Poloostrov SC

[kybos]

Myslím si, že lze tento problém řešit pouze napěťovým komparátorem bez hystereze, který ovládá SSR se spínáním v nule. Pokud je komparátor dostatečně citlivý a během jedné půlperiody střídavého proudu nepředpokládám pokles napětí baterie o 10%, mělo by to fungovat. Pokud lze předpokládat tak velký pokles napětí během 10ms, doporučuji doplnit filtrační kondenzátor přiměřené kapacity.

[střídač]

Pokud je komparátor dostatečně citlivý a během jedné půlperiody střídavého proudu nepředpokládám pokles napětí baterie o 10%

I tímto problémem jsem se obšírně zabýval. Pokud budu uvažovat i s jednou periodou, při odběru proudu vetším než je přítok, musí jít zákonitě část proudu z baterky. Kondenzátor nic neřeší, jen část proudu bude hrazeno z něj, zbytek stejně dodá baterka. Muselo by jít o kombinaci LC. Nechci vynášet kategorické soudy, leč musím měřit a rozhodovat na základě průtoků proudu a podpůrně vyhodnocovat napětí. Mohu akumulovat jen "nadpřítok" při určitém napětí. Zatím jsem na jinou možnost dávající alespoň trochu určitosti, nepřišel.

[kybos]

I kdybych připustil, že během jedné půlperiody stihne klesnout napětí baterie z úrovně "absorption" na úroveň "float" (což předpokládám, že se při dostatečné filtraci nestane), pak pořád ještě napětí na úrovni "float" je stav, ve kterém se baterie nabíjí ( i kdyby se jen kompenzovaly proudy samovybíjení). I kdyby napětí na baterii kolísalo mezi stavy "absorption" a "float", bude se baterie v rámci celé periody spínacího cyklu více nebo méně nabíjet ale rozhodně se nebude vybíjet. Já například nabíjím baterii AGM dle doporučení výrobce většinou pouze napětím na úrovni "float". Napětí úrovně "absorption" doporučuje výrobce baterie použít pro nabíjení ne vícekrát než jednou za měsíc pro zachování maximální životnosti a minimální úbytek elektrolytu. U mé nabité AGM baterie totiž dle naměřených hodnot není téměř žádný rozdíl v nabíjecím proudu mezi napětím v úrovni "absorption" a "float".

[střídač]

Pokud připustíme, že Kirhofovy zákony vskutku platí, pak napětí byterky klesne právě dle tohoto pravidla. No a ono pravidlo se bude pohybovat v mezích jaké množství onoho proudu máme k dispozici.

Vyvstává další bonusová neznámá. Nevíme ani kolik toho proudu máme vlastně k dispozici. Nevíme zdali regulátor reguluje protože float, nebo protože málo svítí.

Připustím krajní zjednodušení, že budu měřit napětí panelu zdali je v bodu MPP a následně dle toho regulovat zátěž se znalostí napětí baterky.

Další bonus je samotná akumulace. Máme-li 2kW zátěž a sepneme sebekrásněji i v nule, pak i ta jedna půlperioda spotřebuje dle I=U/R. Pokud máme 2kW pole, pak vždy a za každých okolností hrabeme do baterky.

V každém případě je třeba snížit příkon akumulace, ideálně stupňovitě, měřit proud a napětí.
Nechávám si tento problém na zimu.

Právě zapínám nahřívání minibojleru přes SSR relé spínající v nule spínané Arduinem. 500msec sepnutí, 3000msec vypnutí. Napětí na baterkách, jsou pro tento účel staré s velkým vnitřním odporem a napětí kolísá od 28.8V do 24,6V.
I tak je nahřívání dlouuuuhé.

[kybos]

A co brání tomu, aby se spínalo jen na jednu půlperiodu a opětovné sepnutí se realizovalo až napětí baterie dosáhne 28,8? Není přece jen softwarové řešení tím kamenem úrazu? Připadá mi to trochu jako útok houfnicí na komáry.... To, co zvládnou dvě (pro můj případ dvě protože systémové napětí je 48V, ve 24V systému by stačila jedna) TL431 řešit Arduinem...

[kybos]

Pokud připustíme, že Kirhofovy zákony vskutku platí, pak napětí byterky klesne právě dle tohoto pravidla.

Kirchhoffovy zákony nepopírám ale myslím si, že je potřeba od problému trochu poodstoupit a podívat se na něj z hlediska zákona o zachování energie. Čili ta energie, co do uzlu na baterkách, nabíječi a zátěži nateče, z něj musí zase vytéct a přizpůsobení při tom dosáhneme úpravou střídy spínání zátěže.
Kvalitnější nabíječe většinou mají instalovánu malou střídavou složku nabíjecího proudu, tak že nemám obavy, že by se tímto řešením baterii ublížilo.

[střídač]

musí zase vytéct a přizpůsobení při tom dosáhneme úpravou střídy spínání zátěže.

Jsou to dva různé problémy jenž se sebou přímo nesouvisí. Jelikož je uzel na stejném potenciálu- napětí, je energie proteklá uzlem odvislá jen od jeho množství-proudu.
Poodstoupením zákona zachování energie si nepomůžeme. Stále jede jen o to, kolik tam teče proudu.

Střída. U střídavého proudu je střída konstantní. Tudy cesta nevede.

Je otázka jak by se s řízením úhlu sepnutí, což by problém jistě řešilo, vyrovnaly naše měniče a vyzařování rušení.
I tak nebudu mít vhodnější údaj kdy sepnout, tedy kam posouvat úhel sepnutí, než měřit proud.

Nechci tím měřením proudu stále obtěžovat, pokud je to schůdné jinou cestou, nic nebrání v realizaci.
Za sebe jsem se rozhodl, měřit proud a zatěžovat do Kirchhoffova (pěkně jsem jej zpotvořil) = 0.

[kybos]

Jelikož je uzel na stejném potenciálu- napětí, je energie proteklá uzlem odvislá jen od jeho množství-proudu.

Právě proto, že si mohu dovolit nechat kolísat napětí uzlu mezi hodnotami "absorption" a "float" při spojení uzlu s filtračním kondenzátorem nemusím měřit proud a stačí mi vyhodnocovat rozdíly napětí na kapacitoru (Q=UC=It). Měření proudu může být problematické (u bočníku ztráty na odporu, u hallova generátoru nestabilní offset, případně hystereze magnetického obvodu).

Střída. U střídavého proudu je střída konstantní. Tudy cesta nevede.

Možná jsem se ohledně střídy špatně vyjádřil ale měl jsem na mysli poměr počtu period střídavého napětí ve stavu sepnuto a počtu celých period ve stavu nesepnuto. O fázové řízení úhlu otevření v rámci periody se nehodlám snažit.

Nevím jak je Arduino s převodníky rychlé (vzhledem k tomu, že plánujete 500ms dobu sepnutí) a zda neuteče vícero period než stihne změřit proud, vyhodnotit situaci a provést akční zásah. Dávám v zásadě přednost jednodušším řešením a tím je pro mne TL431.

[alp]

Fijuu, tak debata ktere sem se nechytl teda ani trochu ... no mam mezery ve vzdelani ...

Tak mensi update, system frci ve sve temer finalni podobe, slunicko sviti a uz mam prvnich 15kW vyrobenych .... tak nejak z toho mam radost
Tak a ted dat dohromady monitoring, nejlepe na system co zprovoznil admin, ale budu se s tim muset kapku poprat, nebot elektro neni mym hobby . Navic mam 48V system, takze trosku budu valcit s delicema apod

[alp]

Tak uz pokukuju po Life bateriich. Z ruznych zdroju sem si vyzobl ze Winstony jsou kvalitni k cene. Ale trosku se ztracim v balancingu. Je mi jasne ze 16 clanku poskladanych k sobe je zapotrebi balancovat. Co sem ale uplne nepochopil, jak dimenzovat balancovaci moduly. V nabidce jsou ruzne proudove varianty. Kdyz to tedy vezmu tak, ze mi potece na nabijeni baterek az 35A pri 48V, tak netusim, jaky modul zvolit. Nejvyssi co sem nasel u gwl poweru, tak umi 10A. Na druhou stranu se mi libi reseni od pana Kolarika, ale to da 7,5A ac neni nejlevnejsi. Prosim o radu zkusenejsich ... opravdu muze nastat stav, ze "vsechno" co tece do daneho clanku (tzn onech 35A) se bude palit v balancovacim modulu ? ... prijde mi to divne, kdyz se prodavaji i 1,7A moduly, tak ty by nestacili na ani jeden panel ... ale doporuceni jaky modul poridit k jakemu nabijecimu proudu sem nikde nenasel . Poradte prosim, kdo mate zkusenosti s Life bateriemi.

Dekuji a at nam slunicko sviti o stosest

[brumlaj]

Balancery se delaji pro sestavy baterii s nabijeckou, ktera po dosazeni balancovaciho napeti na prvnim clanku snizi nabijeci proud. Pocita se s tim, ze se potom pohybujes v nekolika procentech od plneho nabiti ostatnich clanku a nevadi ti, ze dobiti do plne kapacity zbylych clanku trva dele. Pokud nemas cas cekat odpojis a "jedes" s tim, ze mas psychicky problem, ze by jsi z baterii mohl vyzdimat vice. Opak je obvykle pravdou. Cela baterie ma kapacitu rovnou kapacite nejslabsiho clanku.

Takze spravna odpoved je takova, ze holt musis pocitat s nejhorsim a mit balancer na maximalni proud, ktery tece pri nabijeni.
Nebo existuji balancery, ktere pri nabijeni neustale hlidaji napeti na kazdem clanku baterie a celou dobu balancuji tak, aby napeti bylo na vsech clancich shodne. to potom staci i balancer na zlomek nabijeciho proudu za predpokladu, ze mas clanky v poradku.

[alp]

super, diky za vysvetleni ... tomuhle uz rozumim lepe diky moc.

[vata]

Zdravím, pročtěte si vlákno Správné zacházení s life, tam se lidé shodují na absorpčním napětí 3,5V/čl - mimo praktický dosah balancerů. Taky je tu někde debata právě na téma ztrátového výkonu na balancerech.

[alp]

tak drobny update/upgrade ... prvnich 250kW vyrobeno, vse funguje jak ma ke spokojenosti, cez aspon trosku oskuban a prisel cas na upgrade. Tudiz sem dnes seskladal dalsich 8panelu pod strechu (teda byl to boj je narvat do kombika) a k tomu 16LiFe 100Ah clanku ... takze hura na iniciacni nabijeni (no to bude dlouha bitva) a pockat na lepsi pocasi, aby se daly panely vytahnout na strechu ... preci jen ty mokre tasky nejsou vhodny material na chozeni

[alp]

Po nejake dobe update:
4 stringy po 3 kusech panelu Schutten Poly 72clanku. Celkove tedy cca 3,5kWp
jisteni DC casti u panelu (DC jistic 63A) + pred MPPT (pojistny odpojovac 63A). Prepetova ochrana na DC casti na pude.
svod 7metru 16mm2.
MPPT Victron 150V/70A
upgrade menice na 5kW variantu. Ty 3kW jsou fakt malo, nastesti sem ho prodal za nakupku
upgrade baterii na LifeYpo Winston 16x100Ah. - je to malo, chtelo by to tak 3x vic jen ta cena
BMS od Victronu

System je celkove stabilni a funkcni. Frci to pekne. Trosku nesrovnalosti je s defaultnim nastavenim MPPT, ktery ma program na Life baterie, ale s pomerne nizkym max napetim (3,54 na clanek). Balancer sem tedy jeste nenasadil, ale vsechny clanky zatim drzi stejne napeti, takze si s tim budu jeste hrat. No ono to pocasi moc neprispiva na laborovani.

Hodnoty nastaveni:
Nabijeci napeti MPPT 3.54 na clanek
Zapinani spotreby pri 54,4V (tzn. 3,4V na clanek)
Vypnuti spotreby pri 51,4V (tzn. 3,21V na clanek)
Pri tomto nastaveni dostavam z baterii cca 75-78Ah, tak abych je prilis nedrtil

Je zjevne ze tomu chybi vetsi kapacita baterii. Take je videt, ze jsou pri plnem slunicku prebytky, to si zaslouzi take nejake reseni ... to ale budu resit, az trosku zasviti a bude se to dat promerit a pomerit ...

[střídač]

Je zjevne ze tomu chybi vetsi kapacita baterii.

Po počátečním nadšení vždy přichází srážka s realitou a ta našemu nadšení není nakloněna.

V baterkách je uloženo zhruba 5kWh. Dle mých zkušeností to vystačí tak na pokrytí noční spotřeby (při rozumném DOD). Dva dni s minimem svitu znamená přepnout na nepřítele. Naopak 3,5kWp v panelech říkají, že v létě mnoho výroby půjde do háje. Pro rozumný a pohodlný poloostrov BY bylo třeba alespoň 50kWh v baterkách. No a v ten okamžik jsme na částkách jež říkají, nikdy se TO nevrátí.

Je třeba vyjít vstříc realitě a zvolit jiný přístup. Přizpůsobení ostrova poloostrovu je asi silně neekonomické.

[alp]

Je zjevne ze tomu chybi vetsi kapacita baterii.

Po počátečním nadšení vždy přichází srážka s realitou a ta našemu nadšení není nakloněna.

V baterkách je uloženo zhruba 5kWh. Dle mých zkušeností to vystačí tak na pokrytí noční spotřeby (při rozumném DOD). Dva dni s minimem svitu znamená přepnout na nepřítele. Naopak 3,5kWp v panelech říkají, že v létě mnoho výroby půjde do háje. Pro rozumný a pohodlný poloostrov BY bylo třeba alespoň 50kWh v baterkách. No a v ten okamžik jsme na částkách jež říkají, nikdy se TO nevrátí.

Je třeba vyjít vstříc realitě a zvolit jiný přístup. Přizpůsobení ostrova poloostrovu je asi silně neekonomické.

A tak o tom žádná. Upřímně si nedělám příliš velké iluze o návratnosti a už vůbec o "samostatnosti". Důležitější je však motivace, proč sem se do toho dal ...
1. záloha energie pro případ výpadků (ač nebydlím nikde na samotě, tak bohužel realita) - když už investuji do UPS systému, tak ty panely jsou vlastně menším nákladem
2. zvolené baterie a kapacita mi pokryje primární účel (a to UPSku) na tento systém kladeny (dvojnásobek časem bude
3. vyrobenou energii neuskladněnou hodlám také využít (v létě klima, v zimě topení) + patřičná změna životního stylu (pračka, myčka má být zapnuta když svítí sluníčko
4. nekladu si za cíl kompletní pokrytí spotřeby, to je opravdu silně neekonomické a přípojku do DS mám
5. a prostě jen tak, že mě to baví koukat na to a přemýšlet o tom
6. legislativně přituhuje, za chvíli si člověk nebude moci bez povolení přišroubovat ani vrut do špalku na vlastním pozemku
7. každá koruna nezaplacená DS má význam už z principu
8. je to i o míře komfortu, který si tím i rodině chci dopřát

[luge]

Po nejake dobe update:
4 stringy po 3 kusech panelu Schutten Poly 72clanku. Celkove tedy cca 3,5kWp
jisteni DC casti u panelu (DC jistic 63A) + pred MPPT (pojistny odpojovac 63A). Prepetova ochrana na DC casti na pude.
svod 7metru 16mm2.
MPPT Victron 150V/70A
upgrade menice na 5kW variantu. Ty 3kW jsou fakt malo, nastesti sem ho prodal za nakupku
upgrade baterii na LifeYpo Winston 16x100Ah. - je to malo, chtelo by to tak 3x vic jen ta cena
BMS od Victronu

System je celkove stabilni a funkcni. Frci to pekne. Trosku nesrovnalosti je s defaultnim nastavenim MPPT, ktery ma program na Life baterie, ale s pomerne nizkym max napetim (3,54 na clanek). Balancer sem tedy jeste nenasadil, ale vsechny clanky zatim drzi stejne napeti, takze si s tim budu jeste hrat. No ono to pocasi moc neprispiva na laborovani.

Hodnoty nastaveni:
Nabijeci napeti MPPT 3.54 na clanek
Zapinani spotreby pri 54,4V (tzn. 3,4V na clanek)
Vypnuti spotreby pri 51,4V (tzn. 3,21V na clanek)
Pri tomto nastaveni dostavam z baterii cca 75-78Ah, tak abych je prilis nedrtil

Je zjevne ze tomu chybi vetsi kapacita baterii. Take je videt, ze jsou pri plnem slunicku prebytky, to si zaslouzi take nejake reseni ... to ale budu resit, az trosku zasviti a bude se to dat promerit a pomerit ...

To je slušné.
Riešil si nejak komunikáciu regulátora z okolím?

[alp]

To je slušné.
Riešil si nejak komunikáciu regulátora z okolím?

Snazil sem se, ale nedari se. Dle dokumentace to podporuje protokol NMEA2000. Vyzkousel sem uz 6 ruznych CAN prevodniku a zatim bez uspechu. Ten regl je jinak celkem dobry a hezky provedeny, ale ta komunikace me u nej hodne sejri. Predbezne sem domluveny s jednim clobrdou "namornikem" co ma jachtu a ma v ni postavenu prave onu sbernici, ze to prilezitostne pripojime a zkusime odposlechnout ... ale bohuzel ted nekde brazdi konciny kolem australie

V obecne rovine, ted to mam postaveno a funkci a chci se prez zimu zamerit prave na komunikaci a vyhodnocovani apod., tak snad se zadari ...

[vata]

1. záloha energie pro případ výpadků (ač nebydlím nikde na samotě, tak bohužel realita) - když už investuji do UPS systému, tak ty panely jsou vlastně menším nákladem
2. zvolené baterie a kapacita mi pokryje primární účel (a to UPSku) na tento systém kladeny (dvojnásobek časem bude
3. vyrobenou energii neuskladněnou hodlám také využít (v létě klima, v zimě topení) + patřičná změna životního stylu (pračka, myčka má být zapnuta když svítí sluníčko
4. nekladu si za cíl kompletní pokrytí spotřeby, to je opravdu silně neekonomické a přípojku do DS mám
5. a prostě jen tak, že mě to baví koukat na to a přemýšlet o tom
6. legislativně přituhuje, za chvíli si člověk nebude moci bez povolení přišroubovat ani vrut do špalku na vlastním pozemku
7. každá koruna nezaplacená DS má význam už z principu
8. je to i o míře komfortu, který si tím i rodině chci dopřát

Zdravím, to jste napsal moc hezky, pod každý bod bych se podepsala. U mě velmi uspokojivá právě funkce UPS a velmi reálné úspory, viz. grafický přehled mé spotřeby agregované měsíčně:

Sluníčko kamarád je v grafu modré a zelené, nepřítel je červený. Celkově poměr FVE u mě dělá 77% - stálo to za to