DRUŽSTEVNÍ BLESK.

[vata]

Konečná fáze je stav, kdy měnič je nafázován na síť která vykrývá jen špičky v odběru. Při jistých okolnostech přepne na síť plně a také zpět.

Zdravím, už víc než rok mi funguje plně automatický stykačový přepínač sítí, vím že to funguje rychle, bezpečně, takže si troufám tvrdit, že nafázovaný měnič je zbytečně vysoko nastavený cíl. I s offgrid měničem je možné spolu s automatickým přepínačem sítí dosáhnout cílů "vykrývání špiček v odběru" a "vykrývání nedostatku sluneční energie" velmi efektivně a podstatně levněji, tuhle zkušenost určitě nemám sama.
Kdyby mě začínající ostrovník požádal o radu v tomhle směru, určitě bych mu nedoporučila ongrid měnič.

[? střídač]

Myslím, že řešením bude počkat pár let než ceny sofistikovaných a komplexních řešení klesnou na ceně. NEdovedu si moc dobře představit, připojovat nějaký amaterský bastl řešící fázování na sít, v případě poruchy to může mít fatální následky.

Nemyslím si, že nedělat nic a čekat je řešení. Krom jiného, z podstaty věci sofistikovaná řešení cenově nepoklesnou.

Proč hned bastl. To jako jde o vývoj z neznámého stavu. Tato řešení jsou mnohokrát odzkoušena a provozována. Překážka je právě ono čekání a nic nedělání.

Voltový posun z absolutních hodnot na článcích na "nulu" akumulátoru má asi vyřešen Ctirad(asi to okoukal z CellLogu). Řešil to pomocí OZ(co článek to OZ). Osobně se mi toto řešení zamlouvá více než jak to má řešeno p. Kolařík pouze pomocí obyčejných odporových děličů.

Je toto řešení někde k dohledání?

[? střídač]

Já svůj cíl ještě posunul o něco dál a tím cílem je fungovat tak, aby jakákoliv síť (kromě té informační) nebyla potřeba vůbec, tudíž odpadají mi problémy s přepínáním na síť, s fázováním, s kontrolou přetoků, měnič nemusí být až tak inteligentní, což jeho cenu poněkud snížuje, systém zjednodušuje, měnič je nahraditelný i zcela hloupým měničem.

Ale ano je to forma životního postoje jenž je mi blízký. Obtížně se to ale bude obhajovat před člověkem z paneláku. Možná bude chtít také drobnou nezávislost.

[? střídač]

Zdravím, už víc než rok mi funguje plně automatický stykačový přepínač sítí, vím že to funguje rychle, bezpečně, takže si troufám tvrdit, že nafázovaný měnič je zbytečně vysoko nastavený cíl.

Na jednom místě jsem si dovolil kopírovat a realizovat. Ano funguje to dobře. S jedním droboulinkým nedostatkem, je to řešení energeticky náročný, tudíž do budoucna nepřijatelný.

Nevím zdali je cíl vysoko nastavený. Cíl je jen cíl, zajímavá je jen cesta k němu. Navíc, jsem zvyklý na překonávání překážek lemující cestu k cíli. Pokud toto zde píši nepochybuji, že v určeném cíli i stanu.

[? rob.brno]

Nemyslím si, že nedělat nic a čekat je řešení. Krom jiného, z podstaty věci sofistikovaná řešení cenově nepoklesnou.

Proč hned bastl. To jako jde o vývoj z neznámého stavu. Tato řešení jsou mnohokrát odzkoušena a provozována. Překážka je právě ono čekání a nic nedělání.

Je toto řešení někde k dohledání?

Mám jinný názor:
postupem času a vývojem dokonalejších se ze současných sofistikovaných stanou řešení běžná a jejich cena i díky masovosti bude klesat. Lze to pozorovat např. u ongrid střídačů, kdy se 5kW verze stejného výrobku před pár lety prodávala kolem 40t kč a dnes se nechá koupit za polovic.

NA konkretně popsané řešení s OZ jsem taky nenarazil, pouze náznaky(viewtopic.php?f=39&t=303&p=15219#p15219). Nezbývá než budto provést "inverzní inženýrství" u toho Cellogu nebo kontaktovat Ctirada(vyskytuje se častěji na hybrid.cz).

Já mám konkrétně nejasno v tom jak řešit symetrické napájení OZ a zda bude fungovat korektně napětově výstup "horního krajního OZ"(tedy zda múže napětí výstupu OZ dosáhnout až napětí napajecího).

[? rob.brno]

Pokud se nepletu, vede vstup analogového napětí na Arduinu přímo na vstup mikrokontroléru. Ten má velký vstupní odpor, ale kvůli vstupní kapacitě je doporučena impedance zdroje signálu 10 kOhm. Tedy pokud chceme měřit napětí větší než 5 V, použije se odporový dělič, který má na "výstupní" straně odpor 10 kOhm (hodnota R2).

Řekl bych, že pokud to bude měření pro balancování aku(malá dynamická změna), netřeba brát až tak moc ohled na kapacity.

[? střídač]

Mám jiný názor:
postupem času a vývojem dokonalejších se ze současných sofistikovaných stanou řešení běžná a jejich cena i díky masovosti bude klesat. Lze to pozorovat např. u ongrid střídačů, kdy se 5kW verze stejného výrobku před pár lety prodávala kolem 40t kč a dnes se nechá koupit za polovic.

Názor může mít přirozeně každý jaký kdo uzná za vhodný. Leč, a to je podstatné, realita je jiná. Asi bychom zašli do ekonomických podrobností, kde přirozeně vládne taky nějaký názor, ale ony firmy, jež ona řešení prodávají, jsou na té ceně vcelku obstojně existenčně odvislé. Nedovedu si představit, že Němeček řekne, "dáme to těm Čechům za polovic", a půjdeme s našim životním standardem taky na polovic. Bez boje se toho nevzdají. Čína toto řešit nedokáže.

Pokud vím a drobně sleduji, vedoucí firmy ongrid střídačů ceny dlouhodobě nemění. V současných stagnujících ekonomických podmínkách neslevní zcela určitě.

NA konkretně popsané řešení s OZ jsem taky nenarazil.

Řešení je zcela určitě dobře známé a jmenuje se "přístrojový operační zesilovač". Dokonce se vyrábí v IO podobě. Toto řešení pomocí onoho specializovaného IO je neschůdné ze dvou důvodů: buď je na malé napětí (+-6V), nebo je drahé(>250Kč). Aby se touto cestou změřilo i poslední napětí článku je třeba "vytvořit" o něco vyšší napájecí napětí pro komparátory, což je komplikace a zdroj poruch. Tomuto jsem se chtěl vyhnout. Za sebe, mám již rozhodnuto. Není to nic složitého.

[? rob.brno]

Nedovedu si představit, že Němeček řekne, "dáme to těm Čechům za polovic", a půjdeme s našim životním standardem taky na polovic. Bez boje se toho nevzdají. Čína toto řešit nedokáže.

Pokud vím a drobně sleduji, vedoucí firmy ongrid střídačů ceny dlouhodobě nemění. V současných stagnujících ekonomických podmínkách neslevní zcela určitě.

Finální cenu netvoří jen výrobce, ale někdy i více překupníků v řadě. A zde je velký prostor pro změnu cenu snižováním jejich marží. Čas ukáže, jak to bude.
Čínan řešení nenajde, ale dokáže jej okopírovat. I dnes již několik ongrid střídačů vyrábí Čína(ne pod evropskou značkou, ale pod svojí čínskou). A stejně tak je Čínan schopen okopírovat Victrony, Xantreky,.....

Edit: Ted jsem si uvědomil, že problém "horního krajního OZ" není výstupní napětí blízké +Ucc, ale to zda je schopen OZ korektně zpracovat napětí shodné s +Ucc na VSTUPU. Výstup se totiž bude víceméně vždy pohybovat kolem 3V(vztaženo k -Ucc).

[? střídač]

Finální cenu netvoří jen výrobce, ale někdy i více překupníků v řadě. A zde je velký prostor pro změnu cenu snižováním jejich marží. Čas ukáže, jak to bude.
Čínan řešení nenajde, ale dokáže jej okopírovat. I dnes již několik ongrid střídačů vyrábí Čína(ne pod evropskou značkou, ale pod svojí čínskou). A stejně tak je Čínan schopen okopírovat Victrony, Xantreky,.....

Okopírovat Victrony, Xantreky bych byl schopen snad i já. Dovedu si představit, že bych jej i vyrobil. V každém případě však náklady budou obrovské a výsledek zcela určitě asi hodně horší.

Číňan má stejné možnosti, leč nevyrobí, nebo spíš neprodá dostatek kousků na pokrytí nákladů. Čína uspívá v jiném výrobně-obchodním modelu, tudíž cena neklesne a neklesne.

A jen tak na okraj, obchodní model vedoucích výrobců oborů má jednoznačný obchodní německý model. Výrobce, zástupce, prodejci. Přitom cenovou politiku netvoří překupníci, neb ve své podstatě nejsou.

Je třeba smířit se s tím, že nezbude než jít vlastní cestou za použití Číny v čem je přínosná.

[? mopadzi]

kvalita z číny ....nemám vůbec žádné iluze.Navic v posledni době se z číny nevyplatí vozit. Oni fakt už neví co by za to chtěli. Raději jsem koupil studera za uplně jiné peníze. pokud někdo chce tak mu to dovezu. Studer, Xantrex.

[? střídač]

Zapojení panelů – ZFJ.

Četl jsem mnoho diskusí k zapojení panelů. Dokonce jsem přečetl studie kolem tohoto tématu. No a taky jsem měřil.

Sériové zapojení omezí proud na nejslabší článek, paralelní pak zase na napětí tohoto nejslabšího článku. Seriovoparlelní pak spojí nedostatky obou a dokonce je násobí. Studie navíc popisuje nerovnou degradaci výkonu v čase, vliv teploty spodních a horních panelů a mnoho dalšího.

Sám jsem se chtěl tomuto tématu věnovat a tak jsem si několik panelů vyvedl samostatně do rozvaděče. Ve své podstatě jsem nezjistil nic podstatného co by již nebylo známo. Prostě pole panelů proti jednotlivým dá minimálně o 10% méně.

Nakonec jsem došel k ZFJ, tedy základní fotovoltaické jednotce. Jsou to dva panely v sérii výkonu asi 500Wp. Takové spojení dává vcelku obstojné výsledky. Ve spojení s regulátorem Tracer 2210 a 24V akumulací skoro ideální kombinace.

Nám jistě nejde o špičkový výkon, ale jeho rozložení během celého dne. Zapojil jsem tedy jednu ZFJ na východ slunce, druhou na západ slunce a to tak, že na společný regulátor. Mření bylo neradostné. Deformace bodu od zastíněných, nebo spíš neozářených panelů posouvala bod MPP této kombinace až o 10V mimo optimum.

Tak vznikla ZFEJ – základní fotovoltaická elektrárenská jednotka 1000Wp. Dva panely v sérii s jedním regulátorem na východ a to samé na západ.

Odhaduji, že takto instalované panely jsou schopny získávání elektrickou energie během dne víc až o 20% proti konvenčnímu sérioparalelnímu zapojení.

Další problém je v statičnosti nastavení panelů. Minimálně by konstrukce k uchycení panelů měla umožnit alespoň polohování naklápěním. Nechávám si tuto zajímavost k řešení na příští rok.

[? Wagoneer]

Střídač - dospěl jsem k podobné úvaze, ale co dál? Budou oba regulátory paralelně krmit jednu baterii? Musí spolupracovat?
Jak v případě bězných regulátorů, jako třeba v mém případě Epsolar4215 zajistit správné nabíjení?
Nabo je to myšleno jako dvě zcela samostatné jednotky s bateriemi a přepínat je na zátěž ( měnič ) dle stavu nabití?

[? střídač]

Jak v případě bězných regulátorů, jako třeba v mém případě Epsolar4215 zajistit správné nabíjení?

Jako vždy jsou dva krajní pohledy.

Pokud chceme aby se regulátory chovaly jako jeden muž, musí si to mezi sebou říct. V tom případě nezbude než je "NĚJAK" propojit aby si popovídali a předali potřebné hodnoty.

Pokud zapojíme dva regulátory paralelně na sobě nezávisle k baterce, a oni o sobě "neví", pracují podle svého vnitřního algoritmu. Regulátor nepozná proč je napětí 25.5V, zdali je malý odběr, nebo není nabíjen. Jede si to svoje. Díky výrobním tolerancím zcela určitě jeden přestane nabíjet při 28.75V a druhy při 28,85V. Neshledal jsem , že by to jakkoli mělo na cokoli vliv.

[? PavelR]

Jak v případě bězných regulátorů, jako třeba v mém případě Epsolar4215 zajistit správné nabíjení?

Jako vždy jsou dva krajní pohledy.

Pokud chceme aby se regulátory chovaly jako jeden muž, musí si to mezi sebou říct. V tom případě nezbude než je "NĚJAK" propojit aby si popovídali a předali potřebné hodnoty.

Pokud zapojíme dva regulátory paralelně na sobě nezávisle k baterce, a oni o sobě "neví", pracují podle svého vnitřního algoritmu. Regulátor nepozná proč je napětí 25.5V, zdali je malý odběr, nebo není nabíjen. Jede si to svoje. Díky výrobním tolerancím zcela určitě jeden přestane nabíjet při 28.75V a druhy při 28,85V. Neshledal jsem , že by to jakkoli mělo na cokoli vliv.

horsi situace je kdyz slunce sviti mam nabito je to ve floatu regulatory nedobiji a pripoji se zatez. mnohe regly to nepoznaji a jede to vesele z baterek misto toho aby natvrdo drzely nastavene napeti.

[? goodbie]

jak tak na to koukám ten Epsolar asi zase nebude taková paráda když to vyvádí takovéhle blbosti.Ještě ,že já mám xantrexy ty poslouchají na slovo a povídají si mezi sebou

[? střídač]

horsi situace je kdyz slunce sviti mam nabito je to ve floatu regulatory nedobiji a pripoji se zatez. mnohe regly to nepoznaji a jede to vesele z baterek misto toho aby natvrdo drzely nastavene napeti.

Ano je to nedostatek většiny TĚCH lacinějších regulátorů. Snad dokonce všech. Proto je jedním z mým dalších mnoha kroků vlastní regulátor. Bude s příznačným názvem DB2010 (družstevní blesk 20A 100V)

[? střídač]

jak tak na to koukám ten Epsolar asi zase nebude taková paráda

No ono to zas tak hrozné není a parádu to nějakou udělá. Dobíjí, jen udržuje napětí 27.7V. Takže elektricky poslouchá taky velmi dobře. Jen okrajově, kolik že to stojí ten xantrex? Vejde se do 2200,-Kč?

[? PavelR]

horsi situace je kdyz slunce sviti mam nabito je to ve floatu regulatory nedobiji a pripoji se zatez. mnohe regly to nepoznaji a jede to vesele z baterek misto toho aby natvrdo drzely nastavene napeti.

Ano je to nedostatek většiny TĚCH lacinějších regulátorů. Snad dokonce všech. Proto je jedním z mým dalších mnoha kroků vlastní regulátor. Bude s příznačným názvem DB2010 (družstevní blesk 20A 100V)

Dobry napad. Podle me aby to melo smyls je nutne to udelat modularne. Samostatny regl 20A je slabota. Pokud bude komunikace mezi regly a moznost nastohovat si jich libovolne mnozstvi tak je to super. Kdysi na zacatku jsem nad tim jen premyslel odradily me dve veci nutnost navinuti traf (nevim jak se pocitaji VF trafa, kde pouzit jake a kolik vodicu jakych prumeru.) a nejake inteligentni rizeni s ovladanim.

[? goodbie]

jak tak na to koukám ten Epsolar asi zase nebude taková paráda

No ono to zas tak hrozné není a parádu to nějakou udělá. Dobíjí, jen udržuje napětí 27.7V. Takže elektricky poslouchá taky velmi dobře. Jen okrajově, kolik že to stojí ten xantrex? Vejde se do 2200,-Kč?

ty EP stojí okolo 15000 xantrex 19000 a dají se mezi sebou propojit.

[? střídač]

Mám pro znalejší Arduina prosbu. Mám dva kousky MEGA a Leonardo. Přitom MEGA je vždy na stejném počítači bez problému a Leonardo se občas, až častěji stane, že nejde vybrat port, tudíž je nefunkční.

Je nějaké řešení, nebo je to na indikoš?