Připojení senzorů a čidel, odporových děličů, hallových sond, detektorů, potenciomertů, snímačů hladiny, termistorů, spínačů a dalších vstupních senzorů, návody, tipy, poznatky, praktické zkušenosti
S úspěchem používám pro měření proudu na mikrologu čidla amploc (viz obrázek)
Výhodou je možnost (navléknutí) čidla na měřený proudový okruh (Panely, baterie, spotřebiče apod.) přímo na vodič. Nemusí se tak čidla nijak pájet a vkládat do měřených větví. Vyrábí se v několika proudových rozsazích 25A, 50A, 100A, ty se dají s úspěchem navléknout na kabely do průřezu 16 mm2. A pak čidlo 200A, to se dá navléknout téměř na všechny průměry kabelů. Čidla měří jak kladné, tak záporné proudy. Dle manuálu lze měřit jak DC tak i AC proudy. Mám zkušenosti zatím jen s proudy DC. Na mikrologu je snadné nastavit měřené rozsahy a nacejchovat nulu na stupnici. Pokud si někdo nebude vědět rady s nastavením těchto čidel ať se ozve, poradím.
ukázka čidel
Amploc.jpg (4.55 KiB) Zobrazeno 3572 x
ukázka měřených dat na mypower
24x Solární panel JINKO SOLAR 225 Pmpp=225W, 2x Regulátor STUDER VT-80, 2x Střídač Studer XTM 4000-48, BSP, RCC, AKU 48V LFP200Ah, 2x AKU DURATHON E4815. Řizení a dohled, SDS, vlastní vyčítání arduinem DUE v krabičce (ARMOSY), export dat do RPi s databází a html stránkou. http://95.85.214.80, https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=3&t=4809
Magnet mám opravdu velký, pochází s klistronu a lehčí kluci ho používají k posilování (připnou na futra a pak se přitahují). Já ho používám na vytahování čerpadel ze studní (uhnije trubka, či hadice, hup a čerpadlo je ve vrtu)
To je on
Magnet jsem přiložil k čidlu a čidlo ukazuje opravdu o hodně víc, takže magnet měření ovlivňuje a to velmi.
Měření střídavého proudu momentálně na rychlo nenasimuluji, ale snad to stihnu v dohledné době a pak dám vědět.
24x Solární panel JINKO SOLAR 225 Pmpp=225W, 2x Regulátor STUDER VT-80, 2x Střídač Studer XTM 4000-48, BSP, RCC, AKU 48V LFP200Ah, 2x AKU DURATHON E4815. Řizení a dohled, SDS, vlastní vyčítání arduinem DUE v krabičce (ARMOSY), export dat do RPi s databází a html stránkou. http://95.85.214.80, https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=3&t=4809
Co se týče DC měření, tak je to docela dobré, samozřejmně záleží na tom jaké čidlo se použije. 200A čidlo hůře zvládá měřit malé proudy do 5A. Arduino (microlog) zvládá měření dobře a jsem s výsledky a přesností spokojen. SDS (jiné PIC) je na tom hůře, protože má horší přesnost AD převodníků.
24x Solární panel JINKO SOLAR 225 Pmpp=225W, 2x Regulátor STUDER VT-80, 2x Střídač Studer XTM 4000-48, BSP, RCC, AKU 48V LFP200Ah, 2x AKU DURATHON E4815. Řizení a dohled, SDS, vlastní vyčítání arduinem DUE v krabičce (ARMOSY), export dat do RPi s databází a html stránkou. http://95.85.214.80, https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=3&t=4809
Frenky píše:Co se týče DC měření, tak je to docela dobré, samozřejmně záleží na tom jaké čidlo se použije. 200A čidlo hůře zvládá měřit malé proudy do 5A. Arduino (microlog) zvládá měření dobře a jsem s výsledky a přesností spokojen. SDS (jiné PIC) je na tom hůře, protože má horší přesnost AD převodníků.
Zdravím, u SDS není problém snad ani přesnost AD (1023), nýbrž zvýšení rozsahu těch vstupů na 30V odpory přímo na desce (u verze Macro). Daly by se ty odpory vyndat, ale nechci se v tom hrabat.
Já osobně používám Amploc 200 a 100A verze napájené max. možným napětím 10V, takže i s 30V/1023 převodníky u té 200A verze měřím s přesností kolem 1A, což není zas tak hrozná potíž. Větší problém mám najít nulu - ten velký Amploc chytá i proudy kolem, stačí nějaká změna v rozvaděči, ten senzor se mi na tom káblu pohne a musím znova kalibrovat nulu.
mypower.cz píše:Co tak to odstinit? Ten senzor? Hlinikova krabicka? Slo by to zkusit jestli to bude mit nejaky vliv?
Kdybys viděl vnitřek mého rozvaděče, pochopil bys, že ta kalibrace je pro mě jednodušší cesta než to odstínit
Ale ne, časem to vyřeším: mám bokem 70mm kabely, takže ty současné 35 k měniči nahradím, a ten Amploc bude sedět těsněji na tom tlustějším a nebude tak pohyblivý.
Frenky píše:Magnet jsem přiložil k čidlu a čidlo ukazuje opravdu o hodně víc, takže magnet měření ovlivňuje a to velmi.
I když jsi nepřiložil silný magnet, ale přímo magnetické dělo, lze usuzovat, že ovlivňovat bude i silný magnet.
Dá se to prosím nějak empiricky posoudit. Vzdálenost, rychlost pohybu, takový to ožvýkání magnetem kolem čidla.
Zkus prosím i nějaké stínění, zdali bude nějaký vliv.
100 mA je již hodně malý proud, ale myslím si 25A čidlo by tento proud mohlo změřit. Provedu měření a podám hlášení. Tento týden to nestihnu, tak to udělám příští týden a dám vědět.
Udělám taky pokus se střídavým proudem.
Přetížitelnost. Toto čidlo se nedá přetížit (podle mně) protože se saturuje na max možnou hodnotu a víc prostě neukáže.
Připojuje se to na zdroj referenčního napětí +5V a kalibruje se to na nulu uprostřed. Přesnost hodně závisí na přesnosti a stabilitě toho zdroje +5V. trochu jsem s tím bojoval. Pokud jsem použil +5V s arduina, tak to měřilo kraviny. ubastlil jsem zdroj s 7805 a byl pokoj.
24x Solární panel JINKO SOLAR 225 Pmpp=225W, 2x Regulátor STUDER VT-80, 2x Střídač Studer XTM 4000-48, BSP, RCC, AKU 48V LFP200Ah, 2x AKU DURATHON E4815. Řizení a dohled, SDS, vlastní vyčítání arduinem DUE v krabičce (ARMOSY), export dat do RPi s databází a html stránkou. http://95.85.214.80, https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=3&t=4809
I když jsi nepřiložil silný magnet, ale přímo magnetické dělo, lze usuzovat, že ovlivňovat bude i silný magnet.
Dá se to prosím nějak empiricky posoudit. Vzdálenost, rychlost pohybu, takový to ožvýkání magnetem kolem čidla.
Zkus prosím i nějaké stínění, zdali bude nějaký vliv.
Měření provedu a nějaké to stínění také, musím si ale s práce donést nějaké propriety, ale ten magnet který je na obrázku to začal ovlivňovat cca od 1 cm. Přiložil jsem na čidlo i magnet na magnetickou tabulku a ovlivňuje to taky u 200A čidla o +1A u 25 A čidla o +0.79A. Magnetka normálně na čidlu drží, takže předpokládám, že má stínící železnou fólii. Při pohybu magnetkou okolo čidla se nic neděje (žádný vliv na měření)
24x Solární panel JINKO SOLAR 225 Pmpp=225W, 2x Regulátor STUDER VT-80, 2x Střídač Studer XTM 4000-48, BSP, RCC, AKU 48V LFP200Ah, 2x AKU DURATHON E4815. Řizení a dohled, SDS, vlastní vyčítání arduinem DUE v krabičce (ARMOSY), export dat do RPi s databází a html stránkou. http://95.85.214.80, https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=3&t=4809
Zdravím, u SDS není problém snad ani přesnost AD (1023), nýbrž zvýšení rozsahu těch vstupů na 30V odpory přímo na desce (u verze Macro). Daly by se ty odpory vyndat, ale nechci se v tom hrabat.
Já osobně používám Amploc 200 a 100A verze napájené max. možným napětím 10V, takže i s 30V/1023 převodníky u té 200A verze měřím s přesností kolem 1A, což není zas tak hrozná potíž. Větší problém mám najít nulu - ten velký Amploc chytá i proudy kolem, stačí nějaká změna v rozvaděči, ten senzor se mi na tom káblu pohne a musím znova kalibrovat nulu.
Právě protože jsem měl problém s kalibrací a stabilitou, tak jsem přešel na Filipův mikrolog a mám pokoj. Kalibraci lze provést na dálku přímo na kartě. A nemusím furt nahrávat program do SDS a složitě hledat kalibrační menu v SDS.
nastavení analogových vstupů
PS: SDS mám taky a dá se vypiplat do nepříčetna. Mám MACRO a ktomu přes 485 připojených 16 relátkovou sadu QUIDO.
Mám tam udělaný i přenos informací z TRISTARU za pomocí upraveného PHP scriptu od "prochazka85". Taky pěkná hračka
24x Solární panel JINKO SOLAR 225 Pmpp=225W, 2x Regulátor STUDER VT-80, 2x Střídač Studer XTM 4000-48, BSP, RCC, AKU 48V LFP200Ah, 2x AKU DURATHON E4815. Řizení a dohled, SDS, vlastní vyčítání arduinem DUE v krabičce (ARMOSY), export dat do RPi s databází a html stránkou. http://95.85.214.80, https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=3&t=4809
Kalibraci lze provést na dálku přímo na kartě. A nemusím furt nahrávat program do SDS a složitě hledat kalibrační menu v SDS.
Program samozřejmě nahrávat nemusím a na tu kalibrační stránku mám odkaz
Jinak, jelikož ta chyba je statická, nebude problém upravit to přímo v programu - SDS ví kdy je měnič vypnutý a offset se dá tedy dopočítat. Pro další verzi to mám v plánu.
Je taky důležité v SW filtrovat (zpomalit) naměřené hodnoty z AD, nepochybuji o tom, že to Filipův SW dělá. Můj program v SDS taky zpomaluje, takže AD hodnoty jsou v krátkých časech hezky stabilní.
Frenky píše:. Pokud jsem použil +5V s arduina, tak to měřilo kraviny. ubastlil jsem zdroj s 7805 a byl pokoj.
Fakt ti to s tou 7805 funguje s rozumnou přesností? U proudu asi jo, ale co při měření vyššího napětí např.24V? U té 7805 bych se bál, že těch 5V bude dost ujíždět s teplotou.
Pro tyto účely chci spíš použít přesnější referenci TL431 nastavenou na 4,5V.
Zapoměl jsem ještě napsat, že před tou 7805-kou je ještě step-down měnič z 24V na 8V pro napájení arduin a teprve potom je ta 7805-ka.
Ale tu referenci s TL431 budu zvažovat. (Nastoupil jsem do kutění po 20 letech a ty nové součástky prostě neznám)
Napájecí zdroj DC-DC s čipem LM2596
pifc.php.jpg (11.31 KiB) Zobrazeno 3336 x
24x Solární panel JINKO SOLAR 225 Pmpp=225W, 2x Regulátor STUDER VT-80, 2x Střídač Studer XTM 4000-48, BSP, RCC, AKU 48V LFP200Ah, 2x AKU DURATHON E4815. Řizení a dohled, SDS, vlastní vyčítání arduinem DUE v krabičce (ARMOSY), export dat do RPi s databází a html stránkou. http://95.85.214.80, https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=3&t=4809
Ta reference funguje jako řízený odpor, dává se do spodu napětového děliče, horní odpor je pevný. Hodnota toho "řízeného odporu" se s měnící zátěží mění, tak aby bylo na děliči požadované napětí.
Frenky píše:
Přesnost hodně závisí na přesnosti a stabilitě toho zdroje +5V. trochu jsem s tím bojoval. Pokud jsem použil +5V s arduina, tak to měřilo kraviny. ubastlil jsem zdroj s 7805 a byl pokoj.
Ahoj
Konečne som sa dostal k arduínu a M-logu a ako sm tak čítal o probléme z referenčným napätím spomenul som si, že v minulosti som narazil na jeden algoritmus ktorý to riešil tak tým že vyhodnocoval aktuálnu hodnotu Uref. v čase merania a zohľadňoval to pri výpočtoch. http://playground.arduino.cc//Main/CurrentSensing
já to mám namyšlené tak, že pokud plc odpojí zátěž, mělo by napětí na proudovém senzoru ukazovat polovinu ref. napětí, což odpovídá nulovému proudu. Takže i takto by to mělo umět kalibrovat v runtime ref. napětí a tím i schodek U/I daného senzoru a následně vypočítat offset, daný tím, že půlka aktuálního ref nemusí vycházet vždy jako přesná nula vypočteného proudu. Tahle autokalibrace by se mohla spouštět po automatickém odpojení zátěže nebo on demand.
Frenky píše:
Přetížitelnost. Toto čidlo se nedá přetížit (podle mně) protože se saturuje na max možnou hodnotu a víc prostě neukáže.
Připojuje se to na zdroj referenčního napětí +5V a kalibruje se to na nulu uprostřed. Přesnost hodně závisí na přesnosti a stabilitě toho zdroje +5V. trochu jsem s tím bojoval. Pokud jsem použil +5V s arduina, tak to měřilo kraviny. ubastlil jsem zdroj s 7805 a byl pokoj.
Chtěl bych se zeptat ještě na tu přetížitelnost, nemyslím to že čidlo pro 100A bude měřit 200A, ale stačí mi když se to 100A čidlo proudem 200A nepoškodí. Například proudové transformátory používané u AC proudů jsou částečně přetížitelné, sice už neměří přesně, ale nepoškodí se. Hrozí nějaké poškození u těchto proudových čidel s Hallovým snímačem?
Chci elektrárnu s licencí a s prodejem přebytků nebo komunitní výměnou energie: ANO