Arduino jako MPPT regulator

[? 8milan8]

A jak odporem měřit proud na kladném pólu,když tam je 150V a chci to měřit arduinem?

Tady to řeší pomocí ACS722 na straně 2:
https://nathaniel-verlee.squarespace.co ... 10-SCH.pdf
Nebo izolační zesilovač?

Jasné, ale právě by to bylo v DC/DC měniči, tedy magnetické rušení jak prasátko. A ještě proud 50A. To to ACSko nedá.

Izolační zesilovač by mohl být řešením.

[tomas]

Tomu Nathaniel VerLee to zřejmě funguje s ACS722.

Ale midnite má bočníky a zřejmě je také dvojfázový jako ten od Nathaniel VerLee.
Izolační zesilovače jsou zřejmě na tom plošňáku vedle bočníků:

Ta černá kostka je relé které spíná napětí od panelů.

[? kodl69]

a nebo netradičně ad převodník s pic přímo u bočníku a opticky oddělená data, třeba jenom "na surovce" sériová komunikace bez zp. potvrzení, podobně jako je u některých balancerů. Já tedy myslel bočník k akumulátoru, whizbang jr., ne to co je uvnitř midnite, tak jsem ho zatím nepitval

[tomas]

Do 60V používají INA168:
http://www.mikrocontroller.net/attachme ... 9/MPPT.png
http://www.mikrocontroller.net/attachme ... 9/MPPT.png

Někde mám ještě fotky střev síťových střídačů KOSTAL, KACO, DANFOSS, FRONIUS, zítra se podívám jak měření proudu řeší tam kde může být až 1000V.
Tuším že u některých jsem viděl také ty hall sondy a nebo to může být i tak jak píše kodl69.

[? solárník]

toto je linearita, ne teplotní závislost, to by chtělo při teplotách 10-80st,

Ten drátový bočník o průměru 0,6mm se při průchodu skoro 10 ampér určitě ohřál. A ne málo. Jakto, že tedy je to stále přesně lineární i u 20A ??

[? solárník]

Do 60V používají INA168

INA168 (popř. INA169) je zastaralý krám s obrovským offsetem, který například s 0,001 Ohmovým shuntem měří až od 220mA. Já bych to dal tak maximálně do auta. Mám doma 2 v šuplíku a už je asi nikdy nepoužiju.

>> A jak odporem měřit proud na kladném pólu,když tam je 150V a chci to měřit arduinem?
http://cds.linear.com/docs/en/datasheet/6102fe.pdf
strana 23, druhé schéma - ukázka měření na odporu a napětí 500V

jinak to změří každý Hall. ACSka mají izolační pevnost až 2,1kV. Amplocy mají izolační pevnost rovnou izolaci procházejícího vodiče. Ale pro prostředí s magnetickým rušením bych vybral to zapojení LTC6102 v pdf, jak jsem psal výš.

[? solárník]

ale rvát to do 48V baterek (nedej bože 24V) je vlastně blbost, protože pak porostou i celkem hodně ztráty

Přesně tak. Celkové napětí solárního pole by mělo být lehce vyšší, než cílové napětí, aby byla účinnost maximální. Tedy pro akumulátorové ostrovy nízké a pro střídačové instalace vysoké. Na druhé straně se při nízkém napětí pole zvyšují ztráty ve vodičích, takže je vždy potřeba udělat určitý kompromis. Nicméně dělat napětí pole 1000V pro ostrovní baterkovou instalaci je opravdu blbost s obrovskými ztrátami v převodu.

Já jsem ale nepsal o "ubohé" baterce na 48V ale o baterce 300-400V jako např. v elektromobilech, tak ještě jednou: http://files.wizkid057.com/teslapack/20 ... .08.42.jpg
Tam už dávno pochopili že než 300A a 48V tak je daleko lepší 48A a 300V. Balancovací proudy jsou menší a střídač je také jednodušší a účinnější.

No já mluvil o "běžné ubohé" baterkové nízkovoltové instalaci. Tady bych samozřejmě použil odpovídající napětí. Obzvlášť u velkých polí, tam jsou i dlouhé přívody.

[? kodl69]

to solárník: Tak to teda byl konstantan asi zbytečnej vynález, to se asi od teď budou všechny bočníky dělat z mědi Otázka jak je na tom s linearitou to s čím jsi to porovnával, možná nějakej obyč cejchovanej ampérmetr s chybou 2,5 procenta by ukazoval úplně jiný hodnoty.

[? solárník]

To netvrdím, že konstantan je nanic, ale z nějakého důvodu to v tomhle případě funguje.

Porovnával jsem to s tím samým Hallovým senzorem bez bočníku, zapojeným v sérii s upraveným. Referenční hodnotu proudu ukazoval neupravený senzor. Dělal jsem to 4x, pokaždé na cca 500 hodnotách.
https://www.pololu.com/product/1186

Nabízí se tedy odpověď, že v Hallově senzoru je jako vodivá cesta buď také měď, nebo něco s podobnou změnou odporu na teplotě a senzor je na to pravděpodobně kalibrován.

Takže asi stejně, jak se ohřívá vodivý můstek v senzoru a mění odpor na teplotě, tak se ohřívá i bočník a kompenzuje se to. Jinak by ta kalibrovaná křivka musela být ohnutá jako luk a nedala by se nikdy zakrýt za přímkou původního senzoru.

Pokud máte jiné vysvětlení tak sem s ním.
Jinak by chyba u 20A musela být už okolo 2A.

[? kodl69]

Tak potom na velikosti odporu nezáleží, proud snímá hal takže ne úbytek napětí, ale magnetické pole způsobené průchodem proudu. Holt sem tam něco překvapí, v tomhle případě by byl bočník z jiného materiálu problém, protože by se průchodem proudu měnil jeho odpor jinak než toho v IO, toto je jenom u halu, u snímání úbytku na odporu by byla teplotní závislost problém. To byla náhoda, nebo předem vykalkulovaný postup?

[? solárník]

Náhoda, přiznávám.

Původní úmysl byl, protože to bylo zamýšleno k větrné turbíně, aby i kdyby se senzor přepálil (což ASCka při špičce okolo 100A udělají), tak aby turbína nezůstala nezatížená, což by ji zničilo. Mohl jsem tam dát malý shunt a měl jsem ho, ale říkal jsem si, že měděný drátek bude jistější, pořádný velký odpor okolo 2mOhmu jsem neměl. Vypočítal jsem délku a dal ho tam, že to zkalibruju proti originálnímu senzoru. A protože to vycházelo jako přímka, ani mne nenapadlo, že by to tak nemuselo být a že jsem měl vlastně štěstí.

Mám docela nutkání tam na den vyměnit klasický odpor, co se bude dít. Taky je možné, že se ten drátek neohřeje tolik, aby to nějakou odchylku udělalo, ale to se mi nezdá. 0,6mm se musí při 10A ohřát aspoň o 50°. To je z 2mOhmu změna na 2,4mOhmu. To by znát bylo. Je fakt, že jsem nikde bočníky k ACS Hallům aplikované neviděl. Možná z toho samého důvodu.

Každopádně se ukazuje, že diskuze tady nejsou neplodné, člověk se vždycky poučí i když to nečeká. Nebo alespoň zjistí, na co zapomněl.

[? 8milan8]

Koukám, že se tu řeší věcí. Ale praktických a to se hodí.

Do 60V používají INA168

>> A jak odporem měřit proud na kladném pólu,když tam je 150V a chci to měřit arduinem?
http://cds.linear.com/docs/en/datasheet/6102fe.pdf
strana 23, druhé schéma - ukázka měření na odporu a napětí 500V

jinak to změří každý Hall. ACSka mají izolační pevnost až 2,1kV. Amplocy mají izolační pevnost rovnou izolaci procházejícího vodiče. Ale pro prostředí s magnetickým rušením bych vybral to zapojení LTC6102 v pdf, jak jsem psal výš.

Super, to vypadá dobře. Horší to je s dostupností LTC6102 v ČR. A celkem i vysoká cena. Našel jsem LTC6101, to umožňuje stejné zapojení. Ale asi to nebude úplně ono, co?

Jinak tedy asi udělám nejdříve něco menšího, kde si ověřím zkušenosti a nabyté vědomosti.

Ale celkem mě to hodně láká, protože se na tom člověk hodně naučí. A i kdyby se to aspoň někomu hodilo, tak proč ne, že? Hlavně bych chtěl ozkoušet ten ZETA DC/DC, protože ostatní už jsem tak nějak zkoušel. A tenhle se mi líbí nápadem. Horší to bude, co vydrží ta kapacita Cc. :/ http://www.ti.com/lit/an/slyt372/slyt372.pdf

[? 8milan8]

Už to vidím, to LTC6101 má horší offset. A už jsem tu LTC6102 našel na Farnellu (http://cz.farnell.com/webapp/wcs/stores ... st=LTC6102), ta ne HV verze vychází na 100Kč, což je pěkná cena.

[? camel1cz]

Hodně mě zajímá tohle téma - vím o těchto věcech prd, tak v tom moc nepomůžu, ale nahodím jednu myšlenku: vlastně ve všech oblastech funguje princip rozděl a panuj, dělení problému na menší, snadněji zvladatelné... možná je to hovadina, ale nedalo by se jít místo jednoho superreglu cestou hodně malých, jednoduchých a levných reglů - něco jako jsou ongrid mikroměniče?

Chápu, že by asi bylo problematické je zapojovat sériově (vzhledem k různému osvícení a výkonu panelů), ale paralelně by to mělo běhat pěkně, ne?

Je to úplná blbost?

[abrams]

Zdravím ,

myšlenka geniální též jsem nad tím přemýšlel ... jelikož o tom vím ještě míň než camel1cz , tak sem se daleko nedostal . V principu by to mohlo být celkově výkonější než jeden regl , poněvač velký regl kočíruje všechny panely naráz , je-li některý panel oslaben (stín , kadinec , defekt , istí ... ) tak jde dolů výkon celého pole , kdežto použití kupy mini reglů ala "grid free" by umožnilo pracovat s individuální parametry jdnotlivých panelů .

Elektronům zdar

[vlkazajac]

Abrams, geniálnu myšlienku nosím v sebe už dlho, môžu za to dve lampy z ulice, ktoré mi v hraničných okamihoch ( ktoré sú v zime sakramentsky dlhé ) zakrývajú raz jeden, raz druhý string ( 2 ks + 2 ks panelov ). Keby som mal dnes prekopať systém, urobím to na základe poznatkov, ktoré mám o hardware, takto:
1/ Použijem mppt regulátory Victron 75/15 pre dvojice panelov v 24 V systéme ( v mojich podmienkach min 6 ks Victronov )
2/ Použijem WRM 30 s dvomi nezávislými mppt regulátormi v 48 V systéme ( v mojich podmienkach min. 2 kusy, radšej 3 kusy )
Spoločne pre obidve varianty platí, že by som použil DIVERZIFIKÁCIU ( to je hrôza, že ? ) v nasmerovaní panelov v záujme získania čo najväčšej dĺžky osvitu systému. Kto vie, rozumie, že pre batérie to má dosť významný vplyv.
Takže ( jedno ) Arduino NIE, ani jedno veľké pole orientované jedným smerom NIE.

Chcel by som byť zrozumiteľný, ak nie som, doplním rád.

[? 8milan8]

No, jako nápad mít u každého panelu MPPT regulátor se mi také líbí. Ale znamenalo by to táhnout silné kabely na střechu a k panelům. :/ A nechci ani nějak tušit, jak by se chovalo třeba 10 panelů (hlavně těch regulátorů) v řadě...

Spíše tedy k těm stringům, to mi přijde jako rozumný kompromis.

Jako pokud by byl velký zájem, tak by se to dalo zkusit, udělat MPPT ke každému panelu.

[vlkazajac]

Z hľadiska napätí by bolo rozumné jedným mppt regulátorom obsiahnuť:
12V jeden panel
24V dva panely
48V tri panely
a stringy k batérii vždy paralelne.
A štandardný 6 mm2 vodič v každom stringu.
Som dosť skeptický k myšlienke zbastlenia vlastného regulátora, ktorý by bol lepší ako tie, ktoré som menoval. Ale prosím, ring je voľný!

[? 8milan8]

Hmm, tak po zamyšlení se mi nakonec ta myšlenka regulátoru u každého panelu moc nelíbí.

Jde o to, že by zbytečně musely být tlusté kabely už na střechu. Dále je problém, že jeden panel má cca 40V OC a nějakých 30V při zatížení, takže to je tak max. pro 24V systém. Stejně by se museli spojovat pro 48V nějaké panely k sobě a pak v neposlední řadě je elektronice pěkně někde v pokojové teplotě a suchu. Což se o střeše ani jedno říci nedá.

Spíše jak je tu navrženo - na každý string svůj regulátor. Což v případně ostrovních elektráren bude mít efekt na spolehlivost (když odejde jeden regulátor, tak ostatní pořád fungují a není potřeba to hekticky řešit). A mě se jako string líbí 3 panely, kdy napětí OC je cca 120V. Takže jako takový nejlepší kompromis mi přijde regulátor na 120V (plus rezerva) a 40A. Což by mělo zvládnout obsloužit i 300W panely na baterkách 24V, nebo 6 panelů (3+3) do 48V baterek.

[tomas]

V ongrid mikroměničích je MTTP boost měnič který z cca 30V udělá cca 350V a dále to jde přes střídač do klasické sítě 230Vac. Pokud by tam mělo být 48V tak by tam tekly 4,8x větší proudy. Dalo by se to realizovat tím MTTP boost měničem a vyšším napětím i akumulátoru. Pokud by panel neměl pouze 30V ale třeba 600V, tak by se to dalo realizovat klasickým MTTP buck měniči a přenosem energie po třeba 300V. Ale samotné panely na to mají nízké napětí.
Teoreticky by to šlo takto: vyhodit z ongrid mikroměniče ten střídač, obelstít jeho ochrany a brát z něj těch cca 350Vdc a u akumulátoru si to zase změnit na 48V nebo rovnou nabíjet 350V akumulátor.