FVE s podporou z DS

[? kodl69]

Pěknej návod. Já už jsem to naučil děti, i s tím, že z jedné baterie, odmontují perlátor. A opakují to poměrně často. Spíš mě děsí, že je ten vzduch pryč čím dál častěj, a nikde se nedaří detekovat únik, do vody to taky asi nejde, to by v ní byly bublinky...

[? ZdZ]

na bublinky bys musel toho vzduchu do vody cpát mnohonásobně víc, takhle to nepoznáš
mizet to může pouze přes děravou membránu do vody, nebo někde u závitu u ventilku, jinak to nemá kam uniknout

namazal jsi celou nádobou saponátovou vodou po natlakování aspoň na 5 barů ? třeba je někde mikrotrhlinka

[? rva]

Zdá se mi, že to rychleji uniká, když to pracuje. Mám totiž jednu natlakovanou nádobu po opravě ventilku v rezervě a z té tlak utíká mnohem pomaleji. A u reverzní osmózy mám malou nádobu, která ani nejde dotlakovat, ale zdá se, že ta za těch deset let neutíká vůbec: http://www.mangala.cz/tank-ro-plastovy-zasobnik-2g-8-litru-p-638.html

[? ZdZ]

saponát voda a štětec a máš hned jasno

[? rva]

Další rok s fotovoltaikou. Vyrobilo se opět o něco více než v předchozích letech a spotřeba z distribuce o něco poklesla. Pomohlo tomu více FV panelů, které podpořily vytápění.

[? rva]

Při integraci JK-BMS do Home Assistant přes ESPHome (je potřeba další hardware s wifi+BlueTooth - např. ESP32, návod dle https://github.com/syssi/esphome-jk-bms/blob/main/esp32-ble-example.yaml) se pak z BMS vyčítá spousta entit. Kromě jiného i číslo článku, na kterém se naměřilo maximální (popřípadě minimální) napětí. Vypadá to nepřehledně, každou chvíli je nejvyšší napětí změřeno na jiném článku:

Článek s max. napětím.jpg

V Grafaně je ale i typ grafu "Histogram" a pak už dostanu něco užitečného:

JK_BMS-max.min.cell.jpg

Pokud by byly všechny články (a propojky mezi nimi) stejné, stejně často by na nich bylo max. napětí. Čím větší mezi nimi budou rozdíly, tím víc budou sloupce rozházené.
1. Pokud bude mít nějaký článek nižší kapacitu, bude často patřit mezi ty s max. napětím a současně i s min. napětím - protože se nejdřív nabije i vybije. V grafu výše je takovým podezřelý článek č.3.
2. Pokud bude některý článek trpět vyšším samovybíjením, tak bude často patřit mezi články s minimálním napětím, ale ne mezi ty s max. napětím. V grafu výše je takovým podezřelý článek č.14.
Obdobně se dá usuzovat něco o vnitřních odporech článků.
Beru si z toho to, že je dobré se občas podívat, jak takový graf vypadá a pokud tam budou schody, tak zpozornět a zvážit, jestli není čas na nějakou údržbu.
Rozdíly mezi články "vyhlazuje" u této BMS přelévací balancér, bez něj by rozdíly byly větší a rostly by s časem.

[? rva]

Koukám, že v textu jsem ta čísla článků nějak popletl. Článek 3 vypadá na vyšší samovybíjení, patří stále mezi články s nejnižším napětím a téměř nikdy na něm není nejvyšší napětí.
A článek 14 vypadá, že má možná vyšší kapacitu, protože je na něm málokdy nejnižší napětí. BMS mám nastaveno na balancování mezi články když je na nich vyšší napětí než 3.3 V, což je v podstatě top balancování když jsou články nabité.

[kybos]

Je dobré se podívat na to, jak vypadá odpor propojek. Nějakou dobu jsem kolem toho chodil s mikrovoltmetrem a potom jsem na základě detailních měření vyměnil nerezové matice na propojkách za mosazné a při tom jsem vyhodil nerezovou pérovku a podložku pod maticemi. Celkový odpor propojky (včetně přechodových) mezi články klesl z cca 300 mikroohmů na 30 mikroohmů a balanční obvody se najednou začaly chovat docela předpokládaně. Články, které se dříve tvářily jako by se nestíhaly nabíjet, byly najednou docela v pořádku. Při povoleném utahovacím momentu 2,5 Nm byly u nerezových spojovacích komponentů řádově větší přechodové odpory, které zkreslovaly naměřené hodnoty balancérů. Oproti standardně dodávanému propojovacímu pásku jsem přidal ještě jeden a přívod k balancéru vedu důsledně z prostředka pásku. Ještě od doby olověných akumulátorů jsem používal nerezové šrouby, matice a podložky, které sice nekorodují ale zato mají výrazně větší odpor. Přehozením spojovacího materiálu za mosaz klesl přechodový odpor na desetinu a balanční obvody se chovají mnohem lépe.

[? rva]

Tady balancování a měření napětí provádí ta samá BMS. Podle obr. výše nejčastěji změří, že max. napětí je na článku 1. Tedy z tohoto článku se nejčastěji odebere nějaký náboj a přenese se na článek, kde se změří nejnižší napětí.
Nejnižší napětí se nejčastěji změří na článku 15 (nebo 3), tedy tyto články dostanou nějaký náboj z balancéru nejčastěji.
Graf je za 7 dní, tak bych očekával, že tímto dlouhodobým předáváním náboje by mělo dojít k vyrovnání bez nějakých velkých schodů. Na každém článku se pak občas naměří maximální napětí a občas minimální napětí. Teda pokud mají články podobné vlastnosti.
A vliv propojek a různých přechodových odporů na měření a balancování? Ten bude větší při vyšších proudech. Při dobíjení by na daném článku (+ vyšším přechodovém odporu) BMS naměřila vyšší hodnotu napětí a při vybíjení nižší hodnotu, než jaká by byla na terminálech článku. Což by z grafu mělo být taky patrné.
Já jsem chtěl nějakou rychlou jednoduchou metodu, jak bez demontáže článků odhalit nějaké nesrovnalosti dříve než přerostou do problému. Takový typ grafu by to snad umožňoval.
Ale zjišťuji, že se potřebuji něco doučit z kladení dotazů do databáze, abych dostal to, co chci.

[? cipis]

kybos: Z čeho jsou ty štefty, na které to šroubuješ? Jestli z hliníku, tak by se to nemuselo mít moc rádo s tou mědí v mosazi ...

[kybos]

Štefty jsou nerezové, ty jsem prozatím nevyměnil. Terminály článků jsou hliníkové a propojky měděné pocínované. Při montáži jsou styčné plochy přimáznuté speciální kontaktní vazelínou pro měď a hliník. Články jsou v suchém prostředí a tak s korozí není zatím problém. I kdyby se nějaké vlhko vyskytlo, tak ochranný film vazelíny to pojistí.

[? rva]

Tak po "rychlokurzu" grafany vše vypadá jinak. Ta horní část grafu se podstatně změnila:

Grafana-histogram.jpg

Souvisí to s tím, jak jsou data zapisována do influx a následně vybírána do grafárny. Kouzelný zásah tady je, když se u položky dotazu "GROUP BY" vše vymaže https://community.grafana.com/t/why-must-i-select-mean-to-view-data-in-a-graph/21288/2.
Raději jsem si data z influx exportoval do excelu a kontrola v něm vede ke stejnému histogramu který je snad udělán ze všech uložených hodnot za posledních 7 dní.

[? mirekcafa]

Budu připravovat kabeláž od rozvodnice. Měnič EASUN SMX, než budou baterky bude napájen ze sítě. Pokud ho budu chtít odpojit stačí odpojovat fázi nebo i N případně i zelenožlutý. A použít k tomu třífázový jistič?

[? sisdale]

Zelenozluty nikdy neodpojovat ! Jestli mas N v rozvadeci spojen s PE, tak je ho zbytecne odpojovat, protoze je na nem stejne nulovy potecial, kdyz se vypne faze a nepotece z menice zadny proud.

[? mirekcafa]

Takže stačí jednofázový jistič, a v rozvaděči to mám spojené,díky..