Možné řešení pro LIFE, bez pasiv.bal. aktiv pumpy jinak ?

[abrams]

Zdravím ,

v minulém příspěvku jsem vycházel z mých zkušeností s LiFe a to jak s novými tak i s jetými . Dnes jsem začal s kapacitními testy všech LiFe článků v 3,96kWp FVE ... bude to drbačka na 2 až 3 týdny ... . Proč ? Protože se po více než-li ročním používání rozhádali natolik že by to stávající BMS nesrovnala . Je to mé specifikum , nikoli obecný jev .

Střídači_n - důvody k pořízení FV ohřevu vody místo FT jsou v drtivé většině až na prvním místě finanční . Pořizovací náklady na 2kWp FV TUV jsou oproti FT TUV propastně menší . I z pohledu blbuvzdornosti je FV vítěz .
A když už si někdo pořídil FV ohřev TUV , je celkem logické a očekávatelné že se o využití FV bude zajímat více než-li při pořizování pouze ohřevu TUV . Číst si o prospěšnosti FV na nějakým mypoweru.cz a vidět to reálně , nejlépe na vlastní kůži se nedá popsat . Vidět , opravdu vidět kolik energie ty tmavý skla dokážou ušetřit , a že není plně využit jejich potenciál ve chvílích nahřátého bojleru (vypnutého termostatem) krátce po poledni , v každém vnímavějším člověku vybudí otázky , k co by se s tou energií dalo ještě dělat , aby se víc šetřilo ... . To je přesně to , co posouvá myšlení kupředu .
Pořídit 4 LiFe články + 4 obyč AC/DC zdroje = velice levné a hlavně značně blbuvzdorné rozšíření stávajícího "pouhého" ohřevu TUV . S těmi 13V se již dají začít dělat pěkná "kouzla" , počínaje snadně jednoduchým používáním jakýchkoli auto elektrospotřebičů , třeba nabíječky mobilů , notebůků , foťáků atd. . V principu jde o to , že se jedná o snadný začátek využívání přímo elektřiny z FV se srovnatelnou blbuvzdorností FV TUV . Zda-li bude systém posléze upravován a přizpůsobován dle schopností a potřeb , bude jen moc dobře . O to přece de - postupně nahrazovat fosilní zdroje obnovitelnými .

Univerzálně obecný recept na FVE není , ani nemůže být . Jak psal Střídač_N . Příkladem je třeba rozmanitost rodinných domů - každý je jiný a i když někde stojí hlouček kopií jednoho stavebního projektu , časem se od sebe nevyhnutelně začnou lišit v důsledku individuálních potřeb jejich obyvatel . Ovšem , někdo může poukázat na paneláky - sta-tisíce stejných bytů , jenže i v nich žijí individualističtí lidé .
Čili , funkční návrh a realizace FVE nepude realizovat snadno jako nábytek z ikea . Nejen proto že se jedná o sofistikovanější sestavu než-li skříňka z 5-ti prkýnek , 4 šroubů a 20-ti hřebíčků . U FVE jde o mnoho faktorů a parametrů jěž jsou dány jak konkrétním prostředím , tak i především požadavky a možnostmi uživatelů .

Elektronům zdar

[rottenkiwi]

Pozrite si video, ako sú takéto lacné AC-DC zdroje konštruované.
Výkonový tranzistor sa takmer vobec nedotýka chladiča.

Ak máte niekto nejaké DC-DC zdroje, mohli by ste natočiť podobné video,
nech vieme či to naozaj vydrží, alebo človek len príde o peniaze.

https://www.youtube.com/watch?v=B19rB_FR5Mk

[střídač_N]

........Univerzálně obecný recept na FVE není , ani nemůže být ....

Obvykle se dějí věci obvyklé a ve fyzice se k obvyklosti připojují i fyzikální zákonitosti, což ve svém důsledku znamená jediné, vše směřuje k jednomu řešení. Není několik druhů aerodinamických tvarů jež by byly stejně efektivní, je to vždy a za každých okolností jen jeden tvar, což nakonec dokazují auta, jež jsou do jisté míry aerodinymicky stejná. To, že cesty k tomuto jednomu řešení jsou spletité a často mají i slepé uličky, na tom nic nemění. Fyzika nezná stejně dobré možnosti pro jednu událost, vždy a za každých okolností vše inklinuje k jednomu ideálu.
I když se to dnes nezdá, i oblast FVE bude touto jednoznačností postižena a postupem času se najde jedno řešení jež bude optimální pro značnou část uživatelů.

Z tohoto pohledu tvrzení "Univerzálně obecný recept na FVE není" neobstojí. Bude, ač se nám to líbí nebo ne. Součásti každého i fyzikálního rozhodování je vždy i cena a za její úroveň není možné sestavit nekonečně mnoho možností, ale vždy jen jedno řešení jež převládne pro daný okamžik a přirozeně i tu cenu.

[rottenkiwi]

Nebude nikdy univerzálne riešenie pre FVE, lebo to by platilo v prípade, keby
všetky domy mali strechu pod rovnakým uhlom a sused z juhu by nemal o 5 m
vyššie komíny ako je vaša stecha.

Takže vždy treba nájsť najoptimálnejšie riešenie pre danú situáciu.
Napr. East mi tienia 2 stĺpy, South 2 komíny a West strecha mojej býv. sýpky.

Podobne je to aj v prípade áut, každé má iný pohon, vpredu, vzadu, 4W,
má iný tvar karosérie vnútri, iný rázvor, inú šírku pneumatík, iné brzdy,
iný difúzor, iné prítlakové zadné krídlo, či už pasívne alebo aktívne, iné
chladenie bŕzd, či už plných kotúčov alebo dierovaných z keramiky.

Takže ani u áut neexistuje jedno riešenie.

Neexistuje ani u slonov, ktoré sú úplne iné stroje ako nosorožce či hrochy
a levy a gepardy sú zas iné stroje ako opice.

A tieto riešenia = stroje = organizmy medzi sebou vedú boj o prežitie o zdroje
a kto vyhráva / dočasne /, jeho populácia rastie.

Lanže v Kuiper Belt-e máme cez 10 000 000 000 000 objektov nad 1 km priemeru
a raz za 1 000 000 rokov sa stretávane s inou hviezdou a jej Ortov oblak interaguje
s našim, lebo siaha 1/2 parseku resp. 1.6 ly od nášho Slnka.

Takže aj ten organizmus, ktorý má najlepšie riešenie v DNA na prežitie, po náraze
jedného takého 1, či 10 km objektu do Zeme, je úplne vyhladený, ako sa už niekoľkokrát
stalo, ak nemá energiu na opustenie Zeme a kolonizáciu iného telesa, napr. Marsu.

Takže vo Vesmíre vidíme, že neexistujú ideálne riešenia a FVE je veľmi malá podmnožina
Vesmíru, takže určite je možné naprogramovať mat. algoritmus, ktorý urobí FVE
na 99.9 %, ale čím sa budeme blížiť k 99.9999999 %, tak tým budeme potrebovať
veĹmi veľa proc. času na vypočítanie takej FVE, až sa to stane nerentabilné, lebo
by sme na výpočet spotrebovali celý výkon Slnka.

Treba pozorovať riešenia, ktoré nám Vesmír dáva 13.8 miliárd rokov, to sú riešenia,
ktoré stačí analogicky použiť, a čím viac planét podobných Zemi nájdeme, čím viac
strojov NE/podobných ľuďom objavíme, tým viac poznatkov možeme uplatniť
na našu existenciu, na opravu mozgov ale aj iných súčastí nášho organizmu.

Ale chce to štúdium matematiky a hľadanie riešení, 48 hod denne, nie tvrdiť,
že sa to nedá, resp. že existuje len jedno riešenie.

Zoberte si napr. jednovaječné dvojčatá, s identickými génmi, ktoré majú v génoch schizofréniu.
Jedno v živote bude mať shizof. a ak mu nepomože spoločnosť, tak zomrie.
Druhé bude v živote v inom prostredí, ale nebude mať schiz. a prežije.

Ergo, máme to isté riešenie, ktoré nám dal Vesmír, ale s výrazne odlišným výsledkom.

Podobne je to s FVE, od je úplne rovnakej FVE na jednom mieste švacne za 30 r. 120 bleskov,
asi nedá rovnaký výkon, ako keď do presne rovanakej nešvacne ani raz.

Ale menič a regle v jednej miestnosti s baterkami z Pb, a menič a regle za stenou.
Úplne rovnaké regle, baterky, meniče, ale v inom prostredí, inými molekulami vo vzduchu,
inou vlch. vzduchu sposobia, že úplne rovnaké FVE na roznych miestach v konečnom
dosledku, možu viesť k tomu, že jedna nevyrobí skoro nič a iná bude fungovať 30 r.

[abrams]

Zdravím ,

naprosto přesně , Rottenkiwi . Jediné naprosto univerzální řešení které existuje , nic a nikdo jej nedokáže změnit je smrt . Nepíši zánik , jelikož konec jednoho znamená začátek jiného . Ale to už sme hodně mimo .

Ten zdroj z ebaje vypadá docela solidně , až teda na ty nedotažený šroubky u tranzistorů - holt slabej přichcípnutej šroubovač šroubků je levnejší , tak třeba díky němu je onen zdroj za USD8 .

K přelévacímu balancování - za nejvhodnější osobně považuji odebírání el. z článků , přidávání do slabých je sice lepší než pálení v rezistorech , jenže udržení napětí v žádoucích limitech je nejen pro LiFe důležitější než-li špórování každýho elektrónu .

Elektronům zdar

[trud]

Je to trochu mimo temu. Ale mozem cez dc/dc menic pripojit k mojmu 24V systemu 12V bateriu a cez druhy dc/dc to vracat ako 24V na menic? Ide mi o zlozenie LTO baterie ale 10 clankov je drahych..skusil by som to s 5 kuskami.. Len ako to zaclenit do mojho systemu ked ja fungujem od 24,3V po 28V...5 kusov LTO by chodilo od povedzme 10V do 13.75V.

[střídač_N]

........Takže ani u áut neexistuje jedno riešenie.......

Pokud to vezmeme zeširoka, pak je možné tvrdit naprosto vše o všem.

Pokud zůstaneme u aut, pak, je jen a jen jedno řešení brzd pro určitou cenovou hladinu. Kotoučové brzdy v předu u všech osobních aut, na zadních kolech u velkovýroby bubnové, u dražších opět kotoučové. Toto řešení se ukázalo jako nejvýhodnější z hlediska brzdného účinku, ceny a údržby. Nic na tom nemění, že každá automobilka má jiného výrobce, tudíž tvar a vzhled. Nakonec koncern VW má jedny brzdy pro několik automobilek a v nich pro několik modelů.

To co tvrdíte odporuje fyzice a realitě.
S těmi panely je to jako tvrdit, že auta jsou různá, protože parkují v různých garážích.

Nakonec naše slunce nemá možnost skonat několika způsoby, ale výhradně jenom jedním. Skon sluncí je dám fyzikálně a to množstvím jejich hmoty.

Ale jo, nakonec o nic nejde, tudíž ano, vše směřuje k různorodosti a FVE také.

[kyocera]

Zdravím,
Vezmu to postupně. Předně bych se chtěl omluvit kodl 69 jestli jsem se ho nějak dotknul.
Nechci nikomu brát radost z příspěvků. A o lidech se někdy říká, že jsou solí této země. O
Těch členech co píší tisíce příspěvků by se v dobrém slova smyslu dalo napsat, že jsou solí
Mypower. K čemu by bylo mypower, kdyby chyběli uživatelé s tisíci příspěvky jako
Je Abrams, Kodl 69, Vlkzajac, mobilík a řada dalších ? Pokud by scházely příspěvky, tak
by se z fora mypower Stal jen bazar inzerátů . Což je tedy také potřeba, ale bylo by to málo.
To koření a sůl mypower jsou vytrvalí přispěvatelé právě s tisíci příspěvky.
Dále v posledním příspěvku opravuji, 95% jde do bojleru. Potom jak kiwi píše, že
Balacing je zbytečný. Uvedu, že i když na počátku mohou být články stejné, tak
Časem mění každý trochu jinak svoje vlastnosti.
Marko 250 to jednou napsal výstižnou větou.
Cituji. Každý článek žije svým životem. Konec citace Marko 250.
Dále Marko 250 nyní pokládá řadu otázek. Odpovím částečně jen na některé.
Jak rychle vyhodnotit aku ? Mám za to, že by to mohl být měřák YR 1030. Měří čtyřbodově
impedanci – tedy střídavě - vnitřní odpor aku. Také velmi přesně zároveň
napětí. To by mohlo dát velmi rychlý obraz o stavu aku. YR 1030
Najdete na Aliexpres. Jak přepínat ptá se Marko 250.
V poslední době uvažuji více u plynulém docucnutí z DS jako spotřebiče bez přetoku.
A bez přepínání.
Zobrazil jsem jen několik možných řešení z velké množiny dalších řešení.
Při těchto návrzích se nedívám až tak úzkostně na každý využitý wat, spíše sleduji
Použitelnost z hotových modulů , které nejsou až zase tak drahé, Na fotce jsem načrtnul
Blokově zatím jen 3 varianty.
1 varianta je v podstatě, ta o které je toto vlákno. Na výstup aku
Je LF, tedy galvanicky oddělený měnič. Např Victron 1200VA./ 12V
2 varianta je do méně jak 1kWp ale ostrovní měnič bez aku. Třeba na chatu jen během dne.
Na vstupu jsou 3ks FV panely paralelně. 750Wp Tedy vstup 37V. Zvyšující step up 1200W
Na DC 60V. Tento modul má hlídání nadproudu.
Na to navazuje 24ks seriově propojených supekondenzátorů s jednoduchým
Balancerem. Proč supekondenzátory. Stejně jako motor má setrvačník, zdá se mně vhodné i
zde dát setrvačník v podobě akumulované energie na několik sec./ Např. Pro rozběh
spotřebiče motoru / Na výstupu je opět např. LF měnič Victron s galvanickým oddělením
1200W ale nyní na 48V. Spínaný zdroj z DS nastavený na 50V může sloužit zase v sestavě
Doma, kde DS máme. Supekondenzátory by mohli v tomto zapojení vydržet 10
Až 15 roků. Takže je to bez aku , bez starosti o aku, který se musí hlídat.
.Použití např. na chatě a použití jen pro denní spotřebu. Někdy to stačí
Po přenesení na jiné místo i s docucnutím z DS bez přepínání.Svorky a, b.
3 varianta je 3kWp.
Na vstupu je 13ks FV panelů seriově. Mezi svorky a , b se dá vložit hotový ojetý aku např.
Vyřazený z elektroauta s napětím DC 350 V . Nebo místo aku na svorky a,b dá vložit modul
S napájením z DS galvanicky oddělený. S jednosměrným usměrňovačem.
V zásadě jde o to, že pokud napětí FV panelů klesne k DC 311V, plynule je koncový
Modul DC / AC 220V dál napájený z DS. Koncový DC modul DC 390V / AC 220V může
Pracovat jen vyloženě z FV panelů, nebo s aku nebo s DS.Výstup AC 220V je galvanicky
oddělený vzhledem k DS ale není galvanicky oddělený vzhledem k panelům.
Obrázky jsou blokové A neobsahují další detaily. Je to pro vyjádření idei, kam
co teče, nebo jak je co napájené.
Jak se tedy Marko 250 ptá, jedno
Univerzální zapojení pro všechno neexistuje. A spíše jsem naznačil jiné
Možné méně obvyklé cesty řešení, než jen jeden obvykle opakovaný typ řešení.
/ Regulátor aku měnič. /
K tomu jak se ptá trud, tak ano šlo by použít step up a step down. Z ali.
Tyhle DC DC mají spojené na DPS mínusy. Tedy na DPS mají měniče propojený na mínus svorce vstup i výstup. Musí to mít oba dva . Step up i step down.
Pak půjde tak jak jste napsal.
Jen se zeptám, zda se v tomto příspěvku správě zobrazuje obrázek s blokovými schématy ?
Zde v textu obrázek vidím. Ale v přehledové hlavní stránce mypower vidím jiný obrázek.
Tam vidím zdroj Meanwell.

[trud]

Kyocera
"K tomu jak se ptá trud, tak ano šlo by použít step up a step down. Z ali.
Tyhle DC DC mají spojené na DPS mínusy. Tedy na DPS mají měniče propojený na mínus svorce vstup i výstup. Musí to mít oba dva . Step up i step down.
Pak půjde tak jak jste napsal."

Takze teoreticky mozem zacat s 2 baterkami a menit tp cez dc/dc z 24V na 5.5V a druhym dc/dc nazad z 5.5V na 24V ?

[kyocera]

Ano, ale úplně zabijete výhody LTO . Proč ?
Pokud by jste použil 10 článků LTO bez měničů, tak využijete naplno výhodu LTO
tedy velké nabijcí a vybijecí proudy. Pokud dáte rozdíl napětí 12V a 24V už hodně moc
omezíte využitelnost proudů a měniče při rozdílu 12V nebudou pracovat
s maximálním výkonem. Poměr 24 / 12 je 2 .
Čím je poměr napětí v měničích větší, situace se zhoršuje.
A pro 5V a 24V už máte poměr 24 /,5,5 a to je řešení, které Vám skoro nic nepřinese.
Na Vašem místě bych čekal a našetřil na 10 článků. Posílat poštou pomalu
po jednom ks. Pokud máte málo financí, tak bych od řešení 5,5V nebo 12V a
step up a step down úplně upustil.

[trud]

No chcel som tie valcove LTO a tie su drahe a kapacita 55 Ah...tie ploche su 12Ah a cca 15 eur.Takze radsej 10ks 12Ah..ale aj tak pojdu v zlom rezime..lebo pojdu od 28V po 24.3V..tak chodi lion bateria a to je 2.43V až 2.8V na članok..a LTO by chcelo skor 2.0V az 2.75V. Preto som myslel 5ks a nastavit ich cez dc/dc tak ako potrebujem.Slo by este pouzit clankov 11..len je otazka kde je viac kapacity clanku..ci medzi 2.43 a 2.8 alebo medzi 2.21 a 2.55.

[kyocera]

Zdravím,
čerpat nahoru a dolů to jsou zbytečné ztráty. Na Vašem místě bych se držel 12Ah.
Nakonec vidíte, že jsou nejvíce nakupované. Může to být i 11 článků jak píšete. Na FV
to vyzkoušíte a potom Vás třeba napadne ta nejvíce správná aplikace. Elektrokolo.
Časem pak přikoupíte ještě několik kusů a začnete využívat ne v FV ,ale v
elektrokole. Tam bych viděl konečné a nejlepší využití.

[ota]

Důvod proč je každý Li článek individuální a chová se pokaždé trochu jinak je dán dvěma faktory.
Jednak mají z výroby vždy trochu rozdílné vnitřní odpory které se s různým proudovým zatížením mění.
Druhak se tyto parametry také mění se stupněm opotřebení.

Vypozoroval jsem ale že u Li článků probíhá jisté vnitřní balancování bez cizího přičinění.
Uvedu příklad.
Mám 2kusy LiFePO4 100Ah štítkových. Na počátku pokusu vybité na 0%.
Skutečná kapacita je 102 a 98Ah.
Nabiju do nich 100Ah. Koncové napětí je 3,45V a 3,6V.
Nechám je odstát a po 3 dnech mají oba napětí 3,32V. Když do nich nabiju další 2Ah, budou mít 3,55V a 3,6V.
Rozdíl napětí je daleko menší. Oba články poklesem napětí na 3,32V ztratily malou část kapacity ale ten který vystoupal a 3,6V ztratil více.

Jedná se o pokus, běžně články na tato napětí nenabíjíme neb jim to zkracuje život ale dokázal by tento jev někdo vysvětlit?

[rottenkiwi]

Čím je článok nabíjaný vačším prúdom, pri vyššej teplote a je bližššie 100 % SOC, tým rýchlejšie
stráca kapacitu. Viac sa dá nájsť v tomto pdf:
http://ma.ecsdl.org/content/MA2012-02/10/1091.full.pdf

Za stratu kap. sú zodpovedné najma tieto procesy:
(i) Limited lithium ion phase-boundary diffusion: the one-dimensional channels in LFP impose structural constraint, where the Li+ diffusion can be interrupted by ionic disorder, foreign phases or stacking faults. Interruption of Li+ diffusion impedes the motion of a LiFePO4/FePO4 phase boundary that removes portions of the cathode from accessing to a reversible Li+ intercalation23. (ii) Low electron conductivity: during the charging and discharging processes, the charges must be kept in balance with the insertion/extraction of Li+ via electron transfer. If electrons are not able to transfer rapidly, the electron mobility will limit the Li+ insertion/extraction and cause a deteriorated electrochemical property.

[marko250]

V mém námětu se zabývám efektivní FVE,která dokáže zastoupit DS pro minimálně tříčlennou rodinu v jedné bytové jednotce s možností umístění panelů na jih(nebo tracer),žijící klasickým životem otec od rána maká na šichtě,matka mateřská s pozdním přechodem,dítě školka a makaj oba do 16:00hod.Podmínkou výstupu je pokrytí špičky souběhů dvou výkonných spotřebičů(trouba/vodárna-2100w+1400w).Klasický model rodiny a na to postavit efektivní FVE s co nejmenší ztrátou při převodech.A zaměřme se na ty ztráty,protože to není zrovna příznivé číslo u mě.Výchozí je dopad energie na m2(1300W),versus dodaná energie do spotřebiče v domě.
-panely poly/mono/amorf/koncentrované/, tracer spíše ano/ne , zapojení(15m)
-zpracování do AKU?
-seskládání AKU(v bytové jednotce),balancing považuji za heblo,které je potřeba vynechat,rozumnější mě příjde sledovat napětí článků a dle toho odpojit panely při přetoku,odběrem k tomu nedochází.Ale i tak jak AKU seskládat(napěťově)
-měnič a zdali vůbec nějaký(jen DC),je na ztrátu lepší kombinace jeden do 1kW a další 4.5kw k němu paraelně v očekávání standby(15-60W),nebo k výkonovým spotřebičům jednorázový měnič vůči jejich výkonu a ty se zapnou až s požadavkem uživatele k použití a tahat k nim DC rozvody?Co je proveditelné a efektivní vůči slunci?

Čili takovouto univerzální FVE jsem měl na mysli,vyřešit ty převody od slunce po spotřebič,minulý rok mi vlastní spotřeba systému dělala 100W/hod!!!!

[kyocera]

Zdravím,
oprava - na výkresu v zapojení č.3 v mínusu je špatná orientace diody, respektive tam nemusí být dioda
vůbec. Pro marko 250, posílám SZ

[kyocera]

Zdravím,
abych tento přípěvek dokončil, uvádím z minulého týdne měření dvou 120Ah seriových NiCd, které
simulovaně nahrazují 1ks LIFE. Nastavené napětí na LRS 3,1V
Označení vzorku spínaného zdroje Meanwell je LRS-100-3,3 Cena 400Kč.
Spotřeba naprázdno je 0,5W. Tento zdroj má nastavitelný rozsah napětí od
2,8V až do 3,7V. Uváděný max. katalogový proud 20A. Zjistil jsem, že zdroj dodává plynule
A nabijí 2ks serivých NiCd aku libovolně proudem až do maxima 25A.
Pak se projeví analog.ochrana LRS.
Pokud je proud vyšší jak 25A, tak zdroj LRS na okamžik vypne a
za chvíli opět zapne. Tento zdroj má levné analogové řízení. Ve srovnání s předchozím
Zkoušením nastavitelného zdroje IDEC 90W / 24V k takovému jevu nedocházelo ,
pravděpodobně
tím, že IDEC má řízení procesorem a zdroj IDEC nikdy nevypnul a vždy plynule dodával
Maximální proud trvale, tedy zdroj IDEC se choval trvale i jako zdroj proudu daný proud byl
omezený jen přesným maximem výkonu spínaného zdroje.
A navíc s nastavitelným výstupním napětím. / Upřesňuji zdroj IDEC vypnul při zkratu. /
To je jediný rozdíl v chování zdrojů. Rozdíl v chování zdrojů je ve způsobu řízení a to
Levné analogové řízení u Meanwell a dražší zdroj IDEC s procesorem .
Využitelnost ale u Meanwel byla při nabijení 2ks Článku také. A jak se ptal Marko 250
na tlumení proudu,při nabijení , tak je to ohmův zákon a samozřejmě jak se
napětí aku blížilo napětí nastaveného na LRS, tak proud přirozeně klesal.
Závěrem bych napsal, že
Myšlenka možnosti využití vysokého napětí FV panelů pro spínaný zdroj při
ohřevu vody je využitelná.
/ Tuto možnost – vnitřní spínaný zdroj 12V mají i ohřívače vody Kerberos. /
Zda na danou aplikaci vyhoví ten či onen zdroj je nutné vyzkoušet jak se
říká – průzkum bojem . Zdroje Meanwell nejsou drahé a mají v sobě ochrany.
Snažil jsem se vypořádat se všemi technickými námitkami a
myslím si, že vše podstatné bylo k tomuto tématu již v tomto příspěvku
napsané a téma bych považoval za dokončené. A je na každém, jestli někdo nějak
tyto informace pro sebe využije , pokud to bude v něčem výhodné při technickém řešení FV.

[kyocera]

Zdravím,
Zde se píše o nutnosti vývoje přelévací BMS. Případně se zde řeší finanční
Pobídky k vývoji přelévací pumpy.. Zde odkaz
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 584#p81570
Ale myslím, že není nutný vývoj, když existuje možné hotové řešení v ceně např.200
Až 400Kč. Zdroje LRS-50 nebo LRS-100 mají nastavitelné výstupní napětí
Od 2,9V až po 3,65V. Výstupní proud 10 nebo 20A. Galvanicky oddělený vstup i výstup
Se nabízí k využití jako přelévací pumpa..
https://www.tme.eu/cz/katalog/zdroje-en ... 3A38842%3B
Pokud někdo chce menší proud jako zmíněných 10A dohledá u TME zdroj menšího výkonu
V cenově přístupné hladině. Spínaných zdrojů různého výkonu s nastavitelným výstupním napětím
od 2,9V až 3,65V najdete několik desítek.
Spínané zdroje mají sice uvedeno katalogově vstupní napětí DC 120V ale kodl 69 opakovaně
Upozor’noval ve svých příspěvcích , že tyto spínané zdroje fungují kodl69 doma už od 48V.
A že takto spínané zdroje od 48V kodl 69 provozuje. Učinnost LRS 81 nebo 85%.
Ale netvrdím, že LRS jsou nejvhodnější a nejlepší, spíše patří mezi nejlevnější.
Jediné co by se mělo otestovat dlouhodobá spolehlivost . Tedy ostré nasazení
Do provozu. Ted se asi ozve kodl 69 aby argumentoval jak jeho přelévací pumpa
Bude lepší a levnější až dokončí vývoj.
Ale nikomu neupírám radost z vlastního vývoje. Jen upozorňuji
Na možná hotová řešení .
/ I když příspěvek dnes píši z časových důvodů nerad. /

[kodl69]

zajímavá myšlenka, pokud by zdroje spolehlivě pracovaly i na napětí 90V DC (3 panely v sérii), tak by to bylo bez několikanásobné přeměny energie. Zase mi to přijde hromada technologie, kterou zapnu )ještě by se to mělo nějak automatizovat) jednou za 14dní na hodinu, a stejně neřeší další problémy, kvůli kterým je dobrý mít BMS...
Na druhou stranu, pokud by se do zdrojů doplnil "zpětný regulátor" co jsem zde někde popisoval k amorfům, mohlo by to sloužit jako nízkonákladový pseudo mppt regulátor se zaručeným sbalancováním článků. Jediná chyba je, že ty levnější zdroje při přetížení vypínají a zapínají, nemají pokles napětí při přetížení - je to dáno konstrukcí zdroje, kde se snímá proud spínacím mosfetem na primáru, a tím pádem je max. proud sekundáru jinej při napájení 100V a při 230V...

[Jozef51]

Důvod proč je každý Li článek individuální a chová se pokaždé trochu jinak je dán dvěma faktory.
Jednak mají z výroby vždy trochu rozdílné vnitřní odpory které se s různým proudovým zatížením mění.
Druhak se tyto parametry také mění se stupněm opotřebení.

Vypozoroval jsem ale že u Li článků probíhá jisté vnitřní balancování bez cizího přičinění.
Uvedu příklad.
Mám 2kusy LiFePO4 100Ah štítkových. Na počátku pokusu vybité na 0%.
Skutečná kapacita je 102 a 98Ah.
Nabiju do nich 100Ah. Koncové napětí je 3,45V a 3,6V.
Nechám je odstát a po 3 dnech mají oba napětí 3,32V. Když do nich nabiju další 2Ah, budou mít 3,55V a 3,6V.
Rozdíl napětí je daleko menší. Oba články poklesem napětí na 3,32V ztratily malou část kapacity ale ten který vystoupal a 3,6V ztratil více.

Jedná se o pokus, běžně články na tato napětí nenabíjíme neb jim to zkracuje život ale dokázal by tento jev někdo vysvětlit?

Oto, neviem ci uz niekto neodpovedal. ASI - znizena ucinnost nabijania pri vyssej urovni nabitia. Pri olove prebytok energie odide ako vodik. Pri litiu asi sa vyvinie viac tepla.