Fototermický ohřev vody

[? mopadzi]

Přidám se také..Mám dva 18 trubicové heat pipe kolektory a 300 litrovou nádrž. Ze začátku jsem měl potíže s těsnostií takže jsem vyházel klingeritové těsnění a dal tam vyžíhané Cu kroužky, momentálně žádné problémy s únikem media (už dva roky) stagnace se nebojím, medium trošku zplynuje a natlačí se do expanzky. Co ted dodělávám je expanzka k boileru..přece jenom když se těch 300l ohřeje tak mi to přez pojišťovák učurává do odpadu. A to je mi líto....

[? Tiger.s]

Co ty trubice v zimě?Umí ohřát vodu???

[? mopadzi]

pokud je kolem nuly a svítí slunce je bečka na 50st. Jinak v mrazech bez mraků kolem 30-40st. Dohřívám průtokovým kondenzačním kotlem. Nutnost v létě je termostatický směšovák ale kvalitní .. jinak hrozí opaření. Jinak jsem velice skeptický k instalacím pro vytápění..

[? Tiger.s]

To je velice pěkný ono i v těch 40tupnich se dá v klidu vykoupat. Stěma trubicama bych vytápění věřil když dokážou ohřát i bez mraků vodu na 30-40stupňů . Jde jen o to za jak dlouho se investice vrátí. Já ty moje panely nechám minimálně tři roky ještě. A pak našetřim na ty trubicové .

[? bert]

Nechcem Vám brať ilúzie, no jedna vec je cez deň zohriať 200l vody na osprchovanie. A niečo iné je ohrievať, trebárs aj také isté množstvo vody s tým, že celý deň z toho odoberáte teplo do kúrenia. Ak z jednej strany odoberáte teplo z akumulačnej nádoby a z druhej tam dávate teplo, môže byť bilancia na konci dňa aj záporná. To znamená, že ak beriete viac tepla ako dodáte, zásobník chladne . Fyzika žiaľ nepustí! To že soláry za cely deň zohrejú vodu na 40°C, nedáva možnosť tou istou vodou zároveň aj kúriť:
Na zohriatie 200l vody o 30°C (z 10°C na 40°C), je treba 4,18x200x30 = 25080kWs/3600 = 6,96kWh. Takúto stratu majú lepšie zateplené domy zhruba + - za hodinu až hodinu a pol. A z toho vyplýva, že buď budete celý deň zohrievať vodu a večer sa v tej vode osprchujete, alebo sa dá tou istou energiou jeden a pol hodiny kúriť ale večer bude voda na sprchovanie studená.
Prajem všetkým veľa slnka.

[? Tiger.s]

Já to samozřejmě chápu jde mi spíše hlavně o ty přechodný období. Kde bych nimi nohl aspon rozehřát podlahové topení a nebo by tepelné čerpadlo nemuselo rozehřívat celou nádrž vody a jen jí udržovat ve správné teplotě .

[? bert]

S trochu predymenzovaným systémom by to možno trochu išlo. No pri klasickom uložení panelu (šikmo, ako ho máte teraz na streche), treba rátať s letnými prebytkami a treba im nájsť využitie. Trebárs bazén, alebo zohrievať vodu na sprchovanie pre celú ulicu.

[tomas]

Nechcem Vám brať ilúzie, no jedna vec je cez deň zohriať 200l vody na osprchovanie. A niečo iné je ohrievať, trebárs aj také isté množstvo vody s tým, že celý deň z toho odoberáte teplo do kúrenia. Ak z jednej strany odoberáte teplo z akumulačnej nádoby a z druhej tam dávate teplo, môže byť bilancia na konci dňa aj záporná. To znamená, že ak beriete viac tepla ako dodáte, zásobník chladne . Fyzika žiaľ nepustí! To že soláry za cely deň zohrejú vodu na 40°C, nedáva možnosť tou istou vodou zároveň aj kúriť:
Na zohriatie 200l vody o 30°C (z 10°C na 40°C), je treba 4,18x200x30 = 25080kWs/3600 = 6,96kWh. Takúto stratu majú lepšie zateplené domy zhruba + - za hodinu až hodinu a pol. A z toho vyplýva, že buď budete celý deň zohrievať vodu a večer sa v tej vode osprchujete, alebo sa dá tou istou energiou jeden a pol hodiny kúriť ale večer bude voda na sprchovanie studená.
Prajem všetkým veľa slnka.

A co když se v té vodě vykoupou a potom s ní i "zatopím"? Nechám vanu vychladnout než ji vypustím a energie zůstane doma
Je to trošku složitější. Pokud má podlahovku a dobře zateplený dům, tak mu stačí topná voda se spádem 35/30°C (možná i nižší) a při nižší teplotě mají kolektory větší účinnost, dodají více energie a ohřejí i více vody.

[? bert]

A co když se v té vodě vykoupou a potom s ní i "zatopím"? Nechám vanu vychladnout než ji vypustím a energie zůstane doma

Skomplikujete si celý systém, budete mať vlhko v dome a do hodiny tá energia tak isto unikne ako strata cez steny, okná, dvere, stropy...

Nechám vanu vychladnout než ji vypustím a energie zůstane doma

To by sa v tej vane dalo teoreticky spať celú noc.
Už sa to tu niekde riešilo, no na využitie energie odpadovej vody, by musel byť výmenník v odpade, ktorý by predhrieval studenú vodu (buď rovno do kohútika, alebo do bojlera).

[? spider207]

- TS-300 mi z pohledu výkonnosti přijdou docela slabé. V dobách největších veder jsem v zásobníku měl 75st C. Dneska bych asi volil jiné kolektory nebo bych použil 4.

Nic ve zlym, ale koľko by si chcel mať v tom bojleri, 120? Bežne sa púšťa do bojlerov 60-65°C, vyššie to na pitnú vodu nemá zmysel ťahať.

To je velice pěkný ono i v těch 40tupnich se dá v klidu vykoupat. Stěma trubicama bych vytápění věřil když dokážou ohřát i bez mraků vodu na 30-40stupňů . Jde jen o to za jak dlouho se investice vrátí. Já ty moje panely nechám minimálně tři roky ještě. A pak našetřim na ty trubicové .

Co ty trubice v zimě?Umí ohřát vodu???

Za pekného počasia ohrejú vodu na 40°C aj ploché kolektory, viď čo som tu nedávno posielal - 5.3.2012, vonkajšia teplota +6°C, voda z 10 na 49°C..

Ohľadom trubíc zdieľam názor Rakúšanov, že do našich stredoeurópskych podmienok by som volil radšej ploché (z hľadiska cena/výkon/životnosť). V AT je pomer ploché vs trubice 96 : 4. Myslím, že to má nejakú výpovednú hodnotu vzhľadom na to, že podnebie a klimatické podmienky sú v AT veľmi podobné (ak nie horšie) ako v SR/ČR a v oblasti využívania slnečnej energie sú rakúšania ďaleko vpredu, a to ešte aj pred nemcami (pomer nainštalovanej plochy termiky je v rakúsku na obyvateľa vyšší ako v DE). Takže tu by som sa s nimi celkom stotožňoval, obdobie "boomu" trubíc už majú za sebou.

Pár poznámok:
1) Kvalitné trubice robia dnes v Európe len 2 firmy - Narva (áno, tí čo robia aj žiarovky) a Kingspan (bývalý Thermomax), všetko ostatné je Čína. Môže sa aj tam vyskytnúť niečo kvalitné, ale zatiaľ som na nič také nenarazil.
2) V zime dopadne na zem len 25% slnečného žiarenia oproti letu, takže trubice aj keď získajú viac, tak získajú viac z mála.
3) Akákoľvek trubica je viac náchylná na mechanické poškodenie, pretože taký tvar skla sa kaliť nedá. V našich podmienkach kedy pomaly každý druhý rok padajú krúpy ako golfové loptičky je to podľa mňa potenciálny problém.
4) Vákuové majú lepšiu izoláciu, no v zime to môže byť niekedy aj na škodu. Ked si dáme vedľa seba trubicové, vákuové ploché a obyčajné, tak či je sneh alebo námraza tak prvé začnú fungovať paradoxne tie s najhoršou izoláciou, takže poradie bude opačné - obyčajné, potom plochý vakuáč a až nakoniec trubica.
5) U trubíc je pri častom rozmŕzaní a zamŕzaní riziko, že zamrznutý sneh/ľad medzi trubicami sa roztiahne natoľko, že trubice prasknú. Mne na jednom testovacom systéme prdli takto 3 trubice po druhej zime, odvtedy zatiaľ 1 zimu držia. Ďalšia vec je ak stratia vákuum, pokiaľ viem tak sa len tak doplniť nedá a najjednoduchšie je vymeniť celú trubicu. To sú ale peniaze a čas naviac.

Zhrnutie:
Je to o prachoch a prioritách. Ak ide niekomu o max. možný zisk tak trubice dajú o pár kWh viac. Ak ide o financie tak asi čínske trubice s tým, že ich bude treba po pár rokoch pravdepodobne vymeniť. Ak o výdrž tak by som volil obyčajné ploché. Obyčajné vákuové sú pre bežného smrteľníka podľa mňa úplne mimo, cenový nárast oproti obyčajným plochým je neúmerný oproti trochu vyššiemu zisku. Ak by bola cena rovnaká tak beriem radšej plochý vákuový ako trubicový vákuový.

Ak by ste chceli pár čísiel plochý vs trubicový (systémy na rovnakom mieste, rovnaké podmienky..)
Zisk v marci/březnu bol: ploché - 180 kWh, trubice - 200 Kwh. Apríl/Duben ploché - 180 kWh, trubice - 195 kWh.
Keď dáme niečo z leta, napr. jún/červen: ploché - 243 kWh, trubice 235 kWh. Júl/červenec bol vyrovnaný, oba 255 kWh.

Zaujímavosťou je, že trubice bežia (respektíve teda čerpadlo) v priemere o 10% viac času dlhšie ako ploché (väčšinou poobede/podvečer), ale zisk majú za pol roka zhruba vyrovnaný (asi 2-3% v prospech trubíc).

Sú to moje názory a nikomu ich nevnucujem, vychádzam zo svojich skúseností s kolektormi. Nerád by som aby to vyznelo, že trubice len kritizujem, myslím, že majú svoje opodstatnenie no preferoval by som ich v južnejších oblastiach kde toľko nemrzne a nekydá toho "mokrého bíleho svinstva" Videl som už ale aj tu na Slovensku trubice, ktoré fungujú niekoľko rokov bez problémov a majitelia sú s nimi spokojní. Či ale vydržia takto aj nasledujúcich 20 rokov, to by som si netrúfol povedať (narozdiel od plochých).

Ať svítí

[? spider207]

Jo a ešte k tým stagnačným stavom. Ak je systém dobre navrhnutý a z dobrých kvalitných komponentov tak to principálne ničomu nevadí. Má to vplyv akurát na životnosť kvapaliny, tá by sa mala tak či onak meniť po x(y) rokoch, časté stagnácie jej výmenu akurát o niečo urýchlia. Automatické odvzdušňováky sú podľa mňa v týchto prípadoch blbosť pretože tá kvapalina niečo stojí a zakaždým ju dopĺňať.. no nechcel by som Takže zopakujem, ak je systém dobre navrhnutý tak občasná stagnácia je úplne normálny jav a ničomu to nevadí.

[? Gmouse]

Nic ve zlym, ale koľko by si chcel mať v tom bojleri, 120? Bežne sa púšťa do bojlerov 60-65°C, vyššie to na pitnú vodu nemá zmysel ťahať.

Bylo mi vysvětleno, že by teplota měla být max. 60°C kvůli zabránění tvorby vodního kamene. Na mém názoru o výkonu TS-300 s mojí orientací víc k západu to ale nic nemění. Pokud sluníčko "pere jak sedlák cepem" není problém a systém se čtyřmi panely by se přes horké letní dny zcela určitě dostal do stagnace (moc mi to nevadí, mám kam odsypat přebytečný výkon). Při průměrném až podprůměrném počasí mi ale ten čtvrtý panel chybí. Berte to jako konstatování v jednom konkrétním případě instalace. TS-300 má absorpční plochu těsně pod 1,8m2. Mít o malý kousek větší panel, tak jsem úplně spokojený.

[? spider207]

Ano, to sedí, len ma zarazilo, že 75°C sa Vám zdá málo Pokiaľ viem tak pri kolektoroch bežne platí, že na 1 kolektor pripadá 100l (bojler), takže 3kol + 300l bojler je v tomto prípade úplne v poriadku.
Otázka je kde vznikla chyba, neviem či ste si to montovali sám alebo to bolo cez nejakú spoločnosť, ale napadá ma chyba v komunikácii (niekto nepochopil čo chcete dosiahnuť) alebo tiež mohli byť prehnané očakávania z Vašej strany (a teda niekto Vám nevysvetlil aké majú kolektory a príroda limity). Záleží aj aký máte sklon, nicméně platí vyššie povedané, možno došlo k chybe v komunikácii a pokiaľ to máte kam dávať tak je škoda, že to nemôžete využiť. Dali sa dať aj 4 kolektory a možno zväčšiť sklon, alebo dať 3 kolektory, ale väčšie.

Boli tu inak dobré poznámky o prebytkoch a akumulácii, sám mám skúsenosti, že 4 kolektory (abs. plocha cca 9m2) dokážu vyhriať 2000l akumulačku v pohode za 4 dni, z nejakých 10°C na viac ako 40. A to bolo pri zlom zaizolovaní, teraz po lepšom zaizolovaní je teplota v akumulačke 61°C (večer po sprche klesla na 59°C), a to je senzor v spodnej časti Platí to aj fyzikálne, z 10 na 40 to je cca 35 kWh a ak dajú kolektory 8,9,10 kWh denne tak why not. Akurát je teraz problém čo s 2000l teplej vody

K tomu vykurovaniu by som tiež ešte troškou prispel. Dá sa aj cez termiku, ale treba aby boli dodržané isté podmienky. Jednak dom musí mať nízke tepelné straty (aby to málo tepla čo v zime dajú kolektory nešlo cez múry preč) a musí mať nízkoteplotný systém vykurovania (stenovka, podlahovka). Ako som spomínal vyššie, v zime toho slnka nie je veľa a tak sa v akumulačke ťažko dostaneme na hodnoty 50-60°C. Toto sa dosiahne cez pár pekných dní v nejakom 200-300l bojleri, ale nie v 1-2 kubíkoch. Preto čím nižšie môžme v podlahovke/stenovke ísť tým lepšie. A možno najlepšie riešenie je aj tak mať to separé - samostatne akumulačku na kúrenie a samostatne na TUV. Všetko z kolektorov pustiť do TUV a na kúrenie použiť iný zdroj, z hľadiska nezávislosti preferujem kotol na pevné palivo. Kúriť bude treba tak či onak čiže radšej pustím všetko zo solárka do TUV a prípadne potom len doohrejem (tu sa ponúka zase el. špirála + PV panely).

[? Gmouse]

75°C je samozřejmě zbytečně moc, ale kolik takových dnů přes léto je. BTW: jenom mi připadne každé léto rok od roku horší? . 1 kolektor na 100l vody je obvyklý údaj, ale už se nikde nezmiňuje, že jeden kolektor má 1,7m2 a jiný třeba 2,2m2. Systém montovala firma s dlouholetýma zkušenostmi a výše přeplatku za plyn ukazuje, že je systém plně funkční. Možná je to opravdu můj subjektivní pocit, ale prostě jsem čekal některé parametry jiné .

[? spider207]

Áno, presne tak, záleží na absorbčnej ploche. Je to možno aj očakávaniami, ale podľa toho čo popisujete tak podľa mňa ten systém funguje tak ako má.
Inak nedávno som si zisťoval nejaké údaje o poklese teploty v zásobníkoch a 300l bojler (DZD myslím) by mal mať tepelnú stratu 1,86 kWh/24hod. To znamená pokles teploty o 5,33°C za 1 deň. Čiže z nejakých 60°C na 40°C by to malo TEORETICKY trvať 3dni 18 hod a 1 minútu Ale keďže je nejaký odber tak to bude v reáli určite menej a v podstate to súhlasí s dimenzáciami soláriek, že teplá voda vydrží tak 2 dni (aj keď slnko nesvieti).

btw, toto leto je ešte v pohode, minulý či predminulý rok bol úplne strašný, to len pršalo a pršalo. Nič pre mňa, ja mám rád

[? rob.brno]

spider:

1/ jak se deklaruje ne/kvalita trubice a jak se na trubicích pozná?
(pokud bude výkonový rozdíl mezi ne/ a kvalitními trubicemi 15proc, ale cena o 50procent, budou "nekvalitní" ekonomicky lepší variantou)

3/ padaly mi tu 2cm kroupy, všecky trubice jsou OK, bez škrábance

5/ jedna HP trubice stojí kolem 200-300kč, výměna u HP spočívá v nasunutí do sběrače(30sec). Podstatné je nechat pod trubicemi trochu volného prostoru, aby sníh mohl propadávat mezi trubicemi, v žádném případě nedávat plechové rýny.

Ve srovnání obou na jednom místě mi schází uvedení aktivních(absorb.) ploch kolektorů. Není uvedeno srovnání v období za měsíce listopad-únor(kdy se izolační vlastnosti trubicových mají možnost plně projevit).

Není mi jasné proč by měly mít trubicové nižší životnost oproti plochým? Trubice(sydnyeho kontrukce) je obyč. termoska. Tu na čaj mám doma již 20let a pořád funguje.

Stagnaci nelze nazvat normálním jevem - vadí například životnosti sol.kapaliny. Ekonomicky je rozumné se do stagnace nedostávat, jinak je třeba měnit častěji kapalinu(vyšší provozní náklady). Samozřejmě pokud ke stagnaci dojde, není to tragedie, pokud je system správně navržený - odpovídající expanzka a pojištovák.

Jinak souhlas.


Obecně bych ovšem doporučil investovat raději do tč, které není přímo závislé na slunci, než do solárů(pokud ještě není žádný zdroj pro vytápění).

Mám v trubicích 8,3m2 aktivní plochy, od cca půlky března do cca půlky listopadu jede TUV pouze na soláry, je to díky předimenzování plochy solárů. Soláry tak pokryjí cca 75proc TUV a 15procent energii potřebnou na topení během roku. Fukce systemu se dá nastavovat. Nyní se 300L "bojleru" natápí na cca 65st, poté se teplo cpe do 500L bečky pro topení. V zimě stačí teplota TUV na 53st, pak se cpe teplo do bečky z které se odebírá teplo do podlahovky. Bečku soláry natopí třebas jen k 50st, nebot se stále její objem ochlazuje studenější vodou vratky z podlahovky. Takto v přechodných obdobích třeba vůbec nesepne tč, výkon soláru stačí na pokrytí celodenní potřeby tepla k topení. Samozřejmě v zimě kdy je potřeba tepla vyšší vystačí teplo ze solárů třeba jen na 3hodiny po západu slunce. Ovšem kolik dnů v zimě dají takto soláry přes 20kWh? Málo dnů.

[? rob.brno]

Áno, presne tak, záleží na absorbčnej ploche. Je to možno aj očakávaniami, ale podľa toho čo popisujete tak podľa mňa ten systém funguje tak ako má.
Inak nedávno som si zisťoval nejaké údaje o poklese teploty v zásobníkoch a 300l bojler (DZD myslím) by mal mať tepelnú stratu 1,86 kWh/24hod. To znamená pokles teploty o 5,33°C za 1 deň. Čiže z nejakých 60°C na 40°C by to malo TEORETICKY trvať 3dni 18 hod a 1 minútu Ale keďže je nejaký odber tak to bude v reáli určite menej a v podstate to súhlasí s dimenzáciami soláriek, že teplá voda vydrží tak 2 dni (aj keď slnko nesvieti).

btw, toto leto je ešte v pohode, minulý či predminulý rok bol úplne strašný, to len pršalo a pršalo. Nič pre mňa, ja mám rád

Podstatné je ale taky při jakých teplotách jsou ztráty udávány. Dražice tuším při 60st vody proti 20st okolního vzduchu(tedy jde o diferenciál teplot). Při 90st už budou ztráty třebas 4kwh, naopak při 40 st. třeba jen 0,5kwh.
Dále ochlazování objemu bečky není rovnoměrné, dojde ke stratifikaci a chladnější ochlazená voda putuje ke spodku a teplá zaujímá její místo, takže může být vršek třebas o 10st teplejší než spodek(i bez odběru).

[kybos]

Také mohu přihodit pár zkušeností s několika generacemi termických solárních systémů. První generace měla plochu absorbéru 4,4x5m, později bylo do systému doplněno další pole o rozměrech 4,4x2m. Akumulační nádrž má objem 3500l. Systém byl koncipován pro letní ohřev TUV a ohřev vody pro dětský bazén (optimalizace sklonu absorbéru pro maximální letní výkon). Systém funguje už více než 10 let zhruba od března do října bez dohřevu TUV. V první fázi běžel systém jako jednookruhový v samotížném režimu. Pak vzrostly požadavky na účinnost a na délku použitelného období v sezóně. Z toho důvodu byl doplněn výměník a oddělen primární kolektorový okruh od TUV a bylo doplněno oběhové čerpadlo se síťovým zálohovaným zdrojem. Později, když se na trhu objevila první solární čerpadla, bylo ze sítě napájené oběhové čerpadlo nahrazeno solárním a byl doplněn jeden solární FV kolektor. Sekundární okruh zůstal samotížný a byl doplněn propracovanější stratifikační vestavbou. Tato koncepce má výhodu v tom, že funguje velice efektivně, nepotřebuje žádný regulátor a je zcela nezávislá na stavu distribuční sítě. K monitorování stavu jsem dříve používal klasické bimetalové teploměry, dnes je systém osazen devíti čidly DS18B20 s kontinuálním zápisem hodnot. Provozní teploty v akumulační nádrži za celou dobu nikdy nepřesáhly 96°C. Jako ochranu před přehřátím používám jednoduchý princip: V nejparnějším období postačí odkrýt izolaci na spodku nádrže a ztráty se postarají o stabilizaci teploty a při tom díky stratifikaci k dalšímu ochlazování nádrže nedochází. Větší objem zásobníku je výhodný zejména v přechodném období, kdy je třeba celý týden zataženo a akumulovaná energie postačí pro provoz TUV bez dohřevu. Samotížný systém sekundárního okruhu má velkou výhodu zejména v tom, že nedochází ke ztrátě rozvrstvení teplot v akumulační nádrži. Při jasném počasí lze sice i v únoru dosáhnout použitelných teplot ale vzhledem k tomu že systém byl koncipován pro letní použití a akumulační nádrž je umístěna v nevytápěných prostorách, kde teploty klesají pod bod mrazu, bývá nádrž přibližně od poloviny listopadu do poloviny února vypuštěna. Systém další generace byl již od prvopočátku projektován jako celoroční s cílem zajistit zimní topení (ne přitápění), ale o tom zase příště (bude-li zájem). Pro názornost přiložím i pár obrázků systému první generace.

solár.jpg

kolektor v zimě DSCF1817.jpg

teploty 18-2-2006 DSCF1831.jpg

teplota.jpg

vrch duben2011.JPG

[? spider207]

2 rob.brno:

1) Podľa mňa čo-to napovie hrúbka skla a s tým spojená krehkosť trubice a potom sa k tomu pridávajú ostatné komponenty, jednoducho vidíš ako je čo spracované a buď to na Teba spraví dobrý dojem alebo nie (buď sa niečo pri manipulácii rozbije/pokazí alebo nie ). Inak samozrejme súhlas, vždy je to o pomeru cena/výkon, ako píšeš.

3) Good for you U nás padali minulú (či predminulú?) zimu krúpy veľké ako tenisáky a vtedy sa naozaj poznalo čo ktorý kolektor vydrží, a to aj v rámci plochých. Na plochých ak nebolo kalené sklo aspoň nejaká 3,2ka tak to išlo čo čávesu.
btw, vie niekto kto robí stále sklo v hrúbke 4 mm? Ja som našiel len náš slovenský thermosolar, dokonca aj také firmy ako GreenOneTec, Buderus, Vaillant, Wolf a podobne majú "len" 3,2ku.. to ma trošku prekvapilo, ale podľa mňa niekto ešte 4ku robí

5) áno, nehovorím, že je to drahé, no ak to máš niekde hore na streche tak to nie je nič extra liepať sa v zime pri -10 po streche a vymieňať trubice alebo volať servisáka čo ich montoval aby prišiel. Nehovorím, že sa to nedá, ako píšeš, v podstate je to rýchlovka, ale je podľa mňa lepšie sa tomu vyhnúť. Ak sa to stane napr. raz za 5 rokov tak uznávam, že to nie je nič tragické.

Ve srovnání obou na jednom místě mi schází uvedení aktivních(absorb.) ploch kolektorů.

Porovnával som kusy, čiže 2 trubicové (2x10ks trubíc) a 2 ploché. Samozrejme, že na absorbčnú plochu "vyhrajú" trubice, tie mali abs. plochu 1,83 m2 zatiaľ čo ploché v podstate 2x takú - 3,56 m2. Akurát nevidím zmysel porovnávať zelené a červené jablko, jednoducho k 200l bojleru potrebujem 2ks plochých, ale rovnako aj 2ks trubicových. Či je plocha taká alebo onaká je podľa mňa irelevantné, dalo by sa s tým uvažovať pri nejakých výkonoch resp. úvahách, kedy potrebujem z čo najmenšej plochy vyťažiť čo najviac (napr. som limitovaný veľkosťou/tvarom strechy), ale tam v podstate tiež potrebujem skôr pôdorysnú plochu, takže.. Neviem, má v niečom opodstatnenie porovnávať abs. plochu pri trubiciach vs plochých? (Pri rovnakom type beriem, dá sa zistiť, ktorý kolektor je na jednotku abs. plochy výkonnejší.)
Ešte ma napadá, že absorbčná plocha sa brala do úvahy tuším pri dotáciách, takže vtedy sa s ňou dá uvažovať. To by ale bola zase nevýhoda pre trubice, museli by byť inak definované dotácie (napr. pomer energetický zisk ku absorbčnej ploche) a potom by to zase bolo plus pre trubice.

Není uvedeno srovnání v období za měsíce listopad-únor(kdy se izolační vlastnosti trubicových mají možnost plně projevit).

Údaje mám až od března, preto som ich nenapísal Zatiaľ sa potvrdzuje to, že rúrové majú väčší výkon keď je zamračené, ploché zase keď je pekná obloha. V sumáre ako som písal, o niečo lepšie vychádzajú rúrové, ale je zaujímavé, že na rovnaký zisk potrebujú bežať dlhšie. Nasledujúce mesiace myslím potvrdia vyššie napísané, v zime predpokladám budú lepšie trubice, som akurát zvedavý na aké zisky (kWh) sa tie solárka dostanú.

Není mi jasné proč by měly mít trubicové nižší životnost oproti plochým? Trubice(sydnyeho kontrukce) je obyč. termoska. Tu na čaj mám doma již 20let a pořád funguje.

Principálne nie, ja som narážal na tú mechanickú časť, ak príroda zlikviduje za 5 rokov 10 trubíc tak máš vlastne jeden kolektor v čávese. Samozrejme kúpiš druhé trubice a vymeníš, ale.. hádam vieme na čo narážam.

Stagnaci nelze nazvat normálním jevem.

Nehovorím, že je to úplne bežný jav, ale nie je to zase nič extra výnimočné. Typickým príkladom je keď majitelia idú na dovolenku - nie je odber, kvapalina ani bojler sa nevychladzujú a tak postupne dôjde k stagnačnému javu. Samozrejeme, presne ako píšeš, ak je to dobre navrhnuté a nadimenzované tak to nie je zásadný problém.

Obecně bych ovšem doporučil investovat raději do tč, které není přímo závislé na slunci, než do solárů(pokud ještě není žádný zdroj pro vytápění).

Ja zase na TČ moc nie som, podľa mňa ten energetický zisk je nepriamoúmerný investícii. Nepoviem keby to stálo 2-3tis €, ale ak mám za to vysoliť 10tis € tak je otázne na koľko sa to oplatí (a to nehovorím o starom známom rčení "co tam není, to se nepose*e ). Keď zanedbám túto stránku (povedzme, že mi ide o čo najväčšiu sebestačnosť) tak aj to TČ potrebuje na obeh nejakú elektriku a som zase pri tom - som závislí na dodávke el. prúdu, ak to hodím na PV tak v zime tiež veľa vody nenamútim, jedine to ťahať z predtým nabitých bateriek.
Podľa mňa je základ akumulácia, či už pri termike alebo PV. Jednoducho keď je slnko tak brať čo sa dá a potom niekam ukladať aby som si mohol zobrať keď slnka nebude. A v zime využiť iný prírodný zdroj a to drevo.

Každý sme ale iní a máme radi iné vecičky, niekto rád trubice, niekto ploché, niekto TČ, niekto plyn.. Ja som za to nech si ľudia kúpia čokoľvek čo im vyhovuje a hlavne nech sú s tým spokojní.

Podstatné je ale taky při jakých teplotách jsou ztráty udávány. Dražice tuším při 60st vody proti 20st okolního vzduchu(tedy jde o diferenciál teplot). Při 90st už budou ztráty třebas 4kwh, naopak při 40 st. třeba jen 0,5kwh.

Ano, to máš pravdu, tuším DZD majú 60/20, ale veru mal by som to skúsiť niekde pohľadať, to je celkom dôležité. A so stratifikáciou sa myslím počíta bežne, či nie?

kybos: palec nahoru, pekná akumulačka

[? rob.brno]

spider:

Pro případ velkého průšvihu mám soláry v ceně domu pojištěny. Pár rozbitých trubic bych řešil ve vlastní režii. I kdyby praskly v zimě, pouze se sníží celkový zisk o rozbité trubice, dá se počkat s jejich výměnou až sleze sníh.

To je zvláštní, při stejném letním zisku by ti dělaly trubice dvojnásobný měrný zisk z 1m2 plochy oproti plochým. Spíše bych to viděl naopak. V létě dají plocháče podstatně víc z 1m2 plochy než trubice. Traduje se, že v létě dají trubice polovinu a v zimě dvojnásobek zisku z plochy oproti plochým panelům. Ono tedy je otázka co je to plocha absorberu u trubic. Někdo objede celou trubici dokola, jinný vezme jen půltrubice dokola, správně podle mě je vzít pouze průmětnou plochu trubice.
Pro skutečné porovnávání je třeba se mít čeho chytit a to je právě ta plocha absorberu, různé kolektory mají různé plochy. Například pak můžu porovnávat cenu investice na získání 1kwh zisku - tedy to o čem to celé je. Pokud si takové srovnání udělám, může mi být jedno(pokud se nemusím ohlížet na zabranou plochu) jestli je to plocháč, trubicák, čína, Evropa,...

Ty máš oba systemy (trubice i plocháče) na svém domě nebo v blízkosti, že jsi schopen provádět tato srovnávání? To se málokdy vidí

I tč se nechá pořídit za 4000e, ale musí si člověk spoustu věcí udělat sám. Samozřejmě, že mimo připojení na DS(případně jiného stabilního zdroje el.) tč nemá smysl. Jenže je to o komfortu, s tč nemusím ani zmáčknout spínač(automatika), kdežto u dřeva....(kdo topí dřevem tak ví). Přitom pro mě je topení tč i mírně levnější než dřevem (nechodím do lesa na dřevo zadarmo, metr buku mohu kupovat po 900kč).

S tou stratifikací to myslím , tak že se nikdy neochlazuje/neohřívá celý objem bečky stejnoměrně, takže se z teplot v bečce špatně počítají zisky nebo ztráty - jen orientačně