

Škoda jen, že doma tu 1kW v soláru nemám.



Nerad bych Tě zklamal, ale obávám se, že i ten tantalový kond je elektrolytický kondenzátor. Inu osud.rob.brno píše:....... ale 10u v NEelyt verzi měli jen tantalové.
Odpojuje panely v noci, nebo jinak - když měnič neběží, tak to odpojí panely.kodl69 píše:tahle věc mě celkem zaujala, akorát nějak nevím proč je tam ten první fet směrem od panelu, co má za funkci?
Jo jo, chtěl jsem si sám odpovědět, ale počkal jsem, jestli mi to někdo potvrdí. A také se tak stalo.solárník píše:V měniči není možné použít magnetický hallův senzor na měření proudu. Cívka vytváří takové magnetické pole, že by se zbláznil. Navíc je to drahé a citlivé i na vnější magnetické pole, včetně zemského. Ve většině případů se pouze měří napětí na odporu a to (jak je dnes běžné všude) z čistě ekonomických důvodů bez specializovaného obvodu jen s nějakým operákem. Ono to sice pak neměří až od nuly a moc přesně a lineárně, ale to ani není pro potřeby zařízení potřeba. Takže jde "jen" o peníze. DC/DC měnič jediné co potřebuje, je vědět, že bylo dosaženo jmenovitého proudu. Nic víc.
Na druhou stranu díky za to. Pouhou změnou řídícího odporu můžeme změnit výkon měniče, nebo zvýšit proud automatické spínané nabíječky, pokud zajistíme dobré chlazení.
Já jsem ale nepsal o "ubohé" baterce na 48V ale o baterce 300-400V jako např. v elektromobilech, tak ještě jednou: http://files.wizkid057.com/teslapack/20 ... .08.42.jpgsolárník píše:Přesně tak. Celkové napětí solárního pole by mělo být lehce vyšší, než cílové napětí, aby byla účinnost maximální. Tedy pro akumulátorové ostrovy nízké a pro střídačové instalace vysoké. Na druhé straně se při nízkém napětí pole zvyšují ztráty ve vodičích, takže je vždy potřeba udělat určitý kompromis. Nicméně dělat napětí pole 1000V pro ostrovní baterkovou instalaci je opravdu blbost s obrovskými ztrátami v převodu.8milan8 píše:ale rvát to do 48V baterek (nedej bože 24V) je vlastně blbost, protože pak porostou i celkem hodně ztráty
není to tak hrozné. Dával jsem paralelně k Pololu 0-30A 11 a kousek cm měděného drátu o průměru 0,6mm jako bočník, který se měl pohybovat okolo 2 mOhmů pro rozšíření rozsahu na 0-50A. Pak jsem to kalibroval v sérii se samotným původním Pololulkem a sedí to naprosto přesně (graf je průhledný, doporučuji tmavé pozadí):rob.brno píše:použití obyč. cu drát má nevýhodu teplotní nestability
Ten první fet M1 od panelu plní funkci diody s nízkým úbytkem napětí, aby proud netekl zpět do panelu. Podobně je to i zde ale bez MPPT fet Q2:kodl69 píše:tahle věc mě celkem zaujala, akorát nějak nevím proč je tam ten první fet směrem od panelu, co má za funkci?
Většinou je minusová svorka baterie i panelů společná na stejném potenciálu a někdy se i zemní. Měření na mínus pólu tedy raději ne.kodl69 píše: Snímání proudu by možná taky šlo řešit odporem v mínusové větvi, prostě by - panelů bylo spojeno na zem přes pár miliohm bočníku a ne přímo, bez problémů s napětím a pod.
Z PC zdroje by se dal udělat galvanicky oddělený regulátor se vstupem do 370V, výstup 12V (24V), ale účinnost těchto zdrojů je mizerná kvůli nutnosti galvanického oddělení.kodl69 píše: Pokud by regulátor měl zpracovávat výrazně vyšší napětí než je baterie, asi by byla vhodná topologie ála atx zdroj (možná včetně tl494) a jenom měřit vstupní proud a napětí a regulovat to zpětnou vazbou do tl494.
- takže midnite má bočník v mínus pólu aku - a celkem to všem funguje, o úbytek napětí na bočníku 750A/75mV bych neměl obavy, možná při přímém zásahu bleskem, ale to už asi bude jedno.Většinou je minusová svorka baterie i panelů společná na stejném potenciálu a někdy se i zemní. Měření na mínus pólu tedy raději ne.
Tady to řeší pomocí ACS722 na straně 2:8milan8 píše:A jak odporem měřit proud na kladném pólu,když tam je 150V a chci to měřit arduinem?