Vaření na propan-butanu

[Trosecnik]

Díky za upřesnění.

Mě je jasné, že problémy být musely... Ale nechtěl jsem naše předky shazovat a osobní zkušenost s tímto dříve rozšířeným divným řešením opravdu nemám. Pochopil bych ho ještě pro 33 kg PB láhve. Dříve se rozváželo (Snad tedy někde i dům od domu? Pamatuji jen centrální místa.) a nikdo by se s tím tedy nemusel tahat daleko. Myslím, že obsluhu 10 kg PB lahví dělali zase spíše přímo ženské, chlap měl důležitější práci v hospodě.

Problém nemusí být ale jen v neodpařujícím se butanu, ale i v zamrznutí tekutiny v potrubí či ventilu. I když u kovového potrubí pro ZP to asi kvůli průřezu nehrozí.
U hadičky by se to v mrazu stát mohlo. Tam by byl podle mne i problém v nahromadění tekutiny (například kvůli přílišné spotřebě kdy redukční ventil chladí a kondenzují páry, nebo jde o nečistoty v ZP), například při dlouhé hadici tvořící účko. Jestli ještě třeba u země mrzne, nebo je jen chlad díky němuž dojde ke kondenzaci až v tomto místě hadice.

[brin]

Jelikož plynem topím, tak jsem dostal teď na příští rok nabídku na cenu 600 Kč/MWh. Jelikož mi to ročně ušetří hromadu peněz, jdu do toho.

[kybos]

Kdopak nabízí tak lukrativní cenu?

[PavelR]

Obavam se ze zamrznuti propan butanu jaksi nehrozi. Oba plyny maji bod tani hodne pod -100C.

[brin]

Skautská energie.

[Trosecnik]

Nikdo nehovořil o zamrznutí butanu, ale vysrážené vody ve spodní části účka hadice. Ta voda nemusí vůbec zmrznout, jakmile ucpe hadici, plyn přestane protékat (nemá žádný tlak).

Jinak se Martin v roce 2011 ptal, jak lze poznat stav PB v kovové láhvi?

Existují takové magnetické štítky (tedy přendavatelné), které mají na sobě stupnici (opět myslím na principu magnetů) které se zbarví či otočí tak že je vidět prostor nad hladinou a pod hladinou.
Uvažte, ale že i PB láhev (omezil jsem včera slovo bomba, i tak myslím že protiteroristické komando už po nás všech jde) bez kapalné fáze ještě využitelný plyn obsahuje.

Jinak lze PB láhev vážit. Na každé je vyražena tara (pravděpodobně i napsaná barvou po převážení).
Kdo má přesnou váhu může si odvážit prázdnou, na svém místě, namontovanou PB láhev. Odečíst taru láhve a ví kolik hmotnosti padne na regulátor a hadici v jeho zapojení. Mám vždy alespoň dvě PB láhve a příjde mi to zbytečné sledovat (maso při pečení musím stejně kontrolovat nejméně 3x do hodiny), zbytky v láhvi nemám žádné.

Jinak existují systémy dvou a více lahví, dokonce i takové kde se láhve automaticky přepínají. Kdo nemá na další prázdnou PB láhev (u nás se dá koupit za 400 Kč bez kauce, jinak jsem sehnal za 500 Kč na vratnou kauci) a chtěl by v případě nutnosti k regulátoru PB připojit na chvíli 2 kg PB láhev, musí si ještě koupit patřičný uzavírací ventil (za 300-400 kč). Určitě jsou i jiné varianty šroubení a trubiček, tahle je pro domácnosti asi nejekonomičtější.

Snad bych ještě doporučil věnovat pozornost regulátoru tlaku PB.

Obecně existuje přímotlak, tlak 30 mbar, tlak 50 mbar. Toto jsou běžné tlaky na které jsou dimenzovány spotřebiče. Podrobnosti najdete v manuálech, nebo vám je sdělí výrobce zařízení provozovatelného na PB (Kdybyste viděli co vše můj děda udělal na koleni a fungovalo to, s předělávkami, postupně na všechny plyny které se dodávaly...).
Kromě tlaků je však potřeba ještě správně dimenzovat množství plynu, které je schopen regulátor dodat, nebo alespoň počítat s omezeným užitím spotřebiče (bude-li schopen s omezením fungovat, dostatčný výkon a bezpečnost). Myslím že regulátro tlaku PB, schopný dodat 1500 g/h bude stačit na většiny výkonů sporáků v domácnostech. Manuál nebo výrobce vám opět sděli jaká je (v gramech/hodinu u PB, u ZP pak pravděpodobně v m3/hodinu) spotřeba za pracovního tlaku (a s příslušnými tryskami) na jak výkoný hořák (kW).

[marko250]

Tak jsem si vytáh faktury za poslední dva roky a za zemní plyn tedy celkově platím 32Kč/m3 ,spotřeba rok 94m3(3000Kč) a předloni 120m3,ale to tam byl ještě chvilku ohřev TUV,který už je řešen jinak.Ale tedy potřebuji 100m3=1000kWh ZP a to je 73kg PB(8 lahví -10kg). Soused prodává 11kg za 286Kč= 2002Kč/rok.Hmm při láhvích 33kg to budu třikrát za rok přešroubovávat a vozit na výměnu, jak už to tak bývá tak dojde vždy,když budu daleko a nadlouho. Kvůli litru na to kašlu,sice ten zemák špiní kuchyň daleko více, než jsme měli kdysi PB,ale ta obsluha kolem lahví je těch 1000Kč ušetřených.

[Trosecnik]

Tak jsem si vytáh faktury za poslední dva roky a za zemní plyn tedy celkově platím 32Kč/m3 ,spotřeba rok 94m3(3000Kč) a předloni 120m3,ale to tam byl ještě chvilku ohřev TUV,který už je řešen jinak.Ale tedy potřebuji 100m3=1000kWh ZP a to je 73kg PB(8 lahví -10kg). Soused prodává 11kg za 286Kč= 2002Kč/rok.Hmm při láhvích 33kg to budu třikrát za rok přešroubovávat a vozit na výměnu, jak už to tak bývá tak dojde vždy,když budu daleko a nadlouho. Kvůli litru na to kašlu,sice ten zemák špiní kuchyň daleko více, než jsme měli kdysi PB,ale ta obsluha kolem lahví je těch 1000Kč ušetřených.

Pokud jde o klasickou kovovou láhev na 10 kg PB a neplní si ji sám, je patrně plněna propanem (ten má o něco nižší výhřevnost než PB, ale je to čistější palivo - bere se třeba pro grily).

Pokud ti příjde úspora 1/3 málo, tak to opravdu nemá cenu se ani zabývat výpočtem, škoda takto stráveného času.

[Trosecnik]

Ještě by mne zajímalo co je myšleno tím, že ZP špiní kuchyni daleko více naž PB? Co se kvality vzduchu v kuchyni týká vyjde to tak na stejno a nemělo by to být nijak zvlášť poznat v žádném případě, ať již je použit PB nebo ZP.

[marko250]

Od doby používání zp je okolí varné desky zažloutlé,typicky spodek skříňěk v okolí,po umytí opět bílé.S propanem to bylo mírnější.Jedna třetina ano a zní to skvěle,ale reálně kvůli tisícovky ročně jet 8x pro láhev a šroubovat ji,dojde vždy když nebudu doma a starou nedonutím jít ven s klíčem přehazovat regl a láhev.To raději pohledám dodavatele,který mě dá menší měsíční paušál na hodiny.

[marko250]

Tak pokud to někomu pomůže v okolí PL hranic mám tu jednu aktuální informaci z dneška.Odebírám plyny v jedné firmičce v Bielsko Biale sem tam a mají 11kg láhve,33kg láhve.Dnešní cena za 11kg je 40zl.=260kč ,závity samozřejmě stejné. A taky další informace o dodavatelích ZP ,měsiční paušál je u všech stejný,celkový rozdíl mezi nimi činí +-250Kč/rok:

Cena za distribuci Stálý plat Komoditní ceny Stálý plat Daň Celková roční cena
RWE Standard 435 Kč 781 Kč 1 363 Kč 76 Kč 557 Kč 3 212 Kč
E.ON Variant 435 Kč 781 Kč 839 Kč 396 Kč 515 Kč 2 966 Kč

[Trosecnik]

Tak jsem procházel vaše tipy na sporáky... a zaujala mne při tom kamna na bio-líh... a tak jsem začal počítat...
Zde jedno srovnání, i když uvedená topidla jsou v mnoha ohledech i pohledech nesrovnatelná. Včetně obsluhy, vhodnosti užití. Ale pro mne je cena za kWh prostě důležitá a bude čím dál důležitější.

Kamna na bio-líh:
- výkon 1.7 kW (minimálně 50 m3)
- spotřeba paliva (denaturovaný bio-líh 94%) 250 g/h, cena 80 Kč/l (myslím vím o dostupnějším i levnějším 96% technickém lihu, ale cenu to příliš nezmění - o možné regulaci kamen navíc není zmíňka)
- provoz 20.00 Kč/(1 h x 1.7 kW) = 11.76 Kč/kWh

Kamna na dřevo:
- výkon 5 kW (pro asi 50-120 m3 při běžné regulovatelnosti 2.5-7.5 kW, holt je vidět že teplo utíká komínem)
- spotřeba paliva na uvedených 5 kW (tvrdé dřevo buk, habr, dub - bývá levnější než cena s kterou kalkuluji i výhřevnější, ale má více kůry) 1,7 kg/h, cena suchého dřeva až 3.50 Kč/kg, cena max.ročního mokrého dřeva až 2 Kč/kg, bez dopravy a práce kolem (zde to narozdíl od lihu hraje roli)
- provoz 5.95 Kč/(1 h x 5.0 kW) = 1.19 Kč/kWh

[kodl69]

Chybí ti tam třeba klimatizace s tarifem pro el. topení: 2,3Kč/kWh, při spádu 25/0°C COP 2, tj kWh za 1,15Kč , cena klimatizace srovnatelná s kamny, netřeba komín, jenom díru do zdi pro trubky. Takže ode mě k nejlevnějšímu topení.

[brumlaj]

Chybí ti tam třeba klimatizace s tarifem pro el. topení: 2,3Kč/kWh, při spádu 25/0°C COP 2, tj kWh za 1,15Kč , cena klimatizace srovnatelná s kamny, netřeba komín, jenom díru do zdi pro trubky. Takže ode mě k nejlevnějšímu topení.

2,3Kč/kWh je včetně rozpočítaného paušálu za OM?

[kodl69]

Není, ale ta práce se dřevem, dva roky sušení v kůlně si určitě cením víc než 300Kč/měsíc. To dokážu vydělat za 2 hodiny, s tím dřevem je té práce jistě víc, nemluvě o tom, že dnes to snad nikdo neřeže ruční pilou, takže zase náklady... Topím taky více méně dřevem, ale ne kvůli ekonomice, spíš je to koníček.
Jak ten paušál chceš rozpočítat? třeba pro roční spotřebu 10MWh to vychází na 0,3Kč/kWh, takže konečná cena je 1,3Kč/kWh tepla. Kdo ví jak topit levněj, ať mi poradí.

[Trosecnik]

Topení horkovzduchem ohřátým elektřinou příliš nevěřím.

Loni jsem takhle fungoval skoro 1/4 roku (topná spirála + ventilátor). Stálo mne to spoustu peněz a tak tak jsem nezmrzl. Prostě 2 kWh protopené v kamnech na dřevo a 2-4 kWh využité na ohřátí vzduchu elektřinou nedávají stejný výsledek.

Pochopitelně jsem nebyl schopen nechat jet horkovzduch například 5 hodin v kuse. Ne kvůli nepříjemně suchému vzduchu, ale kvůli ceně. Když už mrzlo tak jsem střídal zdroje (elektřina, PB, halogen), zabarikádoval se v jedné cimře...
Řekněme ale, že u kamen (masivu který hřeje, pozn.: děda měl i elektrická, akumulační, s obložením - hřála pěkně, ale velmi draho již v době mého dětství) již po hodině provozu vidíte, že je to zcela odlišný (a více vyhovující) zdroj tepla než jakým je jen horký vzduch. Jinak nemám nic proti podzimnímu, rannímu či večernmu, přitopení/ohřátí horkým vzduchem...

P.S.
Zkoušel jsem i halogenový zářič (400/800/1200W) a ten je úplně o ničem, akorát je to potichu (z ventilátoru horkovzduchu po půl hodině šílíte). Infra lampa (200W) jde, ale opět jen dokud pod ní stojíš a spotřeba elektřiny je také šílená. Propanbutanový infra zářič je také použitelný jen když zrovna jede.

Z dětství vím, že by uspokojivě mohl fungovat olejový radiátor.

Všechny uvedené, mnou zavrhované, zdroje by byly funkční jen v energeticky pasivním domě. Tam opravdu stačí jen ohřát vzduch. V takovém domě bych ovšem zase já odmítl žít.

[rottenkiwi]

Kolko vyjdu na 2 ha t.j 20000 m2 plochy, zasadené rýchlorastúce vŕby ?
Vzdialene 0.5 km po asfaltke a 0.4 km po poli ?

[kodl69]

ne, tohle je nesmysl, samá voda, žádný dřevo. u nás je rychle rostoucí energetická plodina smrk, kde je moc vody, tak olše.

[fugas]

Přesně.O tom se mluvilo.Jakýsi rychlerostoucí asijský topol.To je prostě Olše/Jíva.Po vyschnutí dobré na vor,nikoliv na topení.Zásoba na zimu by musela být obrovská i vporovnání se smrkem.Smrk je proti tomu Habr.
Ale byl jsem u pána,který projevil zájem o fotovoltaiku,už důchodce,tak jsem mu půjčil jeden panel a 20A regl,aby si to osahal.Měl ve skleníku paletu papírových briket vlastní výroby.Výhřevnost obrovská a hoří to relativně dlouho.Má na to takový plechový lis za pár kaček.Ale,musí být někdo,kdo má čas lisovat.

[vlkazajac]

Rýchlorastúca je paulownia, jej proklamované vlastnosti sú:

- odolnosť voči hnilobe
-rozmerová stálosť a vysoká hodnota vznietenia, v prevažnej miere zabezpečila popularitu tohto dreva na svetovom trhu
- každá Paulownia môže produkovať meter kubického dreva vo veku 5-7 rokov
- drevo Paulownie je ľahké, a väčšinou bezuzlové drevo s hodvábnym leskom
- priemerná hustota dreva je okolo 0,35 g cm3, je ľahko vzduchom sušiteľné bez závažných korózivných vád pri sušení
- má vysoký pomer pevnosti na hmotnosť , nízky koeficient zmrštenia, a nekriví sa ani nepraská

Výhodou je, že sa vypestuje s vysokým rovným kmeňom, ktorý sa dobre spracúva. Je to "riedke drevo", na priame spaľovanie asi nie moc vhodné. Odpad do biomasy - to by mohlo byť zaujímavé.

No buk je predsa buk....