on grid měnič 1500w

[? vitezslavgach]

prosím o radu. Chci zapojit malý systém do RD. Mám koupené panely 8x 240w. Poradte jaký měnič ( třeba Axpert KS24V 1600w ). Cílem je aby v období slunečního svitu jel RD na solár a večer ze sítě. Nerozumím úplně co znamená že je měnič hybridní.


děkujipředem za všechny rady
Vitezslav Gach

[? solárník]

Budete mít problém se zastíněním jednotlivých panelů v průběhu dne? Pokud ano, je nejvýhodnější řešení s mikroinvertory, viz http://www.i4wifi.cz/Alternativni-napaj ... 0W-CE.html

Hybridní střídač obsahuje i nabíječ na baterie, do kterých by vám ukládal část energie. Pokud toto nepotřebujete (alespoň ze zadání to tak vypadalo), tak nepotřebujete hybridní střídač.

Pokud nemáte přihlášenou výrobnu energie, budete ještě potřebovat něco, co zabezpečí, abyste nedodával ven z objektu, když energii vyrobenou solárem doma nespotřebujete. Jinak vám hrozí vysoká pokuta od distributora. V případě mikroinvertorů je to možné docílit poměrně plynule, například kaskádou proudových relé, třeba i jedno pro každý mikroinvertor. Pak vám to bude regulovat (vyrovnávat spotřebu domu na co nejmenší) v osmi krocích po cca 235 Wattových přírůstcích (v případě plného slunečního svitu). Navíc můžete dodávat do několika fází současně a regulovat každou fázi zvlášť.

[? vitezslavgach]

Ahoj, děkuji za odpověd,
výrobnu povolenou nemám a zamýšlel jsem to tak že spotřeba bude nižší než momentální příkon . trochu se mě nezdá že mikroinvertor má výkon pouze 250 w takže na 1000W bych jich musel koupit cca 4ks. Nevychází pak cena mikroinvertorů vysoko?. A ta kaskáda proudových relé, to je někde ke koupi nebo se sestavuje doma v dílně?

[? solárník]

Lehká a zároveň těžká odpověď

Můžete si saomzřejmě koupit na ebay nějaký třeba 1200W PowerJack GTI, akorát že po instalaci (pokud vám hned nevybouchne, což už jsem dvakrát viděl) zjistíte, že v době, kdy by jiný střídač dodával do sítě 1200W (tedy takový výkon je k dispozici na panelech) tak on dodává 800W (to mám opravdu změřeno, MPPT funkce v něm je jen na papíře, nastavuje natvrdo 25V, a ztráty má obrovské, přímo obludné). Nehledě na to, že jeho CE certifikát si číňani sami namalovali ve fotošopu, takže vás za to první revizák zastřelí.

V i4wifi mají i větší (2kW) a také uzpůsobený střídač na 4 větve, tedy proti zastiňování:
http://www.i4wifi.cz/Alternativni-napaj ... 0W-CE.html
Ovšem těch 28k s DPH taky není zrovna lidovka, navíc ztratíte možnost dodávat do více fází a regulovat to pozvolně - musíte zapínat nebo vypínat celý střídač (jen odhaduji). Tedy jak začnete spotřebovávat míň, střídač se vypne a panely leží na střeše jen jako ozdoba.

Tím chci říct, že je to na vás, jestli chcete něco, co vydrží a ulehčí vám v provozu peněženku hodně. Nebo něco, co do roka odejde, možná vám to zapálí barák a ušetřené peníze budou nic-moc.

Nemusíte dávat 8 proudových relátek, stačí čtyři (i když 8 je pořád ideál, aby to přicvakávalo po těch cca 200Wattech). Doma v dílně se to sestavuje vždy, pokud vám to nestaví firma Koupíte 8 relátek, dáte do rozvodné krabice a propojíte poměrně jednoduše (kdyžtak pomůžeme).

Je to všechno o tom, že je ve finále drahé kupovat levné věci . Tedy třeba řešení s 8 relátky ušetří odhadem za rok třeba 15000-20000,- (reálná data z podobného počtu panelů) a řešení s jedním třeba jen 8000,- Kč na elektřině (možná ani to ne, záleží na charakteru odběru vašeho domu).

[? solárník]

Mám přesnější data z jedné instalace, takže jen upřesním, co jsem tu napsal:

a) řešení s přihlášenou výrobnou a přesměrovávačem přebytků (WattRouter, GreenBonO, pozor bez přihlášené výrobny nebudou fungovat, protože budete mít nevhodný elektroměr) dovoluje využít všechnu vyrobenou energii a přebytky beze zbytku například utopit v bojleru na ohřev vody. Označme takovou úsporu energie jako 100%. Asi se shodneme, že takové řešení je nejefektivnější, ale nese sebou všechny nevýhody přihlašování výrobny.

b) z dostupných dat při řešení s jedním 2kW on-grid střídačem, vypínaným v momentě, kdy byla menší spotřeba než výroba, se ušetřilo jen 50,48% energie oproti a)

c) s osmi malými mikroinvertory, zapínanými v nejvýhodnější kombinaci (tedy ne všechny najednou, ale každý na své proudové relé) se ušetřilo 76,26% energie oproti a)

d) podle výpočtů by byl nejvýhodnější jestě větší počet mikroinvertorů, kdy by úspora dosáhla v optimu cca 86% oproti a)

A to není všechno, v bodě a) ještě šetříme víc, protože nahříváme částečně "zdarma" bojler.
Podkladem byla data z celoročního měření po minutách za rok 2013 v běžné menší domácnosti. Těch ušetřených 100% v bodě a) představovalo zhruba částku okolo 17000,- Kč.

[? bednar]

a) řešení s přihlášenou výrobnou a přesměrovávačem přebytků (WattRouter, GreenBonO, pozor bez přihlášené výrobny nebudou fungovat, protože budete mít nevhodný elektroměr) dovoluje využít všechnu vyrobenou energii a přebytky beze zbytku například utopit v bojleru na ohřev vody. Označme takovou úsporu energie jako 100%. Asi se shodneme, že takové řešení je nejefektivnější, ale nese sebou všechny nevýhody přihlašování výrobny.

Díky za info. Myslím, že se tomu dá věřit, ale:
Dotaz: Jaký vliv má typ elektroměru (čtyřkvadrant ano/ne) na měření pomocí transformátorů (Wattrouter/Greenbono) ?
Tato zařízení přeci s elektroměrem nijak nespolupracují - mají přeci své měření z něhož při regulaci vycházejí.

[? solárník]

Ony budou fungovat správně, ale ne-4Q elektroměr (který je běžný na "normálních" domech bez přihlášené výrobny) vám to naměří špatně.

Používají pulzní regulaci, která nejde běžným elektroměrem změřit dobře. Všechny přebytky do bojleru vám velmi pravděpodobně započte běžný elektroměr jako spotřebu (!) a můžete zaplatit dokonce víc, než před tím (protože budete jakoby nahřívat bojler ve vysokém tarifu !). Pulzní regulace v tomto případě vypadá tak, že vám jde například 5 sinusovek dovnitř a jedna ven z domu a tak stále dokola. V součtu je to správně. Ale elektroměry běžné většinou počítají absolutní hodnotu procházené energie a proto vám ony "sinusovky ven z objektu" započtou jako spotřebu a jste "v háji". Naproti tomu 4Q elektroměr to vyhodnotí správně jako "celkově tři sinusovky dovnitř a nic ven" (pokud budou mít shodnou energii, pokud ne tak to bude jinak, ale v součtu kWh správně).

Dotazoval jsem se jak výrobce elektroměrů, tak obou výrobců uvedených udělátek a potvrdili mi to. Pouze staré mechanické kotoučkové elektroměry to ještě změří dobře. Protože se ale postupně vyměňují za modernější elektronické, tak i kdybyste ho měl, tak o něj brzy přijdete.

[? Roger]

Ty kriziky se tocily i pozpatku vsechny anebo jen ty na vytazich?

[? solárník]

Pokud vím, tak všechny. Neslyšel jsem, že by některý měl zpětnou brzdu.

[? Roger]

Faktem je, ze na rozhybani krizika to chtelo tak 8 watt, s mensim odberem se neotocil a ty digitaly berou snad i 1 Watt...

I kdyz zase ne vzdy, zajimalo by me, ciste z vyzkumnych duvodu, jaka je vzorkovaci frekence nebo jak to odecita? Musi byt nejake casove useky, ve kterych to meri, ne?

Jo a zjistil jsem, ze nacitaci registr se po odpojeni proudu zrejme nuluje. Jenze to by bylo nutno odpojovat jistic kazdych 0,1 Wattu a to dost dobre nejde, protoze kazdych 0,1 Wattu uz je zapsano do flash.

[? solárník]

No to je otázka Mám obavu, že to bude u každého výrobku jiné. Evropská norma nařizuje výrobcům provádět určitou integraci, tedy řekněme "simulaci setrvačnosti onoho kotoučku", ale jak se toho kdo zhostí a jak si to který výrobce vyloží a zrealizuje - to je ve hvězdách.

Většinou se to ani od samotného výrobce nedozvíte (moje osobní zkušenost), protože ty elektroměry, které se vám dostanou na barák už bývají taky 4-5 let staré modely. Což znamená, že je někdo projektoval cca před 6-8 lety. V době dotazu je velká pravděpodobnost, že projektant už ve firmě nedělá a nebo si už zrovna ten přesný algoritmus použitý v tak starém přístroji už nevybavuje.

Druhým důvodem je informační embargo, které výrobci podobných zařízení praktikují, protože je nad slunce jasné, že každý, kdo se na to ptá, se to patrně chystá nějak obejít. A žádný výrobce se nechce dočíst v médiích, že právě ten jejich elektroměr může být snadno oklamán "takhle a takhle". Protože v té chvili by byl odepsaný a žádný distributor ho nebude používat.

Je i tolik typů a algoritmů, že je opravdu těžké to obsáhnout.

Máme třeba elektroměry bez brzdy, které se chovají jako ty staré kotoučkové. Ty žádný distributor dnes už nepoužívá, nebo je postupně vyměňuje.

Pak máme se zpětnou brzdou - ty opačný tok prostě ignorují. Ty jsou používané, ale dost mizivě.

Nejpoužívanější typ je elektroměr, který počítá absolutní hodnotu. Ale jak? Může jí dělat před integrací, nebo až po integraci a to je pro zpracování přebytků sakra rozdíl. Ale to se od výrobce nedozvíte. Může dělat všechny fáze najednou, nebo každou zvlášť. Oba typy se vyrábějí.

Tím chci jen naznačit, že máte velmi malou šanci něco zjistit.

[? i4wifi a.s.]

FAQ k Grid-Free měničům a elektroměrům:

Lze dosáhnout toho, aby se elektroměr točil obráceně a hodnota spotřeby na počitadle klesala?

Co vykáže elektroměr, když neúmyslně část energie přeteče do rozvodné sítě?

Cožpak vyhláška č. 82/2011 Sb, jasně nehovoří o neoprávněné dodávce elektřiny do sítě?

Jaký je postih za neúmyslné dodání malého přetoku energie do sítě distributora?

Existuji případy neúmyslného dodávání energie zpět do rozvodů?

http://www.ev-power.eu/docs/web/GridFree-Info-CZ-03.pdf

[? Kostěj]

Ony budou fungovat správně, ale ne-4Q elektroměr (který je běžný na "normálních" domech bez přihlášené výrobny) vám to naměří špatně.
Dotazoval jsem se jak výrobce elektroměrů, tak obou výrobců uvedených udělátek a potvrdili mi to.

Výrobce GreenBonO umí na požádání i fázové řízení likvidace přebytků, jsem pravděpodobně jedním z prvních uživatelů s touto verzí firmware. Mohu potvrdit, že i ne-4Q elektroměr s touto verzí GreenBona pracuje uspokojivě. Mám na střeše 1,2kW+měnič, připojeno do sítě, bez registrace. Po výměně křižíka za digitální elektroměr jsem zjistil, že se mi do spotřeby načítá i výroba. Oslovil jsem p. Trochtu (yorix/greenbono), popsal situaci a během cca 14 dní jsem instaloval GreenBonO, kde mám fázové řízení 600W topného tělesa + 2x 100W žárovky přes relátka. Při výrobě cca 800W, spotřebě 300W to uřídí spotřebu na hodinách kolem 40W, zbytek mi doma topí.
Kostěj.

[? solárník]

Tak už to udělal Tenkrát se zmiňoval, že o tom přemýšlí. Paráda. Funguje to dobře? Jaké s tím máte zkušenosti?

[tomas]

Výrobce GreenBonO umí na požádání i fázové řízení likvidace přebytků, jsem pravděpodobně jedním z prvních uživatelů s touto verzí firmware. Mohu potvrdit, že i ne-4Q elektroměr s touto verzí GreenBona pracuje uspokojivě. Mám na střeše 1,2kW+měnič, připojeno do sítě, bez registrace. Po výměně křižíka za digitální elektroměr jsem zjistil, že se mi do spotřeby načítá i výroba. Oslovil jsem p. Trochtu (yorix/greenbono), popsal situaci a během cca 14 dní jsem instaloval GreenBonO, kde mám fázové řízení 600W topného tělesa + 2x 100W žárovky přes relátka. Při výrobě cca 800W, spotřebě 300W to uřídí spotřebu na hodinách kolem 40W, zbytek mi doma topí.
Kostěj.

A jaké SSR tam máte se spínáním v 0V nebo okamžitě?

[? solárník]

Na fázovou regulaci se nedá použít spínání v nule, musí být okamžité nebo zabudovaný triak. V nule to jen rozpíná (už z principu).

Pokud to už ale pan Trochta opravdu zprovoznil na fázovou regulaci, tak je to skvělá zpráva. Tím je konečně 100% vyřešeno zpracování přebytků pro všechny s nepřihlášenou výrobnou a kombinací FVE s DS. To budu chtít určitě otestovat.

[? střídač]

opravdu zprovoznil na fázovou regulaci, tak je to skvělá zpráva. Tím je konečně 100% vyřešeno zpracování přebytků.

No nevím. Já to považuji za dosti špatnou zprávu. Pokud sepnu jednu půlvlnu dostanu stejnou regulaci (výkon) s menším rušením, jako sepnout dvakrát čtvrtvlnu,.

Pokud budu zatěžovat jen veřejnou síť, o nic nejde. Jen mi soused přijde nakopat. Pokud se tak budu chovat ke svému střídači a rušení, odhaduji, že mne nenakope soused , ale vlastní střídač.

Soudím, že to není krok tím správným směrem. Co na to prohlášení o shodě.

[? solárník]

Když sepnete jednu půlvlnu, tak můžete regulovat max 0-50-100%. Nějaké podstatně delší kombinace půlvln/vln právě klasický elměr už nezapočítá správně.

Ano, bude to potenciálně výrazně více rušit, respektive se to musí důkladně odrušit, což znamená nějaký bytelný odrušovací filtr a přívody k řízenému spotřebiči co nejkratší (vysílání vzduchem - přívodní vodiče působí jako vysílací anténa). Ovšem to už je známá věc léta a nikdo se nad tím nepozastavuje. Dnes má každý vysavač výkon 1-2,5kW (tedy naprosto srovnatelný s bojlerem) a fázové řízení je v každém - a taky se kvůli tomu lidi nestřílej a prodávat se to smí. A troufnu si tvrdit, že dnes není moc domácností, které vysavač nemají.

Jinými slovy si lze takovou fázovou regulaci přebytků představit tak, že sedíte (například jakožto robot) u elměru a sledujete kam teče energie. Vyrabujete fázový regulátor z vysavače a přepojíte ho na topidlo bojleru. Jakmile FVE začne dávat tolik, že to poteče ven z objektu, začne vaše (robotická) ruka otáčet regulátorem vysavače a tím zvyšovat příkon bojleru až do té doby, než energie přestane téct z objektu ven. Pokud se to dobře odruší, tak vám soused nebude mít za co nakopat. Na venek to působí stejně, jako byste luxoval.

Co se týče možného řízení přebytků na rozhraní objektu s klasickým elměrem, mám obavu, že je to jediná možná varianta s plynulým řízením.

Tady je příklad vhodného odrušovacího filtru 220VAC/10A:
http://www.hadex.cz/g611-odrusovaci-fil ... a-50-60hz/

[? brumlaj]

No nevím. Já to považuji za dosti špatnou zprávu.

No co, hledali na nás obranu, tak ať se nediví, že nastanou důsledky. A souhlasím s názorem, že už 40 let se běžně používají fázově řízené regulátory, na osvětlení, k motorům a řešili to vždy jen hifisti a možná posluchači Svobodné Evropy. Tak proč by najednou měl být problém zvlášť po masivním nástupu spínaných zdrojů?

[? střídač]

ať se nediví, že nastanou důsledky

A co děti, mají si s čím hrát. Ale zase se mi to plete. a co prohlášení o hodě budeme si s tím hrát?