Kapacitní test LiFePO4 WINSTON TSWB-LYP60AHA provoz >=11 let

[PetaJoule]

Například já měl to štěstí: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 731#p52731

Ok, a ten 100 + 60 +90 Ah = 250Ah kombi-článek před událostí vypadal jak? Je nějaké foto?
Měl svojí BMS? Co říkal záznam BMS ohledně napětí než k události došlo?

Čtu "Vše fungovalo normálně, žádný alarm.", tak musí někde jistě existovat podklady pro to "normálně".

Nějaká post mortem analýza přece být musela.

[rva]

V té době bylo snad jediné dostupné BMS celllog s výstupem na relé. Tím jsem monitoroval trojice článků a v případě, že by to bylo mimo limit, došlo by k odpojení elektrárny. K tomu ale vůbec nedošlo, daný článek si vnitřním zkratem přepálil vnitřní elektrodu a tím se vlastně odpojil od zbylých dvou. Asi smůla.

[Ivo12s]

A praktická poznámka do diskuse. Drobnost, ale ve své podstatě nezanedbatelná. Ty Winstony o kterých se bavíme mám z otevřených baterií. Tedy nejedná se o domácí stahování článků, ale standardní zapojení všech 4 článků v sérii, baterie byly následně propojeny spojkami a měděnou licnou. No a pokud teď všechny baterie rozeberu, počítám s tím, že je zase vrátím do těch krabic. Z pohledu reálné instalace tedy nastává další ekonomická zatáčka. Každá krabice bude po úpravě 2P2S. Dnes baterie obsahuje 4S a to znamená 3 propojky článků. Nové uspořádání 5 propojek. Celá baterie 2P16S bude tedy potřebovat 8*2=16 propojek navíc. Pokud bych kupoval běžně dostupné propojky za cca.150 Kč, tak 2400,- Kč jen za propojky. A najednou se nám ta diskuse zase otvírá úplně jinam => původních 16S2P, jen optimalizovat dvě sériové větve a 2xBMS najednou vypadá smysluplně-ji?. Zatím tedy zůstávám u původní myšlenky 2P16S kvůli zjednodušení celého řešení a propojky seženu laciněji..

[Ivo12s]

Takhle vypadá celková kapacita srovnání s průměrem... který je 124,35 Ah. Mám 4 články, u kterých je zřejmé, že jsou mladší a k výměně došlo někdy v průběhu života baterie. Jeden je úplně nový. Takže ten rozdíl kapacit je tam větší, než zbytku článků. Ostatní dvojice jsou velmi blízko v rozptylu 0,6% kapacity od průměru. Předpokládám tedy, že čtyři dvojice budou v rámci baterie čerpány méně než ostatní a naopak - asi se častěji dostanou do stavu, kdy je BMS bude ládovat z ostatních článků při srovnávání. Protože ty ostatní půjdou dřívě nahoru s napětím. Ale úplně vadit by to nemělo. Nebo ano?

[Franta2776]

Pokud nebude stačit balancér, můžeš na články s nejvyšším napětím použít palič energie.
http://www.baterioveboxy.cz/domains/bat ... s1v4-mini/

[Ivo12s]

Paliče mám historicky, to je OK, ale bude to další baterková paralelní větev, takže spíše to udělám tak, že BMSka bude balancovat v podstatě trvale. A vzhledem k tomu že tedy touto větví půjde za provozu tak cca. -0,2C +0,2C, tak si budu držet palce, že mezi tím to zvládne kompenzovat. A když ne, tak holt paliče.

[Ivo12s]

Takhle vypadá celková kapacita srovnání s průměrem...

Ještě jeden test. Vzal jsem nejhorší z dobrých a prohnal kapacitním testem 3x za sebou. Porovnání výsledků = 103,12; 103,54; 1023,36%. Tedy jakékoliv hodnoty kapacity z této diskuse lze brát do úvahy s přesností klidně horší než 2% a pokud budu brát do úvahy nějaké totožné podmínky, což jsou ta tři měření, tak minimálně 0,5%. Tedy srovnávání v případě kapacit kolem 1-2% rozdílu bych považoval za totožné články a vhodné dávat dohromady dvojice i s podobným vnitřním odporem. Ale přesnost jeho měření je také...víte jak.

[Ivo12s]

Články paralelně zapojeny jak jsem zmínil - tedy nejhorší s nejlepším, atd. Výsledek je k dispozici ZDE. JK-BMS si s rozdílem článků poradila ani ne za 12 hodin. Bez nabíjení se články srovnaly na 0,007V. Uvidíme, co to udělá v rámci nabíjení do plného SOC.