sipj píše:Nepodelite se inovovany navod na obnoveni kapacity?
Já se nemám oco podělit, když se neví, jak natom články jsou. Každopádně jsem v poslední době s jistým úspěchem odzkoušel dvě věci a velmi přemýšlím nad tím jak toho využít. Velmi pomůže to, co u přenosných uzavřených malých nabíjecích článků. Cyklické plné vybití a plné nabití. Už jsem to tu i zmiňoval. Jde o vybití na článku do nuly. Tz. Musí se buď baterie rozhodit na jednotlivé články a ty teprve vybíjet po jednom, nebo nějakým přepnutím vybíjet články paralelně nebo způsobem který popíšu dále.
Takový článek opravdu takto několikrát plně nabít prodlouženým nabíjení a znovu vybít do nuly.
Způsob který vidím jako realizovatelný když se dobře vymyslí je vybíjení baterie po článku do užitkové vody přes kombinovaný bojler. Otázkou je totiž to, kam tu zbývající energii a jak nacpat a mám vizi že bude na PPR trubku navařený G plastový zástřik, který lze sehnat místo nerezových drahých zástřiků, jde o t kus a vněm zašroubovaná jímka z nějakého kovu a v té jímce je v suchuu topné tělísko s elektrickým připojením na článek. Takže každý článek bude mít oddělený vybíjecí tělísko. Zatím jsem nedomyslel spínání, protože by to mohlo po nějakém monitoringu baterie po jednotlivém článku i balancovat, ale zase nevím jak zhotovit optimální topné tělísko na cca 2V a minimálně od okolo 10W do 0,2C článku baterie.
Trubka bude zavodněná a bude mít svůj okruh v ohřívači, bude to tedy odděleno od užitkové vody a PPR trubkou. Trubka by měla být umístněna nad baterií a nad každým článkem minimálně jedna jímka s vloženým topným tělískem. Takže např. 20 článků 24V baterie NiCd by měla minimálně 20 topných tělísek.
Také je vhodné přemýšlet tak, a to patří k těmto dvěma poznatkům, že je vhodně mít více baterií a zrovna na které se provádí takový vybití, není propojena v systému do chvíle kdy je nějakou dobu vybita. Čas držení článku blízko nuly je minimálně 24h. Přesnou nulu totiž odporový tělísko při vyšších kapacitách nedosáhne. Přesnou nulu má jen problémový článek nebo se vybíjení provádí s nadměrně malým odporem.
Obnova kapacity tímto známým způsobem u malých uzavřených článků podle toho co jsem o elektrodové hmotě zjistil, že se co nejvíce dokoná chemický proces přeměny a znovu se při nabíjení započne na větší ploše další chemická reakce spojená s nabíjením. Další věcí je to, že při takovém vybíjení a nabíjení elektrodová hmota krystalizuje a rekrystalizuje. A to by mělo mít zásadní vliv na obnovovanou kapacitu.
Musím ale znovu napsat, že záleží také na stavu a kvalitě elektrolytu což je další promněnná v úspěchu s obnovením kapacity.