Hydroxid Lithny monohydrat za 320Kc/Kg do NiCD

[? sipj]

Mam možnost koupit 25kg Hydroxidu Lithného za 320Kc/Kg potřebuju ale jen 4kg.
Nechtěl by ještě nekdo část za tuto cenu?
Normalní cena např ve Verkonu je 887,- Kc-kg bez DPH
Kdyžtak soukrome na pm

[gupa]

Mam možnost koupit 25kg Hydroxidu Lithného za 320Kc/Kg potřebuju ale jen 4kg.
Nechtěl by ještě nekdo část za tuto cenu?
Normalní cena např ve Verkonu je 887,- Kc-kg bez DPH
Kdyžtak soukrome na pm

Hydroxid lithny má špatné vlastnosti po překročení 30°C, u 40°C snižuje trvale a nevratně kapacitu elektrodové hmoty. To lze zjistit po ochlazení článku. Má dobré vlastnosti pouze okolo 25°C. Pod tuto teplotu zase snižuje iontovou vodivost elektrolytu.

[? sipj]

A co z toho vyplyva? Ze ho nemam pridavat?
Vsude tu na foru pisou ze hodne pomuze. Pridava ho tam i vyrobce.
Tady je navod na udzbu starsich nkn akumulatoru http://rvsoft.wz.cz/download.php?soubor=6
jsou tam podrobne popsany elyty pro ruzne teploty vcetne
postupu pro obnoveni kapacity.
Co dopucujete? Mam starsi kpm 360 s kapacitou clanku 150 az 300Ah zbytek neznamy.

[gupa]

Přidávat ho nezakazuji, ale protože bývá docela drahý, nelze od něj čekat od nějakého přidání zázrak. Jakým postupem se na kapacitu 150 - 300Ah došlo? Nedokážu si představit, že podle tohoto zmíněného návodu. Jde o jistý způsob který byl ale časem inovován spolu sjinou elektrodovou hmotou používanou o něco později v článku KPM. KPM se má nabíjet normálně 0,2C, v udaném návodu je to 0,25 - 0,4C což je velký rozdíl. Opět je tam ale doporučeno při 40°C nenabíjet. Což je hlavně kvůli nestabilitě lithia. To už nenapsali.

Lithiový hydroxid jak jsem napsal, má specifické podmínky použití v NiCd nebo v NiFe nebo NiMh, šlo mi oto jen přispět trochu ke změně a chtěl jsem trochu rozvinou internetovou tichou poštu.

[? sipj]

Historii clanku neznam, udavanych 150-300Ah jsem zmeril. Clanky jsou ve vychozim stavu jak jsem je ziskal. Rok vyroby je zrejme nekdy mezi 1998 az 2008 ale je to odhad.
Nepodelite se inovovany navod na obnoveni kapacity?

[? onco87]

A kedy sa da pri NiCd dosiahnut 40° C? To by museli byt niekde na priamom slnku. Ja ich mam v technickej miestnosti takze 40°C je vylucenych.. a 30°C taktiez.
lioh sa pridava do NiCd bezne, v kazdom moznom navode na repas je spomenuty a takisto aj ferak ho pridava bezne. Predlzuju zivotnost luhu a clanky maju vacsi vykon.
ps.: ako zvysit kapacitu clanku najdes na fore celkom hojne navodov
A lioh tam daj.

[? sipj]

No tech 30°C resp. 40°C zas tak uplne vyloucenych byt nemusi, jedna se o teplotu clanku, ta se zvysuje s proudovym zatizenim, takze u male kapacity a velkych proudu muze byt narust teploty dost velky.
Navodu je tu hodne, kazdy trosku jiny treba v tom odkazu na NKN clanky neni vubec pouzity Peroxid vodiku, zato se tam pouziva Hydroxid sodny, nabijeni, Hydroxid draselny s vyssi koncentraci Hydroxidu lithneho asi 30g/l
Ted je otazka co zvolit.....

[gupa]

Nepodelite se inovovany navod na obnoveni kapacity?

Já se nemám oco podělit, když se neví, jak natom články jsou. Každopádně jsem v poslední době s jistým úspěchem odzkoušel dvě věci a velmi přemýšlím nad tím jak toho využít. Velmi pomůže to, co u přenosných uzavřených malých nabíjecích článků. Cyklické plné vybití a plné nabití. Už jsem to tu i zmiňoval. Jde o vybití na článku do nuly. Tz. Musí se buď baterie rozhodit na jednotlivé články a ty teprve vybíjet po jednom, nebo nějakým přepnutím vybíjet články paralelně nebo způsobem který popíšu dále.
Takový článek opravdu takto několikrát plně nabít prodlouženým nabíjení a znovu vybít do nuly.

Způsob který vidím jako realizovatelný když se dobře vymyslí je vybíjení baterie po článku do užitkové vody přes kombinovaný bojler. Otázkou je totiž to, kam tu zbývající energii a jak nacpat a mám vizi že bude na PPR trubku navařený G plastový zástřik, který lze sehnat místo nerezových drahých zástřiků, jde o t kus a vněm zašroubovaná jímka z nějakého kovu a v té jímce je v suchuu topné tělísko s elektrickým připojením na článek. Takže každý článek bude mít oddělený vybíjecí tělísko. Zatím jsem nedomyslel spínání, protože by to mohlo po nějakém monitoringu baterie po jednotlivém článku i balancovat, ale zase nevím jak zhotovit optimální topné tělísko na cca 2V a minimálně od okolo 10W do 0,2C článku baterie.

Trubka bude zavodněná a bude mít svůj okruh v ohřívači, bude to tedy odděleno od užitkové vody a PPR trubkou. Trubka by měla být umístněna nad baterií a nad každým článkem minimálně jedna jímka s vloženým topným tělískem. Takže např. 20 článků 24V baterie NiCd by měla minimálně 20 topných tělísek.

Také je vhodné přemýšlet tak, a to patří k těmto dvěma poznatkům, že je vhodně mít více baterií a zrovna na které se provádí takový vybití, není propojena v systému do chvíle kdy je nějakou dobu vybita. Čas držení článku blízko nuly je minimálně 24h. Přesnou nulu totiž odporový tělísko při vyšších kapacitách nedosáhne. Přesnou nulu má jen problémový článek nebo se vybíjení provádí s nadměrně malým odporem.

Obnova kapacity tímto známým způsobem u malých uzavřených článků podle toho co jsem o elektrodové hmotě zjistil, že se co nejvíce dokoná chemický proces přeměny a znovu se při nabíjení započne na větší ploše další chemická reakce spojená s nabíjením. Další věcí je to, že při takovém vybíjení a nabíjení elektrodová hmota krystalizuje a rekrystalizuje. A to by mělo mít zásadní vliv na obnovovanou kapacitu.

Musím ale znovu napsat, že záleží také na stavu a kvalitě elektrolytu což je další promněnná v úspěchu s obnovením kapacity.