doma vyrobený měnič

[? rva]

Jen odkaz na LF polotovar, ze kterého se po doplnění toroidem stane měnič. Prodejce má i celkem podrobný popis jak a proč co pospojovat. https://www.aliexpress.com/item/-/32833012145.html

[? kodl69]

Tohle mám doma, akorát ve verzi s 8-mi fety, kupoval jsem jenom prázdnou desku.
Mám k tomu nějaký výhrady, ale jako celek to nějak funguje.
1.) IR2110 navíc v SMD provedení budí 3x paralelně fety, s celkovou kapacitou cca 30nF - vyšší spínací/rozpínací ztráty, ta destička s EGS a IR2110 bude dost topit.
2.) odpor 10k u každé větve buzení můstu je zapojenej na výstupu IR 2110, ne na gate fetů, kde má svoje místo. Dá se doplnit přímo mezi vývody G-S fetů, shora, na každej mosfet 5K-10k odpor. Naopak ten "lichej" odpor u mosfetů, co není vedle diody, je tam zbytečně...
3.) elektrolyty nevalné kvality, navíc mezi chladičema. Mám překonstruováno tak, že výkoňáky jsou zespodu desky (provrtaný díry pro upevnění a chladič je zespodu celé desky, s izolačníma podložkama. Díky tomu jsou elektrolyty na druhé straně DPS, než topící výkonový součástky. Tak jak to je, to fungovat bude, aspoň nějakou dobu.
4.) Keramický blokovací kondenzátory na napájení jsou jenom na ozdobu, doporučuju místo nich nějaký pro impulsní provoz, MKP, MKT. Zase je to o rušení a o zbytečným zatěžování elektrolytů v napájení.
5.) Nejsou tam vůbec ochranný RC členy (ty, co na PJ tak rády shoří) - asi jim hořely, tak je tam vůbec nedali
Zatím jsem svůj kousek ještě nekontroloval na osciloskopu, ale RC členy jsem si tam dobastlil.
6.) Jak na DC vstup, tak na primár trafa je dobrý osadit přepěťovou ochranu, ne kvůli blesku, ale kvůli indukčním špičkám.
Důležitý je taky nezapomenout na tlumivku do primáru trafa, v popisu až kdesi dole, tady je za dalších 50USD (asi by se to dalo nějak levněj), to už je dohromady 200USD, a kde je bedna a trafo. PJ je vlastně zadarmo...
Svitkový kondenzátor 5uF na 230V konci trafa není dogma, je potřeba ho naladit podle použitýho trafa, vysoká i nízká kapacita působí vyšší klidový odběr a hlučnost trafa.

[Johnny.sk]

Tak, mam tu prvy pokus s cinskou dostickou. Ma viacero chyb. Ale neviem zohnat nic lepsie.. navrhnut a postavit nieco vlastne si netrufam. Nemam dostatocne znalosti.
Mozno aspon za pomoci "kodl69" sa mi podari trosku zlepsit uz existujucu dosticku.
Je to 48V 12kW dosticka s HY4008 FETmi. Budenie je vzdy na 8 fetov, (celkovo 4 budenia pre 24xHY4008) Budene smiesnymi cinskymi TIP42C a TIP41C tranzistormi. Zatvaraci odpor je tiez pre celu sekciu. Driver board EGS002.
Napojene na 2500VA 28V/230V poctivy toroid, cez 47uH tlmivku.
Testoval som 2kW odporovu zataz, menic si zapina/vypina ventilatorik podla potreby. Skusal som pridavat a uberat vykon 0-1000W-2000W-0-1000W a reakoval do 200mS (aspon ak som dobre meral).
Sinus ako vidno na osciloskope nie je dokonaly ale motor ktory som zatial testoval s nim nemal problem.

kodl69 ma upozornil ze bez RC clenov a zatvaracich odporov to nie je najstastnejsia dosticka.. idem ju pre istotu ulozit do krabice, a skusit dlhsiu prevadzku, ak nahodou nieco prdne, nech neodide vsetko plamenom.
Tato krabicka potom pride na 4ks 2500VA toroidy, kazdy samostatne zapojeny cez vlastnu tlmivku.
Tiez vdaka informacii od kodl69, bude takto paralelne spojenie toroidov vyhodnejsie koli ich "neidentickosti".

P.S.: Keby niekto vedel o nejakej dobrej kompletnej doske s riadenim a vykonom okolo 10kW na 48V aj za vyssiu cenu tak by som do toho asi siel. Celkom slusne ide uz toto, ak by sa mala zvysit kvalita a bezpecnost tak idem do toho

Zatial dakujem vsetkym za ich postrehy a informacie ktore sa snazim pouzit v mojich pokusoch

IMG_20190821_212327.jpg

[? Matess]

teoreticky je asi nejlepsi seriove spojeni vystupu transformatoru, ale kde chce clovek sehnat trafo vhodne na takove napeti ze...

[? Jozef51]

teoreticky je asi nejlepsi seriove spojeni vystupu transformatoru, ale kde chce clovek sehnat trafo vhodne na takove napeti ze...

Napr.
https://www.jkeltra.cz/
Pozeral som TIP41(2) datasheet a ma vediet kontinualne dodavat 6A. Co by mohlo pre tri HY4008 stacit. Blokovaci odpor byva na tychto doskach jeden pre kazdu vetvu mostika a byva blizko vykonovych tranzistorov. Doska ma oddelenie od vystupu trafom (OK). Ako je spravene ostatne - neviem.
Ak by Ste chceli pridat RC cleny asi by bolo treba dat take ako davaju na podobne menice australski kolegovia. Ak chcete pozrem sa na ich stranky a najdem prislusne schemy. Zopar keramik na 1000V mam v supliku mozem Vam ich poslat na jeden menic. RC cleny z PJ asi nie su celkom vhodne - PJ ma omnoho maksie budenie - aspon to co poznam.

Mozno by bolo dobre doplnit elektrolyty a foliove X2 kondenzatory na vstupe (neviem cim je doska osadena), prepatovu ochranu transilmi (+ dalsie veci spominal kodl), vystup a vstup doplnit pojistkami, na vystup dat dvojity odrusovani clen na 20A. Aspon takto to robia v Australii. Samozrejme ventilator.

Celkom by ma zaujimal kludovy prud s dobrym toroidom, ucinnost trebars pri 2kW na odporovej zatazi, teplota pouzitych suciastok pri prevadzke... Schema zapojenia z reverzinzinieringu by sa hodila tiez. Menic by nemusel byt na zahodenie. 12xHY4008 by 6kW mohlo dat. Ale samozrejme to treba dorobit. Doska je iba cast menica.

[Johnny.sk]

Meral som spotrebu naprazdno a zatial som sa dostal na 16W (0,33A pri 49V).
Hej, prepetovku tiez zvazujem kam vrazit, ze by bola vhodna na vstupe aj vystupe.
Vstup istim 2x 125A instice parallne. Vystup tiez cez istic.
Premyslal som nad tymi 4ks seriovo spojenymi trafakmi.. ale, 230/4 = cca 58V na jeden, ale 10kW/58V =~ 172A spickovo.. to mi pride dost.
Este ma napadlo, co keby som vystupy nespajal paralelne.. ale urobil by som 4 rozvody. Otazne je ci to menic a trafa zvladnu ked jedno trafo bude zatazene na 2kW a ostatne nebudu zatazene. Netusim co by to robilo v ostatnych.. ale myslim ze by to mohlo fungovat. Tym padom by som nebol odkazany na presne rovnake trafa ale jednotlive vetvy by mohli mat trafa podla potreby. napr trafo s prackou a susickou by malo 3500VA trafo a to aj s rezervou keby bezali sucastne. A bezne zasuvky doma ktore su ztazovane do max 2000W by mali vlastne 2500VA trafo..co vy na to ?

[kybos]

230/4 = cca 58V na jeden, ale 10kW/58V =~ 172A spickovo.. to mi pride dost.
...co vy na to ?

Budeš instalovat čtyři 10kW trafa? To mi na RD přijde už příliš moc. Pokud to bylo míněno jako 10kW celkem, pak se výkon musí rozdělit také na čtvrtiny a vycházel by proud cca 43A, což už se mi nejeví jako extrém vzhledem k proudu, který poteče primárem.

[Johnny.sk]

Ano, ja planujem 4x 2500VA trafa spojit paralelne 28V->230V teda celkovo 10kVA a ano vtedy sa to rozdeli na stvrtiny teda 10000W/230V=~44A
ale Matess tuto navrhoval spojit 4 trafa seriovo, takze by museli byt trafa 28V -> 58V aby primar bol parallne zo striedaca a sekundar seriovo dokopy na 230V

[kybos]

Pokud budou sekundární vinutí sériově propojené, pak při celkovém výkonu 10kW poteče každým sériově zapojeným sekundárním vinutím proud cca 44A a ne 172A.

[? Matess]

tak tak... šlo mi o to, že sériové zapojení má výhodu v tom, že nemusím řešit drobné nepřesnosti traf, ale jak už tu padlo pokud je část s nižším napětím 28V, tak na druhé části je třeba 230/4=57V. Co je třeba ale i v tomto případě je správné zapojení začátků a konců vinutí.

Zapojit 4 trafa paralelně a mít 4 samostatné výstupy je blbost. Měnič má na sobě trafo z 230V ze kterého si děla zpětnou vazbu (upravuje spínání fetů tak aby na výstupu bylo stále požadované napětí), takže prostě pokud mám jen jednu zpětnou vazbu nemohu mít 4 výstupy...

možná bych mohl mít takhle jeden výstup třeba na bojler, nebo nějaké jiné topné těleso kde je mi úplně jedno co do něj leze...

[? kodl69]

spojovat primáry i sekundáry traf "natvrdo" paralelně nedoporučuju. Už jenom rozdílný délky přívodů udělají rozdíl v proudech, a může to být až o desítky procent, nehledě k vyrovnávacím proudům mezi trafy, pokud bude některý mít na primáru byť o půl závitu víc... jednodušší je primáry navinout ručne, smotat dohromady patřičný počet drátů cca 1.2mm , pro 4 ks 2.5kW trafa v sérii to bude na napětí jednoho primáru cca 6-7V, což u takhle velkýho trafa bude méně než 10 závitů. sekundáry na 230V samozřejmě spojit paralelně. Díky tomuto spojení se napětí na primárech rozdělí rovnoměrně vzhledem k převodnímu poměru traf. A i když bude na některým sekundáru o nějakej závit navíc, na napětí primáru to bude mít zanedbatelný vliv. Ale chce to trochu zabrousit do základů elektrotechniky...
Co je potřeba, tak zapojit do primáru dostatečně dimenzovanou tlumivku na feritovým jádru.
Pokud by musely být trafa mocí mermo spojeny primár i sekundár paralelně, tak na primárech aspoň zapojit samostatný tlumivky pro jednotlivý trafa, jejich reaktance a odpor pomůžou s rovnoměrností rozdělení proudu mezi trafa.

[Johnny.sk]

Kodl69,... Paci sa mi myslienka primaru spojeneho do serie. Budem davat navijat 3 trafa. Co keby malo kazde 3 vinutia? 9-28-230? A mozem zapojit 3ks paralalelne oddelene samostatnymi tlmivkami. Alebo pre porovnanie zapojit 9V primarne vinutia do serie na jednu tlmivku (sekundarne vinutie vzdy na priamo paralelne a odladit 2-40uF)
Ma toroidne trafo s 3mi vinutiami horsie parametre ako ked su len dve vinutia?

[? kodl69]

Asi je potřeba se rozhodnout, ono jsou to kila mědi zbytečně navíc, navíc by mohl být problém to oboje do toroidu namotat. Origo PJ má ty trafa tak jak píšu, já jsem zkoušel to paralelně s tlumivkami, ale jenom zběžně...

[kybos]

Ma toroidne trafo s 3mi vinutiami horsie parametre ako ked su len dve vinutia?

Každé z uvedených třech vinutí by muselo být schopné přenést celý výkon transformátoru. Fungovaly by ale jen dvě ze tří vinutí a třetina okénka transformátoru by byla nevyužitá (v ideálním případě, že by se třemi vinutími zaplnilo celé okénko, což z technologických důvodů u toroidu není možné). Reálná situace bude tedy ještě horší. Aby byl návrh realizovatelný, musel by se použít toroid s větším okénkem a tím také větším množstvím železa. Tomu bude odpovídat i větší množství ztrát v železe a tím nižší účinnost trafa. U transformátorů, které mají být tvrdší (nižší rozptylový tok) se často jedno z vinutí rozdělí na dvě části a navine se např. jedna polovina sekundáru, potom primár a následně druhá polovina sekundáru. Dosáhne se tak zlepšení magnetické vazby mezi primárem a sekundárem a zvýšení účinnosti trafa. Nevýhodou tohoto řešení je, že je nutno izolační vrstvu mezi primárem a sekundárem aplikovat dvakrát.

[Johnny.sk]

Ok pani, takze zaver je takyto.. toto 2500VA trafo co mam dam bokom a spravim mensi invertor s mensou dostickou ktory bude tahat nejake cerpadlo a podobne .. spolu do 2kW.
A dalsie 3 trafa co budem kupovat dam navinut s primarom 9V a sekundarom 230V na 3000VA ?
Spojim primarne vinutia do serie (27V) a pripojim cez tlmivku dimenzovanu na 300A. Sekundarne vinutia spojim napriamo paralelne a odladim pripojenim kondenzatorov 2-40uF, podla potreby. Ziskam tak 9kVA menic.. co bohate pokryje vsetko co potrebujem. Moze byt ?

[? feliz navidad]

Jaký má smysl používat 3 trafa místo jednoho s 3x větším výkonem?

[Johnny.sk]

Nemam moznost zohnat za dobru cenu 1ks vykonneho trafa.. max 3600VA mi vedia spravit.
Oslovil som par firiem a niektory maju aj 2 nasobne ceny voci sebe uz pri takychto vykonoch.

[kybos]

Někteří výrobci střídačů používají místo toroidu dvousloupkové trafo.

trafo P5140008.JPG

Výhoda takového řešení je ve snadnější dostupnosti potřebných výkonů. Není potřeba speciální technologie na navíjení toroidů. Sám používám dvousloupkové trafo v měniči o jmenovitém výkonu 8kW (trvale). Nevýhodou je poněkud větší objem železa oproti toroidu. Tato nevýhoda je ale kompenzována možností úplného zaplnění okénka pro vinutí oproti toroidu, kde je nutné ponechat místo pro člunek při navíjení. Další výhodou oproti toroidu je lepší možnost chlazení. Na vnitřním průměru toroidu je větší koncentrace ztrátového výkonu než na jeho vnějším průměru. Ve prospěch toroidu hovoří lepší izolace závitů vinutého jádra (z orientovaných plechů) oproti skládanému dvousloupkovému. Výhodou toroidu je také menší rozptylový tok (vinutí obklopuje celý objem jádra). Volba řešení je vždy o určitých kompromisech a porovnání cen ve výrobě. Při hodnocení reálných výsledků na dvousloupkovém trafu jsem měřením prokázal, že větší část ztrát vzniká v mědi a ne v železe, jak se obecně tvrdí. Pokud výrobce zanedbá skinefekt a použije pro silové vinutí pásovinu místo licny (jako v mém případě), převažují právě ztráty v mědi a výhody toroidního jádra jsou potlačeny. Uvědomělí konstruktéři používají pro silová vinutí jemně slaněnou smaltem izolovanou licnu, aby se ztrátám skinefektem vyhnuli.

[? DanoP]

Su to obycajne plechy alebo unicore? Mali by mat mensie straty.

C-Unicore.PNG

[kybos]

Z výše uvedené fotografie je zřejmé, že se nejedná o C-jádro ale o obyčejné skládané z rovných plechů.