existují specializované (analogové) obvody. Lze využít faktu, že panel při různých osvitech lze s vysokou věrností výsledku držet primitivně na stálem napětí (to totiž reprezentuje MPP bod velice dobře protože kolísá s osvitem velice nepatrně de facto skoro vůbec - do rozumně malých osvitů) a případně to ještě i tepelně kompenzovat pro korekci teplotní závislosti primitivním snímačem teploty z panelů (pokud je zájem o korekci teplotní závislosti MPP bodu).

Tak já jsem si ten můj MPPT dělal jinak. Taky s TL494 takže řídí výstupní napětí (omezení při nabití baterky), omezuje max. proud při zkratu aby něco neodešlo dřív než pojistka a MPPT dělám přes řízení dead time - tedy jede když se neomezuje napětí ani proud. Mám tam generátor obdélníků 25 Hz, kterým ten dead time malinko moduluju a synchronním detektorem vyhodnocuju fázi tohoto signálu ve výstupním proudu. Z toho dělám řídící napětí pro ten dead time. Celé je to v jednom 4053, okolo dva operáky a trochu toho SMD smetí. Schema zatím dávat nebudu, píšu o tom článek do amára (prý už pro ně moc lidí nechce psát) a není moc solidní, když to autor prezentuje už dřív jinde. Po nějaké době to ale stejně přistane na mé stránce http://vaelektronik.cz/bastl/menu.html jako jiné věci, které jsem pro ně psal

[? antilop]

To jsem taky zvažoval, ale hlídat proud kterej z principu nemůže bejt větší než panely umí mi jaksi nedávalo smysl. I když je pravda že jsem to netestoval na režim kdy šlusnu výstup (místo připojení aku) - tehdy by to asi limitovat proud mohlo dávat smysl. Ale jak jsem řek neřešil jsem a oba oz jsem využil pro řízení provozních stavů. Takže jedna smyčka vstupní napětí druhá smyčka výstupní napětí a jede jako víno. Deadtime mám vyřazen.

[? Vláďa]

Takže na jednom svábu lze asi za 100Kč celkových investic mít vše - je-li vybitá baterka dává to plný možný proud a vstup visí na 17.9V jede se v MPP, jakmile baterka dojde na 13.8V opustí se MPP protože není zbytí zareguluje se dle výstupu který odtěď drží 13.8V a vstup holt letí nahoru. Obvodově 1x TL494, 1x FET jedna tlumivka a pár kapacit. Jediné co to neumí je vícefázové nabíjení. To by šlo dodělat externí logikou.

Tady bych si dovolil trochu nesouhlasit. Asi jsem zvyklý tyhle výkonnější věci dělat trochu jinak. Pro větší zatižitelnost používám desku s 70um fólií, aby to při spínání nedělalo šílenosti, tak je to prokovená deska s pořádnými zemnícími plochami. Samosřejmě spousta prokovek zajišťuje, aby plochy na obou stranách na sebe navazovaly. Pro filtraci používám větší keramické kondy, protože nestárnou tak jako elity. To už nejde pájet jinak než přetavením. Samotná deska už něco stojí (jen výroba filmů) a mám problém o tom napsat článek do amára, protože vím, že tohle pistolovkou nikdo nezaletuje. A když jo, jak mě o tom jistý redaktor přesvědčoval, asi se těm popraskaným kondům bude divit. Navíc v tom prototypu mám pár chyb, takže jim nemůžu předhodit kontakt na výrobce ať jim to z těch mých filmů udělá.

[? Vláďa]

To jsem taky zvažoval, ale hlídat proud kterej z principu nemůže bejt větší než panely umí mi jaksi nedávalo smysl. I když je pravda že jsem to netestoval na režim kdy šlusnu výstup (místo připojení aku) - tehdy by to asi limitovat proud mohlo dávat smysl. Ale jak jsem řek neřešil jsem a oba oz jsem využil pro řízení provozních stavů. Takže jedna smyčka vstupní napětí druhá smyčka výstupní napětí a jede jako víno. Deadtime mám vyřazen.

U step down měniče výstupní proud může být větší a může být i větší, než by jste si tam přál mít Pokud tomu neomezíte minimální šířku impulzu, což TL494 jaxi neumí

[? antilop]

U step down vždycky bude výstupní proud větší než vstupní - to je přeci záměr a stím se to dělá. Ale nemůže být větší než si přeju mít protože není odkud ho brát, neníkrmí to žádné trafo nebo podobný přetížitelný prvek. Když mám řekněme 40W panel s Ump=17.9V, je výstupní proud do aku na 13.8V logicky větší než teče z panelu ale je jednou provždy jasně danej - a na to je navržen měnič. Víc proudu než ekvivalent napájecích 40W to nemůže nikdy nikde vyčarovat a s plným proudem se počítá (a aku ho snáší), tak proto říkám že není třeba se o nadproud starat protože nevzniká a není se před ním potřeba nijak speciálně chránit. Čímž se zařízení až triviálně zjednoduší a krom fetu a dvou bipolárů v budiči tam není nic víc a obě smyčky řídí přímo veličiny které definují chování v provozních stavech. Trápil jsem to všemožně a je to krotký, vyšinout zto nejde

[? antilop]

Ja vysoko vám to běží? Mě tedy ty filtrační kondy přijdou celkem malé (i když připustím stovky kHz) na to, aby vstupní napětí bylo stabilní jen s přijatelnou mírou zvlnění. Protože čím větší zvlnění, tím horší fungování - pracovní bod panelu se dostává z Ump o míru zvlnění nad a pod toto napětí čímž se šíleně ztrácí výkon (pracovní bod panelu se pohybuje napěťově nahoru dolů o zvlnění přičemž má sedět na pevné hodnotě Ump a dávat proud pokud možno co nejvíce stejnosměrný). Obávám se že bez elytů to nejde ale můžu se mýlit, třeba skutečně běžíte vysoko a filtruje to dobře...

[? střídač]

O "impedanční přizpůsobení pro přenos maxima výkonu" tak jak se chápe ve výkonové elektronice se tady nejedná

Mám na stole jedno Tigo, bádám, měřím a marně přemýšlím k čemu je to dobrý. Z panelů leze napětí a proud jako by tam to Tigo nebylo. Tak to na chvíli zase odložím.

Krom jiného výrobce píše "uses patented Impedance Matching technology to extract the maximum power from each module"

Já zůstanu i nadále u impedančního přizpůsobení.

[? Vláďa]

U step down vždycky bude výstupní proud větší než vstupní - to je přeci záměr a stím se to dělá. Ale nemůže být větší než si přeju mít protože není odkud ho brát, neníkrmí to žádné trafo nebo podobný přetížitelný prvek. Když mám řekněme 40W panel s Ump=17.9V, je výstupní proud do aku na 13.8V logicky větší než teče z panelu ale je jednou provždy jasně danej - a na to je navržen měnič. Víc proudu než ekvivalent napájecích 40W to nemůže nikdy nikde vyčarovat a s plným proudem se počítá (a aku ho snáší), tak proto říkám že není třeba se o nadproud starat protože nevzniká a není se před ním potřeba nijak speciálně chránit. Čímž se zařízení až triviálně zjednoduší a krom fetu a dvou bipolárů v budiči tam není nic víc a obě smyčky řídí přímo veličiny které definují chování v provozních stavech. Trápil jsem to všemožně a je to krotký, vyšinout zto nejde

Pokud je tam baterka a má napětí, máte úplnou pravdu a taky bych to neřešil. Otázka je, co to udělá při zkratu. Pokud se to bude snažit držet napětí, šířka impulzů se může jedině zvýšit, panel se zkratuje a nic se nestane. Jenže tím zmizí i napájení pro měnič, zkrat zmizí a začne to znova nabíhat. Já vím, že budič FETů má podpěťovku a TL494 taky, ale i tak ... Bál jsem se, že v tomhle stavu to může dělat blbosti. Proto jsem tomu udělal proudové omezení cca na dvojnásobek provozního proudu. Pak už se při zkratu šířka impulzů sníží, takže proud by to dalo. Při tom se panel odlehčí a napájení měniče zůstane. Myslím si, že to je čistější řešení.

[? Vláďa]

Ja vysoko vám to běží? Mě tedy ty filtrační kondy přijdou celkem malé (i když připustím stovky kHz) na to, aby vstupní napětí bylo stabilní jen s přijatelnou mírou zvlnění. Protože čím větší zvlnění, tím horší fungování - pracovní bod panelu se dostává z Ump o míru zvlnění nad a pod toto napětí čímž se šíleně ztrácí výkon (pracovní bod panelu se pohybuje napěťově nahoru dolů o zvlnění přičemž má sedět na pevné hodnotě Ump a dávat proud pokud možno co nejvíce stejnosměrný). Obávám se že bez elytů to nejde ale můžu se mýlit, třeba skutečně běžíte vysoko a filtruje to dobře...

Mám tam nějakých 90 KHz. Panel má 70V 1,5A, na výstupu je 14V 7,5A. Na vstupu je 16x 2M2/100V, takže 35uF. Před tím je odrušovací tlumivka cca 10uH a dalších 6x 2M2.
Když tam 1/5 periody (2,22us) teče 7,5A, ta kapacita se nabije o 0,48V (mezivrcholová hodnota zvlnění), takže cca 0,25V ef. Ten vstupní odrušovací filtr to ještě sníží odhadem cca 30x.
U elitů by tohle zvlnění bylo už příliš velké, protože by tam vycházelo pro tak malou kapacitu už příliš velké proudové zatížení. Keramice to nevadí. Taky elity mají indukčnost, jsou tam obvykle vidět zákmity. A sériový odpor, na něm je při těchto kmitočtech obvykle větší úbytek, než na samotné kapacitě. Na keramice je čistý trojúheníkový průběh. Proto je u elitů potřeba mnohem větší kapacita.

[? Roger]

Nevím, jak tady někdo psal, proč má mít MPPT režii 20%. Mě vychází zatím teoreticky účinnost toho mého MPPT 96%, ale uvidím, až to změřím.
http://www.vaelektronik.cz/fotky/LED/menic_70_14V.xls

V viewtopic.php?p=19727#p19727 jsem psal toliko, že mppt ma jen 5% a regl ma 20% ztrat... Tedy presne naopak. Chce to peclive cist jsou to rocni prumery a ne okamzite hodnoty, zdroj teto inf. ted nemohu najit.

Doplnuji, ze rozlisuji viz uvodni posty:
- Mppt (drahy nesmysl v pripade malych vykonu)
- Regulator s pwm
- Regulator bez pwm
Snazim se zjistit, v cem se ty dva posledni odlisuji a zda ci proc neexistuje integrac jako ten pb138 ktery by propustil az tak rekneme 14,1V nebo na kolik si myslite ze je vodne plnit pb akumulator?

[? rob.brno]

Doplnuji, ze rozlisuji viz uvodni posty:
- Mppt (drahy nesmysl v pripade malych vykonu)
- Regulator s pwm
- Regulator bez pwm

Já bych do těch reglů zamotal ještě rozlišení zda je v nich stepdown měnič nebo ne. V MPPT z principu být musí.

Řeším (viewtopic.php?f=55&t=1325) právě regulátor pro 1-panelový ostrov se stand. 230Wp panelem, komplikace trochu působí měnič(UPS APC 1400) protože ta chce 24V aku(a taky to že aku je nicd). No a ten panel má jako MPPT napětí uváděno 30V(ideální případ - teplota,osvit), dnešní skutečnost(30st. vedra) je že tento panel má MPPT napětí kolem 27V.
V tomto mém případě je MPPT regl. nesmysl, stejně asi tak i regl se step- down.