Vítejte na Zemi - polemika

[střídač]

vyjádřené prodejní cenou toho produktu a tečka.

Toto je pohled jen jedné strany, co na to druhá strana, kupující. Ten se jako smíří s tou prodejní cenou? Takový to když tolik chcete no tak vám to, přes to, že je to pro mne nevýhodný, dám.

To asi nebude celá pravda. Odhaduji, že onu pověstnou vetší půlku vlivu na cenu má v rukou právě onen kupující.

[PavelR]

Odhaduji, že onu pověstnou vetší půlku vlivu na cenu má v rukou právě onen kupující.

nevim jak u fve ale podivejme se jak to dopadlo v supermarketech. zakaznik hledi jen a pouze na cenu a jak to dopadlo....

[gupa]

Co se vlastne povazuje za energii spotrebovanou na vyrobu kuprikladu FV panelu? Odkud az? Od dolovani materialu potrebnych k vyrobe? Jeho preprave? Vcetne postaveni tovarny?

Celkem zbytečná otázka. Celkové náklady na výrobu, vývoj a distribuci čehokoliv jsou přece vyjádřené prodejní cenou toho produktu a tečka. Jestli z té celkové čásky dělá podíl spotřebované energie jedno procento nebo jedno promile je podružné pokud se ten panel za dobu životnosti zaplatí, o čemž je snad zbytečné diskutovat, pokud člověk nežije zrovna v na pólu.

Výrobní náklady jsou alfou a omegou všeho. Nepostavím milionový barák uprostřed záplavové zóny, aniž by dokázal odolávat záplavám. Když mi ho úřad schválil bez námitek, tak to jen proto, že milionový barák je vlastně plovoucí hausboat těžce ukotvený ke korytu. Děje se tak? Ne, lidi mají představy a aby si každý ohřál tu svou polívčičku, začne pollitika potažmo legislativa fungovat promiskuitně. Všichni jsou spokojení až na moment, kdy dojde velká voda, až na moment, kdy se zavede nehorázné clo na FVE, až na moment kdy někdo čte jakési nesmysly, o výrobních nákladech, které jsou tak promněnné, že si můžu vycucat z prstu číslovky 1 a i 1 milion. V Číně funguje průmysl na města. Je nesmysl, aby někdo postavil fabriku na bavlnu uprostřed města, kde se vyrábí něco jiného a nesouvislého s bavlnou. Takže ne pól, ale i jiné město a jiné místo nese jiné náklady na výrobu.

[mypower.cz]

Co se vlastne povazuje za energii spotrebovanou na vyrobu kuprikladu FV panelu? Odkud az? Od dolovani materialu potrebnych k vyrobe? Jeho preprave? Vcetne postaveni tovarny?

Celkem zbytečná otázka. Celkové náklady na výrobu, vývoj a distribuci čehokoliv jsou přece vyjádřené prodejní cenou toho produktu a tečka. Jestli z té celkové čásky dělá podíl spotřebované energie jedno procento nebo jedno promile je podružné pokud se ten panel za dobu životnosti zaplatí, o čemž je snad zbytečné diskutovat, pokud člověk nežije zrovna v na pólu.

Ne vzdy. Jedny veci mohu dotovat na ukor druhych veci, nebo ze zakaznika ty penize vytriskat jinak. Delaji to napriklad mobilni operatori s dotovanymi telefony a tak prodejni cena telefonu neodpovida definici "jsou přece vyjádřené prodejní cenou toho produktu".

[SJM]

Výrobní náklady určovaly cenu (až na výjimky) naposledy před 100-200 lety, v současnosti je cena určována nabídkou a poptávkou - příkladem může být ukončení dodávek Prazdroje do obchodního řetězce Lidl v poledních týdnech.

[gupa]

Tak to je špatně. Takovou nalejvárnu provozuje p. Klaus a celá Ovčárna - ČR mu to žere.
Ukázková situace. Okolo řetězců v ČR vím dostatek nato, že mne taková informace vůbec nějak nepřesvědčila otom, žeby Prazdroji došla poptávka. Situace se na bojišti mění každým okamžikem a vůbec bych z tohoto nedělal takové závěry.

Přestavte si, že náklady na prodej Prazdroje byly v sekci (šanon)"obchodní řetězc Lídl" přemrštěny nad míru, co se stane, z jednání a podle informací co okolo tohoto kolují, je jasné, že Lídl prohrál a musí lanařit jiný pivovar. Už jen to, že si zákazník Lídlu - lídlař nekoupí Prazdroj je snížení hodnoty ne Prazroje, ale Lídlu, hodnotu to pivo si drží jde o známé pivo z lídlaře se začne stávat pennysta nebo něco jiného. A stane se to, že do Lídlu vleze jiný pivovar který začne nejprve prodávat pivo a až dojde za krátkou dovu naněj a šlápne mu marketingové oddělení Lídlu mu zakrk aby zlevnil, tak bude na stejné křižovatce jako tisíce jiných dodavatelů do řetězce a to buď že bude platit nebo zlevní nebo jde o válu a jinam.

Takže ne před 100-200lety, nyní se marže supr marketů pohybují od 30 do 300%. (dále je tam regálné, letákovné, pokuty za ČOI nebo SZPI nebo jiný státní průser, náklady na další regály a nové prodejny co rostou s řetězcem) Zkuste si dodávat zboží těm lidumilům. Pokud nebudete respektovat náklady a počítat, tak si svou nabídku a poptávku rychle strčíte za límec. Popravdě je mi z řetězců dost špatně od jisté doby.

EDIT: Co vím, v Lídlu nakupovali hodně obchodníci a hospody, bufety a jiní služebníci s turismem. A to co jsem napsal že Lídl prohlál je fakt, protože jestliže tento typ zákazníka nebude mít zboží pro svého zákazníka - položka Prazdroj, bude se více pohybovat po prodejní ploše jiného dodavatele a bude oto více porovnávat ceny a přemýšlet o jiném zboží co k pohostinství patří. A žeto nejsou malé položky. V obratu se to opravdu Lidl podělal. Čistě teoreticky může jít až o 10tinásobek obratu s Prazdrojem. Pivař si totiž málokdy koupí drahé pivo v Lídlu, ale výše uvedený překupník co si kupuje ubrousky, párátka, cukr, kafe, smeták utěrku atp atd. Takže hypoteticky jestliže by(můj odhad) byl obrat Prazdroje byl pro Lídl 200 milionů za rok, tak vpohodě mohli dojít až o více než 1 mld. obratu.

[SJM]

V hodnocení řetězců se asi shodneme, Prazdroj byl pouze příklad jednoho výrobce, který v současnosti odmítl podlehnouot tlaku na cenu - tedy i tlaku na výrobní náklady a tím zřejmě i na kvalitu. Jsou i jiné příklady - křehčené masné výrobky injektované vodou namísto skutečného masa a jiné ošizené výrobky.

[gupa]

Nato mám ještě rychlejší odpověď EU diriguje kšeft v Evropě, EU vypisuje do svých směrnic podmínky co se může a co je jaké zboží co má obsahovat a co je nad a pod míru, EU sere na nějaké detaily, potřebuje obrat na přidané hodnotě, cla a spotřební daně. Jestli by měla být v tomoto směru účinná změna, muselo by se začít ne u dodavatele který je držený pod krkem aby zlevňoval, ale funkčními hranicemi a oddělenou měnou, která jen když existuje zaměstnává statisíce obyvatel Evropy. Tak by se píseček ČR stal písečkem Česka. Jenže takovou změnu dokáže jen válka. Jen válka přesvědčí tupý národ co má opravdu hodnotu, což je vlast. A tu vstupem do EU už neovládá český národ ale Brusel a za nějakou krátkou dobu prezident EU.

[honzaL]

Nato mám ještě rychlejší odpověď EU diriguje kšeft v Evropě, ....... Jenže takovou změnu dokáže jen válka. Jen válka přesvědčí tupý národ co má opravdu hodnotu, což je vlast. A tu vstupem do EU už neovládá český národ ale Brusel a za nějakou krátkou dobu prezident EU.

Zkusím se vrátit k původnímu tématu ( a pohlédnout na problematiku z vesmíru). Opravdovou hodnotu má Země pro nás pro všechny. Co jí likviduje je lidská bezohledná existence nebo chcete li spotřební ekonomika. Co jí pomáhá je snižování jakýchkoliv emisí vzniklých z lidské činnosti. Jednou z nich je výroba elektrické energie, ze které se ve výsledku asi z 99% stane teplo. Za nejrozumnější lidskou činnost pak považuji výrobu elektrické energie způsobem, který ve svém důsledku spočívá pouze v zachycení části sluneční energie před tím, než se změní na teplo - přemění ji na elektřinu (a poskytne lidstvu ať ji samo přemění na teplo). Podporujme tedy všichni a všude fotovoltaiku a rozumné uskladňování energie. Věřím ve výchovu generace, pro kterou bude ekologické chápání světa a své existence v něm naprosto přirozené. Doporučuji ještě článek v dnešních hospodářských novinách (7.6.2013 str. 8) od Václava Cílka (klimatolog a geolog). viz http://hn.ihned.cz/c1-60023860-vaclav-c ... u-prehradu případně řadu dalších článků nebo rozhlasových debat od tohoto autora.

[ctirad]

Výrobní náklady určovaly cenu (až na výjimky) naposledy před 100-200 lety, v současnosti je cena určována nabídkou a poptávkou - příkladem může být ukončení dodávek Prazdroje do obchodního řetězce Lidl v poledních týdnech.

Ale to je přesně ono. Nikdo (a dotace do toho netahejme, to je úplně jiná pohádka) na volném trhu nemůže, vyjma nějakých krátkodobých akcí, dlouhodobě prodávat pod svými náklady.

[ctirad]

Jednou z nich je výroba elektrické energie, ze které se ve výsledku asi z 99% stane teplo. Za nejrozumnější lidskou činnost pak považuji výrobu elektrické energie způsobem, který ve svém důsledku spočívá pouze v zachycení části sluneční energie před tím, než se změní na teplo - přemění ji na elektřinu (a poskytne lidstvu ať ji samo přemění na teplo).

To je bohužel zcela chybná úvaha. Za normálních okolností se na většině povrchů ta sluneční energie zase odrazí pryč do vesmíru, ale když jí dáme do cesty kolektory, je cílem pochytat co nejvíc, takže výsledné zachycené teplo na Zemi se tak jako tak znásobí.

Tahle úvaha pasuje spíš na tepelná čerpadla, která vlastně nedělají nic jiného než pumpují zpátky do budov energii, které z nich uniká do prostoru.

[SJM]

Nikdo na volném trhu nemůže...dlouhodobě prodávat pod svými náklady.

Dovolím si nesouhlasit, opak je pravdou. Dokladem může být např. celý průběh tzv. průmyslové revoluce v Evropě a masivní bezplatné vypouštění toxických zplodin po dobu několika století.
Aktuálním příkladem může být vypouštění toxických látek v zemích dálného Východu - pokud by veškeré náklady na likvidaci těchto látek byly započítány do nákladů výrobků, potom by jejich prodejní cena byla citelně vyšší.