Hybridní FVE - Fotovoltaika 2.generace

[RobertM]

.. trafo není přeci spínací ani jistící prvek, jedná se naopak o galvanické oddělení (i když jen samotným trafem to není zcela prokazatelné). Navíc samo ERU i URSO (Slovensko) naopak schvaluje licence na výrobu elektřiny a uvedení výroben HFVE do provozu. Před schválením mají samozřejmě k dispozici veškerou dokumentaci, revize atd, a žadatel samozřejmě musí splnit všechny zákonné podmínky pro udělení licence. Stejná situace je již na Slovensku - tam už dokonce taktéž z HFVE (hybridní fotovoltaické elektrárny) fakturují. HFVE samozřejmě není ostrovní systém a je od DS oddělen a to "nejenom spínacím nebo jistícím prvkem" ale prokazatelným galvanickým oddělením, který je u samotého zařízení prokazatelné např tzv. prohlášením o shodě a tím pádem dodržením příslušných norem ČSN, EN a IEC.

[RobertM]

Senát chce snížit dotace pro zelenou energii

E15 > Zprávy > Byznys > Průmysl a energetika > Senát chce snížit dotace pro zelenou…
Senát chce snížit dotace pro zelenou energii http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-e ... gii-733400

[RobertM]

Jak sám píšete, stav kdy distributoři nebudou chtít připojovat většinu nových fotovoltaických střešních instalací bude zřejmě pokračovat.

Vypadá to že už ne: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-ce ... z-je-proti

Senát chce snížit dotace pro zelenou energii

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-e ... gii-733400

[RobertM]

No já samozřejmě rozumím Vašim argumentům, ale tady se pořád řeší přetok do DS. Ten je samozřejmě nepřípustný, v tom se asi všichni shodneme. To o čem mluvím já je, že si myslím, že nelze využívat DS ani jako jakoukoliv podporu pro výrobnu, např. na nafázování střídačů nebo doplnění energie v případě nedostatku z FV, a to ani v případě, že se bude chovat vždy pouze jako spotřebič. ERÚ se k této problematice vyjádřil v dnes už ne zcela aktuálním sdělení ze dne 17.9.2010 http://eru.cz/user_data/files/sdelen%C3 ... oz%202.pdf kde je vyloženě uvedeno: Pojem ostrovní provoz chápe ERÚ v tomto případě jako provoz energetických zařízení
(zdrojů a k nim připojených spotřebičů) prokazatelně galvanicky oddělených od elektrizační soustavy, a to nejenom spínacím nebo jistícím prvkem.. To podle mne znamená že celý ostrovní systém vč. spotřebičů nesmí být jakkoliv s DS spojen. Samozřejmě se celou dobu bavím o výrobně která nemá povolené připojení do DS od distributora, tedy mé. Jinak můj ostrovní (hybridní) měnič je VICTRON MultiPlus 48/5000/70 viz: http://www.victronenergy.cz/inverters-c ... 00va-3kva/. Licenci od ERÚ mám, připojení do DS jsem propásl o 2 dny po vyhlášení STOP-STAVu. V roce 2010 uzavřena smlouva s EON na zelený bonus, ten taky do konce roku bez problému proplácen. Od roku 2011 novela zákona 180 zrušila podporu ostrovním systémům , ale dnes v senátu projednán nový zákon, který by měl podporu opět navrátit. Tak uvidíme. Problém který se tady samozřejmě pořád řeší je jak přežít zimu a nejlevnější (pokud to jde) je samozřejmě podpora DS.

Tak si co nejdřív znovu zažádejte o připojení! Licenci máte, takže na co čekat .. eon znovu přijmá žádosti. jinak pokud provozujete tento měnič tak řekněme si to upřímně nehrozí přetoky do DS, dle mého názoru ho provozovat můžete. Od elektroměru do baráku je to váš majetek, jediný způsob jak vás může distributor zkontrolovat že umístí analyzer před elektroměr, pokud nic nenaměří nemůže Vám vpodstatě nic dokázat. Ostatně máte na licenci napsáno Ostrovní systém? Určitě ne. Takže vaše výrobna byla uvedena do provozu a dle mého názoru je provozována legálně (bohužel bez současné podpory). Tedy samozřejmě, pokud je ovšem oddělena prokazatelně galvanicky .. a to jinak než "než jistícím nebo spínacím prvkem" (pokud má Victron platné prohlášení o shodě v ČR neměl by v tom být problém)

[RobertM]

Právě jsme vydalii aktuální článek o hybridní fotovoltaice. Mrkněte sem: http://solarni-panely.cz/solarni-novink ... -ekonomika

[Zbyněk Mulač]

Jen podotýkám, že na trhu ČR již celkem dlouho nejsou hybridní měniče pouze Xantrex a Studer, jak se, asi záměrně, uvádí v článu na webu solarni-panely, ale i například i Victron Energy ...http://www.mulac.cz/menice-napeti-s-fun ... odc_38=yes

[RobertM]

Ano máte pravdu Victron je na již trhu stejně jako např. SMA dlouho a neuvedli jsme je opravdu záměrně, protože máme zatím dojem že se nejedná o čistě hybridní měniče (grid-interactive), které je možné ověřit zkušebním provozem distributora, konkrétně tím, že by byly schopné dodávat přebytky do distribuční soustavy, tzn. mít nárok na "zelený bonus". Možná nám něco uniklo, ale mysleli jsme že se jedná spíše o měniče určené pro ostrovní provoz nebo tzv. back-up měniče (lodě, chaty, mobilní použití). Pokud to tak není tak se omlouváme. Možná byste mohl popsat nastavení, kterým lze měnič nastavit tak aby dodával přebytky do DS. U našich instalací na EONu i ČEZu si to většinou chtěli technici vždy zkontrolovat. Pokud však investor nechce v budoucnu čerpat tzv. " zelený bonus" a mít tak nárok na podporu, můžou být zcela jistě měniče od Victronu, stejně jako off-grid měniče od SMA zajímavou alternativou.

[Zbyněk Mulač]

Tak to zase máte pravdu, že Victron multiplus a quattro neumí dodávat přebytky do sítě, nicméně to lze ve spojení se síťovými měniči nastavit. Je tedy pravdou, že to není all in one.

[RobertM]

Tak to zase máte pravdu, že Victron multiplus a quattro neumí dodávat přebytky do sítě, nicméně to lze ve spojení se síťovými měniči nastavit. Je tedy pravdou, že to není all in one.

Nezlobte se na mne, ale tim padem se jiz nejedna o tzv. grid-interactive menic ale tzv. off-grid menic. a spojenim se sitovym menicem degradujete system na on-grid system se zaloznim zdrojem, cimz se reseni dosti prodrazi, protoze potrebujete minimalne 2 menice, jeden on-grid a jeden off-grid, ale hlavne se jedna o jiz dosti zastarale reseni, protoze u tohoto reseni neni technicky mozne zadnym efektivnim zpusobem regulovat zpetny proud, ktery proteka pres vami zmineny menic do bateriove banky. V pripade ze jsou akumulatory po ranu vybite a zacne svitit slunicko proud ze sitoveho menice muze nerizene protekat do akumulatoru a pri prekroceni max. nabijeciho proudu akumulatory znicit. Dale taktez tento system nemuzete bez povoleni distributora k DS vubec pripojit, protoze sitovy menic neni prokazatelne galvanicky oddelen od distribucni soustavy. Idealnim resenim dle meho nazoru je pouzit jen jeden univerzalni menic, ktery umi vsechno a je mozne ho legalne pripojit k DS, panely je samozrejme nejlepsi ( pokud vzdalenosti dovoli ) pripojit k MPPT nebo nekolika MPPT regulatorum.

[Zbyněk Mulač]

Vesměs samozřejmě souhlasím. S nabíjením ovšem nikoli.

Jak je možné, že by proud tekl nekontrolovaně do baterií? Nabíjecí proces je omezen napětím, a dosud jsem neviděl jedinou baterii, která by tímto mohla být zničena. Jsou i výrobci, kteří proud neomezují, jediné co při rychlo nabíjení je třeba kontrolovat je teplota baterie napětí 15,6V na 12V baterii. Samozřejmě záleží na výrobci a na vlastnostech baterie, ale nabíjecí proud v řádu několika desítek amper žádné baterii ublížit nemůže, je-li splněna podmínka omezení napětí (nejčastěji 14,7V).

[avatar]

100AH olovo nemuzu nabíjet v radu nekolika desitek amper 20-30-50 ah. je to blbostj nabíjim tuto baterii a to přesně a maximalně 10 amper. Pokud budu nabíjet více tak tu baterku časem zničím.

Kdyz do ni pustim 50 amper tak bude slusne bublat

[Zbyněk Mulač]

No jo jenže zásadní rozdíl je ten, že dobrý nabíječ nedopustí aby docházelo k masivní elektrolýze, to je právě ono omezení napětí. Pokud baterie bude mít klidové napětí 12,6V tak do ní nabíječem s regulovaným napětím 50 A nedostanete, leda byste zvedal nabíjecí napětí a tím způsoboval plynování.
Dám příklad: běžný alternátor v autě je 70A, u větších aut 120A-150A, a tyhle proudy do baterie, věřte nebo ne, mohou téct... Zásadní je ovšem regulace napětí a ne proudu jak si bohužel mylně laická veřejnost myslí. Elektrolýza elektrolytu nastává při 14,4V (klasická olověná baterie), pokud takové napětí na baterii nedopustíte, bublat nebude...I když ono bublání je celkem důležité pro promíchání elektrolytu. Nikdo netvrdí, že má bublat den.

[matej]

...nabíjecí proud v řádu několika desítek amper žádné baterii ublížit nemůže, je-li splněna podmínka omezení napětí (nejčastěji 14,7V).

Nesouhlasím. Nabíjet ne-startovací baterii proudem větším než C/10 může mít špatné následky, větším než C/4 bude mít špatné následky. Žádný rozumný návrhář ostrovních systémů nenavrhne systém, kde by do baterie teklo více než C/4.
S tím napětím pro elektrolýzu to taky není tak černobílé, že pod 14,7V nebublá. Ona bublá a voda se ztrácí. Pokud si myslíte že tomu tak není, vysvětlete prosím jak je možné, že po necelém roce se z nových 100Ah trakčních baterii, ztratila většina vody i když regulátor napětí omezoval na 14,7V http://wiki.mypower.cz/desulfatace#trak ... -12v-100ah.
Prosím nemíchejme zde autobaterie. Nikdo rozumný nemá v ostrovním systému autobaterie. Autobaterie je dimenzována na startování, tj. nejdříve proud >100A vydá, pak alternátor baterii rychle dobije desítkami A. Tomu je přizpůsobena stavba elektrod. Nejde jenom o elektrolýzu.
.

[Zbyněk Mulač]

Já netvrdil, že baterie nebude ztrácet vodu při nabíjení na 14,7V, leda jsem zapomněl dodat, ale myslel jsem že to každému dojde, že po dosažení takového napětí, se nabíjecí proces ukončuje, nebo přechází do jiného režimu.

Především pokud jde o baterii v uvedeném článku jde o baterii VRLA, nevím jakým způsobem byla desulfatace prováděna, ale myslím, že z uvedeného jasně plyne, že to co způsobuje ubytek vody je napětí (proud je až jeho důsledkem viz níže). Vysoké napětí trvale připojené na baterií způsobuje plynování a odpar, u VRLA baterií je situace o to vážnější, že se mezi nosičem elektrolytu a deskou může vytvořit mezera, proto také pomohlo dolití destilované vody. (je dost diskutabilní co to vlastně provede u AGM baterie, protože nemůže dojít k promíchání eletrolytu, nicméně z praxe vím, že to zabírá, je možné že se časem voda dostatečně promíchá se zbytkem elektrolytu v rouně)

Vodu ztrácí každá baterie i když bude stát a bude mít normální zátky (především), voda se prostě odpařuje samovolně. Proud tekoucí skrze ni proces urychluje a i při napětí 13,6V skrz baterii proud poteče a tedy odpar bude existovat.

Nemáte pravdu v tom, že baterii nelze nabíjet větším proudem než C/10, nebudu Vám to vyvracet, (je to podobné jako říkat, že baterii nelze vybíjet proudem větším než C/10), ale prosím já mluvím hlavně a především o kontrole napětí a ne proudu. Proud tekoucí baterií je dán rozdílem potenciálů mezi baterií a nabíječem a vnitřním odporem baterie, který roste jak se baterie nabíjí. Proud je důsledkem napětí, protože se zde bavíme o zdrojích napětí (terminus technikus, navštivte wiky) a ne o zdrojích proudu!!!!!

Prostě není pravda, že 100Ah baterii a třeba staniční nemůžete nabíjet nabíječem, který má maximální proud třeba 50A. Ale VZDY je třeba kontrolovat napětí, které musí být omezeno a po dosažní určitých parametrů sníženo. Protože pokud bude nastaveno na 14,7 a nic víc tak baterii po čase SAMOZŘEJMĚ vyvaříte.

Není pravda, že existuje nějaký zásadní a fatální rozdíl mezi staničníma a startovacíma bateriema, reakce které tam rpobíhají jsou na úplně stejném principu, baterie se liší jen konstrukcí desek a možná nějakými niancemi v přísadách, hustotě elektrolytu, ale principielně jde o olověnou baterii a ty pracují +- stejně, na stejném principu, samozřejmě že každý výrobce má jiná doporučení, ale zase tak velké rozdíly mezi nimi nejsou...

Doplním třeba CSB řada GPL http://www.csb-battery.com/upfiles/dow01320198677.pdf maximální doporučený !!! proud je 30A, tedy 1/3C, totéž platí o řadě EVX (cyklická). A jednu technickou. Bude-li tato baterie vybita na 10,5V a bude-li na ní připojen nabíječ s max I=50A a koncovým nabíjecím napětím 14,4-14,7V, jak dlouho poteče skrz tuto baterii proud 50A??? Zásadní je zajistit, aby když baterie dosáhne tohoto napětí, aby pak proud nepřekračoval C/5 nebo častěji udávaných C/10. Ale maximální nabíjecí proud může být výrazně vyšší.

[vata]

Zdravím - jaké máte zkušenosti s odpařováním vody u AGM vlivem vysokých absorpčních napětí po teplotní kompenzaci? Mám baterie v zimě a ta napětí jsou na nich teplotní korekcí dost vysoká.

[avatar]

tak sem se ptal jednoho profesora co sem mejval co se tyce nabijeni clanku. Potvrdil mi ze pokud je baterie plen vybita tak ji lze nabíjet vysokým proudem treba 100ah klidne 30 amperama ale ne stale vlasne tim jak napětí roste se musi ampery regulovaat . Takze proto je pravidlo 1/10 protoze malo kdo ma nabijecku ktera toto umi. Tak i tak pri prehnanem dobíjeni vysokým proudem se baterie nici a to predevsim v dusledku slabých elektrod ktere jsou uvnitr baterie. Baterie musi mít dostatecne silne elektrody aby tak velke proudy dala.

je to docela alchimie

[jhladik]

Vesměs samozřejmě souhlasím. S nabíjením ovšem nikoli.

Jak je možné, že by proud tekl nekontrolovaně do baterií? Nabíjecí proces je omezen napětím, a dosud jsem neviděl jedinou baterii, která by tímto mohla být zničena. Jsou i výrobci, kteří proud neomezují, jediné co při rychlo nabíjení je třeba kontrolovat je teplota baterie napětí 15,6V na 12V baterii. Samozřejmě záleží na výrobci a na vlastnostech baterie, ale nabíjecí proud v řádu několika desítek amper žádné baterii ublížit nemůže, je-li splněna podmínka omezení napětí (nejčastěji 14,7V).

Já s komentářem o nabíjení též nesouhlasím. U Victronu (mám Multi 1200) si můžete nastavit maximální proud nabíjení a úrovně nabíjecích napětí. Viz. přiložený obrázek. Dále také nepovažuji kombinaci Victronu a síťového měniče za zastaralou. Je to zkrátka jedna z možností.

Dále komentář k: Pojem ostrovní provoz chápe ERÚ v tomto případě jako provoz energetických zařízení
(zdrojů a k nim připojených spotřebičů) prokazatelně galvanicky oddělených od elektrizační soustavy, a to nejenom spínacím nebo jistícím prvkem.. a dále že nelze využívat DS ani jako jakoukoliv podporu pro výrobnu, např. na nafázování střídačů nebo doplnění energie v případě nedostatku z FV, a to ani v případě, že se bude chovat vždy pouze jako spotřebič.
Nemyslím si, že nelze využívat DS ani jako jakoukoliv podporu pro nafázování ...atd. Jediné co ERU svým vyjádřením říká, je že ostrovní systém je systém, který je zcela nezávislý na okolní soustavě (i tady zcela nesouhlasím, ale budiž). No v tom případě si budu svou elektrárnu, která mne zčásti vytváří el. energii pro vlastní spotřebu a zbytek beru z DS, nazývat jinak. Např. poloostrovní nebo také vesmírnou (ať se to sakriš jmenuje jakkoliv). Nemá to logiku?
Proč si to tak myslím. Jediný legislativní zádrhel, který jsem našel je tento: 458/2000 paragraf 28-zákazník
(4) Zákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, pouze po dohodě s provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.
Výklad jednoho právníka byl že pojem "propojení"-znamená v tomto případě dodávku el. energie. Nu, ale víte jak to je. Dva právnící, tři názory....

[Zbyněk Mulač]

to vata: přijde na to jaká ta teplotní kompenzace je, dělá se třeba -2-10mV/C na článek, počítá se od 20°C resp někdy od 25°C, kdy je korekce 0. Co se úbytků u VRLA týká, pokdu je nabíječ alespoň trochu normální tak s tím více méně problémy nezeznamenáváme, problém může nastat u staších baterií nebo tam, kde je na baterii ještě něco připojeno, pak nabíječ často neví, že má ukončit nabíjení, ale zase jde o typ nabíječe, pokud nemá časovou ochranu jednotlivých nabíjecích cyklů, nebo minimálně absobčního nabíjení může nastat problém. Baterie bude přebíjena, často se nafoukne, dojde k defotmaci desek, a k mezerám mezi nosičem a deskou a pak baterie přestává fungovat. Baterii doporučuju převážit před uvedením do činnosti a pak třeba po roce. Když vše funguje jak má, jsou úbytky velmi malé, téměř neměřitelné, ono to jinak nejde, ve VRLA bateriích není elektrolytu nazbyt.

Maximální nabíjecí proud už nechci rozebírat. Pokud si na svých nabíječích nastavíte 1/10C nic nezkazíte Pokud baterii potřebujete nabít ve výrazně kraším časovém úseku než 15hodin, nastavte si třeba 1/3C a také niz nezkazíte. V těžkých provozech jako jsou manipulační vozíky, jsou požadavky i na 3 nabítí za směnu, což bývá třeba i plné nabití za 7 hodin. Baterie dosahují životnosti 1200 - 1500 nabíjecích cyklů, oproti tomu je staniční baterie nabíjená 1x denně s konstrukcí desek totožnou Tedy PZS dětská slavnost. Konec tečka

[RobertM]

to vata: přijde na to jaká ta teplotní kompenzace je, dělá se třeba -2-10mV/C na článek, počítá se od 20°C resp někdy od 25°C, kdy je korekce 0. Co se úbytků u VRLA týká, pokdu je nabíječ alespoň trochu normální tak s tím více méně problémy nezeznamenáváme, problém může nastat u staších baterií nebo tam, kde je na baterii ještě něco připojeno, pak nabíječ často neví, že má ukončit nabíjení, ale zase jde o typ nabíječe, pokud nemá časovou ochranu jednotlivých nabíjecích cyklů, nebo minimálně absobčního nabíjení může nastat problém. Baterie bude přebíjena, často se nafoukne, dojde k defotmaci desek, a k mezerám mezi nosičem a deskou a pak baterie přestává fungovat. Baterii doporučuju převážit před uvedením do činnosti a pak třeba po roce. Když vše funguje jak má, jsou úbytky velmi malé, téměř neměřitelné, ono to jinak nejde, ve VRLA bateriích není elektrolytu nazbyt.

Maximální nabíjecí proud už nechci rozebírat. Pokud si na svých nabíječích nastavíte 1/10C nic nezkazíte Pokud baterii potřebujete nabít ve výrazně kraším časovém úseku než 15hodin, nastavte si třeba 1/3C a také niz nezkazíte. V těžkých provozech jako jsou manipulační vozíky, jsou požadavky i na 3 nabítí za směnu, což bývá třeba i plné nabití za 7 hodin. Baterie dosahují životnosti 1200 - 1500 nabíjecích cyklů, oproti tomu je staniční baterie nabíjená 1x denně s konstrukcí desek totožnou Tedy PZS dětská slavnost. Konec tečka

No nevím, nezdá se mi že by výrobci baterií uváděli u konkrétních typů akumulátorů maximální nabíjecí proud jen tak pro srandu. Každopádně nabíjejte jak myslíte, klidně 1C, určitě to fungovat bude, otázkou je jak dlouho a jaká bude celková životnost takto nabíjeného akumulátoru. Osobně mám před pojmem maximální nabíjecí proud docela respekt, zvláště v případě že si kupuji nový a kvalitní akumulátor a chci aby mi sloužil spolehlivě co nejdéle.

[Pavel.Simon]

...Navíc samo ERU i URSO (Slovensko) naopak schvaluje licence na výrobu elektřiny a uvedení výroben HFVE do provozu..... Stejná situace je již na Slovensku - tam už dokonce taktéž z HFVE (hybridní fotovoltaické elektrárny) fakturují. ...

Na Slovensku sa HFVE nepripájajú. Slovenský zákon pozná tri režimy: štandardné pripojenie (celý predaj), meranie na svorkách generátora a ostrovný systém.
Štandardný predaj a ostrov netreba vysvetlovať a riešiť.
Meranie na svorkách generátora - FVE má dva elektromery. Sú panely, tie sú pripojené do meniča(ov) následne je práve elektromer na svorkách generátora (elektromer vo vlastníctve majiteľa FVE), potom domová sieť, ktorá niečo spotrebuje (alebo všetko, alebo nič). A potom cez štvorkvadrant (v majetku distribučky) ktorý meria oba smery energie.
A áno jeden z režimov by mohol byť aj HFVE tak ako to definujete, len proste je možné použiť normálne sieťové meniče, nepotrebujete žiadne špeciálne interaktívne.
Takže zrovnávať situáciu Slovenska a českého princípu HFVE nie je správne, je to legislatívne aj technicky iná situácia.