doma vyrobený měnič

[Pevan]

Jen malá technická: Třífázi umí EG8030, je na to stavěná.

[kodl69]

Ano, Eg8030 umí třífáz. ale platí zase všechny chyby, který má eg8010, tj pomalá zpětná vazba, nemožnost spojovat měniče paralelně.
A pořád je tam to, že je to jedinečná součástka na celým světě, což jistě procesor není...
A pořád nikdo neodpověděl, jak se spojí dva měniče s EG8010 (8030?) paralelně, jak se sesynchronizují a jak se budou dělit o výkon.
Ostatně, když je to tak skvělý, proč to není aspoň v tom levným Akspertu, když je to vlastně domácí produkce, ale mají to taky naprogramovaný v procesoru, umí paralel, třífáz a kombinaci paralel a třífáz, a tuším i synchronizaci se sítí...

[Pevan]

Jo, tomu rozumím, chtělo by to něco OS, ale moc nevěřím, že to někdo udělá s běžně dostupnými obvody a spolehlivě, ono to není zrovna triviální. BTW: Dají se jako posílení budičů místo IXDD614 použít TC4421? Ty mají skladem na TME a podle parametrů by nemusely být úplně špatné, ale raději dám na názor praktika, který má mnohonásobně víc zkušeností.

[feliz navidad]

TC4421 nemůžeš použít, je invertující - musel bys použít TC4422. Nemá enable vstup, jenom 9A a v pouzdru TO220-5 má jinak zapojené vývody.
IXDD614 v PDIP8 jsou v TME skladem.
Pokud potřebuješ akutně IXDD614 v pozdru TO220-5, objednej si ve Farnellu nebo http://www.mausel.eu (český distributor Mouser)

[Jozef51]

Jo, tomu rozumím, chtělo by to něco OS, ale moc nevěřím, že to někdo udělá s běžně dostupnými obvody a spolehlivě, ono to není zrovna triviální. BTW: Dají se jako posílení budičů místo IXDD614 použít TC4421? Ty mají skladem na TME a podle parametrů by nemusely být úplně špatné, ale raději dám na názor praktika, který má mnohonásobně víc zkušeností.

Mal by pracovat aj TC4452. Napr
https://www.aliexpress.com/item/3296681 ... 4c4dENkeZ0

TC4452.pdf

[kodl69]

jasně že jo, neinvertujjící TC4452, akorát nevím, proč kupovat dražší součástku s podstatně většími Rdson. https://www.tme.eu/cz/katalog/?search=t ... order=desc . Na IXDN614CI mám už navrženou desku, ale klidně se dá použít i tohle, akorát to má jinak vývody, vyšší odpory v sepnutém stavu... A cenu na ali bych nebral jako cenovku skutečné součástky, na měniče, který mají doopravdy fungovat, kupuju komponenty u normálních prodejců, tj TME, farnell... Už jsem se dost natrápil s fake mosfetama, a dokonce s fake IR2110 - měly neuvěřitelně teňučký vývody a podle osciloskopu to byl jinej šváb nebo výmět, měly podstatně pomalejší hrany při zátěži... Ještě detail: ty TC4452 snesou jenom 20V, IXDN mají doporučené maximum 35V tj větší odolnost vůči špičkám, který v takovejchhle konstrukcích jistě nějaký budou, i když tam mám daný transily...
Spíš si říkám, jestli je nutnej v TO220 pouzdře, když je mám stejně bez chladiče a nehřeje to, jestli by nestačil DIL , kterej stojí polovinu.
Jak dodělám tenhle prototyp, tak to budu sledovat infrakamerou, k "prasobastlu" se nechci moc přibližovat, jsem rád, že ještě žije (včera asi hodinu 4.8kW a po zapnutí rychlovarky k tomu všemu začal protestovat, trafa už i trochu zasmrádaly... )

[feliz navidad]

Já vám do toho moc kecat nebudu, rád bych se zapojil a závidím vám, ... pokusím se ušetřit pouze trochu času v bádání... Kdo nechce ať to nečte...

Málokterý PIC a STM to zvládne, počet A/D a počet závislých a nezávislých PWM ... A hlavně velikost PWM generátoru v bitech, výhoda některých PIC je, že jsou kaskádovat dva 16 bit čítače a to je nezbytné, nebo níže zmíněný dsPIC, který má myslím 32bit čítačů dost... Rychlý převod A/D...

K tomu rozlišení... Ono se zdá, že 8-10 bit stačí, ale není to pravda, generovat PWM je třeba minimálně 10+10 bitů, v případě AC spíš více, musí to pokrýt minimální odběr kolem "0" a současně maximální výkon kolem vrcholu sinusovky, de fakto dynamický rozsah výkonu 8 kW děleno nulou je nekonečno...

Cvičně jsem si zkusil program jako demonstraci možností obyčejného PIC 16F1829 na 16MHz. Výsledek je na snímku z bijáku. Zkreslení sinusovky při průchodu nulou je způsobené pomalými tranzistory v zapojení SE, použitá deska je totiž původně vývojová pro ovládání DC motoru, sinusový měnič je jen "odpadní produkt". Toto zkreslení by se dalo SW kompenzovat, ale to není cílem, budu dělat novou desku s IR. Sinusovka je jinak čistá, schody jsou způsobené rozlišením bijáku.
Sinus se generuje pomocí look up table s rozlišením PWM max. 10 bitů, využívá se pouze jeden PWM kanál. Použitá deska neumožňuje zpětnou vazbu z výstupu trafa, proto je použitá regulace podle vstupního napětí - hodnoty z tabulky se přepočítávají podle velikosti napájecího napětí tak, aby výstupní napětí bylo nezávislé na vstupním. S rostoucí hodnotou vstupního napětí klesá rozlišení PWM, průběh na obrázku má cca 9,5bitu, při max. napájecím napětí je rozlišení PWM cca 9 bitů. Přesto je sinusovka lepší, než např. u Victron 250. Není mi jasné, proč je nutné PWM 10+10bitů či více.

Jaká si pánové představujete, že by měla být rychlost regulace? Během jedné periody PWM ( 50usec) lze provést AD převod a vypočítat korekci pro další periodu PWM. Osobně si ale myslím, že to není nutné, podle mě by stačila regulace v rámci jedné půlvlny 50Hz. Jak rychlá v regulaci je EG8010?

[Jozef51]

jasně že jo, neinvertujjící TC4452, akorát nevím, proč kupovat dražší součástku ...

Karle, mal som pokracovat v prispevku. Ale najlepsie je osadit dosku takymi obvodmi pre ktore bola navrhnuta. Moja chyba. Ospravedlnujem sa.
Inak TC4452 v puzdre TO220-5 su vhodne ako nahrada bipolarnych tranzistorov v zapojeni spolocny emitor ktore sa dost bezne pouziva pri posileni budicov MOSFETov (takych dosiek je na trhu dnes dost vela). Mal by bez problemov vybudit mozno aj sesticu MOSFETov HY5608 alebo HY5012. Tu by sa mohla uplatnit aj moznost lepsieho chladenia cipu v puzdre TO220.

Feliz ta Vasa hracka s PIC kontrolerom sa mi paci... dobra praca. Informacii o chovani EG8010 je velmi malo. Podla mojho odhadu EG8010 obsahuje asi 8-bitovy AD prevodnik ktory snima analogove signaly zo vsetkych analogovych vstupov cipu. Vystupne napatie je vzorkovane pravdepodobne iba na vrchole sinusovky (ci kazdych 10 alebo 20 ms - neviem, samozrejme hovorim o zapojeni menica 50Hz, LF, 220V). Mam 4 rozne dosky menicov a na kazdej je obvod spatnej vazby rieseny inym zapojenim. Nakoniec som zvolil najjednoduchsie zapojenie tak trochu podla seba. Trafo 230->12V, mostikovy usmernovac, odporovy delic odpor 33k+trimer 10k a filtracny tantalovy elektrolyt 1u5 a toto na analogovy vstup EG8010. Experimentalne zapojenie menica s 500VA toroidnym trafom, vystup kontrolovany multimetrom s rozlisenim 1V. Meni som zataz skokove z 0 na 40% maximalneho vykonu. Multimeter nezaznamenal ziadnu zmenu vystupneho napatia. To znamena, ze zmena bola pod 1V a rychlost odozvy lepsia ako vzorkovanie multimetra. Viac som v tomto smere neexperimentoval a vlastne som bol s vysledkom spokojny. Toto je prakticke meranie na napatovej spatnej vazbe.
Realne bude asi reakcna doba EG8010 na zmeny na analogovych vstupoch minimalne 10ms ale velmi pravdepodobne zabudovane filtre posunu reakciu ku stovkam ms. Ale to je iba tipovanie.

[Pevan]

jasně že jo, neinvertujjící TC4452, akorát nevím, proč kupovat dražší součástku s podstatně většími Rdson. https://www.tme.eu/cz/katalog/?search=t ... order=desc . Na IXDN614CI mám už navrženou desku, ale klidně se dá použít i tohle, akorát to má jinak vývody, vyšší odpory v sepnutém stavu... A cenu na ali bych nebral jako cenovku skutečné součástky, na měniče, který mají doopravdy fungovat, kupuju komponenty u normálních prodejců, tj TME, farnell... Už jsem se dost natrápil s fake mosfetama, a dokonce s fake IR2110 - měly neuvěřitelně teňučký vývody a podle osciloskopu to byl jinej šváb nebo výmět, měly podstatně pomalejší hrany při zátěži... Ještě detail: ty TC4452 snesou jenom 20V, IXDN mají doporučené maximum 35V tj větší odolnost vůči špičkám, který v takovejchhle konstrukcích jistě nějaký budou, i když tam mám daný transily...
Spíš si říkám, jestli je nutnej v TO220 pouzdře, když je mám stejně bez chladiče a nehřeje to, jestli by nestačil DIL , kterej stojí polovinu.
Jak dodělám tenhle prototyp, tak to budu sledovat infrakamerou, k "prasobastlu" se nechci moc přibližovat, jsem rád, že ještě žije (včera asi hodinu 4.8kW a po zapnutí rychlovarky k tomu všemu začal protestovat, trafa už i trochu zasmrádaly... )

IXDN jsem právě našel jen v DIPu a měl tak trochu obavu, abych to neutavil. V TO220 je TME slibuje na podzim. Jestli je to studené, tak jich pár koupím a vyzkouším, zase tak drahé nejsou, jen jsem líný předělávat plošňák, ten drahý je. Fake mosfety jsem už taky měl a je to tak na hraní ve statickém režimu, vydrží to prd a každý je jiný. Chuťovka jsou taky 1kV diody z GME, co vydrží maximálně 400V.

[kodl69]

COO? včera mi 10ks IXDN614CI z TME přišlo. A pořád jich mají 110ks https://www.tme.eu/cz/details/ixdn614ci ... igbt/ixys/ ??? Momentálně to provozuju se 7xIRF135B203 a je to bez náznaku oteplení, takže bych se asi nebál těch DIL, předse jenom 20kHz není zas až takovej kmitočet. Asi by byly drobek lepší IRF100B201 nebo IRFB4110, ale jsou o dost dražší, a na 100V, rezerva v napětí je rezeva.

[feliz navidad]

Experimentalne zapojenie menica s 500VA toroidnym trafom, vystup kontrolovany multimetrom s rozlisenim 1V. Meni som zataz skokove z 0 na 40% maximalneho vykonu. Multimeter nezaznamenal ziadnu zmenu vystupneho napatia. To znamena, ze zmena bola pod 1V a rychlost odozvy lepsia ako vzorkovanie multimetra. Viac som v tomto smere neexperimentoval a vlastne som bol s vysledkom spokojny. Toto je prakticke meranie na napatovej spatnej vazbe.

Tohle měření toho moc o rychlosti regulace neřekne. Dobré toroidní trafo 500VA bude mít rozdíl mezi napětím naprázdno a při zatížení maximálně 6-7%. Změna zátěže 0-40% odpovídá rozdílu ve výstupním napětí cca 2-2,5%, to žádný velký skok není. Čím výkonnější trafo, tím je rozdíl mezi napětím naprázdno a při 100% zatížení menší.
Některé měniče dokonce vůbec neměří výstupní napětí 230V, ale pouze napětí zpětnovazebního vinutí cca 5-10V a toto napětí je zdrojem pro celou regulaci.
Mnohem víc o způsobu regulace vypovídá reakce na změnu vstupního napětí. Např. u měniče Victron 250 při změně z 30V na 25V trvající 0,5s se výstupní napětí "zhoupne" o víc než 20V.

[Jozef51]

Feliz, pri tomto merani mi slo o zistenie ako reaguje regulacia EG8010 na zmenu zataze v realnych podmienkach. Zmena 0->40% uz je celkom pekny skok a napatie dobrej baterie sa v priebehu niekolkych sekund nemeni. Tento test som robil s tym co mam a dost davno. Vysledok testu pre mna znamenal, ze EG8010 je pouzitelna v mojom menici. A o to mi slo.
Uviedol som aj dalsie odpovede na otazky vo Vasom prispevku. Takze snad viete viac o EG8010 ako pred dvomi dnami a trochu Vam to pomoze s PIC mikroradicom. Viac uz neviem. Ale mozno niekto iny s fungujucim systemom EG8010+bateria (bateria ktoru ja zatial nemam) spravi dalsie merania a uverejni ich. I kvoli tomuto pisem do MyP prispevky.
Pokial mate na Vasej doske jeden volny pin PICu s AD prevodnikom asi by sa dala provizorne instalovat napatova spatna vazba a odskusat regulaciu. Pokial som pochopil Vas prispevok tak vlastne vsetko potrebne mate v softweri pripravene.

[kodl69]

Podle mě je potřeba měřit změnu napětí při změně zátěže víc než 100% jmen. hodnoty trafa. A teď proč:
rozběhy motorů, připojení spínanejch zdrojů a pod dělají krátkodobou špičku klidně 30-50A. A tohle je to blikání žárovkama. Můj měnič celkem nijak nereaguje na 3kW troubu (pokud je ještě rezerva výkonu) ale indukce, která spíná/rozpíná v rytmu cca 0.5s dokáže blikat žárovkama poměrně pěkně, a to při odběru míň než 1kW. Stejně tak elektronická regulace průtokovýho ohřívače, byť jen 2.5kW. A to je o té reakční době - pokud 3 periody trvá, než si ZV "něčeho všimne" tak ta 5-10 period už je ta špička pryč.
Jak tyhle měniče reagují na skokovou změnu napětí na vstupu jaksi nemám jak změřit...

[Pevan]

COO? včera mi 10ks IXDN614CI z TME přišlo. A pořád jich mají 110ks https://www.tme.eu/cz/details/ixdn614ci ... igbt/ixys/ ??? Momentálně to provozuju se 7xIRF135B203 a je to bez náznaku oteplení, takže bych se asi nebál těch DIL, předse jenom 20kHz není zas až takovej kmitočet. Asi by byly drobek lepší IRF100B201 nebo IRFB4110, ale jsou o dost dražší, a na 100V, rezerva v napětí je rezeva.

Zvláštní, když jsem se před 14 dny koukal, tak mi to psalo stav 0 a dodání za 43 týdnů... Proto jsem hledal náhradu.

[feliz navidad]

Zvláštní, když jsem se před 14 dny koukal, tak mi to psalo stav 0 a dodání za 43 týdnů... Proto jsem hledal náhradu.

Protože zřejmě jeden mluvíte o koze a druhý o voze. Ty jsi psal o IXDD614CI, kodl o IXDN614CI. Ty první nejsou, ty druhé jsou. Vzhledem k tomu, že enable vstup v kodlově schematu není použit, tak je jedno, který z těch dvou tam přijde.

[Jozef51]

Opat som poskladal experimentalny menic 500VA.

P1090153x.jpg

Zdroj som upravil tak aby prepinacom bol generovany skok vystupneho napatia 47->53V. Vystupne napatie menica bolo pri obidvoch napajacich napatiach rovnake alebo sa zmenilo max o 1V (v zavislosti na zatazi). Pri prepnuti napajacieho napatia 47->53V volmeter ukazoval kratkodoby narast vystupneho natia - nulova zataz 1V - zataz 40% 1.5 az 2V. Ak sa ako zataz pouzila ziarovka 100W bolo vidiet kratkodobe zvysenie jasu pri zmene vstupu 47->56V pri opacnej zmene kratkodobe znizenie jasu. Kratkodobe znamena hlboko pod jednu sekundu.
Mostik ma v sucasnom zapojeni (nie je plne osadeny) odpor MOSFETov v diagonale a v zopnutom stave 3miliOhmy + 0.3MiliOhmu odpor spojov.

[Jozef51]

Pozeral som spatne prispevky vo vlakne. Ta hracka na stole reaguje lepsie ako Victron. Asi sa fakt oplati na EG8010 popracovat...
Najblizsie napisam prispevok do svojho vlakna o EGS002 o poistkach ktore doska obsahuje a preco asi nie vzdy funguju a v v com su zaujimavea ako by sa dali asi vylepsit... Nevidel som zatial ziadne prispevky na toto tema ani u nasich australskych kolegov.

[kodl69]

to je možný, že funguje líp než Victron, nemůžu ověřit, ale podle mě na změnu zátěže reaguje podstatně hůř než Studer. A proč se nepokusit to udělat co nejlepší. Samozřejmě jsem neřekl, že je to nepoužitelný, akorát bych prostě chtěl víc. Třeba to, co umí Akspert - paralelní spojování a synchronizaci se sítí pro rychlý přepnutí, a opravdickej PID regulátor ve zpětné vazbě z okamžité hodnoty napětí, ne jenom RC článek tj PI regulátor s dlouhou konstantou. Samozřejmě u PID regulace je nebezpečí rozkmitání, je potřeba změřit odezvu systému a podle toho nastavit konstanty, ale napřed musím mít možnost ty parametry zadat...
Zatím tam to EG8010 budu mít taky, protože se do toho zjevně nikomu nechce.

[feliz navidad]

Opat som poskladal experimentalny menic 500VA.Pri prepnuti napajacieho napatia 47->53V volmeter ukazoval kratkodoby narast vystupneho natia - nulova zataz 1V - zataz 40% 1.5 az 2V. Ak sa ako zataz pouzila ziarovka 100W bolo vidiet kratkodobe zvysenie jasu pri zmene vstupu 47->56V pri opacnej zmene kratkodobe znizenie jasu. Kratkodobe znamena hlboko pod jednu sekundu.

Jestliže viditelně pohasla/zvýšila jas žárovka, tak změna nebyla 1,5 až 2V, ale řádově víc. Použitý voltmetr je na AC měření pomalý. Skutečnou hodnotu lze ověřit pouze osciloskopem.

Ta hracka na stole reaguje lepsie ako Victron.

To je mylný závěr, reaguje stejně pomalu, nebo možná hůř. Z výsledků měření pomocí DMM to nelze srovnávat.

[pezizka]

Opat som poskladal experimentalny menic 500VA.

Není to teda k tématu, ale k fotce Co to máš za multimetr? Ten je už památeční, že?