Fórum | MyPower.CZ

Hele napadlo me hledat na youtube dle textu "speed of light simulation" a nasel jsem tohle

https://www.youtube.com/watch?v=YQAV0ejO8VU

Realtime vizualizace jakoby cesty fotonu rychlosti svetla k zemi.

Jakoze nuda docela pri tech vesmirnych rozmerech. Ve startreku jak se jim tam rozmaznou hvezdy na carky tak to je tezce hyperrychlost, tedy nadsvetelna. Zcela urcite Einstein pri tom rotuje v hrobe bo nadsvetelna rychlost je pro neho neco neprijatelneho



PS na youtube je i k dohledani video skrze celou slunecni soustavu. Tohle vyse zminene je jen tech neco malo pres 8 minut co svetlo ze slunce doleti na nasi planetu I tak ale pro predstavu hodne zajimave

Na fotonu je řekl bych největší bomba jak dlouho se prodírá na povrch sluníčka. Potom už je to frnk ;.)

brumlaj píše:Na fotonu je řekl bych největší bomba jak dlouho se prodírá na povrch sluníčka. Potom už je to frnk ;.)

Ano .. nedavno jsem videl nejaky dokument, kde se rikalo ze fotony co leti ze slunce ted, vznikly nekde v dobe ledove .. nebo tak nejak.. Z jadra na povrch slunce je to prej docela pomale

Zdravím ,

pěkné vídeo .
U naší né moc velké hvězdy (v kosmickém porovnání) trvá fotonu cesta z líhně v jádru skrze všechny vrstvy až do volného prostoru přes 31.557.600.000.000sekund , to jest přes 1 milon let . Během této doby ztratí část vlastní energie ze stavu tvrdého gama záření do celého spektra od infračervené po slabé gama záření . Tento děj , pomalého prostupu fotonů skrze hmotu je důvodem jasného oslňujícího záblesku při skonu hvězd - během okamžiku uvolní všechny fotony najednou .

Elektronům zdar

Veľkú časť výbuchov hviezd, ktoré pozorujeme sú supernovy určitého typu.
Tam jedna zložka binárnaho systému kradne hmotu od tej objemnejšej hviezdy.
A keď naťahá nad určitý limit, zapália sa jadrové reakcie a nastane odvhnutie
vonkajšieho obalu rýchlosťou až 1/10 c. To sú tie častice kozmického žiarenia,
ktoré nám bombardujú astronautov a družice v sl. sústave.

To nie sú fotóny, ale jadrá atómov bez el. obalu.

Jadro tej vybuchnuvšej hviezdy imploduje vplyvom gravitácie, lebo už jej
nekonkuruje tlak žiarenia fotónov a vznikne neutrónová hviezda alebo čierna diera.
Neutrónová preto, lebo plazma z protónov a elektrónov sa zmení na neutróny,
tak, že sú elektróny vtlačené do protónov. Keďže sa zachováva moment hybnosti
povodnej hviezdy rádovo 1 000 000 km, pozostatok s priem. 10 000 km musí
rýchlo rotovať, cca. 1 až 700 Hz


Pri explózii nastáva rádioaktívny rozpad niklu56 na kobalt56 na železo56.
Práve tam vznikajú fotóny, ktoré urobia tú hviezdu 5 000 000 000 až 500 000 000 000x
jasnejšiu ako naše Slnko.

Skor by ma však zaujímalo, ako funguje panel. To je veľmi zaujímavá časť fyziky,
kde častica fotón nesie informáciu a v závislosti od toho, kde je Slnko na oblohe,
tak len určité množstvo informácie dokáže panel premeniť na to, čomu my nadávame
to elektrónov.

Ale aj fotóny aj elektróny, nie sú ani častice ani vlny, sú to len informácie = čísla.

A ted kdyz si clovek predstavi ze ten foton musi trefit tu malou kulicku co my ji nazyvame Zeme .... To je teda tezka haluz ze se vubec trefi A ted si uvedomme jaky vykon to slunce dava smerem na tu nasi malou kulicku planetu zemi. 1kW na metr ctverecni? v nasich zemepisnych sirkach? A ted si spoctete co za vykon dava do okoli kde nase mala kulicka zrovna neni. TVL to je docela rachot. Vykon jako PRASE! Pri te predstave si pripadam docela menecenny a nicotny

Něco mi říká, že i čas je velmi relativní, takže od doby kdy jsem četl o problému synchronizace přesného času mezi satelity a Zemí, kdy satelity mají čas rychleji nastavený - zřejmě na krystalu, tak se lze dovtípit, že rychlost daných fotonů je" z jeho pohledu jepičího života" stále konstatní, ale vlivem gravitace prostě se čas zpomaluje a ta konstatní rychlost z vnitra Slunce trvá jak se zde napsáno asi milion let a ta samá rychlost od opuštění povrchu měsíce "jen" osm minut. Takže rychlost fotonu od jeho vzniku jak ho chápe foton je několik sekund, ale na Zemi, kde je také čas pomalejší kvůli rychlostem které tu panují je také pomalý při pohledu na foton ve Slunci. Přitom je jasné, že kosmické vakuum je také relativní protože existují ještě jiné síly které dokážou také i ohýbat čas.

Pro lepší pochopení je to vysvětlováno v termínu "dilatace času".

Předpokládám, že foton, vzniklý v centru Slunce se nedostane až k nám, ale je téměř okamžitě pohlcen a následně jako jiný foton/fotony vyzářen. Třeba už jen proto, že fotony vzniklé v centru Slunce jadernou fúzí jsou vysokoenergetické - záření gama, zatímco celé Slunce svítí jako absolutně černé těleso o teplotě cca 6 000 st.C.

Spektrum Slnka v určitej oblasti frekvencíi.
https://www.noao.edu/image_gallery/html/im0600.html

Fotón je častica s 0-vou pokojovou hmotnosťou, ergo nekonečným dosahom.
To čo mu dáva energiu je hybnosť a tá tiež klesá.
Takže napr. fotóny, ktoré vznikli v BigBangu a mali napr. energiu
ako fotóny opúšťajúce povrch Slnka, dnes majú teplotu 3 K
a volá sa to reliktné žiarenie, ergo ten fotón, ktorý vtedy
vznikol, prekonal 13 800 000 000 ly = svetelných rokov,
ale nie len naším smerom, ale všetkými smermi.

Keby mal hmotnosť ako napr. W alebo Z bozon, tak by sa dostal max. pár nm ďaleko.

Akú má energiu, ak vznikne vnútri SLnka je dané tu:
https://en.wikipedia.org/wiki/Proton%E2 ... n_reaction

Takže zatiaľ čo fotónu trvá niekoľko miliónov rokov, kým sa k nám dostane,
tak neutríno, ktoré vznikne presne vtedy, kedy ten fotón, preletí Slnkom
za 2 sekundy, lebo neutríno so Slnkom neinteraguje, ani so Zemou.

Učinný prierez neutrína ja tak malý, že za 100 r. bežný 100 kg človek zachytí jedno.
Ale za sekundu prejde 1 m2 niekoľko trilíonov neutrín.

A čo nás zaujíma je napasovať bang gap materiálu, z ktorého je panel, tak,
aby fotón, ktorý vletí do panelu, vyrazil z valence band elektrón a ten obsadil
conduction band.
Ak je energia fotónu menšia ako band gap materiálu, tak ten foton buď preletí
panelom, alebo sa odrazí od zadu a vyletí cez sklo von, alebo sa od skla odrazí
dnu a odovzdá energiu materiálu a panel sa ohreje, alebo tam može vzniknuť
aj iný foton https://de.wikipedia.org/wiki/Auger-Effekt
alebo Shockley–Read–Hall (SRH) process.
https://en.wikipedia.org/wiki/Carrier_g ... ombination

Čo je doležité je, aby čas rekombinácie bol podstatne dlhší 100-ky us,
ako čas zachytenia dier a elektrónov zberačmi.

A energia fotónu musí byť presne ako band gap materiálu.

Ak chceme zachytiť fotóny s roznou energiou, musíme zvoliť nie single junction
ale multi juction cells, ergo panely s 2-ma, tromi a viacerími junctions = prechodmi.

pekny tema.
abrams: tvrdy a slaby gama zareni? ja mel za to ze gama zareni je jedno a je to dalo vlnovou delkou???
rottenkiwi: ty neutrina to je mazec jak prochazeji. ridkost hmoty ze ktere je vse stvoreno me az desi...

edit
admin: kouknul jsem na video peknej pohled ze perspektivy fotonu.jako jo. akorat jsem cekal happy end jak se milej foton rospleskne o panel o ono nic

PavelR píše:admin: kouknul jsem na video peknej pohled ze perspektivy fotonu.jako jo. akorat jsem cekal happy end jak se milej foton rospleskne o panel o ono nic

Plesk: https://youtu.be/Y0InAuhAre4?t=57