3x200Ah VRLA gelovky mají po 2 letech 220Ah dohromady

[gupa]

Nevím, asi bych vodu doléval při nabíjení protože hladina vždy nějak stoupne, aby ten elektrolyt nepřetekl.

[? solárník]

Tristar byl nastavený na 14,3 a 13,8, myslím. Podle tabulky na té baterce (má nahoře tabulku).

[? střídač]

se akumulace na dva dny provozu může občas hodit

Ono se může hodit cokoli, třeba i výhra ve Sportce. Bez akumulace se neobejdeme, o tom není pochyb. Jde o její míru. No a já zvážením všeho jsem usoudil, že ona míra bude nezbytně minimální, neb cokoli nad ono nezbytné minimum je ztrátové. Je tomu třeba přizpůsobit ostatní součinnost dílů celé FVE.

Spíš to zde píši pro další generaci nadšených akumulátorníků abych mohl říkat:

A co sem říkal??!

[? goodbie]

ale to se přece ví dávno .že v ostrovím systému je nejslabším článkem právě to ukládání energie do baterii

[? solárník]

Tak jsem dolil, konečně jsem se donutil jet pro destilku - souhlasí to zhruba s Atomem - asi 2 deci na každý článek. Dal jsem to zatím těsně nad desky.

Atome - když tys taky dolíval zhruba 2 deci - podařilo se ti tu baterku nějak rozumně rozchodit?

[? goodbie]

tak držím palce,ono je to kus od kusu některé to pomůže jiné to rovnou zabije nedá se to nějak ovlivnit.

[? joseff]

joseff - jednoduchá otázka ale odpověď na knihu o 100 stránkách No pár let mi to trvalo, než jsem to dokopal do dnešní podoby. Takový experiment, který se pořád zpřesňuje. Ale v tomhle vlákně je to offtopic, takže jen naznačím:
- výkon solárního pole znám, orientaci taky, pozici Slunce dovedu vypočíst, úhel solárního pole znám. Z toho dokážu pomocí matematického modelu (je jich několik, já používám Bird-Hulstrom) vypočíst v jakýkoli čas výkon solárního pole kdyby bylo v danou hodinu a minutu jasno (součet přímého a rozptýleného záření).
- na http://www.yr.no/place/Czech_Republic/Central_Bohemia/Kladno/hour_by_hour_detailed.html (příklad pro Kladno) lze najít celkem slušnou hodinovou předpověď oblačnosti pro jakékoli místo v ČR. Úspěšnost této předpovědi mi nepřísluší komentovat, někdy to sedí pěkně, někdy je to horší, ale rozhodně lepší než nic. Posupem času jsem odvodil převodní tabulku mezi oblačností a procentuálním výkonem pole (Oblačnost Total 100% odpovídá zhruba statisticky 10% výkonu solárního pole).
- no a konečně jestliže znám stav akumulátorů v Ah, průměrnou spotřebu z nich a příkon střídačů, můžu (integrací hodnot minutu po minutě) vypočítat, jestli (s přihlédnutím na všechno, co jsem doteď zmínil) mám zapnout jeden nebo oba mé střídače, nebo vůbec nezapínat. Jinými slovy mi to spočítá předpověď stavu akumulátorů po západu slunce v případě, že střídače nepojedou, nebo pojede jeden, nebo pojedou oba (střídače jedou přímo z panelů takže když jsou vypnuté, všechna energie jde do Tristaru na nabíjení aku). No a program vybere variantu, kdy se aku nabijí na 100% (pokud možno) a výnos střídačů bude co nejvyšší.
- tohle všechno se mi přepočítává každých 15 minut, protože předpověď počasí je nepřesná, takže se to upravuje podle reálných dosavadních výsledků pro aktuální den.

No nevím, jestli jsem to vysvětlil srozumitelně

Diky za vysvetleni, to je zajimave, mozna by stalo zato zalozit za timto ucelem samostatne tema a rozepsat se na tech 100 stranek - nebo jeste lepe dat se dohromady s mypowerem a prodavat to ostatni clenum tohoto fora, kteri to nejsou schopni zbastlit sami.

[? solárník]

Matej: Mám otázky:

1) Vím, že je to asi experimentální, ale jak jste stanovil, že desulfátor pojede zrovna na 6kHz? Přitom původní zapojení od Coupera pracovalo s pilovitým 1kHz. On tam píše něco o rezonancích a kmitočtech v řádech MHz, což při troše fantazie může pilovitý průběh (tedy spíš jeho harmonické) vykouzlit (pak by ale bylo zcela jedno, jaký základní kmitočet použijeme). Ale popisuje to dost nejasně.

2) Zajímalo by mne, jestli desulfátor opravdu rozpouští síran, nebo se vlivem silných pulzů desky rozkmitají a nerozpustné krystaly síranu opadají dolů. U celkem nových aku se to dle mého nedá určit, mohly mít rezervu v kapacitě. U starých by to ale naznačovalo, že po takové desulfataci nikdy nestoupne hodnota na 100%. Podle mne je i možné (spíš velmi pravděpodobné), že nastává kombinace obou jevů. Ve starých pramenech je psáno, že odstraňovali sulfataci nabíjením velmi malým proudem (C/100 až C/200), což prý taky "tak nějak" fungovalo.

Vzpomínám si taky, že existovaly "refresh" nabíječky, založené na principu jednocestného usměrnění a současné zátěže. Například při kladné půlvlně dávaly 20A puls do baterie a v záporné pulvlně (kterou usměrňovač nepropustil) se proud otočil a tekl do zátěže v nabíječce (většinou 12V žárovka). I v tomhle návodu (který je víc jak dvacet let starý) bylo popsáno znatelné zlepšení kapacity starých aku, ale tam to autor právě přičítal rozkmitání desek díky silným pulzúm a obracení polarity, což údajně právě způsobilo opadání krystalů nerozpustného síranu na dno akumulátoru a obnažení před tím nevyužitelné plochy olověných desek.

Takže dle mého, abychom si byli jistí, jaký jev tam probíhá, museli bychom nějaou starší aku desulfátovat a rozkuchat. Nebo to vyzkoušet na nějaké aku ve skleněné nádobě, kdysi se takové vyráběly (vypadalo to jako akvárium postavené na výšku) a pozorovat, co se opravdu děje.

Pokud bychom věděli, že nějaký síran už máme opadaný na dno, což způsobilo nevratné zmenšení hustoty elektrolytu, pak bychom přidáním kyseliny v nabitém stavu na hustotu 1,28 mohli také kapacitu aku zvýšit, za předpokladu, že desky jsou z pořádku.

[? matej]

6kHz je stanoveno experimentálně, síran rozpouští a vrací do elektrolytu. Hodnota kapacity může stoupnout na 100% i více jak je dokumentováno na wiki, za předpokladu že nebyly zkoušené zázračné vodičky které právě síran oddělí chemicky a to spadne na dno, nebo je baterka stará a samo olovo je již opadané. Na všechny tyto otázky jsem již odpovídal, na fóru nebo na wiki.

[? goodbie]

shodou okolností mi zustal připojen pouze jeden desulfátor na šesti článcích z dvanacti asi tři měsíce v provozu ,články mají menší hustotu i napětí oproti šesti bez desulfátoru tolik moje zjištění z desulfatace.A další věc byla ,že desulfátory ruší svím kmitáním radio a dokonce i wifi router občas zastávkoval.

[? solárník]

Díky za odpověď. Zvyšování hustoty je neklamným důkazem rozpouštění síranu (a nebo v některých případech rozkladu vody).
V připadě starých aku s porušeným povrchem elektrod zcela jistě dochází i k druhému jevu - opadávání krystalů na dno. Ale k tomu dochází i za běžného provozu při velkých vybíjecích proudech.

[? brumlaj]

,články mají menší hustotu i napětí

jenže jsem ještě nezaznamenal že by jsi ty články nabil do plna. To, že mají nižší napětí při nabíjení (bavíme-li se o nabíjení) je právě známkou, že by klidně ještě nějakou energii zvládly absorbovat.

[? goodbie]

nabil jsem je už třikrát vždy se ta hustota zvedla a pomalu se ty články dorovnávají těm šesti spíš mi vrtá hlavou proč články s desulfátorem mají menší hustotu tedy i kapacitu než ty bez desulfátoru.a to menší napětí není při nabíjení ale v klidu.

[? pkougl]

odhadoval bych že pokud jsou baterie seriově a na jedné je desulfátor tak vlasní spotřebou desulfátoru je v baterii méně nenegie a tím pádem není dobitá tak jako ta bez desulfátoru - prostě nedobitá
Pavel

[? goodbie]

odhadoval bych že pokud jsou baterie seriově a na jedné je desulfátor tak vlasní spotřebou desulfátoru je v baterii méně nenegie a tím pádem není dobitá tak jako ta bez desulfátoru - prostě nedobitá
Pavel

to je pravděpodobné ale potom by tedy desulfátor vypínal pozdě a tedy vybíjel sulfatovanou baterii.a bylo by tedy potřeba zvednout napětí kdy má vypnout.

[? SJM]

Bylo na akumulátorech při desulfataci dodrženo doporučené napětí 13,3 V a více?

[? brumlaj]

.a to menší napětí není při nabíjení ale v klidu.

a při nabíjení? Jaké je napětí na blocích když nabíjení končí?

[? goodbie]

napětí je zhruba 2,35 až 2,40 napětí při nabíjení je dobré desulfátor normálně pracoval v tom asi problém nebude.

[? solárník]

Ještě mám poznámku k článku o desulfátoru. Link na původní zapojení pana Coupera http://www.homepower.com/view/?file=HP77_pg84_Couper obsahuje chybné hodnoty součástek. S uvedenými bude NE555 kmitat někde okolo 127 Hz, jestli počítám dobře a ne okolo 1kHz, jak píše autor. Z jiných zapojení na internetu má být pravděpodobně hodnota kondenzátoru C2 2n2 a ne 22n, jak je v obou schématech (12 i 24V verzi) uvedeno.

Nezkoušel jste někdo tohle původní zapojení? Můžete to potvrdit?

[? střídač]

C2 2n2 a ne 22n, jak je v obou schématech (12 i 24V verzi) uvedeno.

Ano je to tak. Vydal i opravenou verzi návodu, kde je uvedená chyba opravena a je na ni upozorněno.